Marcos 14
Totontepec Mixe NT (MTO_WBT) vs NTLH
1 Jame̱jtsxa̱a̱j tseꞌe du̱kapaaꞌty vyeꞌna je̱ pascua xa̱a̱j, vanꞌit ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t. Ax yꞌíxtidup tseꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱mátstat je̱ taay ma̱a̱t je̱tseꞌe du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat.
1 Faltavam dois dias para a Festa da Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento . Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Je̱tseꞌe ñavyaꞌanjada: ―Kaꞌa tseꞌe nmajtsumdat ku veꞌe je̱ xa̱a̱j tyunju̱ vye̱ꞌnat ku̱x ku veꞌe je̱ nu̱may jayu yoojmu̱ktat yꞌajxu̱ktat.
2 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
3 Je̱m tseꞌe betániait kyajpu̱n ka̱jxm je̱ Jesús vyeꞌna je̱m je̱ Simón tya̱kꞌam, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe leprapa̱jkjup yꞌijt. Kaayp tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌy toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk ma̱a̱t toꞌk je̱ po̱o̱ꞌp tsaaj apa̱jkin juuꞌ veꞌe tum je̱ nardo paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j du̱ma̱a̱t juuꞌ veꞌe tsó̱vax a̱a̱ꞌk. Vanꞌit tseꞌe du̱puꞌuj je̱ po̱o̱ꞌp tsaaj apa̱jkin je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱tukxa̱kte̱e̱jmu̱kku̱jx.
3 Jesus estava no povoado de Betânia, sentado à mesa na casa de Simão, o Leproso. Então uma mulher chegou com um frasco feito de alabastro , cheio de perfume de nardo puro, muito caro. Ela quebrou o gargalo do frasco e derramou o perfume na cabeça de Jesus.
4 Ax je̱m tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe du̱ko̱ꞌo̱yjaꞌvidu juuꞌ je̱ꞌe̱ veꞌe tyoon, je̱tseꞌe ñavyaajnjidi: ―¿Tya̱jxts ya̱ꞌa̱ veꞌe ko̱o̱jyji du̱yakvinto̱ki ya̱ paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j?
4 Alguns que estavam ali ficaram zangados e disseram uns aos outros: — Que desperdício!
5 Ku̱yakta̱a̱ꞌk xa ya̱ꞌa̱ veꞌe ax joꞌn je̱ meen juuꞌ veꞌe toꞌk joojnt nu̱mutún je̱tseꞌe je̱ ayo̱o̱va jayu yakmo̱o̱ynit. Ax myujo̱tmaꞌttu tseꞌe je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk.
5 Esse perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentas moedas de prata , que poderiam ser dadas aos pobres. Eles criticavam a mulher com dureza,
6 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ: ―Maso̱ꞌo̱kta. ¿Tya̱jxseꞌe xvinmaꞌyu̱nmo̱ꞌo̱da ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk? O̱y xa je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱xtuujnja.
6 mas Jesus disse:
7 Mꞌíttap xa miitseꞌe xa̱ꞌma ma̱a̱t je̱ ayo̱o̱va jayu, je̱ts pa̱n vinꞌiteꞌe xtso̱kta, mꞌo̱ꞌyixjadap tseꞌe je̱tseꞌe o̱y xtoojnjadat; ax kaꞌats a̱tseꞌe xa̱ꞌma nꞌukꞌijtnit miits ma̱a̱tta.
7 Pois os pobres estarão sempre com vocês, e, em qualquer ocasião que vocês quiserem, poderão ajudá-los. Mas eu não estarei sempre com vocês.
8 Ta̱ veꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk du̱tún vinxu̱peꞌe tu̱yꞌo̱ꞌyixju̱, ta̱ ya̱ꞌa̱ veꞌe myin je̱ts a̱tseꞌe tu̱xtuknu̱tem ya̱ paꞌajk xooꞌkpa na̱a̱j a̱ts je̱ nnu̱naxta̱jkin.
8 Ela fez tudo o que pôde, pois antes da minha morte veio perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
9 Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts pa̱n joma veꞌe yaktukkaꞌamáy je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook vinxu̱p toꞌk it toꞌk naxviijn, yakko̱jtspapts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe ya̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk tu̱xtuujnja, veꞌem tseꞌe yaktukjaaꞌmye̱jtsnit.
9 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
10 Vanꞌit tseꞌe ñu̱jkx je̱ Judas Iscariote, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu, je̱ꞌe̱ tseꞌe o̱jts du̱ma̱a̱tnakyó̱tsjada je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda pa̱n vintso̱ veꞌe du̱pá̱mu̱t je̱ Jesús je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
10 Judas Iscariotes, que era um dos doze discípulos, foi falar com os chefes dos sacerdotes para combinar como entregaria Jesus a eles.
11 Ku veꞌe je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsá̱n du̱ꞌamo̱tunajxti, o̱o̱y tseꞌe tyunxo̱o̱jntkti je̱tseꞌe du̱tukvinvaꞌnidi je̱ts myo̱ꞌo̱dapeꞌe je̱ meen. Vanꞌit tseꞌe je̱ Judas du̱ꞌixtiꞌukvaajñ vintso̱ veꞌe yꞌó̱yat je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱pá̱mu̱t je̱m je̱ꞌe̱ kya̱ꞌmda.
11 Quando ouviram o que ele disse, eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele. Assim Judas começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus.
12 Ku veꞌe je̱ mutoꞌk xa̱a̱j du̱paaty ku veꞌe yakkay je̱ tsapkaaky juuꞌ veꞌe je̱ levadura du̱kama̱a̱t je̱tseꞌe yakju̱ꞌkx je̱ carnero juuꞌ veꞌe yakꞌo̱o̱ꞌktup pascua xa̱a̱j, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk ña̱ꞌmu̱xjidi: ―¿Jómaseꞌe xtsa̱k je̱ts a̱a̱tseꞌe na̱jkx nyakꞌo̱ya je̱tseꞌe nyaknajxumdat je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox?
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , em que os judeus matavam carneirinhos para comemorarem a Páscoa , os discípulos perguntaram a Jesus: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da Páscoa para o senhor?
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱kejx je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―Na̱jkxta je̱m kajpu̱n ka̱jxm. Je̱m tseꞌe xma̱a̱tnavyaaꞌtjadat toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe toꞌk tsiv je̱ na̱a̱j du̱pavijtsp. Je̱ꞌe̱ tseꞌe mpana̱jkxtap.
13 Então Jesus enviou dois discípulos com a seguinte ordem:
14 Pa̱n joma tu̱jkts je̱ꞌe̱ veꞌe tya̱ka, na̱a̱jmada je̱ kuta̱jk: “Je̱ Yakꞌixpa̱jkpa veꞌe vaamp: ¿Joma veꞌe je̱ it joma a̱tseꞌe ntukma̱a̱tyaknáxtat je̱ nꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox?”
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre manda perguntar: “Onde fica a sala em que eu e os meus discípulos vamos comer o jantar da Páscoa?”
15 Vanꞌit tseꞌe mtukꞌíxjadat toꞌk je̱ ma̱ja̱ cuarto juuꞌ veꞌe je̱p mume̱jtsk nu̱ka̱vyet ku̱jxp, joma veꞌe puꞌuk avaada. Je̱p tseꞌe xꞌapa̱a̱mdu̱kadat je̱ aꞌox.
15 Então ele mostrará a vocês no andar de cima uma sala grande, mobiliada e arrumada para o jantar. Preparem ali tudo para nós.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpa ña̱jkxti je̱tseꞌe jye̱ꞌydi je̱m kajpu̱n ka̱jxm, je̱tseꞌe du̱paatti ax joꞌn je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi. Je̱tseꞌe du̱ꞌapa̱a̱jmtkidi je̱ pascua xa̱a̱j aꞌox.
16 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
17 Ku veꞌe je̱ it choꞌoini, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jye̱ꞌy ma̱a̱t je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk.
17 Quando anoiteceu, Jesus chegou com os doze discípulos.
18 Vanꞌit tseꞌe yꞌa̱jxtkti kaayva. Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ: ―Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts nu̱toꞌkeꞌe miitsta juuꞌ veꞌe u̱xyam je̱ kya̱ꞌa̱j du̱pa̱a̱mp yam plato jo̱o̱tm a̱ts ma̱a̱t, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
18 Enquanto estavam à mesa, no meio do jantar, ele disse:
19 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk chaachvinmapya̱jkti je̱tseꞌe toꞌk jadoꞌk je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vidi: ―¿A̱ts je̱ꞌe̱ vineꞌe?
19 Eles ficaram tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu, está?
20 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk miitsta, nu̱toꞌkts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup, nma̱a̱tkaaypts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe u̱xyam.
20 Jesus respondeu:
21 Ax je̱ꞌe̱mts a̱tseꞌe mpanu̱jkxp je̱ tooꞌ juuꞌ veꞌe javyet ijtp a̱ts ka̱jx je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp. ¡Ax ayo̱o̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jyo̱o̱t je̱ jayu juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup! Nu̱yojk o̱y tseꞌe ku̱yꞌijtu̱xji je̱ jayu ku veꞌe ku̱kyakeꞌx.
21 Pois o
22 Kaaydup tseꞌe vye̱ꞌnada, je̱tseꞌe je̱ Jesús je̱ tsapkaaky du̱ka̱a̱jn, je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱tojkvaꞌkxy, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, vanꞌit tseꞌe vyaajñ: ―Ya̱ꞌa̱ je̱ꞌe̱ veꞌe a̱ts je̱ nniꞌkx je̱ nko̱pk.
22 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
23 Vanꞌit tseꞌe du̱ko̱o̱mpa je̱ tukꞌaꞌooguin, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk. Ax anañu̱jómats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱ꞌookti.
23 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, e todos beberam do vinho.
24 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Ya̱ꞌa̱ je̱ꞌe̱ veꞌe a̱ts je̱ nnu̱u̱ꞌpu̱n. Ku̱x ku a̱tseꞌe nꞌo̱o̱ꞌku̱t, nyaktaajnjadapts a̱ts miitseꞌe je̱ nam ko̱jtstán. Je̱ nu̱may jayu a̱tseꞌe nkuꞌo̱o̱ꞌkap.
24 Então Jesus disse:
25 Tyú̱vam xa a̱ts miitseꞌe nna̱a̱jmada je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe nꞌukꞌooknit je̱ tsaaydum paꞌajk na̱a̱j, vanꞌítnumeꞌe ku a̱tseꞌe nꞌooꞌku̱t je̱ ñam je̱ꞌe̱ je̱m je̱ Nteꞌyam kyutojku̱n jo̱o̱tm.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
26 Vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ u̱v du̱ꞌa̱a̱vdi je̱tseꞌe ña̱jkxti je̱m Olivos Ko̱pk viindum.
26 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmi: ―Nu̱jom xa a̱ts miitseꞌe xmaso̱ꞌo̱ktat u̱xyam ya̱ tsooj, ku̱x jidu̱ꞌu̱meꞌe javyet yꞌit je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp: “Nyakꞌo̱o̱ꞌkup xa a̱tseꞌe je̱ carnero vinténiva je̱tseꞌe je̱ carnero yꞌanomvaꞌkxtat.”
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Ax kuts a̱tseꞌe njoojntykpa̱jknuvat, na̱jkxupts a̱tseꞌe je̱m galiléait yꞌit jo̱o̱tm; u̱xꞌo̱o̱kts miitseꞌe je̱m mje̱ꞌyadat.
28 Mas, depois que eu for ressuscitado, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro ña̱ꞌmu̱xji: ―Mjamaso̱ꞌo̱kjada veꞌe anañu̱joma, kaꞌats a̱ts mitseꞌe nmaso̱ꞌo̱ku̱t.
29 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem!
30 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―Tyú̱vam xa a̱ts mitseꞌe nnu̱u̱jma je̱ts u̱xyam ya̱ tsooj, kaꞌanumeꞌe je̱ naꞌatseev yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat me̱jtsk nax, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Ax nu̱yojk ma̱kk tseꞌe je̱ Pedro jyaaꞌkvaajñ: ―Ku̱njaꞌa̱a̱ꞌk xa a̱tseꞌe mits ma̱a̱t, kaꞌats a̱ts mitseꞌe nkanatyukpá̱kju̱t. Tum veꞌem tseꞌe vyaanduva nu̱jom je̱ myuꞌixpa̱jkpata̱jk.
31 Mas Pedro repetia com insistência: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
32 Je̱ꞌydu tseꞌe joma veꞌe je̱ it du̱xa̱a̱ja Getsemaní, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk: ―Tsa̱a̱nada yaja namvaat a̱tseꞌe na̱jkx ntsapka̱ts.
32 Jesus e os discípulos foram a um lugar chamado Getsêmani. E Jesus lhes disse:
33 Vanꞌit tseꞌe du̱va̱a̱jv je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ Santiago je̱ts je̱ Juan. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús chaachvinmapyu̱jk je̱tseꞌe o̱o̱y tyunnavyinmaꞌyu̱nmo̱o̱jyji.
33 Então Jesus foi, levando consigo Pedro, Tiago e João. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
34 Je̱tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi: ―Tsaachvinmaayp tseꞌe a̱ts ya̱ njo̱o̱t ya̱ njaꞌvin o̱o̱ꞌku̱n am paat. Tanda yaja je̱ts nakyujoojntykajada.
34 e disse a eles:
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús jave̱e̱ꞌn jyaaꞌknu̱jkx je̱tseꞌe je̱ vyiijn je̱ yꞌaaj du̱tukpaaty je̱ naax, je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱munooꞌkxtk pa̱n ku̱yꞌó̱yameꞌe je̱tseꞌe ku̱kyatsaachpaaꞌty.
35 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e pediu a Deus que, se possível, afastasse dele aquela hora de sofrimento.
36 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe chapka̱jts: ―Tata, nu̱jom xa mitseꞌe juuꞌ jaty mꞌo̱ꞌyixkú̱xju̱, kadi xyakjaty je̱ts a̱tseꞌe xtukka̱daꞌaku̱t ya̱ tsaachpaatu̱n; ax ka je̱ꞌe̱p tseꞌe mtónup juuꞌ a̱tseꞌe ntsa̱jkp, je̱ꞌe̱ veꞌe mtónup juuꞌ mitseꞌe mtsa̱jkp.
36 Ele orava assim:
37 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyimpijt joma veꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk; maadup tseꞌe du̱paatti. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱nu̱u̱jmi: ―Simón, ¿mmaap mits je̱ꞌe̱ veꞌe? ¿Kaꞌa veꞌe tu̱mꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe o̱tyoꞌk hora joojntyk ku̱mꞌit?
37 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
38 Nakyujoojntykajada je̱ts tsapko̱tsta je̱tseꞌe mkakaꞌadat je̱p to̱kin ja̱a̱tp. Je̱ jayu je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin, cha̱jkpts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe du̱tónu̱t juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, ax ayonu̱ktá̱kats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu je̱ ñiꞌkx je̱ kyo̱pk.
38 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
39 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱jkxnuva tsapko̱jtspa, nay vanxú̱pjyam tseꞌe chapka̱jts.
39 Jesus foi outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Ku veꞌe vyimpijtnuva, maadupjyam tseꞌe du̱paattinuva jadoꞌk nax ku̱x ma̱kkeꞌe je̱ tsooj tyumpaatjidini. Ax kaꞌa tseꞌe du̱nu̱jávada vintso̱ veꞌe du̱ꞌatsó̱vdat.
40 Em seguida, voltou ao lugar onde os discípulos estavam e os encontrou de novo dormindo. Eles estavam com muito sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos. E não sabiam o que responder a Jesus.
41 Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxnuva tsapko̱jtspa mutoojk nax. Ku veꞌe vyimpijtnuva, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidinuva: ―¿Mmaadup mpo̱o̱ꞌkxtupna veꞌe? Ta̱ xa veꞌe je̱ tiempo du̱paatni je̱ts a̱tseꞌe nyakpá̱mu̱t je̱m je̱ tó̱kinax jayu kya̱ꞌmda, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
41 Quando voltou pela terceira vez, Jesus perguntou:
42 Pojtu̱kta je̱ts du̱jaꞌmda. Je̱ja xa veꞌe mye̱jtsni juuꞌ a̱tseꞌe xpá̱mup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌmda juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup.
42 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
43 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna ku veꞌe je̱ Judas jye̱ꞌy, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nu̱toꞌk je̱ ixpa̱jkpa juuꞌ veꞌe nu̱makme̱jtsk ijttu. Ax je̱ꞌe̱ ma̱a̱t tseꞌe nu̱may je̱ jayu je̱ yajkxy tsojx ma̱a̱t je̱ts je̱ ku̱p ma̱a̱t; je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta, ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe ke̱jxju̱dup.
43 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes, pelos mestres da Lei e pelos líderes judeus.
44 Je̱ Judas juuꞌ veꞌe je̱ Jesús je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm du̱pa̱a̱mnup, myo̱o̱ydu tseꞌe je̱ nu̱jaꞌvin vintso̱ veꞌe du̱nu̱jávadat pa̱n pa̱n je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús, ax veꞌem tseꞌe du̱tónu̱t ax joꞌn je̱ jayu je̱ myujayu o̱o̱y du̱tuntsa̱k. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―Pa̱n pa̱nts a̱tseꞌe ntsuuꞌkxp, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe, matsta je̱ts yakna̱jkxta. O̱o̱y tseꞌe xtunꞌíxtat ku veꞌe mka̱ke̱kvaꞌatsjadat.
44 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam e levem bem seguro o homem que eu beijar, pois é ele.”
45 Ko̱jtspna tseꞌe je̱ Judas vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱je̱ꞌy je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―Yakꞌixpa̱jkpa. Vanꞌit tseꞌe du̱tsuuꞌkx.
45 Logo que chegou perto de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yakmajch.
46 Então eles pegaram Jesus e o prenderam.
47 Vanꞌit tseꞌe toꞌk juuꞌ veꞌe je̱m ténip, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱yakpítsum je̱ yajkxy tsojx je̱tseꞌe du̱ku̱spojxji toꞌk adoꞌom je̱ tyaatsk juuꞌ veꞌe du̱toojnjip je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta.
47 Mas um dos que estavam ali tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
48 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ jayu du̱nu̱u̱jmidi: ―¿Veꞌem a̱ts miitseꞌe xnu̱minda je̱ yajkxy tsojx ma̱a̱t je̱ts je̱ ku̱p ma̱a̱t, je̱ts a̱tseꞌe xmátstat ax joꞌn a̱tseꞌe je̱ me̱e̱ꞌtspa ku̱nꞌijt?
48 Então Jesus disse para aquela gente:
49 Jó̱vum xa̱a̱j xa a̱tseꞌe tu̱nꞌit miits ma̱a̱tta ku a̱tseꞌe je̱ jayu tu̱nyakꞌixpu̱k je̱p ma̱ja̱ tsaptu̱jkp, kaꞌats a̱tseꞌe xmajtsti vanꞌit. Je̱ꞌe̱ ka̱jxts ya̱ꞌa̱ veꞌe jidu̱ꞌu̱m jyaty je̱tseꞌe tyónju̱t kyó̱tsju̱t juuꞌ veꞌe vaamp je̱p Kunuuꞌkx Jatyán ku̱jxp.
49 Eu estava com vocês todos os dias, ensinando no pátio do Templo, e vocês não me prenderam. Mas isso está acontecendo para se cumprir o que as
50 Vanꞌit tseꞌe toꞌk ka̱ꞌa̱jyji je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk kyuke̱e̱kjidi, naaydum tseꞌe du̱yaktaandi.
50 Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
51 Ax je̱m tseꞌe vyeꞌna toꞌk je̱ mootsk ónu̱k juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱paꞌu̱xꞌo̱o̱kip, je̱ sábana ka̱kva̱pji, je̱tseꞌe yakmajch.
51 Um jovem, enrolado num lençol, seguia Jesus. Alguns tentaram prendê-lo,
52 Vanꞌitts je̱ꞌe̱ veꞌe du̱masa̱a̱k je̱ sábana je̱tseꞌe kyeek nu̱vaꞌajts a̱xvaꞌajts.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Vanꞌit tseꞌe du̱yakna̱jkxti je̱ Jesús joma veꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta. Je̱tseꞌe ñayꞌamojkika̱jxjidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta.
53 Em seguida, levaram Jesus até a casa do Grande Sacerdote , onde estavam reunidos os chefes dos sacerdotes, alguns líderes dos judeus e alguns mestres da Lei.
54 Jékum tseꞌe je̱ Pedro pyaꞌu̱xꞌo̱o̱kaja. Paje̱ꞌyjuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Pedro je̱p je̱ teeꞌ tyaagujkp, je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌa̱jxtk xaampa ma̱a̱t je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk.
54 Pedro seguiu Jesus de longe e entrou no pátio da casa do Grande Sacerdote. Ele sentou-se perto do fogo, com os guardas, para se esquentar.
55 Je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱p tsaptu̱jkp, yꞌíxtidupts je̱ꞌe̱ veꞌe vintso̱ veꞌe je̱ Jesús du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjadat. Ax kaꞌa tseꞌe du̱mutaayvaaꞌtta.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando encontrar alguma acusação contra Jesus a fim de o condenarem à morte. Mas não conseguiram nenhuma.
56 Nu̱may tseꞌe yꞌijtti pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱ Jesús du̱nu̱vampe̱jttu, ax kaꞌa tseꞌe ñayꞌake̱e̱gaja juuꞌ veꞌe kyo̱jtstup toꞌk jadoꞌk.
56 Muitos diziam mentiras contra ele, mas as suas histórias não combinavam umas com as outras.
57 Ax je̱m tseꞌe juuꞌ veꞌe ténidup je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱vampe̱jtti jidu̱ꞌu̱m:
57 Alguns se levantaram e acusaram Jesus com mentiras. Eles diziam:
58 ―Nmo̱tu xa a̱a̱tseꞌe ku veꞌe jidu̱ꞌu̱m vyaꞌañ: “Nyakkutó̱kiyup xa a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe ya̱ ma̱ja̱ tsapta̱jk juuꞌ veꞌe jayu pu̱m; toojk xa̱a̱jts a̱tseꞌe mpa̱a̱mnuvat juuꞌ veꞌe ka jayu pú̱map.”
58 — Nós ouvimos quando ele disse: “Vou destruir este Templo que foi construído por seres humanos e, em três dias, levantarei outro que não será construído por seres humanos.”
59 Ax ni veꞌema tseꞌe kyanayꞌake̱e̱gaja juuꞌ veꞌe kyo̱jtstup.
59 Mesmo assim as suas histórias não combinavam umas com as outras.
60 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱ꞌe̱ tseꞌe teni je̱ja je̱ jayu vyinkujk je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ Jesús: ―¿Ni vinxu̱pa tseꞌe mkahꞌatsa̱v? ¿Vintso̱ tseꞌe mkanakyuka̱tsju̱ ku veꞌe myaknu̱ꞌa̱a̱ꞌna?
60 Aí o Grande Sacerdote se levantou no meio de todos e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender dessa acusação?
61 Ax ama̱ꞌa̱t tseꞌe je̱ Jesús tyaajñ, ni vinxu̱pa veꞌe kyahꞌatsa̱a̱jv. Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ yꞌamo̱tutú̱vijinuva: ―¿Mits je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit, je̱ Kunuuꞌkx Nteꞌyam je̱ yꞌOnu̱k?
61 Mas Jesus ficou calado e não respondeu nada. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Você é o
62 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Je̱ꞌe̱ xa a̱tseꞌe, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp. Mꞌíxtapts miitseꞌe ku a̱tseꞌe ntsa̱a̱nat je̱ja je̱ Nteꞌyam yꞌakaꞌyu̱n paꞌayi, je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe nu̱jom du̱ka̱ꞌmika̱jxp, xꞌíxtuvapts a̱ts miitseꞌe ku a̱tseꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm nka̱daꞌaku̱t je̱m vínu̱ts jo̱o̱tm.
62 Jesus respondeu:
63 Vanꞌit tseꞌe je̱ teeꞌ juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta, je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ vyit natyuknu̱ka̱a̱ꞌtsvaatsju, je̱ꞌe̱ veꞌe du̱yaknu̱ke̱ꞌxnata̱jkip je̱ts kyo̱ꞌo̱yjaꞌvipeꞌe, je̱tseꞌe vyaajñ: ―¿Tya̱jxts u̱u̱ꞌmeꞌe njaaꞌktso̱jkumdat pa̱neꞌe du̱ꞌixtu du̱mó̱tudu juuꞌ veꞌe tyoon kyo̱jts ka ó̱yap?
63 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Não precisamos mais de testemunhas!
64 Ta̱ xa veꞌe xꞌamo̱tunaxta vintso̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinko̱jtspét. ¿Vintso̱seꞌe xpayo̱ꞌo̱yda? Ax nu̱jomda tseꞌe je̱ o̱o̱ꞌku̱n je̱ Jesús du̱tuknu̱vaꞌnidi.
64 Vocês ouviram esta blasfêmia contra Deus! Então, o que resolvem? Todos estavam contra Jesus e aí o condenaram à morte.
65 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱tsójidi je̱tseꞌe du̱vintsoomdi, je̱tseꞌe du̱tsiiꞌkti, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Nu̱kó̱tsu̱ts nꞌit pa̱neꞌe tu̱mtsiiꞌkju̱. Vanꞌit tseꞌe je̱ tsapta̱kmutoompata̱jk vyimpa̱ꞌkxjidi jya̱pa̱ꞌkxjidi.
65 Então alguns começaram a cuspir nele. Cobriam o rosto dele, davam bofetadas nele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe! E também os guardas o pegaram e lhe deram bofetadas.
66 Ax avaꞌt tso̱ tseꞌe je̱ Pedro vyeꞌna je̱p taagujkp, je̱tseꞌe toꞌk je̱ ja̱jtspa ñu̱je̱ꞌyji, je̱ teeꞌts je̱ꞌe̱ veꞌe jya̱jtsjip vyeꞌna juuꞌ veꞌe du̱nu̱vintsa̱nika̱jxp je̱ teeꞌta̱jkta,
66 Pedro ainda estava lá embaixo no pátio, quando apareceu uma das empregadas do Grande Sacerdote .
67 je̱tseꞌe du̱ꞌix je̱ts je̱meꞌe je̱ Pedro du̱ma̱a̱txámy je̱ tsapta̱kmutoompata̱jkta. Ku veꞌe du̱vinꞌix, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―Mma̱a̱tvíttpap xa mits ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱yꞌit ya̱ Jesús, ya̱ nazarétit jayu.
67 Ela viu Pedro se esquentando perto do fogo, olhou bem para ele e disse: — Você também estava com Jesus de Nazaré.
68 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱kanatyukpa̱jkji. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Kaꞌa xa a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe nꞌixa, ni kaꞌats a̱tseꞌe nnu̱java pa̱n ti mitseꞌe mka̱jtsp. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro ñu̱jkx joma veꞌe je̱ zaguán, je̱tseꞌe je̱ naꞌatseev yꞌayaaxy.
68 Mas ele negou, dizendo: — Eu não o conheço. Não sei do que é que você está falando. E saiu para o corredor. Naquele momento, o galo cantou.
69 Vanꞌit tseꞌe je̱ ja̱jtspa je̱ Pedro du̱ꞌíxnuva je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe je̱p veꞌnidup: ―Je̱ꞌe̱ xa ya̱ꞌa̱ veꞌe nu̱toꞌk juuꞌ veꞌe xi Jesús du̱ma̱a̱tvíttp tu̱yꞌit.
69 Quando a empregada viu Pedro ali, começou a dizer aos que estavam perto: — Este homem é um deles.
70 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro je̱ Jesús du̱kanatyukpa̱jkjinuva. Je̱tseꞌe ve̱e̱ꞌn je̱ it ñajxy je̱tseꞌe je̱ꞌe̱ juuꞌ veꞌe je̱p ténidup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱nu̱u̱jmiko̱jtinuva je̱ Pedro: ―Tyú̱vam xa veꞌe je̱ts ya̱ꞌa̱ jyáyuva mitseꞌe ku̱x galiléait jayu mitseꞌe, nay veꞌem tseꞌe je̱ mko̱jtsu̱n.
70 Mas ele negou outra vez. Pouco depois, as pessoas que estavam ali disseram de novo a Pedro: — Não há dúvida de que você é um deles, pois você também é da Galileia.
71 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatsa̱a̱jv: ―Yꞌixp xa veꞌe je̱ Nteꞌyam je̱ts kaꞌa a̱tseꞌe ntaaya. Ñu̱jaꞌvinupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts ko̱ꞌo̱y nu̱ko̱tsa a̱tseꞌe ntaannit pa̱n kaꞌa a̱tseꞌe tyu̱va juuꞌ nka̱ts. Kaꞌa xa a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe xi jayu nꞌixa juuꞌ miitseꞌe mtijtup.
71 Aí Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem de quem vocês estão falando! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade!
72 Vanꞌit tseꞌe mume̱jtsk nax je̱ naꞌatseev yꞌayaaxy. Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌmyejts vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji ku veꞌe vyaajñ: “Kaꞌanum tseꞌe je̱ naꞌatseev yꞌayaꞌaxy vye̱ꞌnat me̱jtsk nax, mutoojk náxipts a̱ts mitseꞌe xkanatyukpu̱kju̱ vye̱ꞌnat.” Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Pedro vyinmaay je̱tseꞌe yaaxy.
72 Naquele instante o galo cantou pela segunda vez, e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro caiu em si e começou a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.