Atos 14

Ya̱ʼa̱ tseʼe je̱ nam ko̱jtstán juuʼ veʼe je̱ Nteʼyamˍ xyaktaajnjimdu je̱ nMa̱j Vintsá̱namda Jesucristo ka̱jx (MTONT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Je̱m tseꞌe Iconio je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé tya̱jkidi je̱p je̱ israeejlit chaptu̱jkpta. Je̱p tseꞌe kyaꞌamaaydi. Veꞌem tseꞌe nu̱may du̱jaanchjaꞌvidi je̱ Jesucristo, veꞌem je̱ israeejlit jáyuda veꞌem pa̱n pa̱n jatyeꞌe ka je̱ꞌe̱pta.
1 A mesma coisa aconteceu na cidade de Icônio. Paulo e Barnabé entraram na sinagoga e falaram de tal maneira, que muitos judeus e não judeus creram.
2 Ax je̱ israeejlit jáyuda juuꞌ veꞌe du̱kajaanchjaꞌvidup je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌako̱jtsidu pa̱n pa̱n jatyeꞌe ka je̱ israeejlit jáyuvap je̱tseꞌe du̱ko̱ꞌo̱yjávadat je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk.
2 Mas os judeus que não creram atiçaram os não judeus contra os cristãos.
3 Jek jaty tseꞌe je̱m tyaandi je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé, ma̱kk aaj ma̱kk jo̱o̱t tseꞌe je̱ jayu du̱tukꞌixti je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n je̱ yꞌayook. Je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n tseꞌe je̱ ma̱kkin mo̱o̱jyju̱du je̱tseꞌe du̱tóndat je̱ mú̱jit nu̱jaꞌvin je̱ts je̱ mú̱jit atu̱va, veꞌem tseꞌe je̱ jayu du̱nu̱jávadat je̱ts tyú̱vam je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe kyo̱jtstup; je̱ maaꞌyu̱n juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam tyoojnjip je̱ jayu, je̱ꞌe̱ tseꞌe yꞌavaꞌnidup.
3 Os apóstolos ficaram muito tempo em Icônio, falando com coragem a respeito do Senhor Jesus. E o Senhor mostrava que a mensagem deles sobre a sua graça era verdadeira, pois ele dava a eles o poder de fazer milagres e maravilhas.
4 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ kukajpu̱nda kijpx je̱ vinmaꞌyu̱n du̱jaye̱jpti: je̱m tseꞌe pa̱neꞌe du̱ma̱a̱tnapya̱jkju̱dup je̱ israeejlit jayu juuꞌ veꞌe du̱kajaanchjaꞌvidup je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook, nay je̱mpa tseꞌe pa̱neꞌe du̱ma̱a̱tnapya̱jkju̱duvap je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé.
4 Os moradores da cidade estavam divididos: alguns apoiavam os judeus, e outros eram a favor dos apóstolos.
5 Vanꞌit tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe israeejlit jáyuda je̱ts pa̱n pa̱n jatyeꞌe ka je̱ꞌe̱pta, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌukko̱jtsmojktu ma̱a̱t je̱ yakkutojkpada je̱tseꞌe ku̱du̱jomtoondi ku̱du̱titoondi je̱tseꞌe ku̱du̱kaꞌtsꞌo̱o̱ꞌkti.
5 Então os não judeus e os judeus, juntos com os seus chefes, resolveram maltratar os apóstolos e matá-los a pedradas.
6 Ax ku tseꞌe du̱nu̱jaꞌvidi je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé, ke̱e̱ktu tseꞌe je̱tseꞌe ña̱jkxti je̱m Listra je̱ts je̱m Derbe, me̱jtsk je̱ kajpu̱n juuꞌ veꞌe je̱m licaóniait yꞌit jo̱o̱tm, je̱tseꞌe ña̱jkxtuva je̱m kajpu̱n ka̱jxmda juuꞌ veꞌe myutá̱mip.
6 Quando Paulo e Barnabé souberam disso, fugiram para Listra e Derbe, cidades do distrito da Licaônia, e para as regiões vizinhas.
7 Je̱m tseꞌe je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook du̱ꞌavaꞌniduva.
7 E ali anunciaram o evangelho .
8 Je̱m tseꞌe liistrait kyajpu̱n ka̱jxm vyeꞌna toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe kaꞌo̱ꞌyixjup je̱tseꞌe je̱ tyek du̱tukyo̱ꞌo̱yu̱t, tsu̱u̱nip tseꞌe tyunꞌit, ku̱x veꞌemam je̱ꞌe̱ veꞌe kyeꞌx, ni vinꞌítam je̱ꞌe̱ veꞌe kyayo̱ꞌo̱y.
8 Na cidade de Listra havia um homem que estava sempre sentado porque era aleijado dos pés. Ele havia nascido aleijado e nunca tinha andado.
9 Ax yꞌamo̱tunajxypts je̱ꞌe̱ veꞌe vyeꞌna juuꞌ veꞌe je̱ Pablo kya̱jtsp. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pablo je̱ yaaꞌtya̱jk du̱ꞌix je̱tseꞌe du̱nu̱jaꞌvi je̱ts o̱ꞌyixjup je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe je̱ jyaanchjaꞌvin ka̱jx jyo̱tka̱daꞌaku̱t.
9 Esse homem ouviu as palavras de Paulo, e Paulo viu que ele cria que podia ser curado. Então olhou firmemente para ele
10 Vanꞌit tseꞌe ma̱kk jidu̱ꞌu̱m ña̱ꞌmu̱xji:
10 e disse em voz alta: — Levante-se e fique de pé! O homem pulou de pé e começou a andar.
11 Ku veꞌe je̱ nu̱may jayu du̱ꞌixti juuꞌ veꞌe je̱ Pablo tyoon, vanꞌit tseꞌe je̱ licaóniait aaj ma̱kk du̱ko̱jtsti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
11 Quando o povo viu o que Paulo havia feito, começou a gritar na sua própria língua: — Os deuses tomaram a forma de homens e desceram até nós!
12 Vyinjaꞌvidu vyintsa̱ꞌkidu tseꞌe je̱ jáyuda may juuꞌ veꞌe ka je̱ Nteꞌyamap. Me̱jtsk juuꞌ veꞌe vyinjaꞌvidu vyintsa̱ꞌkidu, Júpiter je̱ts Mercuuriots je̱ꞌe̱ veꞌe du̱tijta. Ku̱x je̱ Pablo veꞌe nu̱yojk ko̱jtsp, je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ jayu du̱tijta Mercurio. Ax je̱ Bernabé, je̱ꞌe̱ tseꞌe tyijtup Júpiter.
12 Eles deram o nome de Júpiter a Barnabé e o de Mercúrio a Paulo, porque era Paulo quem falava.
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe toomp joma veꞌe je̱ Júpiter yakvinjava yakvintsa̱ꞌa̱ga, joma veꞌe je̱ tsapta̱jk juuꞌ veꞌe taamp je̱ja kajpu̱n paꞌayi, je̱ꞌe̱ tseꞌe noomp o̱jts du̱ꞌixta je̱ pu̱j je̱ts je̱ tsapkaaj, je̱ꞌe̱ veꞌe tyukvintsa̱ꞌa̱gavaandup je̱ja je̱ nu̱may jayu vyinkujk.
13 O templo de Júpiter ficava na entrada da cidade, e o sacerdote desse deus trouxe bois e coroas de flores para o portão da cidade. Ele e o povo queriam matar os animais numa cerimônia religiosa e oferecê-los em sacrifício a Barnabé e a Paulo.
14 Ku veꞌe je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé je̱ ka̱ts du̱mó̱tudi je̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe yaktukvintsa̱ꞌa̱gavaandup, vanꞌit tseꞌe je̱ vyit ñatyuknu̱ka̱a̱ꞌtsvaatsjidi je̱tseꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnatá̱kada je̱ts ka ó̱yap je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe je̱ jayu tyonuvaandup, je̱tseꞌe noomp tya̱jkidi je̱ja nu̱may jayu akujk, ma̱kk tseꞌe vyaandi:
14 Quando os dois apóstolos souberam disso, rasgaram as suas roupas, correram para o meio da multidão e gritaram:
15 ―¿Tya̱jxseꞌe veꞌem mjátu̱kada? Jáyuva xa a̱a̱tseꞌe, ya̱ꞌa̱am xa a̱a̱tseꞌe nnu̱miimp je̱ts a̱a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmadat je̱tseꞌe xmaso̱o̱ktinit ya̱ꞌa̱ juuꞌ veꞌe ni vinxu̱pa katoomp, vanꞌit tseꞌe xpana̱jkxtinit je̱ joojntyk Nteꞌyam, juuꞌ veꞌe du̱pa̱a̱m ya̱ tsajmit it, ya̱ naxviijnit it, je̱ maaxy na̱a̱j, je̱ts nu̱jom juuꞌ jatyeꞌe ijtp.
15 — Amigos, por que vocês estão fazendo isso? Nós somos apenas seres humanos, como vocês. Estamos aqui anunciando o evangelho a vocês para que abandonem essas coisas que não servem para nada. Convertam-se ao Deus vivo, que fez o céu, a terra, o mar e tudo o que existe neles.
16 Yakjajtu̱xjuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe joojntykidu ju̱jpani je̱ts juuꞌ veꞌe joojntykidup u̱xyam paat, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱tóndap pa̱n juuꞌ veꞌe cho̱jktup;
16 No passado Deus deixou que todos os povos andassem nos seus próprios caminhos.
17 jyaveꞌema tseꞌe, xa̱ꞌma ka̱jx tseꞌe je̱ Nteꞌyam ñaajknu̱ke̱ꞌxnatá̱kaja je̱tseꞌe veꞌem yakꞌíxat, je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe je̱ yꞌo̱y je̱ꞌe̱ du̱tún. Je̱ꞌe̱ xa veꞌe xke̱jxjimdup je̱ tooj je̱tseꞌe je̱ naax du̱kunuuꞌkx je̱tseꞌe tya̱ꞌma ku veꞌe je̱ ta̱ꞌma aats du̱paaꞌty, xmo̱ꞌyumdupts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe nkaꞌyumdup nja̱ꞌkxumdup je̱ts juuꞌ jatyeꞌe tso̱jkjup je̱tseꞌe ntukxo̱o̱jntkumdat ―jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ jayu du̱nu̱u̱jmidi.
17 Mas Deus sempre mostra quem ele é por meio das coisas boas que faz: é ele quem manda as chuvas do céu e as colheitas no tempo certo; é ele quem dá também alimento para vocês e enche o coração de vocês de alegria.
18 O̱yam tseꞌe je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé veꞌem vyaandi, tsoꞌox tseꞌe yꞌijt je̱tseꞌe du̱naxkó̱tstat je̱ jayu je̱tseꞌe du̱kayakꞌo̱o̱ꞌktat je̱ tsapkaaj je̱tseꞌe du̱tukvintsa̱ꞌa̱gadat.
18 Mesmo depois de terem dito isso, os apóstolos tiveram muita dificuldade para evitar que o povo matasse os animais em sacrifício a eles.
19 Vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱ israeejlit jáyuda juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m Antioquía je̱ts je̱m Iconio, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌukꞌako̱jtsidu je̱ nu̱may jayu je̱tseꞌe je̱ Pablo ku̱du̱yakꞌo̱o̱ꞌkti tsakaꞌachji. Ax kyaꞌtstu tseꞌe. Ku veꞌe du̱nasjaꞌvidi je̱ts tá̱vani veꞌe du̱yakꞌo̱o̱ꞌkta, vanꞌit tseꞌe du̱va̱a̱ꞌmpítsumdi je̱m kajpu̱n paꞌam.
19 Alguns judeus que tinham vindo das cidades de Antioquia e de Icônio conseguiram o apoio da multidão, apedrejaram Paulo e o arrastaram para fora da cidade, porque pensavam que ele tinha morrido.
20 Ax ku tseꞌe je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk ñaaꞌvaꞌkvíttjidi, vanꞌit tseꞌe je̱ Pablo pyojtu̱k je̱tseꞌe kyajpu̱nta̱jkinuva. Je̱ kuꞌóxit tseꞌe je̱ Bernabé du̱ma̱a̱ttsa̱a̱ꞌn je̱tseꞌe ña̱jkxti je̱m deerbeit kyajpu̱n ka̱jxm.
20 Mas, quando os cristãos se ajuntaram em volta dele, ele se levantou e entrou na cidade de novo. E no dia seguinte Paulo e Barnabé partiram para a cidade de Derbe.
21 Ku veꞌe je̱ jayu du̱vaajnjidi je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook je̱m Derbe, vanꞌit tseꞌe nu̱may du̱jaanchjaꞌvidi je̱ Jesús. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé vyimpijttinuva je̱m Listra, je̱m Iconio, je̱ts je̱m Antioquía.
21 Paulo e Barnabé anunciaram o evangelho em Derbe, e muitos moradores daquela cidade se tornaram seguidores de Jesus. Depois voltaram para as cidades de Listra, Icônio e Antioquia da Pisídia.
22 Je̱m tseꞌe du̱ko̱jtsmá̱kkidi je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk, veꞌem tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi je̱ts ma̱kk aaj ma̱kk jo̱o̱teꞌe je̱ Jesucristo du̱jaanchjávadat, veꞌemeꞌe vyaandi je̱ts o̱o̱yeꞌe je̱ jayu tyuntsaachpaaꞌttat pa̱n ta̱jkidupeꞌe je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm.
22 Eles animavam os cristãos e lhes davam coragem para ficarem firmes na fé. E também ensinavam que era preciso passar por muitos sofrimentos para poder entrar no Reino de Deus .
23 Ku tseꞌe du̱pa̱a̱mdi pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱vinté̱nadap je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk ka̱ktoꞌk viijn joma veꞌe ñayꞌamókajada, vanꞌit tseꞌe chapko̱jtsti je̱tseꞌe yꞌayoojidi, je̱tseꞌe je̱m je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n yꞌam kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mdi je̱ ñu̱vinténivata̱jkta.
23 Em cada igreja os apóstolos escolhiam presbíteros . Eles oravam, jejuavam e entregavam os presbíteros à proteção do Senhor, em quem estes haviam crido.
24 Vanꞌit tseꞌe du̱tuknajxti je̱m pisídiait yꞌit jo̱o̱tm je̱tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m panfíliait yꞌit jo̱o̱tm.
24 Então Paulo e Barnabé atravessaram o distrito da Pisídia e chegaram até a província da Panfília.
25 Ku veꞌe du̱tukkaꞌamaaydi je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook je̱m peergeit kyajpu̱n ka̱jxm, vanꞌit tseꞌe ña̱jkxti je̱m Atalia.
25 Anunciaram a palavra em Perge e depois foram para o porto de Atália.
26 Je̱m tseꞌe je̱ barco du̱pa̱jkti je̱tseꞌe ña̱jkxti je̱m Antioquía, je̱ kajpu̱n joma veꞌe je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk pya̱a̱jmjidi je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm je̱ toonk ka̱jx juuꞌ veꞌe tyoondu.
26 Dali foram de navio para Antioquia da Síria, onde eles haviam sido entregues aos cuidados de Deus, para o trabalho que agora estavam terminando.
27 Ku veꞌe je̱m jye̱ꞌydi, vanꞌit tseꞌe du̱yaknayꞌamojkijidi je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk je̱tseꞌe du̱tukmumaajntykti nu̱jom juuꞌ jatyeꞌe tyoondu je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n ka̱jx, vintso̱ veꞌe je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n je̱ maaꞌyu̱n tyoꞌnu̱xjidi pa̱n pa̱n jatyeꞌe ka je̱ israeejlit jáyuvap je̱tseꞌe du̱jaanchjávadat je̱ Jesucristo.
27 Quando chegaram lá, reuniram as pessoas da igreja e contaram tudo o que Deus havia feito por meio deles. E contaram como ele tinha aberto o caminho para que os não judeus também cressem.
28 Jek jaty tseꞌe je̱ Pablo ma̱a̱t je̱ Bernabé je̱m du̱ma̱a̱ttaandi je̱ jaanchjaꞌvivata̱jk.
28 E ficaram muito tempo ali com os seguidores de Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.