Lucas 4
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NTLH
1 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús cha̱a̱ꞌn je̱m Jordán ma̱ja̱ na̱paꞌam, je̱ Espíritu Santo tseꞌe mo̱o̱jyju je̱ vinmaꞌyu̱n je̱ts je̱ ma̱kkin je̱tseꞌe du̱tónu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Jesús du̱yakna̱jkx je̱m vinvaꞌajts it ka̱jxm.
1 Jesus, cheio do Espírito Santo, voltou do rio Jordão e foi levado pelo Espírito ao deserto.
2 Je̱m tseꞌe je̱ Jesús yꞌijt vu̱jxtkupx xa̱a̱j; ukyakto̱kimpa̱kuvaajnju tseꞌe je̱ Satanás, je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ ko̱ꞌo̱yjayuvapta̱jkta. Kaꞌa tseꞌe vanꞌit du̱tikaajy du̱tiju̱ꞌkx, je̱tseꞌe je̱ yooj pyaatjini.
2 Ali ele foi tentado pelo Diabo durante quarenta dias. Nesse tempo todo ele não comeu nada e depois sentiu fome.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Satanás vyinkutá̱miji je̱tseꞌe ña̱ꞌmu̱xji:
3 Então o Diabo lhe disse: — Se você é o Filho de Deus, mande que esta pedra vire pão.
4 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
4 Jesus respondeu:
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yakna̱jkxji joma veꞌe toꞌk je̱ ko̱pk juuꞌ veꞌe ka̱jxm a̱a̱ꞌk; jatyji tseꞌe je̱ Jesús du̱tuknu̱ꞌixiku̱jx nu̱jom je̱ jayu juuꞌ veꞌe yakkutujkja ijttup yaja naxviijn.
5 Aí o Diabo levou Jesus para o alto, mostrou-lhe num instante todos os reinos do mundo
6 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
6 e disse: — Eu lhe darei todo este poder e toda esta riqueza, pois tudo isto me foi dado, e posso dar a quem eu quiser.
7 Pa̱n xvinko̱xkténipts a̱ts mitseꞌe je̱ts a̱ts mitseꞌe xvinjávat xvintsa̱ꞌa̱gat, nu̱jomts a̱ts mits ya̱ꞌa̱ veꞌe nmo̱kya̱jxnit.
7 Isto tudo será seu se você se ajoelhar diante de mim e me adorar.
8 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvji:
8 Jesus respondeu:
9 Vanꞌit tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yakna̱jkxjuva je̱m Jerusalén je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱yakpejt je̱m ma̱ja̱ tsapta̱kko̱jm, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
9 Depois o Diabo o levou a Jerusalém e o colocou na parte mais alta do Templo e disse: — Se você é o Filho de Deus, jogue-se daqui,
10 ku̱x jidu̱ꞌu̱m xa veꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ:
10 pois as Escrituras Sagradas afirmam: “Deus mandará que os seus anjos cuidem de você.
11 je̱tseꞌe je̱ kya̱ꞌa̱j mtukꞌamátsajat je̱tseꞌe je̱ mtek je̱ tsaaj kyayaktsaachajat.
11 Eles vão segurá-lo com as suas mãos, para que nem mesmo os seus pés sejam feridos nas pedras.”
12 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
12 Então Jesus respondeu:
13 Ax ku tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap ñayjaꞌviji je̱ts kaꞌa veꞌe mya̱a̱daꞌaky vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ku̱du̱yakto̱kimpu̱jk, vanꞌit tseꞌe du̱kukeek. Ku tseꞌe je̱ it jyaaꞌknajxy, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌavimpijtinuva.
13 Quando o Diabo acabou de tentar Jesus de todas as maneiras, foi embora por algum tempo.
14 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyimpijtnuva je̱m Galilea je̱ ma̱kkin ma̱a̱t juuꞌ veꞌe je̱ Espíritu Santo mo̱o̱jyjup. Tum je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ jayu kyo̱jtstup myaajntyktup, je̱tseꞌe nu̱jom je̱ jayu ñu̱jaꞌviji juuꞌ veꞌe je̱m tso̱ tsu̱u̱nidup.
14 Jesus voltou para a região da Galileia, e o poder do Espírito Santo estava com ele. As notícias a respeito dele se espalhavam por toda aquela região.
15 Yakꞌixpu̱jkpts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu nu̱jom je̱ it joma tso̱ veꞌe ñaxy; ax nu̱jom tseꞌe je̱ jayu yakmá̱jajada yakjaanchajada.
15 Ele ensinava nas sinagogas e era elogiado por todos.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy je̱m Nazaret, je̱ kajpu̱n joma veꞌe yeeꞌk. Ax po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j tseꞌe vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe tya̱jki je̱p tsaptu̱jkp, veꞌem ax joꞌn du̱tún yꞌijt, je̱tseꞌe tyeni, je̱tseꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán du̱ko̱tsuvaꞌañ.
16 Jesus foi para a cidade de Nazaré, onde havia crescido. No sábado, conforme o seu costume, foi até a sinagoga . Ali ele se levantou para ler as Escrituras Sagradas ,
17 Vanꞌit tseꞌe yakmo̱o̱jy juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa Isaías jyaay je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp. Ku tseꞌe du̱yakꞌavaach, je̱tseꞌe du̱paaty juuꞌ veꞌe kyo̱tsuvaampy, vanꞌit tseꞌe du̱ka̱jts:
17 e lhe deram o livro do profeta Isaías. Ele abriu o livro e encontrou o lugar onde está escrito assim:
18 Yamts je̱ꞌe̱ veꞌe a̱ts njaꞌvin ka̱jxm je̱ Espíritu juuꞌ veꞌe ijtp je̱m je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n jyaꞌvin ka̱jxmpa,
18 “O Senhor me deu o seu Espírito.
19 nꞌavaꞌnivapts a̱tseꞌe je̱ts ta̱ veꞌe je̱ joojnt jyeꞌya je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ jyayu du̱kunooꞌkxu̱t.
19 e anunciar que chegou o tempo
20 Ku veꞌe du̱ko̱jtsku̱jx, vanꞌit tseꞌe je̱ na̱k du̱ꞌaxaaꞌtsni joma veꞌe yukjaꞌa je̱ Kunuuꞌkx Jatyán, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ tsaptu̱jkpit pattoꞌniva. Vanꞌit tseꞌe yꞌa̱jxtk je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakꞌixpá̱ktat. Ax nu̱jom tseꞌe je̱ jayu pa̱n nu̱vinxu̱peꞌe je̱p tsaptu̱jkp vye̱ꞌnada, tum je̱m tseꞌe je̱ Jesús ñiꞌkxm je̱ vyiijn du̱pa̱a̱mdi.
20 Jesus fechou o livro, entregou-o para o ajudante da sinagoga e sentou-se. Todas as pessoas ali presentes olhavam para Jesus sem desviar os olhos.
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yakꞌixpa̱jkjidi. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
21 Então ele começou a falar. Ele disse:
22 Nu̱jom tseꞌe je̱ jáyuda yꞌo̱ñu̱ko̱jtsiji, atu̱va ato̱ki tseꞌe tyaandi ku veꞌe je̱ Jesús vaꞌajts tsoj myuko̱jtsjidi, je̱tseꞌe ñayꞌamo̱tutú̱vijidi:
22 Todos começaram a elogiar Jesus, admirados com a sua maneira agradável e simpática de falar, e diziam: — Ele não é o filho de José?
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
23 Então Jesus disse:
24 Je̱tseꞌe jyaaꞌkvaajñ:
24 E continuou:
25 Vaampamts a̱tseꞌe je̱ts je̱ja xa veꞌe nu̱may je̱ kuꞌa̱a̱ꞌk ta̱ꞌa̱xta̱jk vye̱ꞌnada yaja israeejlit yꞌit ja̱a̱t ku veꞌe je̱ Elías jyoojntyki, ku veꞌe ya̱ it kyatuuj toojk joojnt jagojkm je̱tseꞌe ma̱kk je̱ yooj tyunnajxy yaja nu̱jom israeejlit yꞌit ja̱a̱t.
25 Eu digo a vocês que, de fato, havia muitas viúvas em Israel no tempo do profeta Elias, quando não choveu durante três anos e meio, e houve uma grande fome em toda aquela terra.
26 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ Elías du̱tuknu̱kejx ni toꞌka je̱ kuꞌa̱a̱ꞌk ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nidup yꞌijt yaja israeejlit yꞌit ja̱a̱t; je̱ꞌe̱ veꞌe ñojkꞌó̱y tyuknu̱ke̱jx toꞌk je̱ viijnk tsó̱vit jayu juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nip yꞌijt je̱m Sarepta, je̱ sidoonit kajpu̱n muta̱m.
26 Porém Deus não enviou Elias a nenhuma das viúvas que viviam em Israel, mas somente a uma viúva que morava em Sarepta, perto de Sidom.
27 Je̱ja xa veꞌe vyeꞌniduva yaja israeejlit yꞌit ja̱a̱t nu̱may je̱ jayu juuꞌ veꞌe leprapa̱jkju̱dup vanꞌit ku veꞌe jyoojntyki je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa Eliseo. Ax ni toꞌka tseꞌe du̱kayakjo̱tka̱daaky je̱ israeejlit jayu juuꞌ veꞌe leprapa̱jkju̱dup, je̱ꞌe̱jyji veꞌe yakjo̱tka̱daaknu toꞌk je̱ viijnk tsó̱vit jayu, je̱ Naamán juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nip yꞌijt je̱m siiriait yꞌit jo̱o̱tm.
27 Havia também muitos leprosos em Israel no tempo do profeta Eliseu, mas nenhum deles foi curado. Só Naamã, o sírio, foi curado.
28 Ax ku tseꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti ti veꞌe kya̱jtsp, o̱o̱y tseꞌe tyunjo̱tmaꞌtti nu̱jom je̱ꞌe̱da juuꞌ veꞌe je̱p tsaptu̱jkp veꞌnidup.
28 Quando ouviram isso, todos os que estavam na sinagoga ficaram com muita raiva.
29 Vanꞌit tseꞌe tyénidi je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱yakkajpu̱mpítsumdi, je̱tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱m ke̱tsꞌam, je̱m ke̱tsko̱jm joma veꞌe je̱ kajpu̱n. Je̱m tseꞌe o̱jts du̱ꞌukku̱svivupuvaꞌanda.
29 Então se levantaram, arrastaram Jesus para fora da cidade e o levaram até o alto do monte onde a cidade estava construída, para o jogar dali abaixo.
30 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ja nu̱may jayu akujk ñajxy je̱tseꞌe ña̱jkxni.
30 Mas ele passou pelo meio da multidão e foi embora.
31 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ñu̱jkx je̱m Capernaum, toꞌk je̱ kajpu̱n juuꞌ veꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm. Je̱m tseꞌe je̱ jayu du̱yakꞌixpu̱jk ku veꞌe po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j vyeꞌna.
31 Então Jesus foi para Cafarnaum, uma cidade da região da Galileia. Ali ele ensinava o povo nos sábados.
32 Atu̱va ato̱ki tseꞌe je̱ jayu du̱tuktaandi je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jku̱n ku̱x je̱ kutojku̱n ma̱a̱teꞌe kya̱jts.
32 Eles estavam muito admirados com a sua maneira de ensinar, pois Jesus falava com autoridade.
33 Je̱p tseꞌe tsaptu̱jkp vyeꞌna toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe je̱m jyaꞌvin ka̱jxm je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap. Je̱tseꞌe ma̱kk vyaajñ:
33 Havia um homem na sinagoga que estava dominado por um demônio. O homem gritou:
34 ―Maso̱ꞌo̱ku̱ a̱a̱ts, Jesús, nazarétit jayu. ¿Ti ka̱tsts mitseꞌe mjayejpp a̱a̱ts ma̱a̱t? ¿Je̱ꞌe̱ veꞌe mnu̱mejtsp je̱ts a̱a̱tseꞌe xyakkutó̱kiyu̱t? Nꞌixa xa a̱ts mits, je̱ Nteꞌyam je̱ Vyaꞌajts Jáyuts mitseꞌe.
34 — Ei, Jesus de Nazaré! O que você quer de nós? Você veio para nos destruir? Sei muito bem quem é você: é o Santo que Deus enviou!
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱tuknu̱u̱jmi je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, je̱tseꞌe vyaajñ:
35 Então Jesus ordenou ao demônio: Em frente de todos, o demônio atirou o homem no chão e saiu dele sem lhe causar nenhum ferimento.
36 Ax nu̱jom tseꞌe tyaandi atu̱va ato̱ki je̱tseꞌe ñavyaajnjidi:
36 Todos ficaram espantados e diziam uns para os outros: — Que tipo de palavras são essas? Este homem, com autoridade e poder, expulsa os espíritos maus, e eles vão embora.
37 Nu̱jom tseꞌe je̱ kajpu̱n juuꞌ veꞌe je̱m namyutá̱mijidup, ñu̱jaꞌvidupts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ Jesús tyuump kya̱jtsp.
37 E as notícias a respeito de Jesus se espalharam por toda aquela região.
38 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tyeni je̱tseꞌe pyítsum je̱p tsaptu̱jkp, je̱tseꞌe ñu̱jkx je̱m je̱ Simón Pedro tya̱kꞌam. Je̱m tseꞌe je̱ Pedro je̱ mya̱ꞌvu̱t taak pyaꞌammaꞌaj vyeꞌna, ma̱kkeꞌe jya̱mpu̱kju̱. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱munooꞌkxtkti je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱daꞌaku̱t.
38 Jesus saiu da sinagoga e foi até a casa de Simão. A sogra de Simão estava doente, com febre alta; e contaram isso a Jesus.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱viijntk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk je̱tseꞌe je̱ ja̱mpaꞌam du̱pavaajñ je̱tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk du̱nu̱vaatsnit. Vanꞌit tseꞌe je̱ ja̱mpaꞌam ñu̱vaatsjini. Jatyji tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk pyojtu̱k je̱tseꞌe pyattoꞌnijidi.
39 Aí ele foi, parou ao lado da cama dela e deu uma ordem à febre. A febre saiu da mulher, e, no mesmo instante, ela se levantou e começou a cuidar deles.
40 Ta̱ka xa̱a̱jani tseꞌe vyeꞌna, je̱tseꞌe nu̱jom je̱ paꞌam jayu du̱yakna̱jkxti joma veꞌe je̱ Jesús vyeꞌna; may viijn tseꞌe je̱ paꞌam juuꞌ veꞌe jyaye̱jptup. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ kya̱ꞌa̱j du̱tuknu̱ka̱a̱jn nu̱jom je̱ paꞌam jáyuda je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱dakka̱jxtini.
40 Depois de anoitecer , todos os que tinham amigos enfermos, com várias doenças, os levaram a Jesus. Ele pôs as suas mãos sobre cada um deles e os curou.
41 Ax je̱m tseꞌe nu̱may je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda pyítsumdini je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvapta. Aaꞌmitaaktu tseꞌe, je̱tseꞌe vyaandi:
41 Os demônios saíram de muitas pessoas, gritando: — Você é o Filho de Deus! Eles sabiam que Jesus era o
42 Ku veꞌe je̱ it jyajtk, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús pyítsum je̱m kajpu̱n ka̱jxm je̱tseꞌe ñu̱jkx joma veꞌe kyapa̱ntsu̱u̱na. Íxtijidu tseꞌe je̱ jayu. Ku tseꞌe du̱paatti, je̱tseꞌe du̱ꞌukyaktanuvaandi, kaꞌa tseꞌe du̱tso̱kta je̱tseꞌe ña̱jkxnit.
42 Quando amanheceu, Jesus saiu da cidade e foi para um lugar deserto. Mas a multidão começou a procurá-lo, e, quando o encontraram, eles não queriam deixá-lo ir embora.
43 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
43 Mas Jesus disse:
44 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ñu̱jkx je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakꞌixpu̱jk je̱m je̱ galiléait chapta̱jkmda.
44 E ele anunciava a mensagem nas sinagogas de todo o país.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.