Gálatas 4
Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NTLH
1 Ya̱ꞌa̱ xa je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱tseꞌe ntijp: Namvaat xa veꞌe je̱ jayu je̱ yꞌónu̱k piꞌknum juuꞌ veꞌe je̱ pu̱k tukka̱daꞌakjup, ó̱yameꞌe je̱ pu̱k du̱je̱ꞌe̱iká̱xu̱t nu̱jom, vanxu̱pts je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌit ax joꞌn je̱ joyu̱toompa.
1 Digo mais isto: enquanto é menor de idade, o filho que vai herdar a propriedade do pai é tratado como escravo, mesmo sendo, de fato, o dono de tudo.
2 Je̱m xa veꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe íxju̱dup je̱tseꞌe kya̱ꞌmajada vanꞌit paat ku veꞌe jye̱ꞌyat je̱ xa̱a̱j juuꞌ veꞌe je̱ tyeeꞌ ñu̱pa̱a̱jmtki.
2 Enquanto é menor, há pessoas que tomam conta dele e cuidam dos seus negócios até o tempo marcado pelo pai.
3 Veꞌemts u̱u̱ꞌmeꞌe njajtumduva. Namvaat xa veꞌe nꞌijtumdi ax joꞌn je̱ piꞌk ónu̱k, o̱o̱y tseꞌe ntuntso̱jkumdi je̱tseꞌe mpana̱jkxumdat je̱ ko̱ꞌo̱y costumbre juuꞌ veꞌe je̱ jayu pyana̱jkxtup yaja naxviijn.
3 Assim também nós, antes de ficarmos adultos espiritualmente, fomos escravos dos poderes espirituais que dominam o mundo .
4 Ax ku tseꞌe je̱ xa̱a̱j jye̱ꞌyni juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam ñu̱pa̱a̱jmtki, vanꞌit tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kejx je̱ yꞌOnu̱k, je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jkts je̱ꞌe̱ veꞌe yakke̱ꞌxju, je̱tseꞌe yꞌijt je̱p je̱ Moisés pyavaꞌnu̱n paꞌtkup.
4 Mas, quando chegou o tempo certo, Deus enviou o seu próprio Filho, que veio como filho de mãe humana e viveu debaixo da lei
5 Veꞌem tseꞌe du̱tuujn je̱tseꞌe xpa̱jku̱mpijtumdinuvat, kaꞌa tseꞌe nꞌukꞌijtumdinit je̱p je̱ Moisés pyavaꞌnu̱n paꞌtkup, je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe nꞌijtumdinit je̱ Nteꞌyam ma̱a̱t ax joꞌn je̱ꞌe̱ je̱ yꞌónu̱k.
5 para libertar os que estavam debaixo da lei, a fim de que nós pudéssemos nos tornar filhos de Deus.
6 Ku̱x je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌónu̱k miitseꞌeda, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱pu̱u̱jm je̱m mjaꞌvin ka̱jxmda je̱ Espíritu Santo, juuꞌ veꞌe ijtpap je̱m je̱ Nteꞌyam jyaꞌvin ka̱jxm, je̱ Espíritu Santo, juuꞌ ka̱jxeꞌe je̱ Nteꞌyam nmuko̱jtsumda jidu̱ꞌu̱m: “Tata, a̱a̱ts je̱ nTeeꞌ.”
6 E, para mostrar que vocês são seus filhos, Deus enviou o Espírito do seu Filho ao nosso coração, o Espírito que exclama: “Pai, meu Pai.”
7 Ax veꞌem tseꞌe, je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌónu̱k xa miitseꞌeda, kaꞌa tseꞌe mꞌukꞌijttini ax joꞌn je̱ joyu̱toompa. Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe ku̱xeꞌe mꞌitta je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌónu̱k, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Cristo ka̱jx mmo̱o̱jyjidinit nu̱jom je̱ yꞌo̱y je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe mtukka̱daꞌakjadap ku̱x je̱ꞌe̱ je̱ yꞌónu̱k miitseꞌeda.
7 Assim vocês não são mais escravos; vocês são filhos. E, já que são filhos, Deus lhes dará tudo o que ele tem para dar aos seus filhos.
8 Ku miitseꞌe je̱ Nteꞌyam xkaꞌíxadana vyeꞌna, mmutoonduts miitseꞌe may juuꞌ veꞌe ka je̱ Nteꞌyamap.
8 No passado vocês não conheciam a Deus e por isso eram escravos de deuses que, de fato, não são deuses.
9 Ax u̱xyam tseꞌe, je̱ꞌe̱ veꞌe ku̱xeꞌe je̱ Nteꞌyam xꞌíxaidini, ukpu̱ ñojkꞌó̱y yakka̱ts, je̱ꞌe̱ veꞌe ku̱xeꞌe je̱ Nteꞌyam mꞌíxaijidini, ¿vintso̱seꞌe mnayjávajada je̱tseꞌe jadoꞌk nax xꞌavimpijtidinuva je̱tseꞌe mka̱ꞌmijidinuvat je̱ costumbre juuꞌ veꞌe katoomp je̱ts tukma̱ꞌa̱tum?
9 Mas, agora que vocês conhecem a Deus, ou melhor, agora que Deus os conhece, como é que vocês querem voltar para aqueles poderes espirituais fracos e sem valor? Por que querem se tornar escravos deles outra vez?
10 ¡Je̱m tseꞌe je̱ xa̱a̱j, je̱ po̱ꞌo̱, je̱ aats, je̱ts je̱ joojnt juuꞌ veꞌe mꞌamaaꞌyidup!
10 Por que dão tanta importância a certos dias, meses, estações e anos?
11 Je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe nvinmaayp ku veꞌe ni vinxu̱pa mkatoꞌnu̱xjadat juuꞌ a̱ts miitseꞌe ntukꞌixtu.
11 Estou muito preocupado com vocês! Será que todo o trabalho que tive com vocês não valeu nada?
12 Utsta ajchta utsta tsa̱ꞌa̱da, nmunooꞌkxtktup xa veꞌe je̱tseꞌe mnapyá̱mjadat a̱ts ma̱a̱t, veꞌem ax joꞌn a̱tseꞌe nnapyu̱mju̱ miits ma̱a̱tta. Kaꞌa xa a̱ts miitseꞌe xmuto̱kintoondi.
12 Meus irmãos, peço que sejam como eu. Afinal eu sou como vocês, e vocês não me ofenderam em nada.
13 Ax joꞌn xnu̱jávada joꞌn, je̱ paꞌam ka̱jx a̱tseꞌe mutoꞌk nax nꞌijt miits ma̱a̱tta je̱tseꞌe nvaajnjidi je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook.
13 Lembram por que foi que lhes anunciei pela primeira vez o evangelho ? Foi porque eu estava doente.
14 O̱yam tseꞌe mtsoꞌoxjajtu̱xjidi ku a̱tseꞌe pa̱jkjup nveꞌna vanꞌit, kaꞌats a̱ts miitseꞌe xviijnkꞌíxti, ni kaꞌats a̱tseꞌe xko̱ꞌo̱yjaꞌvidi, ñojkꞌó̱y a̱tseꞌe xkuva̱jkti ax joꞌn a̱tseꞌe ku̱nꞌijt je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌaangeles ukpu̱ a̱tseꞌe ku̱nꞌijt je̱ Jesucristo viinm.
14 Mas vocês não me desprezaram, nem me rejeitaram, embora o meu estado de saúde fosse uma dura prova para vocês. Pelo contrário, vocês me receberam como se eu fosse um anjo de Deus ou mesmo como se eu fosse Cristo Jesus.
15 ¿Jómaseꞌe yꞌit je̱ xo̱o̱jntku̱n juuꞌ veꞌe mjaye̱jptu vanꞌit? Veꞌem xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts pa̱n ku̱mꞌo̱ꞌyixjidi veꞌe je̱ts a̱tseꞌe xyakjo̱tka̱daakti, je̱ mviijn paat tseꞌe ku̱xyakpítsumdi je̱ts a̱tseꞌe ku̱xmo̱o̱ydi.
15 E como vocês estavam felizes! Eu posso afirmar que, se pudessem, vocês teriam arrancado os seus próprios olhos para me dar! O que foi que aconteceu?
16 Ax u̱xyam, ¿je̱ mtsoꞌoxpa̱jkpada a̱ts vineꞌe tu̱nvimpijtni je̱ꞌe̱ ka̱jx ku a̱ts miitseꞌe nvaajnjidi je̱ tyu̱v je̱ꞌe̱?
16 Será que agora, por ter dito a verdade, eu me tornei inimigo de vocês?
17 O̱o̱y xa miitseꞌe mtunvinmáyjada je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱yaktiku̱tsuvaandup je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook; ax je̱ kyo̱ꞌo̱y je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe mtukmutso̱jkju̱dup. Je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe cho̱jktup je̱ts a̱ts miitseꞌe xmaso̱o̱ktinit je̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe xpana̱jkxtinit.
17 Esses homens mostram grande interesse por vocês, mas a intenção deles não é boa. O que eles querem é separar vocês de mim para que vocês sintam por eles o mesmo interesse que eles sentem por vocês.
18 O̱y xa je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe je̱ jayu je̱ viijnk jayu du̱vinmay pa̱n o̱y je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe yaktukmutso̱jktup. Xa̱ꞌma ka̱jx tseꞌe veꞌem yaktónu̱t, ka vanꞌítjyap ku a̱tseꞌe nꞌit miits ma̱a̱tta.
18 É bom vocês terem um interesse sincero sempre e não somente quando estou com vocês.
19 Miits, juuꞌ a̱tseꞌe nꞌonu̱kjaꞌvidup, jadoꞌk nax xa a̱tseꞌe je̱ tsaachpaatu̱n nyaknaxy miits ka̱jxta, veꞌem ax joꞌn je̱ ónu̱k taak je̱ tsaachpaatu̱n du̱yaknaxy ku veꞌe je̱ yꞌónu̱k du̱yakke̱ꞌe̱xuvaꞌañ. Ax jaaꞌktsaachpaaꞌtupts a̱tseꞌe vanꞌit paat ku veꞌe mꞌijttinit ax joꞌn je̱ Cristo du̱tsa̱k.
19 Meus queridos filhos, eu estou sofrendo por vocês, como uma mulher que tem dores de parto. E continuarei sofrendo até que Cristo esteja vivendo em vocês.
20 O̱o̱y a̱tseꞌe njatuntsa̱k je̱ts a̱tseꞌe u̱xyam ku̱nꞌit miits ma̱a̱tta, veꞌemts a̱tseꞌe ku̱nyaknu̱ke̱ꞌxnatá̱ka je̱ts o̱o̱y a̱ts miitseꞌe ntuntso̱kta. O̱o̱y a̱ts miitseꞌe xtunvinmaꞌyu̱nmo̱ꞌo̱da.
20 Como eu gostaria de estar aí agora para poder falar com vocês de modo diferente! Estou muito preocupado com vocês.
21 Miitsta, pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p je̱ Moisés pyavaꞌnu̱n paꞌtkup napya̱muvaajnju̱dup, nu̱kó̱tstats nꞌit, ¿kaꞌana miitseꞌe xꞌamo̱tunaxta vintso̱ veꞌe vyaꞌañ je̱ pavaꞌnu̱n?
21 Vocês que querem estar debaixo da lei , me digam uma coisa: vocês não estão ouvindo o que a Lei diz?
22 Veꞌem xa veꞌe vyaꞌañ je̱ts nu̱me̱jtskeꞌe je̱ yꞌónu̱k yꞌijt je̱ Abraham, toꞌk juuꞌ veꞌe tyukma̱a̱tjaye̱jp je̱ ja̱jtspa je̱ts jadoꞌk juuꞌ veꞌe tyukma̱a̱tjaye̱jp je̱ ñu̱da̱ꞌa̱xam.
22 Ela diz que Abraão teve dois filhos: um, de uma escrava, Agar; e outro, de uma mulher livre, Sara.
23 Je̱ ja̱jtspa, je̱ Agar, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ yꞌónu̱k kyeꞌx áxam joꞌn o̱pyá̱n piꞌk ónu̱ka. Ax je̱ Abraham je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x, je̱ꞌe̱ tseꞌe toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k du̱yakke̱ꞌx je̱tseꞌe veꞌem tyónju̱t juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ Abraham tukvinvaꞌniju.
23 O filho da escrava foi gerado como todas as crianças são geradas, mas o filho da mulher livre foi gerado por causa da promessa de Deus.
24 Ya̱ nu̱me̱jtsk ta̱ꞌa̱xta̱jkta, me̱jtsk je̱ ko̱jtstánts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe yaktukmuꞌaꞌixmojkidup. Toꞌk je̱ ko̱jtstán, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱ jayu yakmo̱o̱ydu joma veꞌe je̱ Sinaí Ko̱pk, je̱ Agaarts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ ko̱jtstán yaktukmuꞌaꞌixmojkip. Pa̱n pa̱n jaty tseꞌe je̱p ko̱jtstánu̱paꞌtkup ijttup, je̱pts je̱ꞌe̱ veꞌe pavaꞌnu̱n paꞌtkup yꞌitta.
24 Isto serve como um símbolo: as duas mulheres representam as duas alianças . Uma aliança é a do monte Sinai e está representada por Agar. Os que são dessa aliança nascem escravos.
25 Je̱ Agar, juuꞌ veꞌe yaktukmuꞌaꞌixmojkip je̱ ko̱jtstán juuꞌ veꞌe je̱ jayu yakmo̱o̱ydu joma veꞌe je̱ Sinaí Ko̱pk juuꞌ veꞌe je̱m arábiait yꞌit jo̱o̱tm, veꞌem xa je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe u̱xyam tsu̱u̱nidup je̱m Jerusalén, je̱ꞌe̱ tseꞌe ijttup ax joꞌn je̱ joyu̱toompada, nay veꞌempa tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe napya̱a̱jmju̱dup je̱p pavaꞌnu̱n paꞌtkup je̱ꞌe̱ ma̱a̱tta.
25 Pois Agar representa o monte Sinai, na Arábia, e Agar é o símbolo da Jerusalém atual, que é escrava com todo o seu povo.
26 Ax je̱ tsapjo̱o̱tmit Jerusalén, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe vyeꞌema ax joꞌn je̱ joyu̱toompada, veꞌem je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn u̱u̱ꞌmeꞌe ku̱ntaakimdi.
26 Mas a Jerusalém celestial é livre e ela é a nossa mãe.
27 Ku̱x jidu̱ꞌu̱meꞌe vyaꞌañ je̱ Kunuuꞌkx Jatyán:
27 Pois as Escrituras Sagradas dizem: “Você, mulher que nunca teve filhos, fique alegre! Você que nunca sentiu dores de parto, grite de alegria! Pois a mulher abandonada terá mais filhos do que a que mora com o marido.”
28 Utsta ajchta utsta tsa̱ꞌa̱da, je̱ Abraham je̱ yꞌónu̱k je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Isaac je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe je̱ Nteꞌyam tyukvinvaꞌniji, nay veꞌempa tseꞌe nꞌijtumda je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌónu̱kta je̱ Nteꞌyam je̱ vyaandu̱k ka̱jx.
28 Meus irmãos, vocês são como Isaque; são filhos de Deus por causa da promessa divina.
29 Ax veꞌem tseꞌe, veꞌem ax joꞌn vanꞌit jyajty ku veꞌe je̱ ónu̱k juuꞌ veꞌe ke̱ꞌx ax joꞌn je̱ piꞌk ónu̱k kye̱ꞌe̱xta, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱jomtoon du̱titoon je̱ ónu̱k juuꞌ veꞌe ke̱ꞌx je̱ Espíritu Santo je̱ mya̱kkin ka̱jx, nay veꞌempa tseꞌe u̱xyam jyajtpa.
29 Naquela época o filho que havia sido gerado como todas as crianças são geradas perseguiu o que havia sido gerado por causa do Espírito de Deus; e a mesma coisa está acontecendo agora.
30 ¿Ax vintso̱ tseꞌe vyaꞌañ je̱ Kunuuꞌkx Jatyán? Vaamp xa veꞌe jidu̱ꞌu̱m: “Pavo̱jpni je̱ ja̱jtspa ma̱a̱t je̱ yꞌónu̱k, ku̱x kaꞌa veꞌe je̱ ja̱jtspa je̱ yꞌónu̱k du̱tukma̱a̱tjayé̱pu̱t je̱ pu̱k je̱ ónu̱k juuꞌ veꞌe je̱ tyaak je̱m je̱ ñu̱yaaꞌy.”
30 Mas o que é que as Escrituras Sagradas dizem? Elas dizem: “Mande embora a escrava e o filho dela, pois o filho da escrava não herdará a propriedade do pai, junto com o filho da mulher livre.”
31 Ax veꞌem tseꞌe, utsta ajchta utsta tsa̱ꞌa̱da, kaꞌa xa u̱u̱ꞌmeꞌe nveꞌemamda ax joꞌn je̱ ja̱jtspa je̱ yꞌónu̱k, veꞌem u̱u̱ꞌmeꞌeda ax joꞌn je̱ ónu̱k juuꞌ veꞌe je̱ tyaak je̱m je̱ ñu̱yaaꞌy.
31 Portanto, meus irmãos, nós não somos filhos de uma escrava, mas de uma mulher livre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.