Lucas 24

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Domingo xa̱a̱j tseꞌe vyeꞌna ja̱pyji, mutoꞌk xa̱a̱j je̱ semana, vanꞌit tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ veꞌe du̱ꞌixtu je̱ jot joma veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌukyaknaxta̱jkidi, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱yakna̱jkxtu je̱m je̱ paꞌajk xooꞌkpa juuꞌ veꞌe yꞌapa̱a̱jmtkidu.
1 No primeiro dia da semana, bem cedo, as mulheres foram ao túmulo, levando as especiarias que haviam preparado,
2 Ku tseꞌe jye̱ꞌydi joma veꞌe je̱ jot, viijnk tso̱ tseꞌe je̱ tsaaj du̱paattini juuꞌ veꞌe yꞌaka̱a̱jyjup yꞌijt.
2 e viram que a pedra tinha sido afastada da entrada.
3 Vanꞌit tseꞌe tya̱jkidi. Ax kaꞌa tseꞌe du̱ꞌukpaattini je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n Jesús je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk,
3 Quando entraram no túmulo, não encontraram o corpo do Senhor Jesus.
4 je̱tseꞌe atu̱va ato̱ki tyuntaandi, ax kaꞌa tseꞌe du̱ꞌukmutaayvaattini vintso̱ veꞌe jyátu̱kadat. Tun toꞌmayji tseꞌe du̱ꞌixpaatti nu̱me̱jtsk je̱ ángeles vyinté̱najada, ajajp ata̱ꞌkxpeꞌe xyá̱xada.
4 Enquanto estavam ali, perplexas, dois homens apareceram, vestidos com mantos resplandecentes.
5 O̱o̱y tseꞌe tyuntsa̱ꞌkidi je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe vyiijntkti je̱ja naxku̱jx paat. Vanꞌit tseꞌe je̱ ángeles ña̱ꞌmu̱xjidi:
5 As mulheres ficaram amedrontadas e se curvaram com o rosto em terra. Então os homens perguntaram: “Por que vocês procuram entre os mortos aquele que vive?
6 Kaꞌa xa je̱ꞌe̱ veꞌe yaja pa̱n. Ta̱ je̱ꞌe̱ veꞌe jyoojntykpa̱jknuva. Jaaꞌmyé̱tsta vintso̱ veꞌe mna̱ꞌmu̱xjidi ku veꞌe je̱m Galiléana vyeꞌna.
6 Ele não está aqui. Ressuscitou! Lembrem-se do que ele lhes disse na Galileia:
7 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: “Yakpá̱mupts a̱tseꞌe je̱m je̱ tó̱kinax jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup, ax joojntykpa̱jknuvapts a̱tseꞌe kutoojk xa̱a̱j, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.” Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ.
7 ‘É necessário que o Filho do Homem seja traído e entregue nas mãos de pecadores, seja crucificado e ressuscite no terceiro dia’”.
8 Vanꞌit tseꞌe du̱jaaꞌmye̱jtsti je̱ Jesús je̱ kya̱ts je̱ yꞌayook.
8 Então lembraram-se dessas palavras de Jesus
9 Ku veꞌe cho̱o̱ꞌndi joma veꞌe je̱ jot, vanꞌit tseꞌe du̱tukmumaajntykka̱jxti je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk juuꞌ veꞌe nu̱maktoꞌk taandinu je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe mya̱a̱tveꞌnidup.
9 e, voltando do túmulo, foram contar aos onze discípulos e a todos os outros o que havia acontecido.
10 Je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta tseꞌe juuꞌ veꞌe du̱tuknu̱jaꞌvidu je̱ kuká̱tsivata̱jk, je̱ꞌe̱ tseꞌe ijttu je̱ María Magdalena, je̱ Juana, je̱ María juuꞌ veꞌe je̱ Santiago je̱ tyaak, je̱ts je̱ viijnk ta̱ꞌa̱xta̱jkta.
10 Maria Madalena, Joana, Maria, mãe de Tiago, e as outras mulheres que as acompanhavam relataram tudo aos apóstolos.
11 Ax kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱jaanchjaꞌvidi juuꞌ veꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk kyo̱jtstu, veꞌemeꞌe vyinmaaydi je̱ts o̱yvintso̱va veꞌe juuꞌ du̱ko̱jtsti.
11 Para eles, porém, a história pareceu absurda, e não acreditaram nelas.
12 O̱yam tseꞌe veꞌem vyinmaaydi, noomp tseꞌe ñu̱jkx je̱ Pedro joma veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌukyaknaxta̱jkidi. Ku veꞌe vyiijntk je̱tseꞌe kya̱kꞌixi, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱peꞌe pyu̱jkna je̱ vit juuꞌ veꞌe tyukvimpittu. Vanꞌit tseꞌe vyimpijtni joma veꞌe ñamyayju̱ je̱tseꞌe du̱payo̱ꞌy pa̱n ti veꞌe tu̱tyunju̱ tu̱kya̱tsju̱.
12 Mas Pedro se levantou e correu até o túmulo. Abaixando-se, olhou atentamente para dentro e viu os panos de linho vazios; então voltou para casa, admirado com o que havia acontecido.
13 Je̱ xa̱a̱jji tseꞌe nu̱me̱jtsk je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk ña̱jkxti je̱m kajpu̱n ka̱jxm juuꞌ veꞌe Emaús du̱xa̱a̱j, me̱jtsk legua jagojkm joꞌneꞌe du̱mujékuma je̱ Jerusalén,
13 Naquele mesmo dia, dois dos seguidores de Jesus caminhavam para o povoado de Emaús, a onze quilômetros de Jerusalém.
14 je̱ꞌe̱ tseꞌe myaajntyktup juuꞌ veꞌe tu̱tyunju̱ tu̱kya̱tsju̱.
14 No caminho, falavam a respeito de tudo que havia acontecido.
15 Namvaateꞌe ñakyó̱tsjada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ñaajktá̱miji je̱tseꞌe du̱ma̱a̱tnamyujatyooꞌijidi.
15 Enquanto conversavam e discutiam, o próprio Jesus se aproximou e começou a andar com eles.
16 O̱yam tseꞌe du̱ma̱a̱tnamyujatyooꞌijidi, kaꞌanum tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yakjajty je̱tseꞌe je̱ nu̱me̱jtsk ku̱du̱ꞌixkajpti je̱ Jesús.
16 Os olhos deles, porém, estavam como que impedidos de reconhecê-lo.
17 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi:
17 Jesus lhes perguntou: “Sobre o que vocês tanto debatem enquanto caminham?”. Eles pararam, com o rosto entristecido.
18 Nu̱toꞌk tseꞌe yꞌatsa̱a̱jv juuꞌ veꞌe Cleofas du̱xa̱a̱j:
18 Então um deles, chamado Cleopas, respondeu: “Você deve ser a única pessoa em Jerusalém que não sabe das coisas que aconteceram lá nos últimos dias”.
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
19 “Que coisas?”, perguntou Jesus. “As coisas que aconteceram com Jesus de Nazaré”, responderam eles. “Ele era um profeta de palavras e ações poderosas aos olhos de Deus e de todo o povo.
20 je̱ts vintso̱ veꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup u̱u̱ꞌm ma̱a̱tta, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱m je̱ Pilato kya̱ꞌm tu̱du̱pa̱mda je̱tseꞌe du̱to̱kimpayo̱ꞌo̱yu̱t je̱tseꞌe du̱yakjacryuuzpé̱tju̱t.
20 Mas os principais sacerdotes e outros líderes religiosos o entregaram para que fosse condenado à morte e o crucificaram.
21 Veꞌemts a̱a̱tseꞌe nꞌukꞌaꞌix je̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe ku̱xyaktso̱o̱kumdini nu̱vinxu̱p u̱u̱ꞌmeꞌeda, je̱ israeejlit jáyuda. Maaxk je̱ꞌe̱ veꞌe veꞌem tyunju̱ kya̱tsju̱.
21 Tínhamos esperança de que ele fosse aquele que resgataria Israel. Isso tudo aconteceu há três dias.
22 O̱yam tseꞌe vyeꞌema, vinkex je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk juuꞌ a̱a̱tseꞌe nma̱a̱tnayjaꞌvijup, je̱ꞌe̱ts a̱a̱tseꞌe atu̱va ato̱ki tu̱xyaktáñ je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe tu̱du̱nu̱na̱jkxta tun ja̱pyji joma veꞌe je̱ Jesús yꞌuknaxta̱jki.
22 “Algumas mulheres de nosso grupo foram até seu túmulo hoje bem cedo e voltaram contando uma história surpreendente.
23 Ax kaꞌakts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱p je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk tu̱du̱ꞌukpaattini, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe tu̱mye̱tsta je̱ts a̱a̱tseꞌe tu̱xtukmumaaydu̱kta je̱ts je̱ aangelesu̱k tseꞌe je̱p tu̱yakꞌíxjada juuꞌ veꞌe tu̱ña̱ꞌmu̱xjada je̱ts ta̱a̱k je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús jyoojntykpa̱jknuva.
23 Disseram que o corpo havia sumido e que viram anjos que lhes disseram que Jesus está vivo.
24 Vanꞌit tseꞌe tu̱ña̱jkxta vinkex a̱a̱ts je̱ nmujatyooꞌ joma veꞌe naxta̱ka tu̱yꞌit, veꞌemu̱kts je̱ꞌe̱ veꞌe tu̱du̱paattuva je̱ it ax joꞌn je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk tu̱du̱ꞌavánada joꞌn. Ax kaꞌakts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌukꞌixpaattini.
24 Alguns homens de nosso grupo correram até lá para ver e, de fato, tudo estava como as mulheres disseram, mas não o viram.”
25 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
25 Então Jesus lhes disse: “Como vocês são tolos! Como custam a entender o que os profetas registraram nas Escrituras!
26 ¿Tis, kaꞌa je̱ꞌe̱ vineꞌe vyinko̱pka je̱tseꞌe je̱ Cristo veꞌem chaachpaaꞌtu̱t, vanꞌit tseꞌe je̱ mya̱jin du̱pa̱jknit?
26 Não percebem que era necessário que o Cristo sofresse essas coisas antes de entrar em sua glória?”.
27 Vanꞌit tseꞌe du̱tukvinjaꞌvidi juuꞌ veꞌe je̱ꞌe̱ ka̱jx jatyáñ ijtp je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp, je̱ Moisés je̱ jyatyán ma̱a̱t du̱ꞌukvaajñ je̱tseꞌe du̱jaaꞌktukvinjaꞌvidi nu̱jom juuꞌ veꞌe jyatyaandu je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpata̱jkta.
27 Então Jesus os conduziu por todos os escritos de Moisés e dos profetas, explicando o que as Escrituras diziam a respeito dele.
28 Ku veꞌe jye̱ꞌydini joma veꞌe je̱ kajpu̱n joma veꞌe ña̱jkxta, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jyatki ax joꞌn je̱ tyooꞌ ku̱du̱jaaꞌkyo̱ꞌy.
28 Aproximando-se de Emaús, o destino deles, Jesus fez como quem seguiria viagem,
29 Vanꞌit tseꞌe du̱munooꞌkxtkti je̱tseꞌe mya̱a̱ttánjadat, je̱tseꞌe vyaandi:
29 mas eles insistiram: “Fique conosco esta noite, pois já é tarde”. E Jesus foi para casa com eles.
30 Tsu̱u̱nidup tseꞌe vye̱ꞌnada je̱tseꞌe yꞌaꞌóxadat, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ tsapkaaky du̱ka̱a̱jn, je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱tojkvaꞌkxjidi.
30 Quando estavam à mesa, ele tomou o pão e o abençoou. Depois, partiu-o e lhes deu.
31 Ax je̱ꞌyji tseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ jayu du̱tukꞌixkajpti je̱ts je̱ Jesús je̱ꞌe̱ veꞌe. Ax vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús veꞌemji tyo̱ki.
31 Então os olhos deles foram abertos e o reconheceram. Nesse momento, ele desapareceu.
32 Vanꞌit tseꞌe ñavyaajnjidi:
32 Disseram um ao outro: “Não ardia o nosso coração quando ele falava conosco no caminho e nos explicava as Escrituras?”.
33 Kaꞌa tseꞌe tyaꞌnidi, vanꞌit tseꞌe vyimpijttinuva je̱m Jerusalén. Je̱m tseꞌe toꞌk muk du̱paatti je̱ nu̱maktoꞌk kuká̱tsivada je̱ts je̱ myujatyooꞌda.
33 E, na mesma hora, levantaram-se e voltaram para Jerusalém. Ali, encontraram os onze discípulos e os outros que estavam reunidos com eles,
34 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi:
34 que lhes disseram: “É verdade que o Senhor ressuscitou! Ele apareceu a Pedro!”.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱ꞌydu, je̱ꞌe̱ tseꞌe tukmumaajntykju̱du vintso̱ veꞌe jyajtti je̱ja tooꞌ aajy je̱ts vintso̱ veꞌe du̱ꞌixkajpti je̱ Jesús ku veꞌe je̱ tsapkaaky du̱tojkvaꞌkxy.
35 Então os dois contaram como Jesus tinha aparecido enquanto andavam pelo caminho, e como o haviam reconhecido quando ele partiu o pão.
36 Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe kyo̱jtstup vyeꞌna, tun toꞌmayji tseꞌe je̱ Jesús je̱ja vyinté̱najada. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús kyo̱jtspo̱o̱ꞌkxjidi. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ:
36 Enquanto contavam isso, o próprio Jesus apareceu entre eles e lhes disse: “Paz seja com vocês!”.
37 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk o̱o̱y tyuntsa̱ꞌkidi, veꞌem tseꞌe vyinmaaydi je̱ts jadoꞌk ítumit jayu je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌíxtup.
37 Eles se assustaram e ficaram amedrontados, pensando que viam um fantasma.
38 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
38 “Por que estão perturbados?”, perguntou ele. “Por que seu coração está cheio de dúvida?
39 Ixta a̱ts ya̱ nka̱ꞌa̱j ya̱ ntek; á̱tsam xa je̱ꞌe̱ veꞌe. To̱nda matsta a̱ts je̱ts ixta. Kaꞌa tseꞌe jadoꞌk ítumit jayu chuꞌutsaxa pyajkaxa ax joꞌn a̱ts miitseꞌe yaja nvinté̱nada.
39 Vejam minhas mãos e meus pés. Sou eu mesmo! Toquem-me e vejam que não sou um fantasma, pois fantasmas não têm carne nem ossos e, como veem, eu tenho.”
40 Ku veꞌe veꞌem vyaajñ, vanꞌit tseꞌe du̱tukꞌixti je̱ kya̱ꞌa̱j je̱ tyek.
40 Enquanto falava, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 Ax kaꞌajyam tseꞌe du̱jaanchjaꞌvidi vanꞌit je̱ts joojntykpa̱jknuva je̱ꞌe̱ veꞌe, je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe xyo̱o̱jntkti je̱tseꞌe atu̱va ato̱ki tyuntaandi. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
41 Eles continuaram sem acreditar, cheios de alegria e espanto. Então Jesus perguntou: “Vocês têm aqui alguma coisa para comer?”.
42 Vanꞌit tseꞌe du̱mo̱o̱ydi je̱ ajkx tsaꞌa.
42 Eles lhe deram um pedaço de peixe assado,
43 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱majch je̱tseꞌe je̱ja je̱ꞌe̱ vyinkujkta du̱ju̱ꞌkx.
43 e ele comeu diante de todos.
44 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
44 Em seguida, disse: “Enquanto ainda estava com vocês, eu lhes falei que devia se cumprir tudo que a lei de Moisés, os profetas e os salmos diziam a meu respeito”.
45 Vanꞌit tseꞌe je̱ Nteꞌyam vyinmaꞌyu̱nmo̱o̱jyjidi je̱tseꞌe du̱vinmó̱tudat juuꞌ veꞌe tyijp je̱ Kunuuꞌkx Jatyán.
45 Então ele lhes abriu a mente para que entendessem as Escrituras,
46 Je̱tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
46 e disse: “Sim, está escrito que o Cristo haveria de sofrer, morrer e ressuscitar no terceiro dia,
47 Je̱p tseꞌe vyaampa je̱ts a̱ts ka̱jxeꞌe je̱ jayu yaktuknu̱jávadat pa̱n nu̱vinxu̱peꞌe cha̱a̱nada toꞌk it toꞌk naxviijn, yaja tseꞌe jerusaleenit kyajpu̱n ku̱jx yakꞌukvaꞌanu̱t, je̱ts a̱ts ka̱jxeꞌe yakna̱a̱jmadat je̱tseꞌe vyinmayu̱mpijttinit, je̱tseꞌe du̱maso̱o̱ktinit je̱ kyo̱ꞌo̱y joojntykinda, veꞌem tseꞌe je̱ Nteꞌyam mye̱e̱ꞌkxu̱xjadat je̱ tyó̱kinda.
47 e que a mensagem de arrependimento para o perdão dos pecados seria proclamada com a autoridade de seu nome a todas as nações, começando por Jerusalém.
48 Mꞌixtu tseꞌe ta̱a̱v ku veꞌe veꞌem tu̱jyaty, vaajnjada tseꞌe veꞌem je̱ jáyuda.
48 Vocês são testemunhas dessas coisas.
49 Ntuknu̱ké̱xtap a̱ts miitseꞌeda je̱ Espíritu Santo, veꞌem ax joꞌn a̱ts je̱ nTeeꞌ je̱ vaandu̱k du̱yaktaajñ. Ax tándats miits yaja Jerusalén kuunumeꞌe myakmo̱ꞌo̱dat je̱ ma̱kkin juuꞌ veꞌe ka̱jxm ka̱daꞌakup.
49 “Agora, envio a vocês a promessa de meu Pai. Mas fiquem na cidade até que sejam revestidos do poder do céu”.
50 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱a̱t je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk pyítsumdi je̱m kajpu̱n jo̱o̱tm je̱tseꞌe jye̱ꞌydi joma veꞌe je̱ it juuꞌ veꞌe je̱ betániait kajpu̱n muta̱m. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ kya̱ꞌa̱j du̱ko̱o̱jnu̱k je̱tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱kunuuꞌkx.
50 Depois Jesus os levou a Betânia e, levantando as mãos para o céu, os abençoou.
51 Namvaat tseꞌe du̱kunuuꞌkx, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n ka̱jx cho̱o̱ꞌnni yaja naxviijn je̱tseꞌe chajpe̱jtni.
51 Enquanto ainda os abençoava, deixou-os e foi elevado ao céu.
52 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu je̱ Jesús du̱vinjaꞌvidi du̱vintsa̱ꞌkidi, xo̱o̱jntkp tseꞌe o̱o̱y vyimpijttini je̱m Jerusalén.
52 Então eles o adoraram e voltaram para Jerusalém cheios de grande alegria.
53 Tunꞌijttupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp je̱ Nteꞌyam du̱yakmá̱jada du̱yakjaanchada. Amén.
53 E estavam sempre no templo, louvando a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.