Lucas 19
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NAA
1 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy je̱m jericoojit kyajpu̱n ka̱jxm je̱tseꞌe je̱ kajpu̱n du̱tuknajxy.
1 Entrando em Jericó, Jesus atravessava a cidade.
2 Je̱m tseꞌe vyeꞌna toꞌk je̱ kumeen jayu juuꞌ veꞌe Zaqueo du̱xa̱a̱j, je̱ kupa̱ꞌmu̱n pa̱kmojkpats je̱ꞌe̱ veꞌe ñu̱vintsá̱nip,
2 Eis que um homem rico, chamado Zaqueu, chefe dos publicanos,
3 je̱ Jesuusts je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌixuvaampy. Ax kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ vintso̱ veꞌe du̱ꞌixpaaꞌtu̱t ku̱x piꞌk kó̱naji je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Zaqueo je̱ts o̱o̱yeꞌe je̱m je̱ jayu.
3 procurava ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, por ser ele de pequena estatura.
4 Vanꞌit tseꞌe noomp tyooꞌvu̱jk je̱tseꞌe pyejt je̱m sicómoro ku̱p ka̱jxm juuꞌ veꞌe du̱mutá̱mip je̱ tooꞌ joma veꞌe je̱ Jesús ñaxuvaꞌañ vyeꞌna, ax veꞌem tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱t vintso̱ veꞌe du̱ꞌixpaaꞌtu̱t.
4 Então, correndo adiante, subiu num sicômoro a fim de ver Jesus, porque ele havia de passar por ali.
5 Ku veꞌe je̱ Jesús ñajxy je̱ tso̱v, vanꞌit tseꞌe pyatꞌix, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi:
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhando para cima, disse:
6 Vanꞌit tseꞌe je̱ Zaqueo jatyji vyajntyk je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱di je̱m je̱ꞌe̱ tya̱kꞌam je̱ xo̱o̱jntku̱n ma̱a̱t.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu com alegria.
7 Ku veꞌe je̱ nu̱may jayu du̱ꞌixti, vanꞌit tseꞌe du̱vinko̱tsta du̱naaꞌkó̱tsta je̱ Jesús ku̱x veꞌemeꞌe vyaandi je̱ts je̱m je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ tó̱kinax jayu tya̱kꞌam ñu̱jkx.
7 Todos os que viram isto murmuravam, dizendo que Jesus tinha se hospedado com um homem pecador.
8 Tu̱jkpani tseꞌe vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Zaqueo tyeni je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n:
8 Zaqueu, por sua vez, se levantou e disse ao Senhor: — Senhor, vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguma coisa de alguém, vou restituir quatro vezes mais.
9 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
9 Então Jesus lhe disse:
10 Ku̱x je̱ꞌe̱ xa a̱tseꞌe nnu̱miimp je̱ts a̱tseꞌe nꞌíxtat je̱tseꞌe nyaktso̱ꞌo̱ktat pa̱n pa̱n jatyeꞌe to̱kihꞌijttup, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar o perdido.
11 Namvaateꞌe je̱ jayu du̱ꞌamo̱tunajxti, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaꞌnu̱xjidi ya̱ tukmuꞌaꞌixmojkin je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe tá̱mani vye̱ꞌnada joma veꞌe je̱ Jerusalén je̱tseꞌe vyinmaaydi je̱ts jatyji veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n du̱yakmiinnit.
11 Ouvindo eles estas coisas, Jesus contou uma parábola, visto estar perto de Jerusalém e lhes parecer que o Reino de Deus havia de manifestar-se imediatamente.
12 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi:
12 Por isso, Jesus disse:
13 Kaꞌanum tseꞌe cha̱a̱ꞌn vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe du̱yaxtsa̱a̱jv nu̱majk je̱ tyoompa je̱tseꞌe ka̱kje̱ꞌe̱ du̱tukka̱ta̱jkidi toꞌk je̱ meen juuꞌ veꞌe tsó̱vax. Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: “Yaktonda a̱ts ya̱ nmeen vanꞌit paat ku a̱tseꞌe nvimpijtnuvat.”
13 Chamou dez dos seus servos, confiou-lhes dez minas e disse-lhes: “Negociem até que eu volte.”
14 ’Ax kaꞌa tseꞌe je̱ jyayu cha̱kju̱ yꞌijt, muꞌe̱jkju̱dup mujo̱tꞌaajnju̱dupeꞌe je̱tseꞌe du̱ke̱jxti je̱ kuká̱tsivada je̱tseꞌe jidu̱ꞌu̱m vyaꞌandat: “Kaꞌa xa a̱a̱tseꞌe ntsa̱k je̱ts a̱a̱tseꞌe je̱ yaaꞌtya̱jk xyakkutojkjat.”
14 Mas os seus concidadãos o odiavam e enviaram após ele uma embaixada, dizendo: “Não queremos que este reine sobre nós.”
15 ’Ax yakpa̱a̱mjyamts je̱ꞌe̱ veꞌe yakkutojkpa. Vanꞌit tseꞌe vyimpijtnuva joma veꞌe je̱ jyayu. Ku tseꞌe jye̱ꞌyni, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱ke̱jxi je̱ tyoompata̱jk juuꞌ veꞌe tyukka̱ta̱jkidu je̱ myeen je̱tseꞌe du̱nu̱jávat pa̱n vinxu̱peꞌe je̱ meen tu̱du̱yaknu̱yókada ka̱kje̱ꞌe̱.
15 — Quando ele voltou, depois de ter tomado posse do reino, mandou chamar os servos a quem tinha dado o dinheiro, a fim de saber quanto tinham conseguido ganhar em seus negócios.
16 ’Juuꞌ tseꞌe mutoꞌk, jidu̱ꞌu̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe vyaajñ: “Vintsá̱n, majk nax xa veꞌe tu̱ñu̱yoka je̱ mmeen juuꞌ a̱tseꞌe xtukka̱ta̱jki.”
16 — O primeiro se apresentou e disse: “Senhor, a sua mina rendeu dez.”
17 Vanꞌit tseꞌe je̱ yakkutojkpa yꞌatso̱o̱jvji: “O̱y xa veꞌe, o̱y toompats mitseꞌe. O̱yameꞌe ve̱e̱ꞌnji myaktukka̱ta̱jki, veꞌem tseꞌe juuꞌ xtun ax joꞌn yaktsa̱k, je̱ꞌe̱ ka̱jxts a̱ts mitseꞌe mpá̱mu̱t je̱tseꞌe xyakkutojkjat majk kajpu̱n.”
17 O senhor lhe disse: “Muito bem, servo bom! E porque você foi fiel no pouco, terá autoridade sobre dez cidades.”
18 ’Vanꞌit tseꞌe jadoꞌk vyaampa: “Vintsá̱n, mugo̱o̱xk nax xa veꞌe tu̱ñu̱yoka je̱ mmeen juuꞌ a̱tseꞌe xtukka̱ta̱jki.”
18 — O segundo servo veio e disse: “Senhor, a sua mina rendeu cinco.”
19 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱jvji: “Mugo̱o̱xk kajpu̱nts mitseꞌe xyakkutojkjivat.”
19 A este o senhor disse: “Você terá autoridade sobre cinco cidades.”
20 ’Vanꞌit tseꞌe jadoꞌk ñu̱je̱ꞌyji je̱tseꞌe vyaajñ: “Vintsá̱n, u̱xyaja xa veꞌe ya̱ mmeen juuꞌ a̱tseꞌe xtukka̱ta̱jki. Je̱pts a̱tseꞌe paayu ja̱a̱tp nvintsoomni
20 — Então veio outro servo, dizendo: “Senhor, aqui está a sua mina, que eu guardei embrulhada num lenço.
21 ku̱x ntsa̱ꞌkip a̱ts mitseꞌe je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe ma̱kk myakkutuk; je̱ꞌe̱ xa mitseꞌe mꞌamó̱tup juuꞌ veꞌe mkapu̱u̱mp, je̱ꞌe̱ts mitseꞌe mpa̱kmujkp juuꞌ veꞌe mkavu̱jp.”
21 Porque tive medo do senhor, que é homem rigoroso. O senhor retira o que não depositou e colhe o que não semeou.”
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ yakkutojkpa ña̱ꞌmu̱xji: “Mits, ko̱ꞌo̱y toompa, je̱ mꞌayook a̱ts mitseꞌe ntukto̱kimpayo̱ꞌo̱yup. Pa̱n mnu̱jaꞌvip xa mitseꞌe je̱ts ma̱kk a̱tseꞌe nyakkutuk je̱ts je̱ꞌe̱ a̱tseꞌe nꞌamó̱tup juuꞌ a̱tseꞌe nkapu̱u̱mp, je̱ts je̱ꞌe̱ a̱tseꞌe mpa̱kmujkp juuꞌ a̱tseꞌe nkavu̱jp,
22 Mas o senhor respondeu: “Servo mau, eu o julgarei usando as suas próprias palavras. Você sabia que eu sou homem rigoroso, que retiro o que não depositei e colho o que não semeei.
23 ¿tya̱jx tseꞌe a̱ts je̱ nmeen je̱ viijnk jayu xkatukka̱ta̱jki je̱tseꞌe du̱yaknu̱yókat?, ax veꞌemts a̱tseꞌe ku̱nyakmo̱o̱jy je̱ meen ma̱a̱t je̱ myunu̱yojkin ku a̱tseꞌe yaja nta̱kꞌaajy tu̱nvimpijtnuva.”
23 Por que você não pôs o meu dinheiro no banco? E, então, na minha vinda, eu o receberia com juros.”
24 ’Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi juuꞌ veꞌe je̱m veꞌnidup: “Pa̱jkjada ya̱ꞌa̱ je̱ meen je̱tseꞌe xmo̱ꞌo̱dat juuꞌ veꞌe majk je̱ meen du̱ma̱a̱t.”
24 — E disse aos que estavam ali: “Tirem dele a mina e deem ao que tem as dez.”
25 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱jvjidi: “Vintsá̱n, ¿ti ka jé̱pap ya̱ꞌa̱ veꞌe du̱ma̱a̱da majk je̱ meen?”
25 Eles ponderaram: “Senhor, ele já tem dez.”
26 Vanꞌit tseꞌe je̱ yakkutojkpa yꞌatsa̱a̱jv: “Veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada: Pa̱n pa̱n xa veꞌe juuꞌ du̱ma̱a̱t, jaaꞌkyakmo̱ꞌo̱pts je̱ꞌe̱ veꞌe. Pa̱n pa̱n tseꞌe juuꞌ du̱kajaye̱jpp, pa̱n vinxu̱p tseꞌe du̱ma̱a̱da, yakpa̱jkjapts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱jom, je̱ꞌe̱ paat juuꞌ veꞌe yu̱u̱ꞌn ve̱e̱ꞌn jyayejpp.
26 Ao que o senhor respondeu: “Pois eu declaro a vocês que a todo o que tem será dado ainda mais; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
27 Ax je̱ꞌe̱da juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup je̱tseꞌe du̱katso̱kta je̱ts a̱tseꞌe nyakkutojkjadat, yakminda je̱tseꞌe yaja a̱ts nvinkujk xyakꞌo̱o̱ꞌkká̱xtat.”
27 Mas quanto a esses meus inimigos, que não quiseram que eu reinasse sobre eles, tragam-nos aqui e os matem na minha presença.”
28 Ku veꞌe je̱ Jesús veꞌem vyaajñ, vanꞌit tseꞌe je̱ tyooꞌ du̱pa̱jknuva je̱tseꞌe je̱m Jerusalén jyaaꞌknu̱jkx.
28 E, depois de dizer isto, Jesus prosseguia a sua viagem para Jerusalém.
29 Je̱ꞌyavaandup tseꞌe vye̱ꞌnada joma veꞌe je̱ kajpu̱nda juuꞌ veꞌe du̱xa̱a̱jta Betfagé je̱ts Betania, je̱mpa veꞌe je̱ Olivos Ko̱pk, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱kejx nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpada
29 E aconteceu que, ao aproximar-se de Betfagé e de Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos,
30 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
30 dizendo-lhes:
31 Pa̱n mꞌamo̱tutú̱vijidup tseꞌe je̱ jayu pa̱n tya̱jxeꞌe xmuké̱jada, veꞌem tseꞌe xna̱a̱jmadat: “Je̱ Ma̱ja̱ Vintsa̱neꞌe du̱tso̱jkp.”
31 Se alguém perguntar: “Por que o estão desprendendo?”, respondam assim: “Porque o Senhor precisa dele.”
32 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpa ña̱jkxti je̱tseꞌe du̱paatti ax joꞌn je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi.
32 E, indo os que foram mandados, acharam tudo conforme Jesus lhes tinha dito.
33 Myuké̱jidup tseꞌe vye̱ꞌnada je̱ burro, vanꞌit tseꞌe je̱ burro je̱ vyintsa̱nda yꞌamo̱tutú̱vijidi:
33 Quando eles estavam soltando o jumentinho, os donos do animal disseram: — Por que estão desprendendo o jumentinho?
34 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi:
34 Eles responderam: — Porque o Senhor precisa dele.
35 Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti joma veꞌe je̱ Jesús je̱tseꞌe du̱ja̱pe̱ꞌndi je̱ burro ma̱a̱t je̱ vyitta. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yakpe̱jtti.
35 Então trouxeram o jumentinho até Jesus e, pondo as suas capas sobre o animal, ajudaram Jesus a montar.
36 Vintso̱ tseꞌe je̱ Jesús ñaxy, veꞌem tseꞌe je̱ jayu du̱ye̱ꞌe̱pta je̱ vyit je̱ja tooꞌ kujk joma veꞌe je̱ Jesús ñaxuvaꞌañ.
36 À medida que Jesus avançava, as pessoas estendiam as suas capas no caminho.
37 Ax ku tseꞌe du̱mutá̱midi je̱ja Olivos Ko̱pk váñu̱k viijn, vanꞌit tseꞌe nu̱jom je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱tvíttu, je̱ꞌe̱ tseꞌe ma̱kk ko̱jtsꞌukvaandu je̱ xo̱o̱jntku̱n ma̱a̱t je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱yakmá̱jidi du̱yakjaanchidi je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe du̱ꞌixti je̱ ma̱jin juuꞌ veꞌe je̱ Jesús tyuump.
37 E, quando Jesus se aproximava da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos começou, com muita alegria, a louvar a Deus em alta voz, por todos os milagres que tinham visto.
38 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
38 Diziam: “Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!”
39 Vanꞌit tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi je̱ fariseota̱jk juuꞌ veꞌe je̱ nu̱may jayu mya̱a̱tveꞌnidup:
39 Alguns dos fariseus lhe disseram em meio à multidão: — Mestre, repreenda os seus discípulos!
40 Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
40 Mas Jesus respondeu:
41 Ku veꞌe du̱mutá̱midi je̱m Jerusalén, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix je̱ kajpu̱n, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱yaaxy je̱ jerusaleenit jáyuda,
41 Quando Jesus ia chegando a Jerusalém, vendo a cidade, chorou por ela,
42 je̱tseꞌe vyaajñ:
42 dizendo:
43 Je̱ꞌyap xa veꞌe je̱ xa̱a̱j ku veꞌe je̱ mtsoꞌoxpa̱jkpa du̱yaknaaꞌtóktat je̱ mkajpu̱n je̱tseꞌe je̱ naax juuꞌ veꞌe je̱ mkajpu̱n du̱naaꞌvíttp, je̱ꞌe̱ tseꞌe tyuktajvaꞌatstap joma veꞌe ñayyoꞌotsjadat,
43 Pois virão dias em que os seus inimigos cercarão você de trincheiras e apertarão o cerco por todos os lados;
44 myakꞌo̱o̱ꞌkjadapts miits je̱ꞌe̱ veꞌe ma̱a̱t je̱ mꞌónu̱kta, je̱tseꞌe je̱ mja̱a̱jnda je̱ mta̱jkta du̱tukjaꞌvika̱jxtinit, ni toꞌka tseꞌe je̱ tsaaj kyatánu̱t nu̱ka̱vyet, je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe xkanu̱jávada ku veꞌe je̱ Nteꞌyam mnu̱mínjada je̱tseꞌe ku̱myaktso̱o̱kjidi.
44 e vão arrasar você e matar todos os seus moradores. Não deixarão pedra sobre pedra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio visitá-la.
45 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱p ma̱ja̱ tsapta̱ktaagujkp je̱tseꞌe du̱vo̱jppitsumku̱jx nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p ajooydup ato̱o̱ꞌktup vyeꞌna,
45 Depois, entrando no templo, Jesus começou a expulsar os que ali vendiam,
46 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
46 dizendo-lhes:
47 Jó̱vum xa̱a̱j tseꞌe je̱ Jesús yakꞌixpu̱k yꞌijt je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp; ax je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱ israeejlit jayu ma̱a̱t, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱payo̱ꞌydup vintso̱ veꞌe ku̱du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjidi je̱ Jesús,
47 Diariamente, Jesus ensinava no templo. Os principais sacerdotes, os escribas e os maiorais do povo procuravam tirar-lhe a vida,
48 ax kaꞌa tseꞌe du̱mutaayvaatti pa̱n vintso̱ veꞌe ku̱du̱toondi, ku̱x nu̱jomeꞌe je̱ jayu o̱y du̱ꞌamo̱tunajxti juuꞌ veꞌe je̱ Jesús kyo̱jts.
48 mas não achavam uma forma de fazer isso, porque todo o povo, ao ouvi-lo, era cativado por ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.