Marcos 3
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT
1 Je̱tseꞌe je̱ Jesús tya̱jkinuva je̱p tsaptu̱jkp. Je̱p tseꞌe vyeꞌna toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe xux je̱ kya̱ꞌa̱j toꞌk adoꞌom.
1 Em outra ocasião, Jesus entrou na sinagoga e notou que havia ali um homem com uma das mãos deformada.
2 Je̱ nu̱may jayu tseꞌe du̱ꞌixtu o̱y pa̱n yakjo̱tka̱daꞌakupeꞌe je̱ Jesús je̱ paꞌam jayu ku veꞌe po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j vyeꞌna, je̱ꞌe̱ veꞌe jyaꞌíxtidup pa̱n ti veꞌe ku̱du̱tukpa̱kta je̱tseꞌe du̱nu̱ꞌa̱a̱ꞌnadat ku̱xeꞌe du̱kakutyún je̱ꞌe̱ je̱ pyavaꞌnu̱nda.
2 Os inimigos de Jesus o observavam atentamente. Se ele curasse a mão do homem, planejavam acusá-lo, pois era sábado.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe xux je̱ kya̱ꞌa̱j toꞌk adoꞌom:
3 Jesus disse ao homem com a mão deformada: “Venha e fique diante de todos”.
4 Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ jáyuda:
4 Em seguida, voltou-se para seus críticos e perguntou: “O que a lei permite fazer no sábado? O bem ou o mal? Salvar uma vida ou destruí-la?”. Eles ficaram em silêncio.
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyinꞌixꞌapitsumka̱jxjidi, jo̱tꞌaajnjup je̱ts tsaachvinmaayp ku̱x kaꞌa veꞌe je̱ jayu du̱kuva̱kta juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, ma̱kkeꞌe je̱ kyo̱ꞌo̱y vinmaꞌyu̱n du̱pa̱a̱mdi. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ paꞌam jayu:
5 Jesus olhou para os que estavam ao seu redor, irado e muito triste pelo coração endurecido deles. Então disse ao homem: “Estenda a mão”. O homem estendeu a mão, e ela foi restaurada.
6 Vanꞌit tseꞌe pyítsumdi je̱ fariseota̱jk je̱tseꞌe du̱ꞌukko̱jtsmojkti ma̱a̱t je̱ Herodes je̱ jyáyuda pa̱n vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ku̱du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjidi.
6 No mesmo instante, os fariseus saíram e se reuniram com os membros do partido de Herodes para tramar um modo de matá-lo.
7 Mya̱a̱tna̱jkxts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ja ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya paꞌayi; nu̱may tseꞌe je̱ galiléait jayu pyana̱jkxjidi.
7 Jesus saiu para o mar com seus discípulos, e uma grande multidão os seguiu. Vinham de todas as partes da Galileia, da Judeia,
8 Je̱mpa tseꞌe juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m jerusaleenit kyajpu̱n ka̱jxm je̱ts juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m iduméait yꞌit jo̱o̱tm. Je̱mpa tseꞌe juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌnduva je̱m jadoꞌk adoꞌom Jordán ma̱ja̱ na̱paꞌam je̱ts juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m tiirovit je̱ts sidoonit yꞌit jo̱o̱tmda; nu̱may tseꞌe o̱jts je̱ Jesús du̱ꞌixta ku veꞌe je̱ ka̱ts du̱mó̱tudi je̱ts ti veꞌe je̱ Jesús tyuump.
8 de Jerusalém, da Idumeia, do leste do rio Jordão e até de lugares distantes ao norte, como Tiro e Sidom. A notícia de seus milagres havia se espalhado para longe, e um grande número de pessoas vinha vê-lo.
9 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Jesús du̱pavaajñ je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe apa̱a̱mdu̱ka du̱yakꞌíttat toꞌk je̱ barco joma veꞌe tyá̱kat, veꞌem tseꞌe je̱ nu̱may jayu kyahꞌatijmókjadat.
9 Jesus instruiu seus discípulos a prepararem um barco para evitar que a multidão o esmagasse.
10 Nu̱máyani veꞌe o̱o̱y je̱ paꞌam jayu du̱yakjo̱tka̱daakni vyeꞌna. Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe pa̱jkju̱dup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌatijmojktup je̱ Jesús ku̱x tyo̱nuvaandupeꞌe.
10 Havia curado muitos naquele dia, e os enfermos se empurravam para chegar até ele e tocá-lo.
11 Ax je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱m jyaꞌvin ka̱jxmda je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, ku tseꞌe du̱ꞌixti je̱ Jesús, vanꞌit tseꞌe du̱vinko̱xkténidi je̱tseꞌe ma̱kk du̱muko̱jtsti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
11 E, sempre que o viam, os espíritos impuros se atiravam no chão na frente dele e gritavam: “Você é o Filho de Deus!”.
12 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱kk pyavaajnjidi je̱tseꞌe du̱kahꞌavánadat je̱ts pa̱n je̱ꞌe̱ veꞌe.
12 Jesus, porém, lhes dava ordens severas para que não revelassem quem ele era.
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús pyejt je̱m tonu̱n viinm je̱tseꞌe du̱va̱a̱jv pa̱n pa̱n jaty je̱ꞌe̱ veꞌe vyinko̱nuvaampy. Nu̱na̱jkxju̱duts je̱ꞌe̱ veꞌe.
13 Depois, Jesus subiu a um monte e chamou aqueles que ele desejava que o acompanhassem, e eles foram.
14 Nu̱makme̱jtsk tseꞌe du̱vinka̱a̱jn juuꞌ veꞌe íttap je̱ꞌe̱ ma̱a̱t, je̱tseꞌe du̱ké̱xtat kaꞌamaayva,
14 Escolheu doze e os chamou seus apóstolos, para que o seguissem e fossem enviados para anunciar sua mensagem,
15 je̱tseꞌe je̱ kutojku̱n du̱mo̱o̱ydi je̱tseꞌe je̱ paꞌam jayu du̱yakjo̱tka̱daaktat je̱tseꞌe du̱yakpítsumduvat je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda.
15 e lhes deu autoridade para expulsar demônios.
16 Ya̱ꞌa̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ nu̱makme̱jtskta: je̱ Simón juuꞌ veꞌe tyukmume̱jtsxa̱a̱ji Pedro,
16 Estes foram os doze que ele escolheu: Simão, a quem ele chamou Pedro,
17 je̱ Santiago je̱ts je̱ yꞌuts Juan, je̱ Zebedeo je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ myajntkta̱jk, je̱ꞌe̱da tseꞌe tyukmume̱jtsxa̱a̱ji Boanerges. (Jidu̱ꞌu̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe kya̱tsa̱pítsum je̱ Boanerges, jáyuda juuꞌ veꞌe veꞌem ax joꞌn je̱ añu pyu̱j.)
17 Tiago e João, filhos de Zebedeu, aos quais deu o nome de Boanerges, que significa “filhos do trovão”,
18 Je̱mpa tseꞌe je̱ Andrés je̱ts je̱ Felipe, je̱ Bartolomé je̱ts je̱ Mateo, je̱ Tomás je̱ts je̱ Tadeo, je̱ Santiago juuꞌ veꞌe je̱ Alfeo je̱ myajntk, je̱ Simón juuꞌ veꞌe je̱ cananista partido du̱ma̱a̱t yꞌijt,
18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu, Tadeu, Simão, o cananeu,
19 je̱ts je̱ Judas Iscariote, juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱pa̱a̱mnup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ veꞌe tsoꞌoxpa̱jkju̱dup.
19 Judas Iscariotes, que depois o traiu.
20 vanꞌit tseꞌe nu̱may je̱ jayu ñayꞌamojkijidinuva; ni je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Jesús kyo̱o̱ꞌkꞌo̱ꞌyixjini je̱tseꞌe kyáyu̱t ma̱a̱t je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk.
20 Certo dia, Jesus entrou numa casa, e as multidões começaram a se juntar outra vez. Logo, ele e seus discípulos não tinham tempo nem para comer.
21 Ku tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌutsa̱ta̱jk du̱mó̱tudi juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌuknu̱na̱jkxti je̱tseꞌe ku̱du̱vo̱o̱vdi, ku̱x veꞌemeꞌe je̱ jayu vyaꞌanda je̱ts ta̱ veꞌe vyinmaꞌyu̱ntó̱kini.
21 Quando os familiares de Jesus souberam o que estava acontecendo, tentaram impedi-lo de continuar. “Está fora de si”, diziam.
22 Ax je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk juuꞌ veꞌe je̱m Jerusalén tso̱o̱ꞌndu, je̱ꞌe̱ tseꞌe vaandu:
22 Então os mestres da lei, que tinham vindo de Jerusalém, disseram: “Está possuído por Belzebu, príncipe dos demônios. É dele que recebe poder para expulsar demônios”.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaaxji je̱ nu̱may jayu je̱tseꞌe ya̱ tukmuꞌaꞌixmojkin du̱vaajnjidi:
23 Jesus os chamou e respondeu com uma comparação: “Como é possível Satanás expulsar Satanás?”, perguntou.
24 Pa̱n nachoꞌoxpa̱jkju̱dup xa veꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe toꞌkji je̱ kyutojku̱nda, kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe je̱ kyutojku̱n jyé̱ku̱t.
24 “Um reino dividido internamente será destruído.
25 Je̱ts pa̱n nachoꞌoxpa̱jkju̱duvap tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nip toꞌk ja̱a̱jn toꞌk ta̱jk, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe jye̱jkpat.
25 Da mesma forma, uma família dividida contra si mesma se desintegrará.
26 Je̱ts pa̱n nachoꞌoxpa̱jkju̱duvapts je̱ꞌe̱ veꞌeda pa̱n pa̱n jatyeꞌe ijttup je̱m je̱ Satanás yꞌam kya̱ꞌm, kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixjuva je̱tseꞌe jyé̱ku̱t je̱ kyutojku̱n, kutó̱kiyupts je̱ꞌe̱ veꞌe.
26 E, se Satanás está dividido e luta contra si mesmo, não pode se manter de pé; está acabado.
27 ’Ni pa̱na tseꞌe kyaꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe tyá̱kat je̱p je̱ tso̱ts yaaꞌtya̱jk tyu̱jkp je̱tseꞌe je̱ pya̱a̱mdu̱k du̱pa̱jkjat pa̱n kaꞌa veꞌe tooꞌva̱jkp du̱tsum. Ku veꞌe tsúmani vye̱ꞌnat, vanꞌítnum tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱t je̱tseꞌe je̱ pya̱a̱mdu̱k du̱pa̱jkjat.
27 Quem tem poder para entrar na casa de um homem forte e saquear seus bens? Somente alguém ainda mais forte, alguém capaz de amarrá-lo e saquear sua casa.
28 ’Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ: Pa̱n pa̱n xa veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinko̱jtspe̱jtp ukpu̱ je̱ viijnk to̱kin du̱tún, o̱ꞌyipts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe yakto̱kinme̱e̱ꞌkxu̱t.
28 “Eu lhes digo a verdade: todo pecado e toda blasfêmia podem ser perdoados,
29 Ax pa̱n pa̱n tseꞌe je̱ Espíritu Santo du̱vinko̱jtspe̱jtp, ni je̱ vinꞌítats je̱ꞌe̱ veꞌe kyayakto̱kinme̱e̱ꞌkxu̱t, tyó̱kinavam je̱ꞌe̱ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx.
29 mas quem blasfemar contra o Espírito Santo jamais será perdoado. Esse é um pecado com consequências eternas.”
30 Veꞌem tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ ku̱x je̱ Espíritu Santo veꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap du̱yakpítsumnit je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda, ax veꞌem tseꞌe je̱ jayu vyaandi je̱ts je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱tseꞌe veꞌem du̱tuujn.
30 Ele disse isso porque afirmavam: “Está possuído por um espírito impuro”.
31 Vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱ Jesús je̱ tyaak je̱ts je̱ yꞌutsa̱ta̱jk, je̱p tseꞌe ta̱kꞌaagup tyaandi. Je̱p tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱ke̱jxidi.
31 Então a mãe e os irmãos de Jesus foram vê-lo. Ficaram do lado de fora e mandaram alguém avisá-lo para sair e falar com eles.
32 Pa̱n pa̱n jaty tseꞌe je̱ Jesús du̱naaꞌtsu̱u̱nivíttup vyeꞌna, je̱ꞌe̱ tseꞌe na̱ꞌmu̱xju:
32 Havia muitas pessoas sentadas ao seu redor, e alguém disse: “Sua mãe e seus irmãos estão lá fora e o procuram”.
33 Ax vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
33 Jesus respondeu: “Quem é minha mãe? Quem são meus irmãos?”.
34 Vanꞌit tseꞌe du̱vinꞌixꞌapaaꞌviku̱jx pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p naaꞌtsu̱u̱nivíttju̱dup, je̱tseꞌe vyaajñ:
34 Então olhou para aqueles que estavam ao seu redor e disse: “Vejam, estes são minha mãe e meus irmãos.
35 Ku̱x pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱toondup juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe njaꞌvidup ax joꞌn a̱ts je̱ nꞌuts je̱ nꞌajch ku̱yꞌijtti, je̱ts a̱ts je̱ nꞌuts je̱ ntsa̱ꞌa̱, je̱ts a̱ts je̱ ntaak.
35 Quem faz a vontade de Deus é meu irmão, minha irmã e minha mãe”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.