Marcos 9
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVI
1 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidinuva:
1 E lhes disse: "Garanto-lhes que alguns dos que aqui estão de modo nenhum experimentarão a morte, antes de verem o Reino de Deus vindo com poder".
2 Kutojtu̱k xa̱a̱j tseꞌe je̱ Jesús du̱vo̱vu̱tsa̱a̱ꞌn je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Santiago je̱ts je̱ Juan, je̱tseꞌe je̱ꞌe̱jyjida du̱va̱a̱jv apu̱k joma veꞌe toꞌk je̱ ko̱pk juuꞌ veꞌe ka̱jxm. Vanꞌit tseꞌe tyikts je̱ja je̱ꞌe̱ vyinkujkta,
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João e os levou a um alto monte, onde ficaram a sós. Ali ele foi transfigurado diante deles.
3 je̱tseꞌe je̱ vyit o̱jts jyajtni ajajp ata̱ꞌkxp, vaꞌajts po̱o̱ꞌp, veꞌem ax joꞌn je̱ tsapꞌa̱a̱ꞌpk, veꞌem ax joꞌn ni pa̱na kyaꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe du̱pojpo̱o̱ꞌpat yaja naxviijn.
3 Suas roupas se tornaram brancas, de um branco resplandecente, como nenhum lavandeiro no mundo seria capaz de branqueá-las.
4 Vanꞌit tseꞌe vyaꞌkke̱ꞌxti je̱ja je̱ꞌe̱ vyinkujkta je̱ Elías ma̱a̱t je̱ Moisés, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱tnakyo̱jtsjidi.
4 E apareceram diante deles Elias e Moisés, os quais conversavam com Jesus.
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi:
5 Então Pedro disse a Jesus: "Mestre, é bom estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para ti, uma para Moisés e uma para Elias".
6 Veꞌem tseꞌe vyaajñ ku̱x kaꞌa veꞌe du̱nu̱java vyeꞌna je̱ts ti veꞌe kya̱jtsp, tsa̱ꞌkidu veꞌe o̱o̱y.
6 Ele não sabia o que dizer, pois estavam apavorados.
7 Vanꞌit tseꞌe toꞌk pa̱k je̱ vínu̱ts ñu̱je̱ꞌyjidi je̱tseꞌe yoꞌtsjidi; je̱p tseꞌe vínu̱ts ja̱a̱tp du̱ꞌamo̱tunajxti toꞌk je̱ ayook. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
7 A seguir apareceu uma nuvem e os envolveu, e dela saiu uma voz, que disse: "Este é o meu Filho amado. Ouçam-no! "
8 Ax ku tseꞌe jyo̱o̱ꞌkꞌixꞌavíttini, kaꞌa tseꞌe du̱ꞌukpa̱nꞌixpaattini, naaydumeꞌe je̱ Jesús.
8 Repentinamente, quando olharam ao redor, não viram mais ninguém, a não ser Jesus.
9 Ku veꞌe je̱m ko̱pk viinm kya̱daaktini, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱kk tyukna̱ꞌmu̱xjidi:
9 Enquanto desciam do monte, Jesus lhes ordenou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do homem tivesse ressuscitado dos mortos.
10 Ax kyutyoondu tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌayook ax joꞌn yaknu̱u̱jmidi. Je̱tseꞌe ñayꞌamo̱tutú̱vijidi pa̱n ti je̱ꞌe̱ veꞌe tyijp ku veꞌe je̱ jayu jyoojntykpa̱jknuvat.
10 Eles guardaram o assunto apenas entre si, discutindo o que significaria "ressuscitar dos mortos".
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk yꞌamo̱tutú̱vijidi:
11 E lhe perguntaram: "Por que os mestres da lei dizem que é necessário que Elias venha primeiro? "
12 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
12 Jesus respondeu: "De fato, Elias vem primeiro e restaura todas as coisas. Então, por que está escrito que é necessário que o Filho do homem sofra muito e seja rejeitado com desprezo?
13 Ax veꞌemts a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada, o̱jts xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe veꞌem ax joꞌn je̱ Elías, ax tyoonduts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn du̱tso̱jkti, veꞌem ax joꞌn je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ je̱ꞌe̱ ka̱jx.
13 Mas eu lhes digo: Elias já veio, e fizeram com ele tudo o que quiseram, como está escrito a seu respeito".
14 Ku veꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk juuꞌ veꞌe kapana̱jkxju̱du je̱m ko̱pk viinm, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱meꞌe nu̱may je̱ jayu tu̱ñaaꞌvaꞌkvídu̱tjada. Je̱m tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk ñakyo̱jtsvintsó̱vjada.
14 Quando chegaram onde estavam os outros discípulos, viram uma grande multidão ao redor deles e os mestres da lei discutindo com eles.
15 Ax ku tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ Jesús du̱ꞌixti, vanꞌit tseꞌe atu̱va ato̱ki tyaandi je̱tseꞌe noomp du̱ꞌana̱jkxidi, je̱tseꞌe du̱ko̱jtspo̱o̱ꞌkxti.
15 Logo que todo o povo viu Jesus, ficou muito surpreso e correu para saudá-lo.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi:
16 Perguntou Jesus: "O que vocês estão discutindo? "
17 Vanꞌit tseꞌe toꞌk yꞌatsa̱a̱jv:
17 Um homem, no meio da multidão, respondeu: "Mestre, eu te trouxe o meu filho, que está com um espírito que o impede de falar.
18 Je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap a̱ts je̱ nꞌónu̱k jyajoma du̱mach je̱tseꞌe du̱yakkitu, je̱tseꞌe je̱p a̱ts je̱ nꞌónu̱k yꞌávup pyítsum je̱ naꞌa a̱a̱ꞌpk, je̱tseꞌe je̱ mex ñatya̱tskaaꞌtyju̱, je̱tseꞌe tyunku̱piku̱x. Ta̱ts a̱tseꞌe njanu̱u̱jma ya̱ mꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ts je̱meꞌe jyaꞌvin ka̱jxm du̱yakpítsumdat je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap juuꞌ veꞌe yakꞌooꞌmjup a̱ts je̱ nꞌónu̱k; ax kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixjada.
18 Onde quer que o apanhe, joga-o no chão. Ele espuma pela boca, range os dentes e fica rígido. Pedi aos teus discípulos que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram".
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
19 Respondeu Jesus: "Ó geração incrédula, até quando estarei com vocês? Até quando terei que suportá-los? Tragam-me o menino".
20 Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti. Ax ku tseꞌe je̱ Jesús je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yꞌixji, vanꞌit tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱ paꞌam jayu ma̱kk du̱tunxitu̱yo̱ꞌy je̱tseꞌe du̱yaknaxvipp, je̱tseꞌe je̱ paꞌam jayu tyunnep tyunteꞌpx je̱tseꞌe je̱ a̱a̱ꞌpk pyítsum je̱p je̱ paꞌam jayu yꞌávup.
20 Então, eles o trouxeram. Quando o espírito viu Jesus, imediatamente causou uma convulsão no menino. Este caiu no chão e começou a rolar, espumando pela boca.
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ paꞌam jayu je̱ tyeeꞌ du̱ꞌamo̱tutu̱vi:
21 Jesus perguntou ao pai do menino: "Há quanto tempo ele está assim? " "Desde a infância", respondeu ele.
22 Ax may náxani tseꞌe tyunja̱nvívupaja je̱tseꞌe tyunyakꞌo̱o̱ꞌkuvaꞌañju̱. Pa̱n mꞌo̱ꞌyixjupts mitseꞌe je̱tseꞌe xtónu̱t o̱yvinxu̱pa, tukmo̱ꞌtkts a̱a̱tseꞌe toꞌk aaj je̱ts a̱a̱tseꞌe xputá̱kat.
22 "Muitas vezes o tem lançado no fogo e na água para matá-lo. Mas, se podes fazer alguma coisa, tem compaixão de nós e ajuda-nos. "
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
23 "Se podes? ", disse Jesus. "Tudo é possível àquele que crê. "
24 Ax tun jatyji tseꞌe je̱ paꞌam jayu je̱ tyeeꞌ je̱ Jesús ma̱kk du̱muka̱jts:
24 Imediatamente o pai do menino exclamou: "Creio, ajuda-me a vencer a minha incredulidade! "
25 Ku tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix je̱ts nayꞌamojkijidupeꞌe je̱ nu̱may jayu, vanꞌit tseꞌe ma̱kk du̱tuknu̱u̱jmi je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, je̱tseꞌe vyaajñ:
25 Quando Jesus viu que uma multidão estava se ajuntando, repreendeu o espírito imundo, dizendo: "Espírito mudo e surdo, eu ordeno que o deixe e nunca mais entre nele".
26 Vanꞌit tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yꞌaka̱a̱ꞌstk je̱tseꞌe jadoꞌma du̱xitu̱yo̱ꞌy ma̱kk, je̱tseꞌe pyítsumni, je̱ o̱o̱ꞌkpa joꞌn tseꞌe du̱tunyaktaajñ. Ax nu̱may tseꞌe vyaandi:
26 O espírito gritou, agitou-o violentamente e saiu. O menino ficou como morto, a ponto de muitos dizerem: "Ele morreu".
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱m kya̱ꞌm myajtsji je̱tseꞌe yakpojtu̱kji, je̱tseꞌe tyeni.
27 Mas Jesus tomou-o pela mão e o levantou, e ele ficou em pé.
28 Ax ku tseꞌe je̱ Jesús je̱p tu̱jkp tya̱jki, vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk yꞌamo̱tutú̱vijidi apu̱k:
28 Depois de Jesus ter entrado em casa, seus discípulos lhe perguntaram em particular: "Por que não conseguimos expulsá-lo? "
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
29 Ele respondeu: "Essa espécie só sai pela oração e pelo jejum".
30 Ku veꞌe je̱m cho̱o̱ꞌndi, vanꞌit tseꞌe ñu̱jkx je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm. Kaꞌa tseꞌe je̱ Jesús du̱jatsa̱jk je̱tseꞌe je̱ jayu ku̱du̱nu̱jaꞌvi pa̱n joma veꞌe vyídu̱t
30 Eles saíram daquele lugar e atravessaram a Galiléia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde eles estavam,
31 ku̱x yakꞌixpu̱jkpeꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱na̱a̱jmada:
31 porque estava ensinando os seus discípulos. E lhes dizia: "O Filho do homem está para ser entregue nas mãos dos homens. Eles o matarão, e três dias depois ele ressuscitará".
32 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱vinmó̱tudi juuꞌ veꞌe kyo̱jts, tsa̱ꞌkidup tseꞌe je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱viꞌó̱yadat pa̱n vintso̱ veꞌe du̱tij.
32 Mas eles não entendiam o que ele queria dizer e tinham receio de perguntar-lhe.
33 Vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m capernaaumit kyajpu̱n ka̱jxm. Ku tseꞌe je̱ Jesús je̱p tu̱jkp vyeꞌna, je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
33 E chegaram a Cafarnaum. Quando ele estava em casa, perguntou-lhes: "O que vocês estavam discutindo no caminho? "
34 Ama̱ꞌa̱t tseꞌe tyaandi ku̱x tá̱vani veꞌe ñatyukkó̱tsjada vyeꞌna je̱ja tooꞌ aajy pa̱n pa̱neꞌe du̱nu̱ma̱jika̱jxp aje̱ꞌe̱jyjida.
34 Mas eles guardaram silêncio, porque no caminho haviam discutido sobre quem era o maior.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌa̱jxtk, je̱tseꞌe du̱yaaxjidi je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
35 Assentando-se, Jesus chamou os Doze e disse: "Se alguém quiser ser o primeiro, será o último, e servo de todos".
36 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱majch je̱m toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k kya̱ꞌm je̱tseꞌe je̱ja yꞌixpa̱jkpata̱jk akujk du̱pu̱u̱jm. Vanꞌit tseꞌe du̱tse̱e̱ꞌnmujk je̱ piꞌk ónu̱k je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
36 E, tomando uma criança, colocou-a no meio deles. Pegando-a nos braços, disse-lhes:
37 ―Je̱ jayu pa̱n pa̱neꞌe a̱ts ka̱jx o̱y jayu napya̱a̱jmjup ma̱a̱t toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k ax joꞌn ya̱ꞌa̱, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn o̱y jayu ku̱ñapya̱a̱jmji a̱ts ma̱a̱t. Ax je̱ jayu pa̱n pa̱neꞌe o̱y jayu napya̱a̱jmjup a̱ts ma̱a̱t, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn o̱y jayu ku̱ñapya̱a̱jmji ma̱a̱t je̱ꞌe̱ pa̱n a̱tseꞌe xke̱jxp.
37 "Quem recebe uma destas crianças em meu nome, está me recebendo; e quem me recebe, não está apenas me recebendo, mas também àquele que me enviou".
38 Vanꞌit tseꞌe je̱ Juan je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi:
38 "Mestre", disse João, "vimos um homem expulsando demônios em teu nome e procuramos impedi-lo, porque ele não era um dos nossos. "
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
39 "Não o impeçam", disse Jesus. "Ninguém que faça um milagre em meu nome, pode falar mal de mim logo em seguida,
40 Pa̱n pa̱n u̱u̱ꞌmeꞌe xkatsoꞌoxpa̱jkumdup, u̱u̱ꞌm ma̱a̱ttats je̱ꞌe̱ veꞌe.
40 pois quem não é contra nós está a nosso favor.
41 Je̱ts je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe mmo̱o̱jyju̱dup o̱tyoꞌk vaasova je̱ tsoxk na̱a̱j ku̱xeꞌe a̱ts xjaanchjávada, a̱ts, je̱ Cristo, tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts yaktonu̱mpijtjinuvap je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe o̱y.
41 Eu lhes digo a verdade: Quem lhes der um copo de água em meu nome, por vocês pertencerem a Cristo, de modo nenhum perderá a sua recompensa. "
42 ’Jyapa̱na pa̱n pa̱neꞌe du̱tukmaso̱o̱kp je̱ Nteꞌyam je̱ tyooꞌ toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k juuꞌ a̱tseꞌe xjaanchjaꞌvip, nu̱yojk o̱y tseꞌe ku̱yꞌijtu̱xju̱ je̱ jayu je̱tseꞌe toꞌk je̱ paan taak yaktukyuktsum je̱tseꞌe yakmaaxyna̱víppini.
42 "Se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que crêem em mim, seria melhor que fosse lançado no mar com uma grande pedra amarrada no pescoço.
43 Ax pa̱n toꞌk tseꞌe je̱ mka̱ꞌa̱j juuꞌ veꞌe myakto̱kintoojnjup, tunku̱spóxu̱ts; ku̱x nu̱yojk o̱yeꞌe ka̱no̱o̱n mꞌítu̱t je̱tseꞌe xjaye̱jpnit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp je̱ts kaꞌa veꞌe ku veꞌe mna̱jkxu̱t me̱jtsk adoꞌom ka̱ꞌa̱jax je̱m ja̱njo̱o̱tm,
43 Se a sua mão o fizer tropeçar, corte-a. É melhor entrar na vida mutilado do que, tendo as duas mãos, ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga,
44 je̱m joma veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx tyá̱nu̱ka je̱ts joma veꞌe je̱ ja̱a̱jn kyajuuntpiꞌits.
44 onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.
45 Je̱ts pa̱n toꞌk tseꞌe je̱ mtek juuꞌ veꞌe myakto̱kintoojnjup, tunku̱spóxu̱ts; ku̱x nu̱yojk o̱yeꞌe pakno̱o̱n mꞌítu̱t je̱tseꞌe xjaye̱jpnit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp je̱ts kaꞌa veꞌe ku veꞌe mna̱jkxu̱t me̱jtsk adoꞌom tékax je̱m ja̱njo̱o̱tm,
45 E se o seu pé o fizer tropeçar, corte-o. É melhor entrar na vida aleijado do que, tendo os dois pés, ser lançado no inferno.
46 je̱m joma veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx tyá̱nu̱ka je̱ts joma veꞌe je̱ ja̱a̱jn kyajuuntpiꞌits.
46 onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.
47 Je̱ts pa̱n toꞌk tseꞌe je̱ mviijn juuꞌ veꞌe myakto̱kintoojnjup, tunyakpítsumu̱ts; ku̱x nu̱yojk o̱yeꞌe toꞌk adoꞌom viijnax mꞌítu̱t je̱tseꞌe mtá̱kat je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm je̱ts kaꞌa veꞌe ku veꞌe mna̱jkxu̱t me̱jtsk adoꞌom viijnax je̱m ja̱njo̱o̱tm,
47 E se o seu olho o fizer tropeçar, arranque-o. É melhor entrar no Reino de Deus com um só olho do que, tendo os dois olhos, ser lançado no inferno,
48 je̱m joma veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx tyá̱nu̱ka je̱ts joma veꞌe je̱ ja̱a̱jn kyajuuntpiꞌits.
48 onde ‘o seu verme não morre, e o fogo não se apaga’.
49 Veꞌem ax joꞌn je̱ tá̱nu̱k ya̱x yakkaana je̱tseꞌe tyaꞌmu̱tsat, nay veꞌempa tseꞌe je̱ jayu je̱ tsaachpaatu̱n du̱yaknaxta je̱tseꞌe du̱tukꞌó̱yadat.
49 Cada um será salgado com fogo.
50 O̱y xa veꞌe je̱ kaan. Ax pa̱n tó̱kinup tseꞌe je̱ tyaꞌmu̱tsin, ni vintso̱va tseꞌe kyaꞌó̱yat je̱tseꞌe tyaꞌmu̱tsinuvat. Veꞌem itta ax joꞌn je̱ o̱y kaan je̱ts joojntykada o̱y jo̱o̱t toꞌk jadoꞌk.
50 "O sal é bom, mas se deixar de ser salgado, como restaurar o seu sabor? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.