Mateus 20

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ’Veꞌem xa veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ jayu du̱toojnjadat ax joꞌn toꞌk je̱ kukam juuꞌ veꞌe ja̱pyji na̱jkx je̱ toompa du̱ꞌixta je̱tseꞌe je̱m chaaydum kam jo̱o̱tm tyóndat.
1 Jesus disse:
2 Veꞌem tseꞌe du̱ma̱a̱tnakyo̱jtsji je̱ toompata̱jk je̱ts toꞌk je̱ denario meeneꞌe du̱mujóydat toꞌk xa̱a̱j. Vanꞌit tseꞌe du̱pake̱jxti je̱m kyam jo̱o̱tm.
2 Ele combinou com eles o salário de costume, isto é, uma moeda de prata por dia, e mandou que fossem trabalhar na sua plantação.
3 Taaxtojtu̱k yaaxp tseꞌe vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe vyimpijtnuva je̱m maaꞌy jo̱o̱tm je̱tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱meꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe toonkꞌíxtidup.
3 Às nove horas, saiu outra vez, foi até a praça do mercado e viu ali alguns homens que não estavam fazendo nada.
4 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: “Na̱jkxtuva miits mtonda je̱m a̱ts nkam jo̱o̱tm. Veꞌem a̱ts miitseꞌe nmujóydat ax joꞌn du̱paaꞌty du̱ꞌake̱e̱ga.” Na̱jkxtuts je̱ꞌe̱ veꞌe.
4 Então disse: “Vão vocês também trabalhar na minha plantação de uvas, e eu pagarei o que for justo.”
5 Kujk xa̱a̱j joꞌn tseꞌe yꞌo̱jtsnuva je̱m maaꞌy jo̱o̱tm. Nay vanxú̱pjyam tseꞌe du̱toonnuva. Nay vanxú̱pjyam tseꞌe du̱toonnuva ku veꞌe yꞌo̱jtsnuva toojk yaaxp.
5 — E eles foram. Ao meio-dia e às três horas da tarde o dono da plantação fez a mesma coisa com outros trabalhadores.
6 Ax mugo̱o̱xk yaaxp tseꞌe vyeꞌna ku veꞌe yꞌo̱jtsnuva je̱m maaꞌy jo̱o̱tm. Je̱m tseꞌe du̱jaaꞌkpaaty je̱ jayu. Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: “¿Tya̱jxts miitseꞌe yaja mxa̱naxta? ¿Tya̱jxeꞌe mkatonda?”
6 Eram quase cinco horas da tarde quando ele voltou à praça. Viu outros homens que ainda estavam ali e perguntou: “Por que vocês estão o dia todo aqui sem fazer nada?”
7 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi: “Ni pa̱na xa a̱a̱tseꞌe xkatoompavá̱v.” Vanꞌit tseꞌe je̱ kukam yꞌatsa̱a̱jv: “Na̱jkxtuva miits mtonda je̱m a̱ts nkam jo̱o̱tm.”
7 — “É porque ninguém nos contratou!” — responderam eles.
8 ’Ku veꞌe je̱ it choꞌoini, vanꞌit tseꞌe je̱ kukam du̱nu̱u̱jmi je̱ yaktoompa: “Yaaxjada je̱ toompada je̱tseꞌe xmujóydat, je̱ꞌe̱ veꞌe mmujóydap tooꞌva̱jkp juuꞌ veꞌe u̱xꞌo̱o̱k tu̱tyoonktá̱kada.”
8 — No fim do dia, ele disse ao administrador: “Chame os trabalhadores e faça o pagamento, começando com os que foram contratados por último e terminando pelos primeiros.”
9 Ku veꞌe jye̱ꞌydi je̱ꞌe̱da juuꞌ veꞌe ta̱jkidu toompa mugo̱o̱xk yaaxp, ka̱ktoꞌk je̱ denario meen tseꞌe yaktukmujooydi.
9 — Os homens que começaram a trabalhar às cinco horas da tarde receberam uma moeda de prata cada um.
10 Ax kuts je̱ꞌe̱ veꞌe jye̱ꞌydi juuꞌ veꞌe tooꞌva̱jkp toonkta̱jkidu, veꞌem tseꞌe yꞌukvinmaaydi je̱ts nu̱yojkeꞌe ku̱yakmo̱o̱ydi; ax toꞌk je̱ denario meenjyam tseꞌe ka̱kje̱ꞌe̱ yakmo̱o̱yduva.
10 Então os primeiros que tinham sido contratados pensaram que iam receber mais; porém eles também receberam uma moeda de prata cada um.
11 Ku veꞌe yakmujokya̱jxti, vanꞌit tseꞌe je̱ kukam du̱vinko̱jtspe̱jtti.
11 Pegaram o dinheiro e começaram a resmungar contra o patrão,
12 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi: “Ya̱ꞌa̱da juuꞌ veꞌe u̱xꞌo̱o̱k tu̱tyoonktá̱kada, toꞌk hoorajits ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱tyonda, nay vanxu̱pts ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱xmujooyduva ax joꞌn a̱a̱ts; xa̱najxpts a̱a̱tseꞌe tu̱njatún, veꞌemts a̱a̱tseꞌe je̱ an tu̱njamutena veꞌemts a̱a̱tseꞌe je̱ toonk tu̱njamutena.”
12 dizendo: “Estes homens que foram contratados por último trabalharam somente uma hora, mas nós aguentamos o dia todo debaixo deste sol quente. No entanto, o pagamento deles foi igual ao nosso!”
13 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ kukam du̱nu̱u̱jmi nu̱toꞌk je̱ꞌe̱da: “Mex, kaꞌa xa a̱ts mitseꞌe nko̱ꞌo̱tyuujnja. ¿Ka veꞌemap u̱u̱ꞌmeꞌe tu̱nko̱jtsmojkum je̱ts toꞌkeꞌe je̱ denario meen nmujóyu̱t?
13 — Aí o dono disse a um deles: “Escute, amigo! Eu não fui injusto com você. Você não concordou em trabalhar o dia todo por uma moeda de prata?
14 Ta̱ xa mitseꞌe myakmujoy, na̱jkxnits. Á̱tsam xa ya̱ꞌa̱ veꞌe nmo̱ꞌo̱vaampy vanxú̱pjyam juuꞌ veꞌe u̱xꞌo̱o̱k tu̱tyoonktá̱ka ax joꞌn a̱ts mitseꞌe tu̱nmujoy.
14 Pegue o seu pagamento e vá embora. Pois eu quero dar a este homem, que foi contratado por último, o mesmo que dei a você.
15 O̱ꞌyip xa veꞌe je̱tseꞌe a̱ts nje̱ꞌe̱ nyaktónu̱t ax joꞌn a̱tseꞌe ntsa̱k. ¿Uk mko̱ꞌo̱yjaꞌvipeꞌe ku a̱tseꞌe je̱ maaꞌyu̱n ntun?”
15 Por acaso não tenho o direito de fazer o que quero com o meu próprio dinheiro? Ou você está com inveja somente porque fui bom para ele?”
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jyaaꞌkvaajñ:
16 E Jesus terminou, dizendo:
17 Jé̱jani tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna tooꞌ aajy, je̱meꞌe Jerusalén ñu̱jkx, vanꞌit tseꞌe apu̱k du̱va̱a̱jv je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
17 Quando Jesus estava subindo para Jerusalém, chamou os discípulos para um lado e falou com eles em particular, enquanto caminhavam. Ele disse:
18 ―Je̱m tseꞌe Jerusalén njaꞌmda. Je̱mts a̱tseꞌe nyakpá̱mu̱t je̱m je̱ teeꞌ ta̱jk je̱ vyintsá̱n kya̱ꞌmda je̱ts je̱m je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk kya̱ꞌmda, je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe xtuknu̱vánadap je̱ nꞌo̱o̱ꞌku̱n
18 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
19 je̱ts a̱tseꞌe xpá̱mdat je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ veꞌe ka je̱ israeejlitap. Je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe xnu̱xiꞌiktap xtukxiꞌiktap je̱ts a̱tseꞌe xvó̱ptat je̱ts a̱tseꞌe xyakcruuzpé̱ttat. Ax joojntykpa̱jknuvapts a̱tseꞌe kutoojk xa̱a̱j, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
19 e o entregarão aos não judeus. Estes vão zombar dele, bater nele e crucificá-lo; mas no terceiro dia ele será ressuscitado.
20 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyinkutá̱miji je̱ Zebedeo je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x ma̱a̱t nu̱me̱jtsk je̱ yꞌónu̱kta, je̱ Santiago je̱ts je̱ Juan. Vanꞌit tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk du̱vinko̱xkteni je̱ Jesús, je̱ maaꞌyu̱neꞌe yꞌamo̱tuvuvaampy.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu chegou com os seus filhos perto de Jesus, curvou-se e pediu a ele um favor.
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji:
21 — O que é que você quer? — perguntou Jesus. Ela respondeu: — Prometa que, quando o senhor se tornar Rei, estes meus dois filhos sentarão à sua direita e à sua esquerda.
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ Santiago ma̱a̱t je̱ Juan:
22 Jesus disse aos dois filhos dela: — Podemos! — responderam eles.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
23 Então Jesus disse:
24 Ax ku tseꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti je̱ janu̱majk ixpa̱jkpa, vanꞌit tseꞌe du̱mujo̱tmaꞌtti je̱ Santiago ma̱a̱t je̱ Juan.
24 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, ficaram zangados com os dois irmãos.
25 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaaxjidi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
25 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
26 Ax kaꞌats miitseꞌe mveꞌemada. Pa̱n pa̱n xa veꞌe du̱tso̱jkp je̱tseꞌe du̱nu̱má̱jat amiitsjida, veꞌem tseꞌe ñapyá̱mju̱t ax joꞌn je̱ mpattoꞌniva ku̱yꞌijt;
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
27 je̱ts je̱ꞌe̱ pa̱n pa̱neꞌe du̱tso̱jkp je̱tseꞌe du̱nu̱vintsá̱nat, veꞌem tseꞌe ñapyá̱mju̱t ax joꞌn je̱ mtoompa ku̱yꞌijt.
27 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de vocês.
28 Veꞌem ax joꞌn a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp, ka je̱ꞌe̱p xa a̱tseꞌe nnu̱miimp je̱ts a̱tseꞌe nyakpattónat, je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts a̱tseꞌe je̱ jayu mpattónat je̱ts a̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ tyo̱kin nkuvé̱tu̱t ku a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nkuꞌo̱o̱ꞌkat, veꞌem tseꞌe du̱jaye̱jptinit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
28 Porque até o
29 Ku veꞌe je̱m jericoojit kyajpu̱n ka̱jxm cho̱o̱ꞌndini, vanꞌit tseꞌe nu̱may je̱ jayu je̱ Jesús du̱pana̱jkxti.
29 Quando Jesus e os discípulos estavam saindo de Jericó, uma grande multidão seguia Jesus.
30 Je̱m tseꞌe tooꞌ paꞌam nu̱me̱jtsk je̱ viints jayu cha̱a̱nada. Ku veꞌe du̱mó̱tudi je̱ts je̱meꞌe je̱ Jesús ñaxy vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe ma̱kk vyaandi:
30 Dois cegos, sentados na beira do caminho, ouviram alguém dizer que ele estava passando e começaram a gritar: — Senhor,
31 Tukna̱ꞌmu̱xju̱du tseꞌe je̱ jayu je̱tseꞌe yꞌamo̱ꞌo̱ttat. Ax nu̱yojk ma̱kk tseꞌe vyaandi:
31 A multidão os repreendeu e mandou que calassem a boca, mas eles gritaram ainda mais: — Senhor, Filho de Davi, tenha pena de nós!
32 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaꞌktaajñ, je̱tseꞌe vyaajñ je̱tseꞌe du̱yakmíndat je̱ viints jáyuda. Ku veꞌe du̱yakje̱ꞌydi, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ viints jayu du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
32 Então Jesus parou, chamou os cegos e perguntou:
33 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi:
33 — Senhor, queremos poder enxergar! — responderam eles.
34 Tukmo̱ꞌtju̱duts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús. Vanꞌit tseꞌe vyinkuto̱ꞌnijidi. Tun jatyji tseꞌe je̱ viints jayu vyinꞌixpa̱jktini je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱pana̱jkxti.
34 Jesus teve pena dos cegos e tocou nos olhos deles. No mesmo instante eles puderam ver e então seguiram Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.