Hebreus 11

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Je̱ꞌe̱ xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jaanchjaꞌvin ku veꞌe nnu̱jaꞌvimda je̱ts tónjup kó̱tsjup je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe nꞌaꞌíxumdup, nnu̱jaꞌvimdup tseꞌe je̱ts tyú̱vam je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ jatyeꞌe nkaꞌíxumdup.
1 A fé mostra a realidade daquilo que esperamos; ela nos dá convicção de coisas que não vemos.
2 Yꞌo̱yjaꞌvi veꞌe je̱ Nteꞌyam u̱u̱ꞌm je̱ nju̱jpit jáyuvamda ku̱xeꞌe jyaanchjaꞌvijidi.
2 Pela fé, pessoas em tempos passados obtiveram aprovação.
3 Je̱ jaanchjaꞌvin ka̱jx xa veꞌe nnu̱jaꞌvimda je̱ts je̱ ka̱ts ka̱jxeꞌe je̱ Nteꞌyam du̱pu̱u̱jm ya̱ naxviijnit it. Ax veꞌem tseꞌe du̱pu̱u̱jm juuꞌ veꞌe u̱xyam nꞌíxumdup, kaꞌanumeꞌe ti vyeꞌna juuꞌ veꞌe yakꞌixp.
3 Pela fé, entendemos que todo o universo foi formado pela palavra de Deus; assim, o que se vê originou-se daquilo que não se vê.
4 Jyaanchjaꞌvi xa veꞌe je̱ Abel je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ vintsa̱ꞌkin juuꞌ veꞌe nu̱yojk o̱y je̱ts kaꞌa veꞌe je̱ Caín jye̱ꞌe̱, je̱ts je̱ꞌe̱ ka̱jxpa veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ Abel du̱kato̱kimpu̱u̱jm je̱tseꞌe du̱kuvu̱jk je̱ vyintsa̱ꞌkin. O̱yamts je̱ꞌe̱ veꞌe a̱a̱ꞌkani, je̱ Kunuuꞌkx Jatyán ka̱jx tseꞌe nnu̱jaꞌvimda vintso̱ veꞌe du̱tuujn ku̱xeꞌe je̱ Nteꞌyam du̱jaanchjaꞌvi.
4 Pela fé, Abel apresentou a Deus um sacrifício superior ao de Caim. Com isso, mostrou que era um homem justo, e Deus aprovou suas ofertas. Embora há muito esteja morto, ainda fala por meio de seu exemplo.
5 Jyaanchjaꞌvi xa veꞌe je̱ Enoc je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe kyaꞌa̱a̱ꞌk, ajoojntyk tseꞌe du̱tukvaatsni ya̱ naxviijnit it, kaꞌa veꞌe yꞌukyakpaatni ku̱x je̱ Nteꞌyameꞌe yaktso̱o̱ꞌnjinu. Veꞌem tseꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ je̱ts je̱ Enoc, cho̱jk, jyo̱tpaateꞌe je̱ Nteꞌyam ku veꞌe yaana naxviijn vyeꞌna.
5 Pela fé, Enoque foi levado para o céu sem ver a morte; “ele desapareceu porque Deus o levou para junto de si”. Porque, antes de ser levado, ele era conhecido por agradar a Deus.
6 Pa̱n pa̱n xa veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kajaanchjaꞌvip, ko̱ꞌo̱yjaꞌvijupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam. Nu̱jomeꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Nteꞌyam du̱mutá̱midup, tun vinko̱pkts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe du̱jaanchjávadat je̱ts je̱ja veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ts o̱yeꞌe tyoꞌnu̱xjada pa̱n pa̱n jatyeꞌe toꞌk aaj toꞌk jo̱o̱t du̱ꞌíxtidup je̱tseꞌe yꞌijttinit je̱ꞌe̱ ma̱a̱t.
6 Sem fé é impossível agradar a Deus. Quem deseja se aproximar de Deus deve crer que ele existe e que recompensa aqueles que o buscam.
7 Jyaanchjaꞌvi xa veꞌe je̱ Noé je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱kuvu̱jk juuꞌ jatyeꞌe je̱ Nteꞌyam vaꞌnu̱xju ti veꞌe tónjup kó̱tsjup juuꞌ veꞌe kayakꞌixpna vyeꞌna, kya̱tsu̱pa̱jkeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱tseꞌe toꞌk je̱ arca du̱pu̱u̱jm joma veꞌe tsa̱ꞌa̱k yꞌíttat ma̱a̱t je̱ chaan je̱ kyo̱o̱j. Jyaanchjaꞌvi xa veꞌe je̱ Noé je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jxeꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnata̱jki je̱ts vyinmajtsju̱dupeꞌe je̱ tsaachpaatu̱n je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe joojntykidu yaja naxviijn vanꞌit. Jyaanchjaꞌvi je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Nteꞌyam kyato̱kimpa̱a̱jmji.
7 Pela fé, Noé construiu uma grande embarcação para salvar sua família do dilúvio. Ele obedeceu a Deus, que o advertiu a respeito de coisas que nunca haviam acontecido. Pela fé, condenou o resto do mundo e recebeu a justiça que vem por meio da fé.
8 Jyaanchjaꞌvi xa veꞌe je̱ Abraham je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱ka̱tsa̱pu̱jk ku veꞌe vyo̱o̱jvjini je̱tseꞌe ñu̱jkx joma veꞌe je̱ it juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam tukvinvaꞌniju. Ku veꞌe tyooꞌpu̱jk, kaꞌa tseꞌe du̱nu̱java pa̱n joma veꞌe ñu̱jkx.
8 Pela fé, Abraão obedeceu quando foi chamado para ir à outra terra que ele receberia como herança. Ele partiu sem saber para onde ia.
9 Jyaanchjaꞌvi je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe yꞌijt ax joꞌn je̱ jékumit jayu ku veꞌe du̱vintsu̱u̱ni je̱ it juuꞌ veꞌe tukvinvaꞌniju, je̱peꞌe ak tu̱jkp chu̱u̱ni je̱ts nay veꞌempa je̱ Isaac ma̱a̱t je̱ Jacob, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe yaktukvinvaꞌniduva je̱ it je̱ naax.
9 E, mesmo quando chegou à terra que lhe havia sido prometida, viveu ali pela fé, pois era como estrangeiro, morando em tendas. Assim também fizeram Isaque e Jacó, que herdaram a mesma promessa.
10 Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Abraham tyoon ku̱x yꞌaꞌixeꞌe je̱ kajpu̱n juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam kyijpx myooꞌts je̱tseꞌe du̱pu̱u̱jm.
10 Abraão esperava confiantemente pela cidade de alicerces eternos, planejada e construída por Deus.
11 Je̱ Sara, amá̱jani veꞌe o̱o̱y tyunveꞌna, o̱ꞌyixjuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe yꞌonu̱ktaaki ku̱x jyaanchjaꞌvi veꞌe je̱ts kyutyónupeꞌe je̱ Nteꞌyam juuꞌ veꞌe tukvinvaꞌniju.
11 Pela fé, até mesmo Sara, embora estéril e idosa, pôde ter um filho. Ela creu que Deus era fiel para cumprir sua promessa.
12 Je̱ Abraham, ó̱yameꞌe naꞌavani o̱o̱y tyunꞌijt, jyaye̱jp tseꞌe nu̱may a̱a̱ꞌk je̱ chaan je̱ kyo̱o̱j, veꞌem ax joꞌn je̱ maatsa juuꞌ veꞌe je̱m tsajviinm je̱ts je̱ poꞌo juuꞌ veꞌe je̱ja maaxy na̱paꞌayi, kamacho̱o̱vna.
12 E, assim, uma nação inteira veio desse homem velho e sem vigor, uma nação numerosa como as estrelas do céu e incontável como a areia da praia.
13 O̱o̱ꞌkka̱jxtinuts je̱ꞌe̱ veꞌeda, kaꞌa tseꞌe tyukka̱daakjidi nu̱jom juuꞌ jatyeꞌe je̱ Nteꞌyam uktukvinvaꞌnijidu, nayjaꞌvijidinupts je̱ꞌe̱ veꞌe tyu̱va je̱ts kyutyónupeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook. Kaꞌanumeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook du̱kutyún vyeꞌna, tyukꞌatú̱vidu tseꞌe je̱ xo̱o̱jntku̱n ma̱a̱t je̱tseꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnata̱jkidi je̱ts veꞌem je̱ꞌe̱ veꞌeda yaja naxviijn ax joꞌn je̱ jékumit jayu.
13 Todos eles morreram na fé e, embora não tenham recebido todas as coisas que lhes foram prometidas, as avistaram de longe e de bom grado as aceitaram. Reconheceram que eram estrangeiros e peregrinos neste mundo.
14 Ax je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe je̱ jékumit jayu joꞌn yꞌijtti, vaꞌajts tseꞌe yakvinmo̱tu je̱ts yꞌíxtidupnumeꞌe je̱ it joma veꞌe cha̱a̱nadat.
14 Evidentemente, quem fala desse modo espera ter sua própria pátria.
15 Pa̱n ku̱du̱vinmaaydi ku̱du̱jaaꞌmye̱jtsti je̱ it juuꞌ veꞌe myaso̱o̱ktu, ku̱yꞌo̱ꞌyi tseꞌe je̱tseꞌe je̱m ku̱vyimpijttinuva.
15 Se quisessem, poderiam ter voltado à terra de onde saíram,
16 Ax kaꞌa tseꞌe yꞌukvimpijttini, ku̱x toꞌkeꞌe je̱ it du̱tso̱jkti juuꞌ veꞌe nu̱yojk o̱y, je̱ꞌe̱ je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ tsapjo̱o̱tmit it, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Nteꞌyam kyatuktso̱ꞌo̱tyónjada je̱tseꞌe du̱Nteꞌyamadat, apa̱a̱jmtkijidu tseꞌe toꞌk je̱ ciudad joma veꞌe cha̱a̱nadat.
16 mas buscavam uma pátria superior, um lar celestial. Por isso Deus não se envergonha de ser chamado o Deus deles, pois lhes preparou uma cidade.
17 Jyaanchjaꞌvi veꞌe je̱ Abraham je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe ku̱du̱yakvaajñ je̱ vintsa̱ꞌkin je̱ Isaac ku veꞌe je̱ Nteꞌyam jyo̱tꞌixji, tunꞌaꞌixꞌijtnupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe ku̱du̱yakꞌa̱a̱ꞌk je̱ yꞌónu̱k juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam tukvinvaꞌniju ku veꞌe vyaajñ:
17 Pela fé, Abraão, ao ser posto à prova, ofereceu Isaque como sacrifício. Abraão, que havia recebido as promessas, estava disposto a sacrificar seu único filho,
18 “Je̱ Isaac ka̱jx tseꞌe xjayé̱pu̱t je̱ tsaan je̱ ko̱o̱j.”
18 embora Deus lhe tivesse dito: “Isaque é o filho de quem depende sua descendência”.
19 Jyaanchjaꞌvi tseꞌe je̱ Abraham je̱ts o̱ꞌyixjupeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱tseꞌe du̱yakjoojntykpa̱jknuvat je̱ yꞌónu̱k Isaac. Ax je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe ku veꞌe tá̱vani je̱ Abraham du̱nu̱pa̱a̱mdu̱ka je̱tseꞌe du̱yakꞌo̱o̱ꞌku̱t je̱ yꞌónu̱k, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn je̱ yꞌónu̱k ku̱yꞌa̱a̱ꞌk je̱tseꞌe jyoojntykpa̱jknuva.
19 Concluiu que, se Isaque morresse, Deus tinha poder para trazê-lo de volta à vida. E, em certo sentido, recebeu seu filho de volta dos mortos.
20 Jyaanchjaꞌvi xa veꞌe je̱ Isaac je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱tukmuka̱jts je̱ Jacob ma̱a̱t je̱ Esaú je̱ kunooꞌkxu̱n juuꞌ veꞌe mínupnum.
20 Pela fé, Isaque prometeu bênçãos para o futuro de seus filhos, Jacó e Esaú.
21 Ku veꞌe yꞌo̱o̱ꞌkuvaanni je̱ Jacob, ku̱xeꞌe du̱jaanchjaꞌvi je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ kunooꞌkxu̱n nu̱me̱jtsk je̱ José je̱ yꞌónu̱k, je̱ tyajk natyukkutijjup je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinjaꞌvi du̱vintsa̱ꞌki.
21 Pela fé, Jacó, prestes a morrer, abençoou cada um dos filhos de José e se curvou para adorar, apoiado em seu cajado.
22 Ku veꞌe je̱ José yꞌo̱o̱ꞌkuvaanni, ku̱xeꞌe du̱jaanchjaꞌvi je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ nju̱jpit jáyuvamda ti veꞌe tyóndap ku veꞌe du̱tukvaatstinit je̱ egíptovit it, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱pavaajñ ku veꞌe cho̱o̱ꞌndinit je̱tseꞌe du̱yaktso̱o̱ꞌndinit je̱ José je̱ pyajk.
22 Pela fé, José, no fim da vida, declarou com toda a confiança que os israelitas deixariam o Egito e deu ordens para que cuidassem de seus ossos.
23 Ku veꞌe je̱ Moisés kyeꞌx, ku̱xeꞌe je̱ tyeeꞌ je̱ tyaak je̱ Nteꞌyam du̱jaanchjaꞌvidi, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe yuꞌuts yakꞌijtji toojk po̱ꞌo̱, yꞌixtu veꞌe je̱ts vaꞌajts yakxo̱neꞌe je̱tseꞌe du̱katsa̱ꞌkidi je̱ egíptovit yakkutojkpa ku veꞌe du̱pavaajñ je̱tseꞌe nu̱jom je̱ israeejlit maax ónu̱k du̱yakꞌo̱o̱ꞌkká̱xtat juuꞌ veꞌe piꞌk mix ónu̱kta.
23 Pela fé, os pais de Moisés o esconderam por três meses tão logo ele nasceu, pois viram que a criança era linda e não tiveram medo de desobedecer ao decreto do rei.
24 Ku veꞌe je̱ Moisés vaju̱tya̱jk vyeꞌna, ku̱xeꞌe du̱jaanchjaꞌvi je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱katsa̱jk je̱tseꞌe yaktíju̱t je̱ts je̱ egíptovit yakkutojkpa je̱ ña̱a̱x je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ yꞌónu̱k;
24 Pela fé, Moisés, já adulto, recusou ser chamado filho da filha do faraó,
25 je̱ꞌe̱ veꞌe cho̱jk je̱tseꞌe yakjomtónu̱t yaktitónu̱t ma̱a̱t je̱ Nteꞌyam je̱ jyayu. Kaꞌa veꞌe du̱tsa̱jk je̱tseꞌe xyo̱o̱ndu̱ku̱t je̱ to̱kin ka̱jx, je̱ xo̱o̱jntku̱n juuꞌ veꞌe ve̱e̱ꞌn ijtko̱jp;
25 preferindo ser maltratado junto com o povo de Deus a aproveitar os prazeres transitórios do pecado.
26 je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌo̱yjaꞌvi je̱tseꞌe chaachpaaꞌtu̱t, yakviijnkꞌíxu̱t je̱ Cristo ka̱jx je̱ts kaꞌa veꞌe ku veꞌe ku̱du̱jayejp je̱ egíptovit ma̱jin, ku̱x yꞌaꞌixp je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ o̱ꞌyin juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam mo̱ꞌo̱jup.
26 Considerou melhor sofrer por causa do Cristo do que possuir os tesouros do Egito, pois tinha em vista sua grande recompensa.
27 Jyaanchjaꞌvi veꞌe je̱ Moisés je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe cho̱o̱ꞌnni je̱m Egipto ku veꞌe myuꞌekju̱ je̱ yakkutojkpa, ka je̱ tsa̱ꞌkin ka̱jxap, toꞌk aaj toꞌk jo̱o̱teꞌe yꞌijt ax joꞌn ku̱du̱ꞌix je̱ Nteꞌyam, juuꞌ veꞌe kayakꞌixp.
27 Pela fé, saiu do Egito sem medo da ira do rei e prosseguiu sem vacilar, como quem vê aquele que é invisível.
28 Jyaanchjaꞌvi veꞌe je̱ Moisés je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ pascua xa̱a̱j du̱tuujn, du̱tukpavaajñ je̱ nju̱jpit jáyuvamda je̱tseꞌe je̱ nu̱u̱ꞌpu̱n du̱tukpaaꞌttat je̱ tya̱kkuka̱ꞌa̱da je̱ts je̱ tya̱kpaaꞌté̱nada ku̱x kadi veꞌe je̱ yakꞌo̱o̱ꞌkpa ángeles du̱yakꞌa̱a̱ꞌk je̱ kyo̱o̱p ónu̱kta juuꞌ veꞌe ijtp je̱p tu̱jkpta.
28 Pela fé, ordenou que o povo de Israel celebrasse a Páscoa e aspergisse com sangue os batentes das portas, para que o anjo da morte não matasse seus filhos mais velhos.
29 Jyaanchjaꞌvidu xa veꞌe je̱ nju̱jpit jáyuvamda je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱tuknajxti je̱ Tsapts Maaxy Na̱a̱j ax joꞌn je̱ ta̱ꞌa̱jts it ku̱yꞌijt; ku veꞌe je̱ egíptovit jayu veꞌem du̱ꞌuktonuvaanduva, naxjiꞌkxka̱jxjidinu tseꞌe.
29 Pela fé, o povo de Israel atravessou o mar Vermelho, como se estivesse em terra seca. Quando os egípcios tentaram segui-los, morreram todos afogados.
30 Jyaanchjaꞌvidu veꞌe je̱ nju̱jpit jáyuvamda je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jxeꞌe kyítuni je̱ jericoojit kajpu̱n je̱ ñaaꞌpá̱ts, tá̱vani veꞌe du̱naaꞌvídu̱tta vyeꞌna vuxtojtu̱k xa̱a̱j.
30 Pela fé, o povo marchou ao redor de Jericó durante sete dias, e suas muralhas caíram.
31 Jyaanchjaꞌvi xa veꞌe je̱ ko̱ꞌo̱tya̱ꞌa̱xap Rahab je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱kuvu̱jk je̱m tya̱kꞌam je̱ nju̱jpit jáyuvamda juuꞌ veꞌe du̱nu̱ꞌixtu je̱ it, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱kama̱a̱tꞌa̱a̱ꞌk pa̱neꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kajaanchjaꞌvidu.
31 Pela fé, a prostituta Raabe não foi morta com os habitantes de sua cidade que se recusaram a obedecer, pois ela acolheu em paz os espiões.
32 ¿Tis a̱tseꞌe ku̱njaaꞌknu̱ká̱ts? Kaꞌa xa a̱tseꞌe je̱ tiempo nꞌukjaaꞌkjaye̱jpni je̱ts a̱tseꞌe nkó̱tsu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Gedeón ka̱jx, je̱ Barac, je̱ Sansón, je̱ Jefté, je̱ David, je̱ts je̱ Samuel, ma̱a̱t je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpata̱jkta.
32 Quanto mais preciso dizer? Levaria muito tempo para falar sobre a fé que Gideão, Baraque, Sansão, Jefté, Davi, Samuel e os profetas tiveram.
33 Jyaanchjaꞌviduts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe du̱pa̱jkti je̱ it je̱ naax, o̱y yakkutojkti, du̱paatti je̱ maaꞌyu̱n juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam tukmutaajnju̱du, je̱ león kyatsoꞌoxpa̱jkjidi,
33 Pela fé, eles conquistaram reinos, governaram com justiça e receberam promessas. Fecharam a boca de leões,
34 kyayakto̱o̱jyjidi je̱ ja̱a̱jn juuꞌ veꞌe o̱o̱y yꞌuktumpa̱a̱mdu, je̱ tsojx du̱katukꞌo̱o̱ꞌkti, ma̱kk vyimpijtti pa̱neꞌe du̱kajaye̱jptu je̱ maju, je̱ atsoꞌox du̱ꞌama̱a̱daaguidi, ma̱kk ñapya̱a̱jmjidi, du̱yakvintó̱kidi je̱ choꞌoxpa̱jkpada.
34 apagaram chamas de fogo e escaparam de morrer pela espada. Sua fraqueza foi transformada em força. Tornaram-se poderosos na batalha e fizeram fugir exércitos inteiros.
35 Je̱mpa tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkta juuꞌ veꞌe je̱ yꞌónu̱k yakmo̱o̱ydinuva juuꞌ veꞌe a̱a̱ꞌkanda veꞌni je̱tseꞌe jyoojntykpa̱jktinuva.
35 Mulheres receberam de volta seus queridos que haviam morrido. Outros, porém, foram torturados, recusando-se a ser libertos, e depositaram sua esperança na ressurreição para uma vida melhor.
36 Je̱m tseꞌe juuꞌ veꞌe yakꞌanajxidu je̱tseꞌe yakvo̱jpti, je̱m tseꞌe juuꞌ veꞌe yakcadenatsoomdu, yakpoxu̱nta̱kpa̱a̱mdu,
36 Alguns foram alvo de zombaria e açoites, e outros, acorrentados em prisões.
37 yakkaꞌtsꞌo̱o̱ꞌktu, ka̱kojk yakja̱a̱ꞌtvaꞌkxtu, je̱ tsojx tyukyakꞌo̱o̱ꞌktu, du̱kuke̱e̱ktu je̱ nu̱may jayu, je̱ carnero ak je̱ chivo ak du̱tukyoꞌtstu je̱ ñiꞌkxta je̱ kyo̱pkta, ayo̱o̱p ijttu, yaktsaachtoondu, yakjomtoondu yaktitoondu.
37 Alguns morreram apedrejados, outros foram serrados ao meio, e outros ainda, mortos à espada. Alguns andavam vestidos com peles de ovelhas e cabras, necessitados, afligidos e maltratados.
38 Kaꞌa tseꞌe du̱vinmátsjada pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ naxviijnit je̱ kyo̱ꞌo̱y je̱ꞌe̱ du̱ma̱a̱tnavya̱a̱ꞌnju̱dup je̱tseꞌe yꞌíttat je̱ꞌe̱ ma̱a̱tta.
38 Este mundo não era digno deles. Vagaram por desertos e montes, escondendo-se em cavernas e buracos na terra.
39 Nu̱jom ya̱ꞌa̱da, ó̱yameꞌe je̱ Nteꞌyam yꞌo̱yjaꞌvijidi ku̱xeꞌe du̱jaanchjaꞌvidi, kaꞌa tseꞌe du̱pa̱jkti juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam uktukvinvaꞌnijidu,
39 Todos eles obtiveram aprovação por causa de sua fé; no entanto, nenhum deles recebeu tudo que havia sido prometido.
40 xjaaꞌmye̱jtsumduts u̱u̱ꞌm je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam ku veꞌe xnu̱pa̱a̱jmtkijimdi juuꞌ veꞌe nu̱yojk o̱y, je̱ꞌe̱jyji veꞌe íttap o̱y je̱ts vaꞌajts u̱u̱ꞌm ma̱a̱tta.
40 Pois Deus tinha algo melhor preparado para nós, de modo que, sem nós, eles não chegassem à perfeição.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.