Marcos 11
Totontepec Mixe NT (MTO_WBT) vs NVT
1 Myutá̱midup tseꞌe vye̱ꞌnada je̱m Jerusalén. Je̱meꞌe ñaxta vyeꞌna joma veꞌe je̱ kajpu̱nda juuꞌ veꞌe du̱xa̱a̱jta Betania je̱ts Betfagé, je̱mpa veꞌe je̱ Olivos Ko̱pk, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱kejx nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk,
1 Quando já se aproximavam de Jerusalém, Jesus e seus discípulos chegaram às cidades de Betfagé e Betânia, no monte das Oliveiras. Jesus enviou na frente dois discípulos.
2 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Na̱jkxta xi piꞌk kajpu̱n ku̱jx juuꞌ veꞌe xi avinkujk. Ku veꞌe mje̱ꞌyadat, je̱ja tseꞌe xpaaꞌttat toꞌk je̱ burro kuvu̱u̱ꞌn, ni pá̱nanumts je̱ꞌe̱ veꞌe kyatuktsu̱u̱naja; muké̱jadats je̱tseꞌe xyakmíndat.
2 “Vão àquele povoado adiante”, disse ele. “Assim que entrarem, verão amarrado ali um jumentinho, no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no para cá.
3 Pa̱n mꞌamo̱tutú̱vijidup tseꞌe je̱ jayu pa̱n tya̱jxeꞌe xmuké̱jada, veꞌem tseꞌe xna̱a̱jmadat: “Je̱ Ma̱ja̱ Vintsa̱neꞌe du̱tso̱jkp, ax jatyji tseꞌe du̱ke̱jxu̱mpijtnuvat.”
3 Se alguém lhes perguntar: ‘O que estão fazendo?’, digam apenas: ‘O Senhor precisa dele e o devolverá em breve’.”
4 Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxti je̱tseꞌe du̱paatti je̱ burro kuvu̱u̱ꞌn je̱ja ta̱kꞌaagui, je̱ja veꞌe tooꞌ kujk tyena. Myuké̱jidup tseꞌe vye̱ꞌnada,
4 Os dois discípulos foram e encontraram o jumentinho na rua, amarrado junto a uma porta.
5 vanꞌit tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱m veꞌnidup: ―¿Tya̱jx tseꞌe xmuké̱jada xi burro?
5 Enquanto o desamarravam, algumas pessoas que estavam ali perguntaram: “O que vocês estão fazendo, desamarrando esse jumentinho?”.
6 Je̱tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi ax joꞌn je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi. Yakmaso̱o̱k tseꞌe.
6 Responderam conforme Jesus havia instruído, e os deixaram levar o animal.
7 Vanꞌit tseꞌe du̱yakje̱ꞌydi je̱ burro joma veꞌe je̱ Jesús, je̱tseꞌe je̱ vyit du̱tukja̱pe̱ꞌndi. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱tukpejt je̱ burro.
7 Os discípulos trouxeram o jumentinho, puseram seus mantos sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 Ax je̱ nu̱may jayu tseꞌe du̱ye̱ꞌptu je̱ vyitta je̱ja tooꞌ kujk joma veꞌe je̱ Jesús ñaxuvaꞌañ; viijnk tseꞌe du̱pojxtuvap je̱ tu̱u̱xu̱x aajy je̱tseꞌe je̱ja toꞌk tooꞌ aajy du̱va̱jvaꞌkxta.
8 Muitos da multidão espalharam seus mantos ao longo do caminho diante de Jesus, e outros espalharam ramos que haviam cortado nos campos.
9 Ax juuꞌ tseꞌe vintooꞌva̱jkijidup je̱ts juuꞌ veꞌe paꞌu̱xꞌo̱o̱kijidup, je̱ꞌe̱ tseꞌe ma̱kk vaandu: ―¡Yakma̱ja yakjaanchats ya̱ꞌa̱ veꞌe yꞌijtnit! ¡Je̱ Nteꞌyam je̱ kyunooꞌkxu̱n ma̱a̱t xa ya̱ꞌa̱ veꞌe juuꞌ veꞌe miimp je̱ Ma̱ja̱ Vintsá̱n ka̱jx!
9 E as pessoas, tanto as que iam à frente como as que o seguiam, gritavam: “Hosana! Bendito é o que vem em nome do Senhor!
10 ¡Kunuuꞌkx xa veꞌe je̱ kutojku̱n juuꞌ veꞌe miimp, je̱ kutojku̱n juuꞌ veꞌe veꞌem ijtp ax joꞌn je̱ nju̱jpit jáyuvamda David jye̱ꞌe̱ yꞌijt! ¡Yakma̱ja yakjaanchats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Nteꞌyam yꞌijtnit!
10 Bendito é o reino que vem, o reino de nosso antepassado Davi! Hosana no mais alto céu!”.
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱m jerusaleenit kyajpu̱n jo̱o̱tm je̱tseꞌe ñu̱jkx je̱p ma̱ja̱ tsapta̱ktaagujkp. Ax ku tseꞌe je̱p du̱ꞌixku̱jx, ta̱ tseꞌe je̱ it tyánayini vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe ñu̱jkx je̱m betániait kyajpu̱n ka̱jxm, je̱tseꞌe du̱ma̱a̱di je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk.
11 Jesus entrou em Jerusalém e foi ao templo. Depois de olhar tudo ao redor atentamente, voltou a Betânia com os Doze, porque já era tarde.
12 Je̱ kuꞌóxit tseꞌe cho̱o̱ꞌndi je̱m betániait kyajpu̱n ka̱jxm; yuꞌo̱o̱ꞌkjup tseꞌe vyeꞌna je̱ Jesús.
12 Na manhã seguinte, quando saíam de Betânia, Jesus teve fome.
13 Ax ku tseꞌe du̱ꞌix toꞌk je̱ higo ku̱p juuꞌ veꞌe jékum jaty je̱ts juuꞌ veꞌe aajyax veꞌnip, vanꞌit tseꞌe tya̱mi je̱tseꞌe na̱jkx du̱ꞌix pa̱n je̱meꞌe je̱ tya̱a̱jm. Ax ku tseꞌe jye̱ꞌy joma veꞌe je̱ higo ku̱p, kaꞌa tseꞌe du̱tipaaty, tum je̱ yꞌaajyji veꞌe, ku̱x kaꞌa veꞌe du̱ꞌaatsa vyeꞌna.
13 Viu que, a certa distância, havia uma figueira cheia de folhas e foi ver se encontraria figos. No entanto, só havia folhas, pois ainda não era tempo de dar frutos.
14 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ higo ku̱p du̱nu̱u̱jmi: ―Ni je̱ vinꞌita tseꞌe mko̱o̱ꞌkta̱ꞌminit. Myó̱tudu tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk.
14 Então Jesus disse à árvore: “Nunca mais comam de seu fruto!”. E os discípulos ouviram o que ele disse.
15 Ku veꞌe jye̱ꞌydi je̱m jerusaleenit kyajpu̱n ka̱jxm, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús tya̱jki je̱p ma̱ja̱ tsapta̱ktaagujkp je̱tseꞌe du̱vo̱jppitsumku̱jx nu̱jom pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p ajooydup ato̱o̱ꞌktup vyeꞌna, je̱tseꞌe du̱yakvippu̱mpijtku̱jx je̱ meen vinkuko̱o̱mpata̱jk je̱ myeesada je̱ts je̱ chu̱u̱jntku̱nda pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱to̱o̱ꞌktup je̱ pak.
15 Quando voltaram a Jerusalém, Jesus entrou no templo e começou a expulsar os que compravam e vendiam animais para os sacrifícios. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 Kaꞌa tseꞌe je̱ Jesús du̱yakjajtjidi je̱ jayu je̱tseꞌe du̱vvitsa̱náxtat du̱vitsu̱tá̱kadat je̱ pya̱a̱mdu̱k je̱p ma̱ja̱ tsapta̱ktaagujkp.
16 impediu todos de usarem o templo como mercado
17 Vanꞌit tseꞌe du̱yakꞌixpa̱jkti jidu̱ꞌu̱m: ―Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe je̱ Kunuuꞌkx Jatyán vyaꞌañ: “Ve̱ꞌe̱ tseꞌe a̱ts je̱ nta̱jk yꞌijtnit je̱ ta̱jk joma veꞌe toꞌk ka̱ꞌa̱jyji je̱ jayu chapka̱ts”; ax veꞌemts miits ya̱ꞌa̱ veꞌe tu̱xpa̱a̱mdini ax joꞌn “je̱ aajntk joma veꞌe je̱ me̱e̱ꞌtspa ñayꞌamókajada”.
17 e os ensinava, dizendo: “As Escrituras declaram: ‘Meu templo será chamado casa de oração para todas as nações’, mas vocês o transformaram num esconderijo de ladrões!”.
18 Ku veꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda ma̱a̱t je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta, vanꞌit tseꞌe du̱japayo̱ꞌydi vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ku̱du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjidi; ax cha̱ꞌkidup tseꞌe ku̱x nu̱jomeꞌe je̱ jayu atu̱va ato̱ki du̱tuktaajñ vintso̱ veꞌe yakꞌixpu̱jk.
18 Quando os principais sacerdotes e mestres da lei souberam o que Jesus tinha feito, começaram a tramar um modo de matá-lo. Contudo, tinham medo dele, pois o povo estava muito admirado com seu ensino.
19 Ax tánayinup tseꞌe, je̱tseꞌe je̱ Jesús cha̱a̱ꞌn je̱m kajpu̱n ka̱jxm.
19 Ao entardecer, Jesus e seus discípulos saíram da cidade.
20 Ax je̱ kujá̱pit tseꞌe ñajxtinuva joma veꞌe je̱ higo ku̱p, je̱tseꞌe du̱ꞌixti je̱ts ta̱ veꞌe je̱ ku̱p tya̱a̱tsni je̱ yꞌaaꞌts paat.
20 Na manhã seguinte, quando os discípulos passaram pela figueira que Jesus tinha amaldiçoado, notaram que ela estava seca desde a raiz.
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱jaaꞌmyejts vintso̱ veꞌe je̱ Jesús vyaajñ, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―Yakꞌixpa̱jkpa, ixu̱ je̱ higo ku̱p juuꞌ veꞌe mko̱ꞌo̱ñu̱ko̱jtsi, ta̱ tseꞌe tya̱a̱tsni.
21 Pedro se lembrou do que Jesus tinha dito à árvore e exclamou: “Veja, Rabi! A figueira que o senhor amaldiçoou secou!”.
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Jaanchjávada je̱ Nteꞌyam,
22 Então Jesus disse aos discípulos: “Tenham fé em Deus.
23 ku̱x tyú̱vam a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts pa̱n pa̱neꞌe du̱nu̱u̱jmip ya̱ ko̱pk: “Ke̱ꞌe̱ku̱ je̱ts nayꞌapómaja je̱m maaxy na̱jo̱o̱tm”, veꞌem tseꞌe tyónju̱t pa̱n kaꞌa veꞌe mye̱jtsvinmáy je̱m jyaꞌvin ka̱jxm je̱ts veꞌemeꞌe jyátu̱t.
23 Eu lhes digo a verdade: vocês poderão dizer a este monte: ‘Levante-se e atire-se no mar’, e isso acontecerá. É preciso, no entanto, crer que acontecerá, e não ter nenhuma dúvida em seu coração.
24 Je̱ꞌe̱ ka̱jxts a̱tseꞌe nvaꞌañ, pa̱n ti veꞌe mꞌamó̱tudup ku veꞌe mtsapko̱tsta, jaanchjávada je̱ts tónjup je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe mꞌamó̱tudup. Ax tónjupts je̱ꞌe̱ veꞌe.
24 Digo-lhes que, se crerem que já receberam, qualquer coisa que pedirem em oração lhes será concedido.
25 ’Ax ku tseꞌe mtsapkó̱tstat, me̱e̱ꞌkxjada tseꞌe je̱ tyo̱kin pa̱n pa̱n jatyeꞌe mtsoꞌoxpa̱jkju̱dup, ax veꞌem tseꞌe mto̱kinme̱e̱ꞌkxju̱duvat je̱ nTeeꞌamda, juuꞌ veꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm.
25 Quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem-no, para que seu Pai no céu também perdoe seus pecados.
26 Pa̱n kaꞌa tseꞌe xto̱kinme̱e̱ꞌkxta pa̱n pa̱n jatyeꞌe mmuto̱kintoojnju̱dup, nay kaꞌa tseꞌe mto̱kinme̱e̱ꞌkxju̱duvat je̱ nTeeꞌamda, juuꞌ veꞌe je̱m tsapjo̱o̱tm.
26 Mas, se vocês se recusarem a perdoar, seu Pai no céu não perdoará seus pecados”.
27 Vanꞌit tseꞌe vyimpijtti je̱m jerusaleenit kyajpu̱n ka̱jxm. Yo̱ꞌyp tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna joma veꞌe je̱ ma̱ja̱ tsapta̱jk, vanꞌit tseꞌe vyinkutá̱mijidi je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jkta, ma̱a̱t je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda,
27 Mais uma vez, voltaram a Jerusalém. Enquanto Jesus passava pelo templo, os principais sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo vieram até ele
28 je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌamo̱tutú̱vidi: ―¿Pa̱n tseꞌe tu̱mna̱ꞌmu̱xju̱ je̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe xtónu̱t? ¿Pa̱neꞌe ya̱ kutojku̱n mmo̱o̱jyjup?
28 e perguntaram: “Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu esse direito?”.
29 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi: ―Nay veꞌempats a̱tseꞌe nvaampa je̱ts a̱tseꞌe xꞌatso̱o̱vduvat. Pa̱n xꞌatso̱o̱vdupts a̱tseꞌe, vanꞌitts a̱ts miitseꞌe nvaajnjiduvat pa̱n ti kutojku̱n ka̱jx a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe ntun.
29 Jesus respondeu: “Eu lhes direi com que autoridade faço essas coisas se vocês responderem a uma pergunta:
30 ¿Pa̱n tseꞌe je̱ Juan je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakna̱pé̱tu̱t? ¿Je̱ Nteꞌyameꞌe, ukpu̱ je̱ jayu veꞌe? Vaajnjidikts a̱ts.
30 A autoridade de João para batizar vinha do céu ou era apenas humana? Respondam-me!”.
31 Ax vanꞌit tseꞌe du̱ko̱jtsmojkti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi: ―¿Vintso̱seꞌe ku̱nvaꞌnumda? Pa̱n vaꞌnumdup xa veꞌe je̱ts je̱ Nteꞌyameꞌe mo̱o̱jyju je̱ kutojku̱n, jidu̱ꞌu̱m tseꞌe xnu̱u̱jmimdat: “¿Tya̱jx tseꞌe xkajaanchjaꞌvidi juuꞌ veꞌe je̱ Juan kyo̱jts?”
31 Eles discutiram a questão entre si: “Se dissermos que vinha do céu, ele perguntará por que não cremos em João.
32 ¿Ukpu̱ vaꞌnumdapts vineꞌe je̱ts je̱ jayu veꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju? Ax jidu̱ꞌu̱m tseꞌe ñavyaajnjidi ku̱x cha̱ꞌkidupeꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe du̱nu̱jaꞌvidi je̱ts nu̱jomeꞌe je̱ jayu du̱jaanchjaꞌvidi je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Yakna̱pe̱jtpa Juan yꞌijt.
32 Mas será que ousamos dizer que era apenas humana?”. Tinham medo do que o povo faria, pois todos acreditavam que João era profeta.
33 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Jesús du̱ꞌatso̱o̱vdi je̱ts kaꞌa veꞌe du̱nu̱jávada pa̱n pa̱neꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱ Juan je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakna̱pé̱tu̱t. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Kaꞌats a̱tseꞌe nꞌavaꞌnivat je̱ts pa̱n a̱tseꞌe ya̱ kutojku̱n xmo̱o̱yp je̱ts a̱tseꞌe veꞌem ntun.
33 Por fim, responderam: “Não sabemos”. E Jesus replicou: “Então eu também não direi com que autoridade faço essas coisas”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.