Marcos 9

Totontepec Mixe NT (MTO_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidinuva: ―Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts je̱ja veꞌe yaja je̱ jayu juuꞌ veꞌe kaꞌo̱o̱ꞌktup, vanꞌítnumeꞌe ku veꞌe tá̱vani du̱ꞌixta vyeꞌna je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n ma̱kk du̱mumiinni.
1 Jesus prosseguiu: “Eu lhes digo a verdade: alguns que estão aqui neste momento não morrerão antes de ver o reino de Deus vindo com grande poder!”.
2 Kutojtu̱k xa̱a̱j tseꞌe je̱ Jesús du̱vo̱vu̱tsa̱a̱ꞌn je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Santiago je̱ts je̱ Juan, je̱tseꞌe je̱ꞌe̱jyjida du̱va̱a̱jv apu̱k joma veꞌe toꞌk je̱ ko̱pk juuꞌ veꞌe ka̱jxm. Vanꞌit tseꞌe tyikts je̱ja je̱ꞌe̱ vyinkujkta,
2 Seis dias depois, Jesus levou consigo Pedro, Tiago e João até um monte alto, para estarem a sós. Ali, diante de seus olhos, a aparência de Jesus foi transformada.
3 je̱tseꞌe je̱ vyit o̱jts jyajtni ajajp ata̱ꞌkxp, vaꞌajts po̱o̱ꞌp, veꞌem ax joꞌn je̱ tsapꞌa̱a̱ꞌpk, veꞌem ax joꞌn ni pa̱na kyaꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe du̱pojpo̱o̱ꞌpat yaja naxviijn.
3 Suas roupas ficaram brancas e resplandecentes, muito mais claras do que qualquer lavandeiro seria capaz de deixá-las.
4 Vanꞌit tseꞌe vyaꞌkke̱ꞌxti je̱ja je̱ꞌe̱ vyinkujkta je̱ Elías ma̱a̱t je̱ Moisés, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ma̱a̱tnakyo̱jtsjidi.
4 Então Elias e Moisés apareceram e começaram a falar com Jesus.
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi: ―Yakꞌixpa̱jkpa, o̱y xa je̱ꞌe̱ veꞌe ku a̱a̱tseꞌe yaja nꞌit. Vaꞌants a̱a̱ts du̱pu̱mu̱ toojk je̱ piꞌk ojts atya̱jk: toꞌk mits mje̱ꞌe̱, je̱ts toꞌk je̱ Moisés jye̱ꞌe̱, je̱ts jadoꞌk je̱ Elías jye̱ꞌe̱.
5 Pedro exclamou: “Rabi, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
6 Veꞌem tseꞌe vyaajñ ku̱x kaꞌa veꞌe du̱nu̱java vyeꞌna je̱ts ti veꞌe kya̱jtsp, tsa̱ꞌkidu veꞌe o̱o̱y.
6 Disse isso porque não sabia o que mais falar, pois estavam todos apavorados.
7 Vanꞌit tseꞌe toꞌk pa̱k je̱ vínu̱ts ñu̱je̱ꞌyjidi je̱tseꞌe yoꞌtsjidi; je̱p tseꞌe vínu̱ts ja̱a̱tp du̱ꞌamo̱tunajxti toꞌk je̱ ayook. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe a̱ts je̱ nꞌOnu̱k, juuꞌ a̱tseꞌe o̱o̱y ntuntsa̱jkp. Amo̱tunaxta juuꞌ veꞌe kya̱jtsp.
7 Então uma nuvem os cobriu, e uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho amado. Ouçam-no!”.
8 Ax ku tseꞌe jyo̱o̱ꞌkꞌixꞌavíttini, kaꞌa tseꞌe du̱ꞌukpa̱nꞌixpaattini, naaydumeꞌe je̱ Jesús.
8 De repente, quando olharam em volta, só Jesus estava com eles.
9 Ku veꞌe je̱m ko̱pk viinm kya̱daaktini, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱kk tyukna̱ꞌmu̱xjidi: ―Kaꞌa tseꞌe pa̱n xvaajnjadat ti veꞌe tu̱xꞌixta, vanꞌítnumeꞌe ku veꞌe tá̱vani a̱ts nꞌo̱o̱ꞌkni vyeꞌna je̱ts a̱tseꞌe njoojntykpa̱jknuvat, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
9 Enquanto desciam o monte, Jesus ordenou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem tivesse ressuscitado dos mortos.
10 Ax kyutyoondu tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌayook ax joꞌn yaknu̱u̱jmidi. Je̱tseꞌe ñayꞌamo̱tutú̱vijidi pa̱n ti je̱ꞌe̱ veꞌe tyijp ku veꞌe je̱ jayu jyoojntykpa̱jknuvat.
10 Eles guardaram segredo, mas conversavam entre si com frequência sobre o que ele queria dizer com “ressuscitar dos mortos”.
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk yꞌamo̱tutú̱vijidi: ―¿Tya̱jxseꞌe je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk vyaꞌanda je̱ts tun vinko̱pk je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe tooꞌva̱jkp je̱ Elías myiinnuvat je̱ts kaꞌa veꞌe je̱ Cristo?
11 Então eles perguntaram a Jesus: “Por que os mestres da lei afirmam que é necessário que Elias volte antes que o Cristo venha?”.
12 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Tyú̱vam xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts miinnuvapeꞌe tooꞌva̱jkp je̱ Elías je̱tseꞌe nu̱jom du̱yakꞌo̱ꞌyinuvat. ¿Ax vintso̱ tseꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ a̱ts ka̱jx?, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp. Veꞌem xa veꞌe vyaꞌañ je̱ts tsaachpaaꞌtup a̱tseꞌe o̱o̱y je̱ts a̱tseꞌe nyakjomtónu̱t nyaktitónu̱t.
12 Jesus respondeu: “De fato, Elias vem primeiro para restaurar tudo. Então por que as Escrituras dizem que é necessário o Filho do Homem sofrer muito e ser tratado com desprezo?
13 Ax veꞌemts a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada, o̱jts xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe veꞌem ax joꞌn je̱ Elías, ax tyoonduts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn du̱tso̱jkti, veꞌem ax joꞌn je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ je̱ꞌe̱ ka̱jx.
13 Eu, porém, lhes digo: Elias já veio e eles preferiram maltratá-lo, conforme as Escrituras haviam previsto”.
14 Ku veꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk juuꞌ veꞌe kapana̱jkxju̱du je̱m ko̱pk viinm, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱meꞌe nu̱may je̱ jayu tu̱ñaaꞌvaꞌkvídu̱tjada. Je̱m tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk ñakyo̱jtsvintsó̱vjada.
14 Ao voltarem para junto dos outros discípulos, viram que estavam cercados por uma grande multidão e que alguns mestres da lei discutiam com eles.
15 Ax ku tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ Jesús du̱ꞌixti, vanꞌit tseꞌe atu̱va ato̱ki tyaandi je̱tseꞌe noomp du̱ꞌana̱jkxidi, je̱tseꞌe du̱ko̱jtspo̱o̱ꞌkxti.
15 Quando a multidão viu Jesus, ficou muito admirada e correu para cumprimentá-lo.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi: ―¿Tiseꞌe mko̱jtstup ma̱a̱t ya̱ꞌa̱da?
16 “Sobre o que discutem?”, perguntou Jesus.
17 Vanꞌit tseꞌe toꞌk yꞌatsa̱a̱jv: ―Yakꞌixpa̱jkpa, ta̱ xa a̱tseꞌe je̱ nmajntk nyakmín juuꞌ veꞌe je̱m jyaꞌvin ka̱jxm je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, je̱ꞌe̱ tseꞌe yakꞌooꞌmjup.
17 Um dos homens na multidão respondeu: “Mestre, eu lhe trouxe meu filho, que está possuído por um espírito impuro que não o deixa falar.
18 Je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap a̱ts je̱ nꞌónu̱k jyajoma du̱mach je̱tseꞌe du̱yakkitu, je̱tseꞌe je̱p a̱ts je̱ nꞌónu̱k yꞌávup pyítsum je̱ naꞌa a̱a̱ꞌpk, je̱tseꞌe je̱ mex ñatya̱tskaaꞌtyju̱, je̱tseꞌe tyunku̱piku̱x. Ta̱ts a̱tseꞌe njanu̱u̱jma ya̱ mꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ts je̱meꞌe jyaꞌvin ka̱jxm du̱yakpítsumdat je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap juuꞌ veꞌe yakꞌooꞌmjup a̱ts je̱ nꞌónu̱k; ax kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixjada.
18 Sempre que o espírito se apodera dele, joga-o no chão, e ele espuma pela boca, range os dentes e fica rígido. Pedi a seus discípulos que expulsassem o espírito impuro, mas eles não conseguiram”.
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―¡Miits xa je̱ꞌe̱ veꞌeda juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kajaanchjaꞌvidup je̱ts ka vintú̱vap je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe mtoondup! ¿Joma vaat a̱tseꞌe njaaꞌkjaꞌítu̱t miits ma̱a̱tta je̱tseꞌe njaaꞌkjamuté̱nadat? Yakminda je̱ paꞌam jayu.
19 Jesus lhes disse: “Geração incrédula! Até quando estarei com vocês? Até quando terei de suportá-los? Tragam o menino para cá”.
20 Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti. Ax ku tseꞌe je̱ Jesús je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yꞌixji, vanꞌit tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱ paꞌam jayu ma̱kk du̱tunxitu̱yo̱ꞌy je̱tseꞌe du̱yaknaxvipp, je̱tseꞌe je̱ paꞌam jayu tyunnep tyunteꞌpx je̱tseꞌe je̱ a̱a̱ꞌpk pyítsum je̱p je̱ paꞌam jayu yꞌávup.
20 Então o trouxeram. Quando o espírito impuro viu Jesus, causou uma convulsão intensa no menino e ele caiu no chão, contorcendo-se e espumando pela boca.
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ paꞌam jayu je̱ tyeeꞌ du̱ꞌamo̱tutu̱vi: ―¿Vinꞌitts ya̱ꞌa̱ veꞌe veꞌem jyajtꞌukvaajñ? Je̱tseꞌe yꞌatsa̱a̱jv: ―Namyootsk xa ya̱ꞌa̱ veꞌe veꞌem jyajtꞌukvaajñ.
21 Jesus perguntou ao pai do menino: “Há quanto tempo isso acontece com ele?”. “Desde que ele era pequeno”, respondeu o pai.
22 Ax may náxani tseꞌe tyunja̱nvívupaja je̱tseꞌe tyunyakꞌo̱o̱ꞌkuvaꞌañju̱. Pa̱n mꞌo̱ꞌyixjupts mitseꞌe je̱tseꞌe xtónu̱t o̱yvinxu̱pa, tukmo̱ꞌtkts a̱a̱tseꞌe toꞌk aaj je̱ts a̱a̱tseꞌe xputá̱kat.
22 “Muitas vezes o espírito o lança no fogo ou na água e tenta matá-lo. Tenha misericórdia de nós e ajude-nos, se puder.”
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―¡Pa̱n xꞌo̱ꞌyixjupts a̱tseꞌe! Nu̱jom tseꞌe juuꞌ yꞌo̱ꞌyixju̱ pa̱n pa̱neꞌe je̱ Nteꞌyam du̱jaanchjaꞌvip.
23 “Se puder?”, perguntou Jesus. “Tudo é possível para aquele que crê.”
24 Ax tun jatyji tseꞌe je̱ paꞌam jayu je̱ tyeeꞌ je̱ Jesús ma̱kk du̱muka̱jts: ―Njaanchjaꞌvip a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe; puta̱ka a̱ts toꞌk aaj je̱ts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱yojk njaanchjávat.
24 No mesmo instante, o pai respondeu: “Eu creio, mas ajude-me a superar minha incredulidade”.
25 Ku tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix je̱ts nayꞌamojkijidupeꞌe je̱ nu̱may jayu, vanꞌit tseꞌe ma̱kk du̱tuknu̱u̱jmi je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, je̱tseꞌe vyaajñ: ―Ko̱ꞌo̱yjáyuvap juuꞌ veꞌe yakꞌooꞌmp yaknajtp, a̱ts mitseꞌe mpavaampy, pítsumu̱ je̱m ya̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxm, kaꞌa tseꞌe xꞌuktukta̱jkinit.
25 Quando Jesus viu que a multidão aumentava, repreendeu o espírito impuro, dizendo: “Espírito que impede este menino de ouvir e falar, ordeno que saia e nunca mais entre nele!”.
26 Vanꞌit tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yꞌaka̱a̱ꞌstk je̱tseꞌe jadoꞌma du̱xitu̱yo̱ꞌy ma̱kk, je̱tseꞌe pyítsumni, je̱ o̱o̱ꞌkpa joꞌn tseꞌe du̱tunyaktaajñ. Ax nu̱may tseꞌe vyaandi: ―Ta̱ xa ya̱ꞌa̱ veꞌe yꞌa̱a̱ꞌk.
26 O espírito gritou, causou outra convulsão intensa no menino e saiu dele. O menino parecia morto. Um murmúrio correu pela multidão: “Ele morreu”.
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱m kya̱ꞌm myajtsji je̱tseꞌe yakpojtu̱kji, je̱tseꞌe tyeni.
27 Mas Jesus o tomou pela mão e o ajudou a se levantar, e ele ficou em pé.
28 Ax ku tseꞌe je̱ Jesús je̱p tu̱jkp tya̱jki, vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk yꞌamo̱tutú̱vijidi apu̱k: ―¿Tya̱jxs a̱a̱tseꞌe xkaꞌo̱ꞌyixji je̱ts a̱a̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap nyakpítsumu̱t je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxm?
28 Depois, quando Jesus estava em casa com seus discípulos, eles perguntaram: “Por que não conseguimos expulsar aquele espírito impuro?”.
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Ka o̱yvinꞌítap xa ya̱ꞌa̱ veꞌe pyítsumda, vanꞌitji veꞌe ku veꞌe je̱ jayu chapka̱ts je̱tseꞌe je̱ jayu yꞌayooja.
29 Jesus respondeu: “Essa espécie só sai com oração”.
30 Ku veꞌe je̱m cho̱o̱ꞌndi, vanꞌit tseꞌe ñu̱jkx je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm. Kaꞌa tseꞌe je̱ Jesús du̱jatsa̱jk je̱tseꞌe je̱ jayu ku̱du̱nu̱jaꞌvi pa̱n joma veꞌe vyídu̱t
30 Ao deixarem aquela região, viajaram pela Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse que ele estava lá,
31 ku̱x yakꞌixpu̱jkpeꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱na̱a̱jmada: ―Yakpá̱mupts a̱tseꞌe je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm, xyakꞌo̱o̱ꞌktapts a̱tseꞌe, ax kutoojk xa̱a̱jts a̱tseꞌe njoojntykpa̱jknuvat, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
31 pois queria ensinar a seus discípulos. Ele lhes dizia: “O Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas. Será morto, mas três dias depois ressuscitará”.
32 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱vinmó̱tudi juuꞌ veꞌe kyo̱jts, tsa̱ꞌkidup tseꞌe je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱viꞌó̱yadat pa̱n vintso̱ veꞌe du̱tij.
32 Eles, porém, não entendiam essas coisas e tinham medo de lhe perguntar.
33 Vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m capernaaumit kyajpu̱n ka̱jxm. Ku tseꞌe je̱ Jesús je̱p tu̱jkp vyeꞌna, je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk: ―¿Tiseꞌe tu̱mnatyukkó̱tsjada je̱ja tooꞌ aajy?
33 Depois que chegaram a Cafarnaum e se acomodaram numa casa, Jesus perguntou a seus discípulos: “Sobre o que vocês discutiam no caminho?”.
34 Ama̱ꞌa̱t tseꞌe tyaandi ku̱x tá̱vani veꞌe ñatyukkó̱tsjada vyeꞌna je̱ja tooꞌ aajy pa̱n pa̱neꞌe du̱nu̱ma̱jika̱jxp aje̱ꞌe̱jyjida.
34 Eles não responderam, pois tinham discutido sobre qual deles era o maior.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌa̱jxtk, je̱tseꞌe du̱yaaxjidi je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Pa̱n pa̱neꞌe du̱tso̱jkp je̱tseꞌe du̱nu̱ma̱jiká̱xu̱t amiitsjida, vaꞌan tseꞌe du̱napyu̱mju̱ ax joꞌn toꞌk juuꞌ veꞌe du̱nu̱piꞌkika̱jxp je̱tseꞌe anañu̱joma du̱pattónat.
35 Jesus se sentou, chamou os Doze e disse: “Quem quiser ser o primeiro, que se torne o último e seja servo de todos”.
36 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱majch je̱m toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k kya̱ꞌm je̱tseꞌe je̱ja yꞌixpa̱jkpata̱jk akujk du̱pu̱u̱jm. Vanꞌit tseꞌe du̱tse̱e̱ꞌnmujk je̱ piꞌk ónu̱k je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk:
36 Então colocou uma criança no meio deles, tomou-a nos braços e disse:
37 ―Je̱ jayu pa̱n pa̱neꞌe a̱ts ka̱jx o̱y jayu napya̱a̱jmjup ma̱a̱t toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k ax joꞌn ya̱ꞌa̱, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn o̱y jayu ku̱ñapya̱a̱jmji a̱ts ma̱a̱t. Ax je̱ jayu pa̱n pa̱neꞌe o̱y jayu napya̱a̱jmjup a̱ts ma̱a̱t, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn o̱y jayu ku̱ñapya̱a̱jmji ma̱a̱t je̱ꞌe̱ pa̱n a̱tseꞌe xke̱jxp.
37 “Quem recebe uma criança pequena como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe não recebe apenas a mim, mas também ao Pai, que me enviou”.
38 Vanꞌit tseꞌe je̱ Juan je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi: ―Yakꞌixpa̱jkpa, nꞌix xa a̱a̱tseꞌe toꞌk je̱ jayu juuꞌ veꞌe mits je̱ mxa̱a̱j du̱ko̱jtspaatp je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap du̱yakpítsum je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxm. Ax veꞌemts a̱a̱tseꞌe nnu̱u̱jma je̱ts kaꞌa veꞌe veꞌem jyátu̱kat, je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe u̱u̱ꞌm ma̱a̱tta kyavídu̱t.
38 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ: ―Kaꞌa xa miitseꞌe veꞌem ku̱xnu̱u̱jmidi, ku̱x pa̱n pa̱neꞌe je̱ ma̱jin du̱toomp a̱ts je̱ nkutojku̱n ka̱jx, kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ je̱ts a̱tseꞌe jatyji xko̱ꞌo̱ñu̱kó̱tsat.
39 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Ninguém que faça milagres em meu nome falará mal de mim a seguir.
40 Pa̱n pa̱n u̱u̱ꞌmeꞌe xkatsoꞌoxpa̱jkumdup, u̱u̱ꞌm ma̱a̱ttats je̱ꞌe̱ veꞌe.
40 Quem não é contra nós é a favor de nós.
41 Je̱ts je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe mmo̱o̱jyju̱dup o̱tyoꞌk vaasova je̱ tsoxk na̱a̱j ku̱xeꞌe a̱ts xjaanchjávada, a̱ts, je̱ Cristo, tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts yaktonu̱mpijtjinuvap je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe o̱y.
41 Eu lhes digo a verdade: se alguém lhes der um simples copo de água porque vocês são seguidores do Cristo, essa pessoa certamente será recompensada.
42 ’Jyapa̱na pa̱n pa̱neꞌe du̱tukmaso̱o̱kp je̱ Nteꞌyam je̱ tyooꞌ toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k juuꞌ a̱tseꞌe xjaanchjaꞌvip, nu̱yojk o̱y tseꞌe ku̱yꞌijtu̱xju̱ je̱ jayu je̱tseꞌe toꞌk je̱ paan taak yaktukyuktsum je̱tseꞌe yakmaaxyna̱víppini.
42 “Mas, se alguém fizer um destes pequeninos que confiam em mim cair em pecado, seria melhor que lhe amarrassem ao pescoço uma grande pedra de moinho e fosse jogado ao mar.
43 Ax pa̱n toꞌk tseꞌe je̱ mka̱ꞌa̱j juuꞌ veꞌe myakto̱kintoojnjup, tunku̱spóxu̱ts; ku̱x nu̱yojk o̱yeꞌe ka̱no̱o̱n mꞌítu̱t je̱tseꞌe xjaye̱jpnit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp je̱ts kaꞌa veꞌe ku veꞌe mna̱jkxu̱t me̱jtsk adoꞌom ka̱ꞌa̱jax je̱m ja̱njo̱o̱tm,
43 Se sua mão o leva a pecar, corte-a fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas uma das mãos que ser lançado no fogo inextinguível do inferno com as duas mãos.
44 je̱m joma veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx tyá̱nu̱ka je̱ts joma veꞌe je̱ ja̱a̱jn kyajuuntpiꞌits.
44 Lá os vermes nunca morrem e o fogo nunca se apaga.
45 Je̱ts pa̱n toꞌk tseꞌe je̱ mtek juuꞌ veꞌe myakto̱kintoojnjup, tunku̱spóxu̱ts; ku̱x nu̱yojk o̱yeꞌe pakno̱o̱n mꞌítu̱t je̱tseꞌe xjaye̱jpnit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp je̱ts kaꞌa veꞌe ku veꞌe mna̱jkxu̱t me̱jtsk adoꞌom tékax je̱m ja̱njo̱o̱tm,
45 Se seu pé o leva a pecar, corte-o fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas um pé que ser lançado no inferno com os dois pés.
46 je̱m joma veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx tyá̱nu̱ka je̱ts joma veꞌe je̱ ja̱a̱jn kyajuuntpiꞌits.
46 Lá os vermes nunca morrem e o fogo nunca se apaga.
47 Je̱ts pa̱n toꞌk tseꞌe je̱ mviijn juuꞌ veꞌe myakto̱kintoojnjup, tunyakpítsumu̱ts; ku̱x nu̱yojk o̱yeꞌe toꞌk adoꞌom viijnax mꞌítu̱t je̱tseꞌe mtá̱kat je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm je̱ts kaꞌa veꞌe ku veꞌe mna̱jkxu̱t me̱jtsk adoꞌom viijnax je̱m ja̱njo̱o̱tm,
47 E, se seu olho o leva a pecar, lance-o fora. É melhor entrar no reino de Deus com apenas um dos olhos que ter os dois olhos e ser lançado no inferno.
48 je̱m joma veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx tyá̱nu̱ka je̱ts joma veꞌe je̱ ja̱a̱jn kyajuuntpiꞌits.
48 Lá os vermes nunca morrem e o fogo nunca se apaga.
49 Veꞌem ax joꞌn je̱ tá̱nu̱k ya̱x yakkaana je̱tseꞌe tyaꞌmu̱tsat, nay veꞌempa tseꞌe je̱ jayu je̱ tsaachpaatu̱n du̱yaknaxta je̱tseꞌe du̱tukꞌó̱yadat.
49 “Pois cada um será provado com fogo.
50 O̱y xa veꞌe je̱ kaan. Ax pa̱n tó̱kinup tseꞌe je̱ tyaꞌmu̱tsin, ni vintso̱va tseꞌe kyaꞌó̱yat je̱tseꞌe tyaꞌmu̱tsinuvat. Veꞌem itta ax joꞌn je̱ o̱y kaan je̱ts joojntykada o̱y jo̱o̱t toꞌk jadoꞌk.
50 O sal é bom para temperar, mas, se perder o sabor, como torná-lo salgado outra vez? Tenham entre vocês as qualidades do bom sal e vivam em paz uns com os outros.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.