João 6

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ku veꞌe je̱ it ñajxy, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ñu̱jkx je̱m jadoꞌk adoꞌom galiléait mya̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya paꞌam, yaktijpapts je̱ꞌe̱ veꞌe tibeeriasit ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya.
1 Depois disso, Jesus atravessou o mar da Galileia, conhecido também como mar de Tiberíades.
2 Nu̱may tseꞌe je̱ jayu pyana̱jkxjidi ku̱x yꞌixtu veꞌe je̱ mú̱jit nu̱jaꞌvin juuꞌ veꞌe tyoon, je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe je̱ paꞌam jáyuda du̱yakjo̱tka̱daakni.
2 Uma grande multidão o seguia por toda parte, pois tinham visto os sinais que ele havia realizado ao curar os enfermos.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ñu̱jkx je̱m tonu̱n viinm je̱tseꞌe je̱m du̱ma̱a̱tꞌa̱jxtkti je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk;
3 Então Jesus subiu a um monte e sentou-se com seus discípulos.
4 tá̱minup tseꞌe vyeꞌna je̱ pascua xa̱a̱j.
4 Era quase tempo da festa judaica da Páscoa.
5 Ku veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix je̱ts nu̱may jayu veꞌe pana̱jkxjup, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ Felipe:
5 Jesus logo viu uma grande multidão que vinha a seu encontro. Voltando-se para Filipe, perguntou: “Onde podemos comprar pão para alimentar toda essa gente?”.
6 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe veꞌem vyaajñ je̱tseꞌe du̱ꞌíxu̱t pa̱n vintso̱ veꞌe yꞌatso̱vu̱mpítju̱t, ku̱x ñu̱jaꞌvip je̱ꞌe̱ veꞌe ti veꞌe tyónup.
6 Disse isso para pôr Filipe à prova, pois já sabia o que ia fazer.
7 Vanꞌit tseꞌe je̱ Felipe yꞌatso̱o̱jvji:
7 Filipe respondeu: “Mesmo que trabalhássemos vários meses, não teríamos dinheiro suficiente para dar alimento a todos!”.
8 Vanꞌit tseꞌe je̱ Andrés, nu̱toꞌk je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpa, je̱ Simón Pedro je̱ yꞌuts, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ Jesús:
8 Então um de seus discípulos, André, irmão de Simão Pedro, falou:
9 ―Yam xa veꞌe toꞌk je̱ mix ónu̱k, mugo̱o̱xk tseꞌe je̱ tsapkaaky du̱ma̱a̱da je̱ts me̱jtsk je̱ ajkx, ¿ax vinxu̱pts ya̱ꞌa̱ nꞌiteꞌe jyaaꞌkjanu̱paadat, ku̱x vaꞌajts nu̱may xa ya̱ꞌa̱ veꞌe ya̱ jáyuda?
9 “Aqui está um rapaz com cinco pães de cevada e dois peixes. Mas que adianta isso para tanta gente?”.
10 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ:
10 Jesus respondeu: “Digam ao povo que se sente”. Todos se sentaram na grama que cobria o monte. Só os homens eram cerca de cinco mil.
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱ko̱o̱jnu̱k je̱ tsapkaaky, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji. Vanꞌit tseꞌe du̱mo̱o̱ydi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe du̱yakvaꞌkxjadat je̱ jayu juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nidup. Nay veꞌempa tseꞌe du̱toompa ma̱a̱t je̱ ajkx, je̱tseꞌe je̱ jayu yakmo̱o̱ydi pa̱n vinxu̱peꞌe du̱tso̱jkti.
11 Então Jesus tomou os pães, agradeceu a Deus e os repartiu entre o povo. Em seguida, fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Kuꞌuxani tseꞌe vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
12 Depois que todos estavam satisfeitos, Jesus disse a seus discípulos: “Agora juntem os pedaços que sobraram, para que nada se desperdice”.
13 Vanꞌit tseꞌe du̱pa̱kmojktini jamakme̱jtsk kach je̱ tsapkaaky kunax juuꞌ veꞌe mugo̱o̱xk je̱ tsapkaaky ukꞌijt.
13 Eles juntaram o que restou e encheram doze cestos com as sobras.
14 Ku tseꞌe je̱ jayu du̱ꞌixti je̱ ma̱ja̱ nu̱jaꞌvin juuꞌ veꞌe je̱ Jesús tyoon, vanꞌit tseꞌe vyaandi:
14 Quando o povo viu Jesus fazer esse sinal, exclamou: “Sem dúvida ele é o profeta que haveria de vir ao mundo!”.
15 Ñu̱jaꞌvi tseꞌe je̱ Jesús je̱ts yakkutojkpa veꞌe ake̱e̱ꞌy du̱pa̱muvaꞌanda, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe apu̱k ñapya̱a̱jmji je̱tseꞌe jyaaꞌkvimpejt je̱m tonu̱n viinm.
15 Jesus sabia que pretendiam obrigá-lo a ser rei deles, de modo que se retirou, sozinho, para o monte.
16 Tánani tseꞌe je̱ it vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk vyajntkti joma veꞌe je̱ ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya
16 Ao entardecer, os discípulos de Jesus desceram à praia,
17 je̱tseꞌe tya̱jkidi je̱m barco jo̱o̱tm, je̱tseꞌe du̱tinajxꞌukvaandi, je̱m tseꞌe Capernaum ña̱jkxta. Ta̱ tseꞌe je̱ it kyo̱o̱ꞌtsini vyeꞌna, kaꞌanum tseꞌe je̱ Jesús kya̱daꞌaky vyeꞌna joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk,
17 entraram no barco e atravessaram o mar em direção a Cafarnaum. Quando escureceu, porém, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 vanꞌit tseꞌe ma̱kk pyo̱jꞌukvaajñ, je̱tseꞌe je̱ na̱a̱j ma̱kk je̱ po̱j jyepu̱tsyo̱ꞌyji.
18 Logo, um vento forte veio sobre eles, e o mar ficou muito agitado.
19 Ku veꞌe toꞌk legua naxy joꞌn du̱pakaaꞌpti je̱ barco, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌixti je̱ts je̱meꞌe je̱ Jesús ñu̱mé̱tsjada, je̱m tseꞌe na̱niꞌkxm yo̱ꞌo̱y. Vanꞌit tseꞌe cha̱ꞌkidi.
19 Depois de remarem cinco ou seis quilômetros, de repente viram Jesus caminhando sobre o mar, em direção ao barco. Ficaram aterrorizados,
20 Ax jidu̱ꞌu̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi:
20 mas ele lhes disse: “Sou eu! Não tenham medo”.
21 Vanꞌit tseꞌe xo̱o̱ndu̱k jo̱o̱t du̱yakta̱jkidi je̱ Jesús je̱m barco jo̱o̱tm. Tun jatyji tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m joma veꞌe ña̱jkxta.
21 Eles o receberam no barco e, logo em seguida, chegaram a seu destino.
22 — ausente —
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar viu que os discípulos haviam pegado o único barco dali e que Jesus não fora com eles.
23 — ausente —
23 Alguns barcos de Tiberíades se aproximaram do lugar onde o povo tinha comido os pães depois que o Senhor os abençoou.
24 Ku veꞌe du̱ꞌixti je̱ts kaꞌa veꞌe je̱m pa̱n yꞌukveꞌnini je̱ Jesús je̱ts ni kaꞌava veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, vanꞌit tseꞌe tya̱jkidi je̱m barco jo̱o̱tm juuꞌ veꞌe je̱m je̱ꞌydu, je̱tseꞌe je̱m Capernaum ña̱jkxti, je̱ Jesuuseꞌe o̱jts du̱ꞌíxtada.
24 Quando a multidão viu que nem Jesus nem os discípulos estavam ali, todos entraram nos barcos e atravessaram para Cafarnaum, a fim de procurá-lo.
25 Ku veꞌe jye̱ꞌydi je̱m jadoꞌk adoꞌom ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya paꞌam, vanꞌit tseꞌe du̱paatti, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
25 Encontraram-no do outro lado do mar e lhe perguntaram: “Rabi, quando o senhor chegou aqui?”.
26 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
26 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: vocês querem estar comigo não porque entenderam os sinais, mas porque lhes dei alimento.
27 Kadi nu̱yojk xnu̱tonda je̱ kaaky je̱ to̱jkx juuꞌ veꞌe ká̱xup je̱ts ni kaꞌa veꞌe je̱ kaaky je̱ to̱jkx juuꞌ veꞌe je̱jkp je̱tseꞌe mmo̱ꞌo̱jadat je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp, je̱ kaaky je̱ to̱jkx juuꞌ a̱ts miitseꞌe nmo̱ꞌo̱dap, ku̱x je̱ Dios Teeꞌ a̱tseꞌe veꞌem je̱ kutojku̱n xmo̱o̱yp, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
27 Não se preocupem tanto com coisas que se estragam, como a comida, mas usem suas energias buscando o alimento que permanece para a vida eterna, o qual o Filho do Homem pode lhes dar. Pois Deus, o Pai, colocou em mim seu selo de aprovação”.
28 Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi:
28 “Nós também queremos realizar as obras de Deus”, disseram eles. “O que devemos fazer?”
29 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
29 Jesus lhes disse: “Esta é a única obra que Deus quer de vocês: creiam naquele que ele enviou”.
30 Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidinuva:
30 Eles responderam: “Se deseja que creiamos no senhor, mostre-nos um sinal. O que o senhor pode fazer?
31 Je̱ Moisés xa veꞌe du̱mo̱o̱y je̱ maná je̱ nju̱jpit jáyuvamda je̱m vinvaꞌajts it ka̱jxm, veꞌem ax joꞌn je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ: “Yakmo̱o̱ydu tseꞌe je̱ jayu je̱ tsapjo̱o̱tmit tsapkaaky je̱tseꞌe du̱kaaydi.”
31 Afinal, nossos antepassados comeram maná no deserto! As Escrituras dizem: ‘Moisés lhes deu de comer pão do céu’”.
32 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
32 Jesus disse: “Eu lhes digo a verdade: não foi Moisés quem lhes deu pão do céu. É meu Pai quem dá o verdadeiro pão do céu a vocês.
33 Ku̱x je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam u̱xyam yajkyp, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm ka̱daak je̱tseꞌe je̱ jayu du̱joojntykinma̱ꞌa̱.
33 O verdadeiro pão de Deus é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo”.
34 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
34 “Senhor, dê-nos desse pão todos os dias”, disseram eles.
35 Je̱tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
35 Jesus respondeu: “Eu sou o pão da vida. Quem vem a mim nunca mais terá fome. Quem crê em mim nunca mais terá sede.
36 Ax ta̱ts a̱tseꞌe nvaꞌañ, ó̱yameꞌe tu̱xjaꞌixta je̱ mú̱jit nu̱jaꞌvin juuꞌ veꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnata̱jkip je̱ts pa̱n a̱tseꞌe, kaꞌats a̱tseꞌe xjaanchjávada.
36 Mas vocês não creram em mim, embora me tenham visto.
37 Pa̱n pa̱n jaty a̱tseꞌe je̱ nTeeꞌ xmo̱o̱yp, a̱ts tseꞌe xnu̱miindup, je̱ts pa̱n pa̱nts a̱tseꞌe xnu̱miimp, kaꞌats a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe mpavó̱pu̱t.
37 Contudo, aqueles que o Pai me dá virão a mim, e eu jamais os rejeitarei.
38 Ku̱x ka je̱ꞌe̱ ka̱jxap xa a̱tseꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm nka̱daaky je̱ts a̱tseꞌe ntónu̱t juuꞌ a̱tseꞌe ntsa̱jkp, je̱ꞌe̱ ka̱jxeꞌe je̱ts a̱tseꞌe ntónu̱t juuꞌ veꞌe cha̱jkp je̱ꞌe̱ pa̱n a̱tseꞌe xke̱jxp.
38 Pois desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou, e não minha própria vontade.
39 A̱ts je̱ nTeeꞌ, juuꞌ a̱tseꞌe xke̱jxp, cha̱jkpts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts a̱tseꞌe ni toꞌka nkayaktó̱kiyu̱t juuꞌ a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe xmo̱o̱y, je̱ꞌe̱ veꞌe cha̱jkp je̱ts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nyakjoojntykpa̱jktinuvat je̱ xa̱a̱j ku veꞌe je̱ jayu yakto̱kimpayo̱ꞌynit.
39 E esta é a vontade de Deus: que eu não perca um sequer de todos que ele me deu, mas que ressuscite todos no último dia.
40 Ku̱x je̱ꞌe̱ veꞌe cha̱jkp a̱ts je̱ nTeeꞌ je̱ts pa̱n pa̱neꞌe je̱ nu̱jaꞌvin du̱pa̱jkp je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌOnu̱k a̱tseꞌe, je̱ts a̱tseꞌe xjaanchjáva, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱jaye̱jpnup je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp, je̱ts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nyakjoojntykpa̱jknuvat je̱ xa̱a̱j ku veꞌe je̱ jayu yakto̱kimpayo̱ꞌynit.
40 Pois é a vontade de meu Pai que todo aquele que olhar para o Filho e nele crer tenha a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia”.
41 Vanꞌit tseꞌe je̱ israeejlit jayu du̱vinko̱jtsti du̱naaꞌko̱jtsti je̱ Jesús je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe vyaajñ: “A̱ts xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm ka̱daak.”
41 Então os judeus começaram a criticá-lo, pois ele havia afirmado: “Eu sou o pão que desceu do céu”.
42 Je̱tseꞌe ñavyaajnjidi:
42 Diziam: “Este não é Jesus, filho de José? Conhecemos seu pai e sua mãe. Como ele pode dizer: ‘Desci do céu?’”.
43 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
43 Jesus, porém, respondeu: “Parem de me criticar.
44 Ni pa̱na xa veꞌe kyaꞌo̱ꞌyixju̱ je̱ts a̱tseꞌe xnu̱mínu̱t pa̱n kaꞌa veꞌe yakminju̱ a̱ts je̱ nTeeꞌ, juuꞌ a̱tseꞌe xke̱jxp. Ax pa̱n pa̱nts a̱tseꞌe xnu̱miimp, nyakjoojntykpa̱jknuvapts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ xa̱a̱j ku veꞌe je̱ jayu yakto̱kimpayo̱ꞌynit.
44 Pois ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o trouxer a mim; e no último dia eu o ressuscitarei.
45 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱jatyaandi je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpata̱jkta je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp: “Je̱ Nteꞌyameꞌe du̱tukꞌíxup anañu̱joma je̱ jayu.” Ax veꞌem tseꞌe, pa̱n pa̱n jaty tseꞌe du̱ka̱tsꞌamo̱tunajxtup a̱ts je̱ nTeeꞌ je̱tseꞌe du̱jatta juuꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe tukꞌíxju̱dup, xnu̱miindupts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe.
45 Como dizem as Escrituras: ‘Todos eles serão ensinados por Deus’. Todo aquele que ouve o Pai e aprende dele vem a mim.
46 ’Ni pa̱na xa veꞌe a̱ts je̱ nTeeꞌ du̱kaꞌix, je̱ꞌe̱jyji veꞌe du̱ꞌix pa̱neꞌe miin yaja naxviijn ku veꞌe je̱ Nteꞌyam ma̱a̱t yꞌijt, ax je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe.
46 Não que alguém tenha visto o Pai; somente eu, que fui enviado por Deus, o vi.
47 Tyú̱vam xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada, vaampam a̱tseꞌe, pa̱n pa̱n a̱tseꞌe xjaanchjaꞌvip, jyayejppts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
47 “Eu lhes digo a verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 A̱ts xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe joojntykinyajkp.
48 Sim, eu sou o pão da vida!
49 O̱yam tseꞌe je̱ mju̱jpit jayu du̱jakaaydi je̱ maná je̱m vinvaꞌajts it ka̱jxm, o̱o̱ꞌktinuts je̱ꞌe̱ veꞌe;
49 Seus antepassados comeram maná no deserto, mas morreram;
50 ax je̱ tsapkaaky tseꞌe juuꞌ veꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm ka̱daak, ku veꞌe pa̱n du̱tukmajuvu̱k, kaꞌa tseꞌe yꞌo̱o̱ꞌku̱t.
50 quem comer o pão do céu, no entanto, jamais morrerá.
51 A̱ts xa veꞌe viinm je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe joojntykinyajkp, je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm ka̱daak. Pa̱n pa̱n tseꞌe du̱tukmajuva̱jkp a̱ts ka̱jx, xa̱ꞌma ka̱jxts je̱ꞌe̱ veꞌe jyoojntykinit. Je̱ts je̱ tsapkaaky juuꞌ a̱tseꞌe nyákup, a̱ts je̱ ntsuꞌutsts ya̱ꞌa̱ veꞌe, je̱ꞌe̱ juuꞌ a̱tseꞌe nmaso̱ꞌo̱kup je̱ꞌe̱ ka̱jx je̱tseꞌe je̱ jayu du̱jaye̱jptinit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Quem comer deste pão viverá para sempre; e este pão, que eu oferecerei para que o mundo viva, é a minha carne”.
52 Vanꞌit tseꞌe je̱ israeejlit jayu ñavyaajnjidi:
52 Então os judeus começaram a discutir entre si a respeito do que ele queria dizer. “Como pode esse homem nos dar sua carne para comer?”, perguntavam.
53 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi:
53 Então Jesus disse novamente: “Eu lhes digo a verdade: se vocês não comerem a carne do Filho do Homem e não beberem o seu sangue, não terão a vida em si mesmos.
54 ’Pa̱n pa̱n xa veꞌe du̱tukmajuva̱jkp a̱ts ya̱ ntsuꞌuts je̱ts a̱ts ya̱ nnu̱u̱ꞌpu̱n, jyayejppts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp, ax a̱ts tseꞌe nyakjoojntykpa̱jknuvap ku veꞌe jye̱ꞌyat je̱ xa̱a̱j ku veꞌe je̱ jayu yakto̱kimpayo̱ꞌynit.
54 Mas quem come minha carne e bebe meu sangue terá a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Ku̱x je̱ kaaky je̱ to̱jkx juuꞌ veꞌe du̱yakjé̱jip je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp, a̱ts ya̱ ntsuꞌutsts je̱ꞌe̱ veꞌe; je̱ts je̱ uuꞌk juuꞌ veꞌe du̱yakjé̱jip je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp, a̱ts ya̱ nnu̱u̱ꞌpu̱nts je̱ꞌe̱ veꞌe.
55 Pois minha carne é a verdadeira comida, e meu sangue é a verdadeira bebida.
56 Pa̱n pa̱n tseꞌe du̱tukmajuva̱jkp a̱ts ya̱ ntsuꞌuts je̱ts a̱ts ya̱ nnu̱u̱ꞌpu̱n, yamts je̱ꞌe̱ veꞌe a̱ts njaꞌvin ka̱jxm yꞌit, je̱ts a̱tseꞌe nꞌit je̱m je̱ꞌe̱ jyaꞌvin ka̱jxmpa.
56 Quem come minha carne e bebe meu sangue permanece em mim, e eu nele.
57 Je̱ joojntyk Dios Teeꞌ, juuꞌ a̱tseꞌe xke̱jxp, je̱ꞌe̱ ka̱jxts a̱tseꞌe njoojntyka; nay veꞌempa tseꞌe pa̱n pa̱n a̱tseꞌe xtukmajuva̱jkp, a̱ts ka̱jx tseꞌe jyoojntykivat.
57 Eu vivo por causa do Pai, que vive e me enviou; da mesma forma, quem se alimenta de mim viverá por minha causa.
58 A̱ts xa veꞌe je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm ka̱daak; ka veꞌemapts a̱tseꞌe ax joꞌn je̱ maná juuꞌ veꞌe kyaaydu je̱ mju̱jpit jáyuda, o̱o̱ꞌktu tseꞌe ó̱yameꞌe du̱jakaaydi. Ax pa̱n pa̱n tseꞌe du̱tukmajuva̱jkp ya̱ tsapkaaky, xa̱ꞌma ka̱jx tseꞌe jyoojntykinit.
58 Eu sou o verdadeiro pão que desceu do céu. Seus antepassados comeram maná e morreram; quem comer este pão não morrerá, mas viverá para sempre”.
59 Je̱mts ya̱ꞌa̱ veꞌe Capernaum je̱ Jesús je̱ jayu du̱tukꞌix ku veꞌe ñayꞌamojkijidi je̱p tsaptu̱jkp.
59 Ele disse essas coisas quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Ku veꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti juuꞌ veꞌe tukꞌíxju̱du, vanꞌit tseꞌe vyaandi nu̱may je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱pana̱jkxtu:
60 Muitos de seus discípulos disseram: “Sua mensagem é dura. Quem é capaz de aceitá-la?”.
61 Ñu̱jaꞌvi tseꞌe je̱ Jesús je̱ts vinko̱jtsju̱dup naaꞌko̱jtsju̱dupeꞌe, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi:
61 Jesus, sabendo que seus discípulos reclamavam, disse: “Isso os ofende?
62 Je̱ts pa̱n ku̱xꞌixta veꞌe je̱ts a̱tseꞌe ku̱mpet joma a̱tseꞌe nꞌijt, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp, ¿vintso̱ts miits nꞌiteꞌe mvaꞌandat?
62 Então o que pensarão se virem o Filho do Homem subir ao céu, onde estava antes?
63 Kaꞌa xa miitseꞌe mvinmáydat je̱ts je̱ꞌe̱ a̱tseꞌe ntijp je̱tseꞌe xtsoꞌotstat a̱ts ya̱ ntsuꞌuts, ni kaꞌa tseꞌe mvinmaayduvat je̱ts je̱ꞌe̱ a̱tseꞌe ntijp je̱tseꞌe xꞌooꞌktat a̱ts ya̱ nnu̱u̱ꞌpu̱n, je̱ꞌe̱ a̱tseꞌe ntijp je̱ts a̱tseꞌe xjaanchjávadat. Ax juuꞌts a̱ts miitseꞌe tu̱nvaajnjada, je̱ Espíritu Saantots je̱ꞌe̱ veꞌe jye̱ꞌe̱, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ joojntykin du̱yakjé̱jip.
63 Somente o Espírito dá vida. A natureza humana não realiza coisa alguma. E as palavras que eu lhes disse são espírito e vida.
64 Ax je̱mts miitseꞌeda juuꞌ a̱tseꞌe xkajaanchjaꞌvidup.
64 Mas alguns de vocês não creem em mim”. Pois Jesus sabia, desde o princípio, quem não acreditava nele e quem iria traí-lo.
65 Je̱tseꞌe vyaajñ:
65 E acrescentou: “Por isso eu disse que ninguém pode vir a mim a menos que o Pai o dê a mim”.
66 Vanꞌit tseꞌe myaso̱o̱kjini nu̱may je̱ jayu juuꞌ veꞌe pana̱jkxjup yꞌijt, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱ꞌukma̱a̱tvíttini.
66 Nesse momento, muitos de seus discípulos se afastaram dele e o abandonaram.
67 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpada:
67 Então Jesus se voltou para os Doze e perguntou: “Vocês também vão embora?”.
68 Vanꞌit tseꞌe je̱ Simón Pedro yꞌatso̱o̱jvji:
68 Simão Pedro respondeu: “Senhor, para quem iremos? O senhor tem as palavras da vida eterna.
69 Ta̱ a̱a̱tseꞌe njaanchjáva, nnu̱jaꞌvip a̱a̱tseꞌe je̱ts mits je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit, je̱ joojntyk Nteꞌyam je̱ yꞌOnu̱k.
69 Nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo de Deus”.
70 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi:
70 Então Jesus disse: “Eu escolhi vocês doze, mas um de vocês é um diabo”.
71 Je̱ Judas Iscariote tseꞌe tyijp, je̱ Simón je̱ myajntk, ku̱x ñu̱jaꞌvip je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús je̱ts je̱ Júdaseꞌe pa̱a̱jmjinup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ veꞌe tsoꞌoxpa̱jkju̱dup, ó̱yameꞌe je̱ Judas jyaꞌijt nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, um dos Doze, que mais tarde o trairia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.