Mateus 9

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱m barco jo̱o̱tm je̱tseꞌe jye̱ꞌy je̱m jadoꞌk adoꞌom ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya paꞌam, je̱m joma veꞌe o̱jts chu̱u̱na.
1 Entrando Jesus num barco, passou para o outro lado e foi para a sua própria cidade.
2 Je̱m tseꞌe tyuknu̱na̱jkxjidi toꞌk je̱ mojkpa jayu juuꞌ veꞌe je̱m myaajntku̱n ka̱jxm. Ku veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix je̱ts jaanchjaꞌvijidupeꞌe, vanꞌit tseꞌe je̱ mojkpa jayu du̱nu̱u̱jmi:
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico: Tem bom ânimo, filho; estão perdoados os teus pecados.
3 Je̱m tseꞌe vye̱ꞌnada je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe vinmaaydu: Vyinko̱jtspejtp xa ya̱ꞌa̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam ku veꞌe veꞌem vyaꞌañ.
3 Mas alguns escribas diziam consigo: Este blasfema.
4 Ax ñu̱jaꞌvip tseꞌe je̱ Jesús vintso̱ veꞌe vyinmayda, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi:
4 Jesus, porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que cogitais o mal no vosso coração?
5 ¿Tis vineꞌe ka tsoꞌoxap, ku a̱tseꞌe je̱ jayu nnu̱u̱jma: “Meeꞌkx tseꞌe je̱ mto̱kin tyañ”, ukpu̱ ku a̱tseꞌe nna̱a̱jmat: “Pojtu̱kni je̱ts jaamni”?
5 Pois qual é mais fácil? Dizer: Estão perdoados os teus pecados, ou dizer: Levanta-te e anda?
6 Je̱tseꞌe xnu̱jávadat je̱ts njayejpp a̱tseꞌe je̱ kutojku̱n yaja naxviijn je̱ts a̱tseꞌe je̱ jayu nto̱kinme̱e̱ꞌkxu̱t, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
6 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados — disse, então, ao paralítico: Levanta-te, toma o teu leito e vai para tua casa.
7 Vanꞌit tseꞌe pyojtu̱kni, jo̱tka̱daꞌakyani tseꞌe vyeꞌna, je̱tseꞌe ña̱jkxni je̱m tya̱kꞌam.
7 E, levantando-se, partiu para sua casa.
8 Ku veꞌe je̱ nu̱may jayu du̱ꞌix, vanꞌit tseꞌe cha̱ꞌkidi je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yakmá̱jidi du̱yakjaanchidi je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ jayu du̱mo̱o̱jy ya̱ kutojku̱n.
8 Vendo isto, as multidões, possuídas de temor, glorificaram a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Ku veꞌe je̱ Jesús ñu̱jkx, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌix toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe Mateo du̱xa̱a̱j, je̱ja je̱ꞌe̱ veꞌe chu̱u̱na vyeꞌna joma veꞌe je̱ kupa̱ꞌmu̱n du̱pa̱kmuk. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
9 Partindo Jesus dali, viu um homem chamado Mateus sentado na coletoria e disse-lhe: Segue-me! Ele se levantou e o seguiu.
10 Je̱m tseꞌe je̱ Mateo tya̱kꞌam je̱ Jesús kyay yꞌuuꞌk vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi nu̱may je̱ kupa̱ꞌmu̱n pa̱kmojkpata̱jkta je̱ts je̱ viijnk jáyuda juuꞌ veꞌe je̱ jayu tijju̱dup tó̱kinax jayu. Je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Jesús ma̱a̱t je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk kaayva du̱ma̱a̱tnajxtu.
10 E sucedeu que, estando ele em casa, à mesa, muitos publicanos e pecadores vieram e tomaram lugares com Jesus e seus discípulos.
11 Ax ku tseꞌe je̱ fariseota̱jk du̱ꞌixti, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
11 Ora, vendo isto, os fariseus perguntavam aos discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Yꞌamo̱tunajx tseꞌe je̱ Jesús, vanꞌit tseꞌe vyaajñ:
12 Mas Jesus, ouvindo, disse: Os sãos não precisam de médico, e sim os doentes.
13 Je̱ꞌe̱ xa veꞌe vinko̱pk je̱tseꞌe xvinmó̱tudat juuꞌ veꞌe tyijp ya̱ ka̱ts ya̱ ayook juuꞌ veꞌe je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp jidu̱ꞌu̱m vaamp: “Je̱ꞌe̱ xa a̱tseꞌe nu̱yojk ntsa̱jkp je̱tseꞌe je̱ jayu je̱ tukmo̱ꞌtu̱n du̱jayé̱ptat, ka je̱ꞌe̱peꞌe je̱tseꞌe je̱ tá̱nu̱k du̱yó̱xtat.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌañ. Ka je̱ꞌe̱p xa a̱tseꞌe nnu̱miimp je̱ts a̱tseꞌe nyaaxjat je̱ jayu juuꞌ veꞌe tu̱v jáyuvidup joojntykidup; je̱ꞌe̱ a̱tseꞌe nnu̱miimp juuꞌ veꞌe tó̱kinax jayu, veꞌem tseꞌe vyinmayu̱mpijttinit je̱tseꞌe du̱maso̱o̱ktinit je̱ kyo̱ꞌo̱y joojntykinda.
13 Ide, porém, e aprendei o que significa:
14 Vanꞌit tseꞌe je̱ Yakna̱pe̱jtpa Juan je̱ yꞌixpa̱jkpada je̱ Jesús du̱vinkutá̱midi je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
14 Vieram, depois, os discípulos de João e lhe perguntaram: Por que jejuamos nós, e os fariseus [muitas vezes], e teus discípulos não jejuam?
15 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
15 Respondeu-lhes Jesus: Podem, acaso, estar tristes os convidados para o casamento, enquanto o noivo está com eles? Dias virão, contudo, em que lhes será tirado o noivo, e nesses dias hão de jejuar.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱jaaꞌktukmuꞌaꞌixmojki. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
16 Ninguém põe remendo de pano novo em veste velha; porque o remendo tira parte da veste, e fica maior a rotura.
17 Ni pa̱na xa veꞌe du̱kahꞌate̱ꞌmiva je̱ nam tsaaydum paꞌajk na̱a̱j je̱m pak ak apa̱jkin jo̱o̱tm. Pa̱n veꞌem xa je̱ꞌe̱ veꞌe ku̱du̱tún, mupá̱jinupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ ak, ax ko̱o̱jyji tseꞌe vyintó̱kiyu̱t je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j je̱ts je̱ ak apa̱jkin. Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ nam tsaaydum paꞌajk na̱a̱j yakpu̱m je̱m nam ak apa̱jkin jo̱o̱tm, ax veꞌem tseꞌe ni juuꞌa kyavintó̱kiyu̱t.
17 Nem se põe vinho novo em odres velhos; do contrário, rompem-se os odres, derrama-se o vinho, e os odres se perdem. Mas põe-se vinho novo em odres novos, e ambos se conservam.
18 Namvaateꞌe je̱ Jesús veꞌem vyaꞌañ vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ israeejlit jayu je̱ ñu̱vintsá̱n jye̱ꞌy je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱vinko̱xkteni, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
18 Enquanto estas coisas lhes dizia, eis que um chefe, aproximando-se, o adorou e disse: Minha filha faleceu agora mesmo; mas vem, impõe a mão sobre ela, e viverá.
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tyeni je̱tseꞌe du̱ma̱a̱di, nay veꞌempa je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk.
19 E Jesus, levantando-se, o seguia, e também os seus discípulos.
20 Vanꞌit tseꞌe je̱p je̱ Jesús ñaadup myutá̱miji toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe makme̱jtsk joojntani du̱jaye̱jpp je̱ vinnu̱jkxju̱ paꞌam, je̱tseꞌe je̱ vyit paaꞌv du̱to̱o̱jnji.
20 E eis que uma mulher, que durante doze anos vinha padecendo de uma hemorragia, veio por trás dele e lhe tocou na orla da veste;
21 Veꞌem tseꞌe du̱tuujn ku̱xeꞌe ñaña̱ꞌmu̱xji: Tun ko̱o̱jyji xa ijk a̱tseꞌe ku̱ntá̱n xi vyit, jo̱tka̱daꞌakupts a̱tseꞌe.
21 porque dizia consigo mesma: Se eu apenas lhe tocar a veste, ficarei curada.
22 Ax vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌixu̱mpijt, je̱tseꞌe du̱ꞌix je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
22 E Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem bom ânimo, filha, a tua fé te salvou. E, desde aquele instante, a mulher ficou sã.
23 Ku veꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy je̱m je̱ israeejlit jayu je̱ ñu̱vintsá̱n tya̱kꞌam, vanꞌit tseꞌe je̱ xooxpata̱jk du̱ꞌix je̱ts nu̱mayeꞌe je̱ jayu tyunyaꞌaxta tyuntsaachvinmáyda.
23 Tendo Jesus chegado à casa do chefe e vendo os tocadores de flauta e o povo em alvoroço, disse:
24 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
24 Retirai-vos, porque não está morta a menina, mas dorme. E riam-se dele.
25 Ku veꞌe je̱ Jesús je̱ jayu du̱yakpitsumku̱jx, je̱tseꞌe tya̱jki joma veꞌe je̱ kiix ónu̱k myaꞌaj, vanꞌit tseꞌe je̱ piꞌk kiix ónu̱k je̱ kya̱ꞌa̱j du̱ko̱o̱jnu̱k, je̱tseꞌe je̱ kiix pyojtu̱k.
25 Mas, afastado o povo, entrou Jesus, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Ax nu̱jom tseꞌe je̱m je̱ it je̱ naax ya̱ ayook vyaꞌkxtk juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju.
26 E a fama deste acontecimento correu por toda aquela terra.
27 Ku veꞌe je̱ Jesús cha̱a̱ꞌn, vanꞌit tseꞌe nu̱me̱jtsk je̱ viints jayu pyana̱jkxjidi, ma̱kk tseꞌe kyo̱jtsti, je̱tseꞌe vyaandi:
27 Partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, clamando: Tem compaixão de nós, Filho de Davi!
28 Ku veꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱p tu̱jkp, vanꞌit tseꞌe je̱ viints jayu vyinkutá̱mijidi je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi:
28 Tendo ele entrado em casa, aproximaram-se os cegos, e Jesus lhes perguntou: Credes que eu posso fazer isso? Responderam-lhe: Sim, Senhor!
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ viints jáyuda du̱vinkuto̱ꞌni je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
29 Então, lhes tocou os olhos, dizendo: Faça-se-vos conforme a vossa fé.
30 Ax vinꞌixpa̱jktinu tseꞌe. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ jayu du̱tukpavaandi o̱o̱y je̱tseꞌe jidu̱ꞌu̱m du̱nu̱u̱jmidi:
30 E abriram-se-lhes os olhos. Jesus, porém, os advertiu severamente, dizendo: Acautelai-vos de que ninguém o saiba.
31 Ax kaꞌa tseꞌe veꞌem du̱toondi; tun ko̱o̱jyji veꞌe pyítsumdi je̱tseꞌe o̱jts je̱m nu̱jom it jo̱o̱tm je̱ jayu du̱tukmumaaydu̱kta juuꞌ veꞌe je̱ Jesús tyoon kyo̱jts.
31 Saindo eles, porém, divulgaram-lhe a fama por toda aquela terra.
32 Tso̱o̱ꞌndup tseꞌe vye̱ꞌnada je̱ Jesús ma̱a̱t je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ jayu yaktuknu̱na̱jkxti juuꞌ veꞌe je̱m jyaꞌvin ka̱jxm je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap juuꞌ veꞌe oom yaktaajnju.
32 Ao retirarem-se eles, foi-lhe trazido um mudo endemoninhado.
33 Ku tseꞌe je̱ Jesús du̱yakpítsumni je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, vanꞌit tseꞌe je̱ jayu kyo̱jtspa̱jkni. Atu̱va ato̱ki tseꞌe je̱ nu̱may jayu tyanka̱jxti je̱tseꞌe ñavyaajnjidi:
33 E, expelido o demônio, falou o mudo; e as multidões se admiravam, dizendo: Jamais se viu tal coisa em Israel!
34 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ fariseota̱jk vyaandi:
34 Mas os fariseus murmuravam: Pelo maioral dos demônios é que expele os demônios.
35 Yꞌayo̱ꞌyp yꞌanajxyp tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna nu̱jom je̱ kajpu̱n, je̱ mú̱jit je̱ muutskit, je̱tseꞌe je̱ jayu je̱p tsaptu̱jkp du̱tukꞌix je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook, je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu du̱vaajnjip je̱ts cha̱jkpeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱tseꞌe je̱ jayu ñapya̱a̱jmjidinit je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm, je̱tseꞌe du̱tuknu̱vaatsni je̱ jayu o̱yjuuꞌ paꞌama.
35 E percorria Jesus todas as cidades e povoados, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do reino e curando toda sorte de doenças e enfermidades.
36 Ku veꞌe je̱ Jesús je̱ nu̱may jayu du̱ꞌix, tyukmo̱ꞌt tseꞌe ku̱xeꞌe jyomjatta tyijatta je̱tseꞌe myayda tyajta veꞌem ax joꞌn je̱ carnero juuꞌ veꞌe je̱ vyinténiva kaꞌijttup.
36 Vendo ele as multidões, compadeceu-se delas, porque estavam aflitas e exaustas como ovelhas que não têm pastor.
37 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmi:
37 E, então, se dirigiu a seus discípulos: A seara, na verdade, é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe, amó̱tuda je̱ Kam je̱ Ñu̱vintsá̱n je̱tseꞌe je̱ toompa du̱jaaꞌkké̱xu̱t je̱tseꞌe je̱ jayu du̱tuknu̱jávadat je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook.
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.