Hebreus 2
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT
1 Ax je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe nyakvinkó̱pkimdat je̱tseꞌe nvinmó̱tumdat juuꞌ veꞌe nꞌamo̱tunajxumdu ku̱x ku veꞌe ntooꞌtó̱kimdat.
1 Portanto, precisamos prestar muita atenção às verdades que temos ouvido, para não nos desviarmos delas.
2 Pa̱n pa̱neꞌe du̱kaka̱tsu̱pa̱jktu je̱tseꞌe du̱kakutyoondi juuꞌ veꞌe je̱ aangelesta̱jk kyo̱jtsnajxtu, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ tsaachpaatu̱n yakmo̱o̱ydu, veꞌem ax joꞌn du̱vinmátsjada.
2 Pois a mensagem que foi transmitida por meio de anjos permaneceu firme, e toda transgressão e desobediência recebeu o castigo merecido.
3 Pa̱n veꞌem xa je̱ꞌe̱ veꞌe, ¿vintso̱ts u̱u̱ꞌmeꞌe nkatsaachpaatumdat pa̱n kaꞌa veꞌe nma̱ja̱pa̱ꞌmumda je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook juuꞌ veꞌe o̱o̱y je̱ ma̱jin du̱tunjaye̱jpp je̱tseꞌe xtuknu̱jaꞌvimda vintso̱ veꞌe ntso̱o̱kumdat? Je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n viinm yꞌavaꞌni tooꞌva̱jkp. Pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱ꞌamo̱tunajxtu, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱nu̱jaꞌvidu je̱ts tyú̱vam je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ ayook je̱ts a̱a̱tseꞌe xvaajnjidi.
3 O que nos faz pensar que escaparemos se negligenciarmos essa grande salvação, anunciada primeiramente pelo Senhor e depois transmitida a nós por aqueles que o ouviram falar?
4 Je̱ Nteꞌyameꞌe du̱yakjañu̱jaꞌviju je̱ts tyú̱vam je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe kyo̱jtstu, je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe du̱tuujn je̱ mú̱jit nu̱jaꞌvin je̱ts je̱ mú̱jit atu̱va ma̱a̱t may viijn je̱ ma̱jin, je̱tseꞌe myo̱o̱jyjidi je̱ Espíritu Santo je̱ myaaꞌyu̱n je̱ pyuta̱jkin ax joꞌn je̱ Nteꞌyam tyukmutso̱jkjidi joꞌn.
4 E Deus confirmou a mensagem por meio de sinais, maravilhas e diversos milagres, e também por dons do Espírito Santo, conforme sua vontade.
5 Ax je̱ nam it juuꞌ veꞌe miimpnum, je̱ꞌe̱ juuꞌ a̱a̱tseꞌe nnu̱ka̱jtsp, kaꞌa tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌaangelesta je̱tseꞌe je̱m yakkutóktat.
5 Além disso, não são anjos que governarão o mundo futuro a que nos referimos.
6 Ku̱x jidu̱ꞌu̱meꞌe toꞌk je̱ jayu je̱ Nteꞌyam du̱muka̱jts, veꞌem ax joꞌn yꞌit je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp:
6 Porque em certo lugar alguém disse: “Quem é o simples mortal, para que penses nele? Quem é o filho do homem,
7 Mits tseꞌe mpa̱a̱m je̱tseꞌe je̱ jayu du̱nu̱mootskat je̱tseꞌe je̱ ángeles du̱nu̱má̱jat,
7 E, no entanto, por pouco tempo o fizeste um pouco menor que os anjos e o coroaste de glória e honra.
8 nu̱jomeꞌe xpa̱mku̱jx je̱p kya̱ꞌp pyaꞌtkup.
8 Tu lhe deste autoridade sobre todas as coisas”. Quando se diz “todas as coisas”, significa que nada foi deixado de fora. É verdade que ainda não vimos tudo ser submetido à sua autoridade.
9 ax yam tseꞌe nvinmaꞌyu̱n ka̱jxmamda njaye̱jpumda je̱ Jesús, juuꞌ veꞌe je̱ Dios Teeꞌ tun ko̱na it pya̱a̱m je̱tseꞌe du̱kanu̱má̱jat ax joꞌn je̱ ángeles, je̱ Nteꞌyam tseꞌe mo̱o̱jyju je̱ vintsa̱ꞌkin je̱ts je̱ ma̱jin je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ myaaꞌyu̱n ka̱jx anañu̱joma je̱ jayu du̱kuꞌo̱o̱ꞌki.
9 Contudo, vemos Jesus, que por pouco tempo foi feito “um pouco menor que os anjos” e que, por ter sofrido a morte, agora está coroado “de glória e honra”. Sim, pela graça de Deus, Jesus experimentou a morte por todos.
10 Je̱ Nteꞌyam je̱ mya̱jin ka̱jx je̱ts je̱ kyutojku̱n ka̱jx tseꞌe nu̱jom juuꞌ jaty yꞌit. Pyaatyp yꞌake̱e̱guipts je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe du̱yakjajty je̱tseꞌe je̱ Jesucristo chaachpaaꞌtu̱t je̱tseꞌe veꞌem o̱y tyaannit je̱ Nteꞌyam ma̱a̱t, je̱ Yaktso̱o̱kpa, juuꞌ veꞌe je̱ tooꞌ du̱yakꞌavaatsp je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakna̱jkxtat joma veꞌe je̱ Nteꞌyam, veꞌem tseꞌe nu̱may je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌónu̱k yꞌijttinit je̱ꞌe̱ ma̱a̱t joma veꞌe je̱ mya̱jin.
10 Deus, para quem e por meio de quem todas as coisas foram criadas, escolheu levar muitos filhos à glória. E era apropriado que, por meio do sofrimento de Jesus, ele o tornasse o líder perfeito para conduzi-los à salvação.
11 Je̱ꞌe̱ pa̱n pa̱n jatyeꞌe yaktso̱o̱k je̱ts je̱ꞌe̱ pa̱neꞌe yaktso̱o̱kju̱du, toꞌkjits je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Tyeeꞌda, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌOnu̱k du̱katuktso̱ꞌo̱tyún je̱tseꞌe vyaꞌanu̱t je̱ts xꞌútsimdup u̱u̱ꞌm je̱ꞌe̱ veꞌe,
11 Assim, tanto o que santifica como os que são santificados procedem de um só. Por isso Jesus não se envergonha de chamá-los irmãos,
12 veꞌem ax joꞌn je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ:
12 quando diz: “Proclamarei teu nome a meus irmãos; no meio de teu povo reunido te louvarei”.
13 Vaampap tseꞌe jidu̱ꞌu̱m:
13 E também afirmou: “Porei minha confiança nele”, isto é, “eu e os filhos que Deus me deu”.
14 Ax u̱u̱ꞌmda, je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌónu̱kta, toꞌkji je̱ tsuꞌuts toꞌkji je̱ nu̱u̱ꞌpu̱nts u̱u̱ꞌmeꞌeda, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Jesús jyayuvimpijt je̱tseꞌe yꞌijt ax joꞌn u̱u̱ꞌmda. Veꞌem tseꞌe du̱tuujn je̱tseꞌe je̱ yꞌo̱o̱ꞌku̱n ka̱jx du̱yakkutó̱kinit je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱ kyutojku̱n, je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ ko̱ꞌo̱yjayuvapta̱jkta je̱tseꞌe du̱ka̱ꞌma je̱ o̱o̱ꞌku̱n.
14 Visto, portanto, que os filhos são seres humanos, feitos de carne e sangue, o Filho também se tornou carne e sangue, pois somente assim ele poderia morrer e, somente ao morrer, destruiria o diabo, que tinha o poder da morte.
15 Miineꞌe je̱ Jesucristo yaja naxviijn je̱tseꞌe je̱ jayu kyo̱o̱ꞌkmaaydinit kyo̱o̱ꞌktajtinit, veꞌem tseꞌe du̱ko̱o̱ꞌktsa̱ꞌkidinit je̱ o̱o̱ꞌku̱n namvaateꞌe jyoojntykada.
15 Só dessa maneira ele libertaria aqueles que durante toda a vida estiveram escravizados pelo medo da morte.
16 Je̱ Jesús, ka je̱ꞌe̱pts je̱ꞌe̱ veꞌe ñu̱miin je̱tseꞌe je̱ aangelesta̱jk du̱yaktso̱ꞌo̱ku̱t, je̱ꞌe̱ veꞌe ñu̱miin je̱tseꞌe du̱yaktso̱ꞌo̱ku̱t je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱jaanchjaꞌvidup ax joꞌn je̱ Abraham jyaanchjaꞌviji.
16 Também sabemos que o Filho não veio para ajudar os anjos, mas sim os descendentes de Abraão.
17 Paaty tseꞌe veꞌem yakpu̱u̱jm anañu̱joma viijn ax joꞌn je̱ yꞌutsta je̱tseꞌe yꞌijtnit teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱ jayu du̱nu̱té̱nat je̱m je̱ Nteꞌyam vyinkojkm, je̱tseꞌe du̱tukmo̱ꞌo̱tu̱t, je̱tseꞌe je̱ tyo̱kin du̱tuknu̱vaꞌatsu̱t.
17 Portanto, era necessário que ele se tornasse semelhante a seus irmãos em todos os aspectos, de modo que pudesse ser nosso misericordioso e fiel Sumo Sacerdote diante de Deus e realizar o sacrifício que remove os pecados do povo.
18 Viinm xa veꞌe je̱ Jesús chaachpaaty ku veꞌe yꞌukyakto̱kimpa̱kuvaajnji je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap. Ku̱x tseꞌe mya̱a̱daaky, o̱ꞌyixjupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe du̱putá̱kat pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yakto̱kintonuvaajnju̱dup.
18 Uma vez que ele próprio passou por sofrimento e tentação, é capaz de ajudar aqueles que são tentados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.