Mateus 21

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Myutá̱midup tseꞌe vye̱ꞌnada je̱m Jerusalén, je̱m joma veꞌe je̱ kajpu̱n juuꞌ veꞌe Betfagé du̱xa̱a̱j je̱ts je̱ Olivos Ko̱pk, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱kejx nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpa,
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, pararam no povoado de Betfagé, que fica perto do monte das Oliveiras. Dali Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
2 com a seguinte ordem:
3 Pa̱n mꞌamo̱tutú̱vijidup tseꞌe je̱ jayu, veꞌem tseꞌe xna̱a̱jmadat: Je̱ Ma̱ja̱ Vintsa̱neꞌe du̱tso̱jkp, ax jatyji tseꞌe du̱ke̱jxu̱mpijtnuvat.
3 Se alguém falar alguma coisa, digam que o Mestre precisa deles. Assim deixarão vocês trazerem logo os animais.
4 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe veꞌem jyajty je̱tseꞌe tyoojnji juuꞌ veꞌe jyaay toꞌk juuꞌ veꞌe ijt je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱jaajy:
4 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito:
5 Na̱a̱jmada jidu̱ꞌu̱m je̱ jerusaleenit jáyuda:
5 “Digam ao povo de Jerusalém: Agora o seu rei está chegando. Ele é humilde e está montado num jumento e num jumentinho, filho de jumenta.”
6 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk ña̱jkxti je̱tseꞌe du̱toondi ax joꞌn je̱ Jesús tyukpavaajnjidi,
6 Então os discípulos foram e fizeram o que Jesus havia mandado.
7 je̱tseꞌe du̱tuknu̱je̱ꞌydi je̱ Jesús je̱ burra ma̱a̱t je̱ yꞌónu̱k. Vanꞌit tseꞌe je̱ vyitta du̱tukja̱pe̱ꞌndi je̱ burro ónu̱k, je̱tseꞌe je̱ Jesús pyejt je̱m burro niꞌkxm.
7 Levaram a jumenta e o jumentinho, jogaram as suas capas sobre eles, e Jesus montou.
8 Vanꞌit tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ vyit du̱ye̱ꞌpti je̱ja tooꞌ kujk joma veꞌe je̱ Jesús ñaxuvaꞌañ vyeꞌna. Je̱mpa tseꞌe pa̱neꞌe du̱pojxtuvap je̱ tu̱u̱xu̱x aajy je̱tseꞌe je̱ja toꞌk tooꞌ aajy du̱yakvaꞌkxta.
8 Da grande multidão que ia com eles, alguns estendiam as suas capas no chão, e outros espalhavam no chão ramos que tinham cortado das árvores.
9 Je̱ jayu juuꞌ veꞌe vintooꞌva̱jkijidup je̱ts juuꞌ veꞌe paꞌu̱xꞌo̱o̱kijidup, je̱ꞌe̱ tseꞌe ma̱kk vaandu:
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Hosana a Deus nas alturas do céu!
10 Ku veꞌe je̱ Jesús je̱m Jerusalén tya̱jki, nu̱jom tseꞌe je̱ jayu ñaajktú̱vijidi ñaajktoꞌojntsijidi ti veꞌe toojnjup ko̱jtsjup. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi:
10 Quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade ficou agitada, e o povo perguntava: — Quem é ele?
11 Je̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu yꞌatso̱o̱vdi:
11 A multidão respondia: — Este é o
12 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱p ma̱ja̱ tsapta̱ktaagujkp je̱tseꞌe du̱vo̱jppitsumku̱jx nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p ajooydup ato̱o̱ꞌktup vyeꞌna, je̱tseꞌe du̱yakvippu̱mpijtku̱jx je̱ myeesada pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ meen du̱vinkuko̱o̱ndup je̱ts je̱ꞌe̱ je̱ chu̱u̱jntku̱nda pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱to̱o̱ꞌktup je̱ pak.
12 Jesus entrou no pátio do Templo e expulsou todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
13 Ele lhes disse:
14 Je̱p tseꞌe ma̱ja̱ tsaptu̱jkp je̱ viints jáyuda je̱ts je̱ u̱xke̱t jáyuda je̱ Jesús du̱vinkutá̱midi. Yakjo̱tka̱daakjidinu tseꞌe je̱ Jesús.
14 Cegos e coxos iam encontrar Jesus no pátio do Templo, e ele os curava.
15 Ax jo̱tmaꞌttu tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk ku veꞌe du̱ꞌixti je̱ ma̱jin juuꞌ veꞌe je̱ Jesús tyuump je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti ku veꞌe je̱ piꞌk ónu̱k ma̱kk kyo̱tsta. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaꞌanda: “¡Yakma̱ja yakjaancha xa veꞌe yꞌijtnit je̱ David je̱ chaan je̱ kyo̱o̱j juuꞌ veꞌe yakkutojknup!”
15 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ficaram zangados quando viram as coisas maravilhosas que ele fazia e ouviram as crianças gritando no pátio do Templo: —
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmidi:
16 E eles disseram a Jesus: — Você está ouvindo o que estão dizendo? Jesus respondeu:
17 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús myaso̱o̱kjidi je̱tseꞌe ñu̱jkx je̱m betániait kyajpu̱n ka̱jxm. Je̱m tseꞌe chonajxy.
17 Então Jesus os deixou, saiu da cidade e foi para o povoado de Betânia. E passou a noite ali.
18 Je̱ kujá̱pit tseꞌe ku veꞌe vyimpijtnuva je̱m Jerusalén, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yuꞌo̱o̱ꞌkji.
18 No dia seguinte, quando estava voltando para a cidade, Jesus teve fome.
19 Yꞌix tseꞌe toꞌk je̱ higo ku̱p je̱ tooꞌ muta̱m. Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱nu̱jkx je̱tseꞌe du̱ꞌíxu̱t pa̱n je̱meꞌe je̱ tya̱a̱jm. Ax kaꞌa tseꞌe du̱tipaaty je̱m ku̱p ka̱jxm, tum je̱ yꞌaajyji veꞌe. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ higo ku̱p:
19 Ele viu uma figueira na beira da estrada e foi até lá, mas não encontrou nada; só folhas. Aí disse para a figueira: E na mesma hora a figueira secou.
20 Ku tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌixti, atu̱va ato̱ki tseꞌe tyaandi. Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi je̱ Jesús:
20 Os discípulos viram isso, ficaram muito admirados e disseram: — Como a figueira secou depressa!
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
21 Então Jesus disse:
22 Ax nu̱jom tseꞌe pa̱n ti veꞌe mꞌamó̱tudup je̱ Nteꞌyam ku veꞌe mtsapko̱tsta, pa̱n mjaanchjaꞌvidup tseꞌe je̱ts veꞌemeꞌe tyónju̱t juuꞌ veꞌe mꞌamó̱tudup, tónjupts je̱ꞌe̱ veꞌe.
22 Se crerem, receberão tudo o que pedirem em oração.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp. Ax namvaat tseꞌe je̱p yakꞌixpu̱k, vanꞌit tseꞌe vyinkutá̱mijidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
23 Jesus chegou ao Templo, e, quando já estava ensinando, alguns chefes dos sacerdotes e alguns líderes judeus chegaram perto dele e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
24 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
24 Jesus respondeu:
25 ¿Pa̱n tseꞌe je̱ Juan je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakna̱pé̱tu̱t? ¿Je̱ Nteꞌyameꞌe, ukpu̱ je̱ jayu veꞌe?
25 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas? Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
26 Ax pa̱n vaꞌnumdup tseꞌe je̱ts je̱ jayu veꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju, ntsa̱ꞌkimdupts u̱u̱ꞌmeꞌe je̱ nu̱may jayu, ku̱x veꞌemeꞌe anañu̱joma du̱jaanchjávada je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Juan yꞌijt.
26 Mas, se dissermos que foram pessoas, temos medo do que o povo pode fazer, pois todos acham que João era profeta .
27 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi je̱ts kaꞌa veꞌe du̱nu̱jávada je̱ts pa̱neꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱ Juan je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakna̱pé̱tu̱t. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
27 Por isso responderam: — Não sabemos.
28 Je̱tseꞌe jyaaꞌkvaajñ:
28 Jesus continuou:
29 Vanꞌit tseꞌe yꞌatsa̱a̱jv: “Kaꞌa a̱tseꞌe nna̱jkxuvaꞌañ.” U̱xꞌo̱o̱k tseꞌe vyinmayu̱mpijt je̱tseꞌe o̱jts je̱m tyun.
29 — Ele respondeu: “Eu não quero ir.” Mas depois mudou de ideia e foi.
30 Ax vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmiva nay vanxú̱pjyam jadoꞌk je̱ myajntk. Ax jidu̱ꞌu̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌatso̱o̱jvji: “Na̱jkxup a̱ts.” Ax kaꞌa tseꞌe ñu̱jkx.
30 — O pai foi e deu ao outro filho a mesma ordem. E este disse: “Sim, senhor.” Mas depois não foi.
31 ¿Pa̱n tseꞌe du̱toon juuꞌ veꞌe je̱ tyeeꞌ cho̱jk?
31 — Qual deles fez o que o pai queria? — perguntou Jesus. E eles responderam: — O filho mais velho. Então Jesus disse a eles:
32 Ku̱x je̱ꞌe̱ xa veꞌe je̱ Yakna̱pe̱jtpa Juan ñu̱ꞌo̱jts je̱tseꞌe mtukꞌíxjadat vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱tsa̱k je̱tseꞌe mjoojntykadat, kaꞌats miits je̱ꞌe̱ veꞌe xjaanchjaꞌvidi, ax jyaanchjaꞌviduts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ kupa̱ꞌmu̱n pa̱kmojkpada je̱ts je̱ ko̱ꞌo̱tya̱ꞌa̱xapta. Ax ó̱yamts miitseꞌe xjaꞌixti ku veꞌe vyinmayu̱mpijtti je̱tseꞌe ñapya̱a̱jmjidi je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm, kaꞌats miitseꞌe veꞌem xtoonduva, kaꞌa tseꞌe xjaanchjaꞌvidi juuꞌ veꞌe je̱ Juan kyo̱jts.
32 Pois João Batista veio para mostrar a vocês o caminho certo, e vocês não creram nele; mas os cobradores de impostos e as prostitutas creram. Porém, mesmo tendo visto isso, vocês não se arrependeram e não creram nele.
33 ’Amo̱tunaxta jadoꞌk ya̱ tukmuꞌaꞌixmojkin: Toꞌk xa veꞌe je̱ jayu du̱pu̱u̱jm je̱ tsaaydum kam, je̱tseꞌe du̱yaknaaꞌtujk, je̱tseꞌe je̱ jot du̱pu̱u̱jm je̱p tsaja̱a̱tp joma veꞌe je̱ tsaaydum yakvinma̱a̱ꞌkxu̱t, je̱tseꞌe toꞌk je̱ pa̱ts ka̱jxm du̱pu̱u̱jm joma veꞌe je̱ chaaydum kam yaknu̱ꞌíxat. Vanꞌit tseꞌe du̱tukma̱a̱tko̱jtsmojkti je̱ yoova toompata̱jk pa̱n vinxu̱peꞌe tyukka̱daꞌakjadat ku veꞌe du̱pa̱kmóktat je̱ tsaaydum ta̱a̱jm. Vanꞌit tseꞌe jékum ñu̱jkx.
33 Jesus disse:
34 ’Ku veꞌe je̱ tsaaydum tok aats du̱paaty, vanꞌit tseꞌe je̱ kyuká̱tsivada du̱kejx je̱tseꞌe na̱jkx je̱ yoova toompa du̱ꞌamó̱tuda pa̱n juuꞌ veꞌe tukka̱daakjup.
34 Quando chegou o tempo da colheita, o dono mandou alguns empregados a fim de receber a parte dele.
35 Ax myajtstu tseꞌe je̱ kuká̱tsivada: je̱m tseꞌe juuꞌ veꞌe vyo̱jptu, je̱mpa tseꞌe juuꞌ veꞌe yakꞌo̱o̱ꞌktu, nay je̱mpa tseꞌe juuꞌ veꞌe chakaꞌtstu.
35 Mas os lavradores agarraram os empregados, bateram num, assassinaram outro e mataram ainda outro a pedradas.
36 Vanꞌit tseꞌe je̱ tsaaydum kam je̱ vyintsá̱n du̱jaaꞌkke̱jxnuva je̱ kyuká̱tsivada. Nay vanxú̱pjyam tseꞌe yaktoondinuva nu̱jom juuꞌ veꞌe kye̱jx.
36 Aí o dono mandou mais empregados do que da primeira vez. E os lavradores fizeram a mesma coisa.
37 ’Ax tun u̱xꞌo̱o̱kani tseꞌe je̱ myajntk du̱kejx. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: “Vyintsa̱ꞌa̱gadap ijk je̱ꞌe̱ vineꞌe a̱ts ya̱ nꞌónu̱k.”
37 Depois de tudo isso, ele mandou o seu próprio filho, pensando: “O meu filho eles vão respeitar.”
38 Ax ku tseꞌe du̱ꞌixti je̱ tsaaydum kam je̱ vyintsá̱n je̱ myajntk, jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi: “Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe tukka̱dakká̱xjup ya̱ tsaaydum kam. Vaꞌan du̱yakꞌo̱o̱ꞌkumda je̱tseꞌe nje̱ꞌe̱imdat ya̱ tsaaydum kam.”
38 Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
39 Vanꞌit tseꞌe du̱majtsti je̱tseꞌe du̱yakpítsumdi joma veꞌe je̱ tsaaydum kam, je̱tseꞌe du̱yakꞌo̱o̱ꞌkti.
39 — Então agarraram o filho, e o jogaram para fora da plantação, e o mataram.
40 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi:
40 Aí Jesus perguntou:
41 Je̱tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi:
41 Eles responderam: — Com certeza ele vai matar aqueles lavradores maus e vai arrendar a plantação a outros. E estes lhe darão a parte da colheita no tempo certo.
42 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
42 Jesus então perguntou:
43 Miits xa veꞌe mꞌuktukka̱daakju̱du je̱tseꞌe ku̱mꞌijtti je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm. Ax kaꞌa tseꞌe je̱m mꞌíttat; je̱ Nteꞌyam tseꞌe du̱vinko̱o̱n je̱tseꞌe je̱m yꞌijttinit je̱ jayu juuꞌ veꞌe kuva̱jkju̱dup.
43 E Jesus terminou:
44 Pa̱n pa̱n xa veꞌe kítup je̱ja tsaku̱jx, tukta̱jiká̱xup tseꞌe; ax pa̱n pa̱n tseꞌe je̱m ñiꞌkxm je̱ tsaaj naxka̱daakp, je̱ naxvay joꞌn tseꞌe tyaannit je̱ jayu.
44 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
45 Ku veꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts je̱ fariseota̱jk du̱ꞌamo̱tunajxti, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱jaꞌvidi je̱ts je̱ꞌe̱ ka̱jxta veꞌe ya̱ tukmuꞌaꞌixmojkin du̱ka̱jts;
45 Os chefes dos sacerdotes e os fariseus ouviram as parábolas que Jesus contou e sabiam que ele estava falando a respeito deles.
46 jyamatsuvaandu tseꞌe, ax kaꞌa tseꞌe veꞌem du̱toondi ku̱x cha̱ꞌkidupeꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ nu̱may jayu du̱jaanchjaꞌvidi je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús.
46 Por isso queriam prendê-lo, mas tinham medo da multidão porque o povo achava que Jesus era profeta .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.