Marcos 10
Totontepec Mixe NT (MTO_WBT) vs NAA
1 Ku veꞌe je̱ Jesús cha̱a̱ꞌn je̱m Capernaum, vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌy je̱m jadoꞌk adoꞌom Jordán ma̱ja̱ na̱paꞌam, myutá̱mip tseꞌe je̱m judéait yꞌit jo̱o̱tm. Je̱m tseꞌe nu̱may je̱ jayu ñayꞌamojkijidi joma veꞌe je̱ꞌe̱, je̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu du̱yakꞌixpu̱jk ax joꞌn du̱tún yꞌijt.
1 Saindo dali, Jesus foi para o território da Judeia e para além do Jordão. E outra vez as multidões se reuniram junto a ele, e, de novo, ele as ensinava, segundo o seu costume.
2 Vanꞌit tseꞌe je̱ fariseota̱jk du̱nu̱je̱ꞌydi je̱ Jesús je̱tseꞌe du̱tukka̱tsꞌíxtada. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―¿Yakjajtypeꞌe je̱ pavaꞌnu̱n je̱tseꞌe je̱ yaaꞌtya̱jk je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x du̱maso̱o̱knit?
2 E, aproximando-se alguns fariseus, o puseram à prova, perguntando: — É lícito ao marido repudiar a sua mulher?
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi: ―¿Vintso̱seꞌe je̱ Moisés du̱pavaajñ?
3 Jesus respondeu:
4 Je̱tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi: ―Yakjajt tseꞌe je̱ Moisés je̱tseꞌe je̱ yaaꞌtya̱jk je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x du̱maso̱o̱knit pa̱n tooꞌva̱jkpeꞌe je̱ na̱k du̱mo̱o̱ynit je̱tseꞌe yakꞌíxu̱t yaknu̱jávat je̱ts kaꞌa je̱ꞌe̱ veꞌe du̱ꞌuknu̱da̱ꞌa̱xini.
4 Eles disseram: — Moisés permitiu escrever uma carta de divórcio e repudiar.
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvjidi: ―Veꞌemeꞌe je̱ Moisés du̱jaajy ku̱x ma̱kkeꞌe je̱ jayu je̱ vyinmaꞌyu̱nda.
5 Mas Jesus lhes disse:
6 Ax ku tseꞌe je̱ jayu cho̱o̱ꞌntk, je̱ Nteꞌyam tseꞌe du̱pa̱a̱m toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk je̱ts toꞌk je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk.
6 Porém, desde o princípio da criação, Deus os fez homem e mulher.
7 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ yaaꞌtya̱jk je̱ tyeeꞌ je̱ tyaak du̱maso̱o̱knit je̱tseꞌe du̱ma̱a̱tnamyojkjinit je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x,
7 “Por isso o homem deixará o seu pai e a sua mãe e se unirá à sua mulher,
8 veꞌem tseꞌe nu̱me̱jtsk yꞌijttinit ax joꞌn toꞌk jáyuji. Ax kaꞌa tseꞌe yꞌukme̱jtskini, toꞌkji je̱ꞌe̱ veꞌe tu̱jyajttini.
8 tornando-se os dois uma só carne.” De modo que já não são mais dois, porém uma só carne.
9 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe, juuꞌ xa veꞌe je̱ Nteꞌyam tu̱du̱yaknamyukju̱, kaꞌa tseꞌe pa̱n nvaat du̱ꞌukyaknavyaꞌkxjinit.
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus ajuntou.
10 Ku tseꞌe je̱p tu̱jkp vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk yꞌamo̱tutú̱vijidi pa̱n ti je̱ꞌe̱ veꞌe tyijp juuꞌ veꞌe kyo̱jts.
10 Em casa, os discípulos voltaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi: ―Pa̱n pa̱n xa veꞌe je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x du̱maso̱o̱knup je̱tseꞌe je̱ viijnk ta̱ꞌa̱xta̱jk du̱pu̱k, yakvintsa̱ꞌkintó̱kipts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ navya̱jku̱n.
11 E Jesus lhes disse:
12 Je̱ts pa̱n je̱ ta̱ꞌa̱xta̱jk tseꞌe du̱maso̱o̱knup je̱ ñu̱yaaꞌy je̱tseꞌe je̱ viijnk yaaꞌtya̱jk du̱pu̱k, yakvintsa̱ꞌkintó̱kivapts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ navya̱jku̱n.
12 E, se ela repudiar o seu marido e casar com outro, comete adultério.
13 Vanꞌit tseꞌe du̱tuknu̱na̱jkxti je̱ piꞌk ónu̱kta je̱ Jesús je̱tseꞌe je̱ kya̱ꞌa̱j du̱tuknu̱kó̱nu̱t; ax je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk tseꞌe du̱kayakjajtjidup, je̱tseꞌe je̱ jayu du̱tuknu̱u̱jmidi.
13 Então trouxeram algumas crianças a Jesus para que as abençoasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Ku veꞌe je̱ Jesús du̱ꞌix, vanꞌit tseꞌe yꞌe̱jkji je̱tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmidi: ―Maso̱ꞌo̱kta miits ya̱ piꞌk ónu̱kta je̱ts a̱tseꞌe xnu̱míndat, kaꞌa tseꞌe xkayakjajtjadat, ku̱x je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe ijttup je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌeda ax joꞌn ya̱ piꞌk ónu̱kta.
14 Jesus, porém, vendo isto, indignou-se e disse-lhes:
15 Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ, pa̱n pa̱n xa veꞌe kanapya̱a̱jmjup je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm ax joꞌn je̱ piꞌk ónu̱k, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe je̱m tyá̱kat.
15 Em verdade lhes digo: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança de maneira nenhuma entrará nele.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱tseeꞌn je̱ piꞌk ónu̱kta, je̱tseꞌe je̱ kya̱ꞌa̱j du̱tuknu̱ka̱a̱jn, je̱tseꞌe du̱kunuuꞌkx.
16 Então, tomando as crianças nos braços e impondo-lhes as mãos, as abençoava.
17 Tá̱vani tseꞌe je̱ Jesús tyooꞌpú̱k vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe toꞌk je̱ jayu noomp vyinkutá̱miji. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱vinko̱xkteni, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―O̱y yakꞌixpa̱jkpa, ¿tis a̱ts vineꞌe ntónup je̱ts a̱tseꞌe njaye̱jpnit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp?
17 Pondo-se Jesus a caminho, um homem correu ao seu encontro e, ajoelhando-se diante dele, perguntou-lhe: — Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
18 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―¿Nteꞌyam a̱tseꞌe xtij ku veꞌe mvaꞌañ je̱ts o̱y a̱tseꞌe? Toꞌkji xa je̱ꞌe̱ veꞌe pa̱neꞌe o̱y, je̱ Nteꞌyamts je̱ꞌe̱ veꞌe.
18 Jesus respondeu:
19 Mnu̱jaꞌvip xa mitseꞌe je̱ pavaꞌnu̱n: “Kaꞌa tseꞌe myakjayuꞌo̱o̱ꞌku̱t, kaꞌa tseꞌe je̱ navya̱jku̱n xyakvintsa̱ꞌkintó̱kiyu̱t, kaꞌa tseꞌe mme̱e̱ꞌtsu̱t, kaꞌa tseꞌe je̱ jayu xnu̱vampé̱tu̱t, kaꞌa tseꞌe je̱ jayu xvinꞌa̱a̱ꞌnu̱t, vintsa̱ꞌa̱ga je̱ mteeꞌ je̱ mtaak.”
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não furte, não dê falso testemunho, não defraude ninguém, honre o seu pai e a sua mãe.”
20 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu yꞌatsa̱a̱jv: ―Yakꞌixpa̱jkpa, ku a̱tseꞌe piꞌknum nveꞌna, vanꞌítanits a̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe nu̱jom nkutyún.
20 Então o homem respondeu: — Mestre, tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyinꞌixji je̱ tso̱jku̱n ma̱a̱t, je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi: ―Jadoꞌk viijn tseꞌe mkaꞌijtu̱xju̱. Na̱jkxu̱ xto̱o̱ꞌkka̱jxni nu̱jom juuꞌ veꞌe mꞌixp mjayejpp je̱ts mo̱o̱yni je̱ meen je̱ ayo̱o̱va jayu, veꞌem tseꞌe je̱ o̱ꞌyin xjayé̱pu̱t je̱m tsapjo̱o̱tm. Ma̱kkpa̱mu̱ je̱ mjo̱o̱t je̱ mjaꞌvin je̱tseꞌe mtsaachpaaꞌtu̱t ax joꞌn je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ yꞌo̱o̱ꞌku̱n du̱ꞌana̱jkxip ku veꞌe je̱ cryuuz du̱paku̱ꞌu̱, vanꞌitts a̱tseꞌe xpamiinnit.
21 E Jesus, olhando para ele com amor, disse:
22 Vanꞌit tseꞌe je̱ jayu viijnk du̱jaꞌvi juuꞌ veꞌe je̱ Jesús kyo̱jts, vaꞌajts tsaachvinmaayp tseꞌe ña̱jkxni, ku̱x mayeꞌe o̱o̱y juuꞌ veꞌe yꞌixp jyayejpp.
22 Ele, porém, contrariado com esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱vinꞌixꞌapaaꞌviku̱jx pa̱n pa̱n jatyeꞌe naaꞌténijidup, je̱tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmidi: ―¡Tsoꞌox xa je̱ꞌe̱ veꞌe o̱o̱y je̱tseꞌe je̱ kumeen jayu ñapyá̱mjadat je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm!
23 Então Jesus, olhando ao redor, disse aos seus discípulos:
24 Ax ku tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ꞌamo̱tunajxti, atu̱va ato̱ki tseꞌe tyaandi. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidinuva: ―¡Tsoꞌoxeꞌe o̱o̱y je̱tseꞌe je̱ kumeen jayu ñapyá̱mjadat je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm!
24 Os discípulos estranharam estas palavras, mas Jesus insistiu em dizer-lhes:
25 Kaꞌa xa veꞌe choꞌoxa vintso̱ veꞌe je̱ camello ñáxu̱t je̱p xoꞌyu̱n jot ja̱a̱tp, je̱ꞌe̱ veꞌe tsoꞌox vintso̱ veꞌe je̱ kumeen jayu ñapyá̱mju̱t je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm.
25 É mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Vanꞌit tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk atu̱va ato̱ki du̱tuntuktaandi, je̱tseꞌe ñavyaajnjidi: ―Pa̱n veꞌem xa veꞌe, ¿pa̱nts vineꞌe o̱ꞌyixjup je̱tseꞌe du̱jaye̱jpnit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp?
26 Eles ficaram muito admirados, dizendo entre si: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
27 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyinꞌíxjidinuva je̱tseꞌe vyaajñ: ―Kaꞌa xa veꞌe je̱ jayu yꞌo̱ꞌyixjada je̱tseꞌe ñaajkpítsumjadat je̱p to̱kin ja̱a̱tp; ax je̱ Nteꞌyam, o̱ꞌyixjupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe je̱ jayu du̱yakpítsumu̱t je̱p to̱kin ja̱a̱tp, ku̱x nu̱jomeꞌe je̱ Nteꞌyam juuꞌ yꞌo̱ꞌyixkú̱xju̱.
27 Jesus, olhando para eles, disse:
28 Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro vyaajñ: ―Nmaso̱kka̱jx xa a̱a̱tseꞌe nu̱jom juuꞌ a̱a̱tseꞌe nꞌixp njayejpp vyeꞌna je̱ts a̱a̱ts mitseꞌe mpamiijn.
28 Então Pedro começou a dizer-lhe: — Eis que nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ, pa̱n pa̱n tseꞌe a̱ts ka̱jx je̱ts je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook ka̱jx du̱maso̱o̱kp je̱ tya̱jk, je̱ yꞌuts, je̱ yꞌajch, je̱ cha̱ꞌa̱, je̱ tyeeꞌ, je̱ tyaak, je̱ ñu̱da̱ꞌa̱x, je̱ yꞌónu̱k, ukpu̱ je̱ ñaax,
29 Jesus respondeu:
30 yakmo̱ꞌo̱pts je̱ꞌe̱ veꞌe u̱xyam mó̱kupx nax je̱ tya̱jk, je̱ yꞌuts, je̱ yꞌajch, je̱ cha̱ꞌa̱, je̱ tyeeꞌ, je̱ tyaak, je̱ yꞌónu̱k, je̱ts je̱ ñaax. Ax ku tseꞌe yakmo̱ꞌo̱t, yakjomtónup yaktitónupts je̱ꞌe̱ veꞌe. Je̱ts ku veꞌe je̱ nam it cho̱o̱ꞌndu̱ku̱t, joojntykinupts je̱ꞌe̱ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx.
30 que não receba, já no presente, cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, com perseguições; e, no mundo por vir, receberá a vida eterna.
31 Ax nu̱may tseꞌe juuꞌ veꞌe u̱xyam du̱nu̱má̱jidup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱nu̱piꞌkidinup.
31 Porém muitos primeiros serão últimos, e os últimos serão primeiros.
32 Je̱ja tseꞌe tooꞌ aajy vye̱ꞌnada, je̱meꞌe Jerusalén ña̱jkxta, je̱tseꞌe je̱ Jesús vyintooꞌvá̱kajada. Ax atu̱va ato̱ki tseꞌe tyanda je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, tsa̱ꞌkidup tseꞌe du̱paꞌu̱xꞌo̱o̱kada. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaknayꞌamojkijidi je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk joma veꞌe toꞌk je̱ apu̱k it, je̱tseꞌe du̱tukꞌíxnuva juuꞌ veꞌe tónjup kó̱tsjup je̱ Jesús ma̱a̱t.
32 Estavam a caminho, subindo para Jerusalém, e Jesus ia adiante dos seus discípulos. Estes se admiravam e o seguiam tomados de apreensões. E Jesus, chamando outra vez os doze para um lado, começou a revelar-lhes as coisas que deviam acontecer com ele, dizendo:
33 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Je̱m tseꞌe Jerusalén njaꞌmda. Je̱mts a̱tseꞌe nyakpá̱mu̱t je̱m je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsá̱n kya̱ꞌmda je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk kya̱ꞌmda, je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe xtuknu̱vánadap je̱ nꞌo̱o̱ꞌku̱n, je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe xpá̱mdap je̱m je̱ viijnk jayu kya̱ꞌm
33 — Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas. Eles vão condená-lo à morte e entregá-lo aos gentios.
34 juuꞌ a̱tseꞌe xnu̱xiꞌiktap xtukxiꞌiktap je̱ts a̱tseꞌe xvó̱ptat, xnu̱tsójadapts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts a̱tseꞌe xyakꞌo̱o̱ꞌktat. Ax joojntykpa̱jknuvapts a̱tseꞌe kutoojk xa̱a̱j, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
34 Vão zombar dele, cuspir nele, açoitá-lo e matá-lo; mas, depois de três dias, ressuscitará.
35 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyinkutá̱mijidi je̱ Santiago ma̱a̱t je̱ Juan, je̱ Zebedeo je̱ myajntkta̱jk je̱ꞌe̱ veꞌeda, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmidi: ―Yakꞌixpa̱jkpa, uk mtónupeꞌe je̱ maaꞌyu̱n juuꞌ a̱a̱tseꞌe nꞌamó̱tuvup.
35 Então se aproximaram dele Tiago e João, filhos de Zebedeu, dizendo: — Mestre, queremos que o senhor nos conceda o que vamos pedir.
36 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi: ―¿Tiseꞌe mtso̱jktup je̱ts a̱ts miitseꞌe ntoojnjadat?
36 E Jesus lhes perguntou:
37 Vanꞌit tseꞌe vyaandi: ―Xmo̱o̱ynup a̱a̱tseꞌe toꞌk aaj je̱ts a̱a̱tseꞌe nꞌa̱jxtknit joma veꞌe je̱ mkutojku̱n, toꞌk je̱ja mꞌakaꞌyu̱n paꞌayi je̱ts jadoꞌk je̱ja mꞌanaja̱paꞌayi.
37 Eles responderam: — Permite-nos que, na sua glória, nos assentemos um à sua direita e o outro à sua esquerda.
38 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi: ―Kaꞌa xa veꞌe xnu̱jávada juuꞌ veꞌe mꞌamó̱tudup. ¿Mꞌo̱ꞌyixju̱dupeꞌe je̱ts je̱ tsaachpaatu̱n xyaknáxtat juuꞌ a̱tseꞌe nyaknáxup, uk mꞌo̱ꞌyixju̱dupeꞌe je̱tseꞌe xmuté̱nadat veꞌem je̱ tsaachpaatu̱n ax joꞌn a̱tseꞌe nmuté̱nat?
38 Mas Jesus lhes disse:
39 Je̱tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi: ―Xꞌo̱ꞌyixjup xa a̱a̱tseꞌe. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi: ―Tyú̱vam xa veꞌe, je̱ tsaachpaatu̱n juuꞌ a̱tseꞌe nyaknáxup, myaknajxtuvapts miits je̱ꞌe̱ veꞌe; je̱ts je̱ tsaachpaatu̱n juuꞌ a̱tseꞌe nmuté̱nap, mmuténiduvapts miits je̱ꞌe̱ veꞌe.
39 Eles responderam: — Podemos. Então Jesus lhes disse:
40 Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe juuꞌ veꞌe mtijtup je̱tseꞌe mꞌa̱jxtktinit je̱ja a̱ts nꞌakaꞌyu̱n paꞌayi a̱ts nꞌanaja̱paꞌayi, ka á̱tsapts je̱ꞌe̱ veꞌe xtukka̱daakp je̱ts a̱ts miits je̱ꞌe̱ veꞌe nmo̱ꞌo̱dat, je̱ꞌe̱ je̱ꞌe̱ veꞌe yakmo̱ꞌo̱dap juuꞌ veꞌe a̱ts je̱ nTeeꞌ tyuknu̱pa̱a̱jmtki.
40 Quanto a sentar à minha direita ou à minha esquerda, não me compete concedê-lo, pois é para aqueles a quem está preparado.
41 Ax ku tseꞌe du̱ꞌamo̱tunajxti je̱ janu̱majk ixpa̱jkpa, vanꞌit tseꞌe du̱mujo̱tmaꞌtti je̱ Santiago ma̱a̱t je̱ Juan.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar indignados com Tiago e João.
42 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaaxjidi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Mnu̱jaꞌvidup xa miitseꞌeda je̱ts je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe yakkutojktup juuꞌ veꞌe ka je̱ israeejlit jáyuvapta, ma̱kk tseꞌe je̱ kyutojku̱n du̱pa̱mda, ax je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱nu̱má̱jidup je̱ꞌe̱ ma̱a̱tta, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱pavaandup je̱tseꞌe jatyji yaktónu̱t ax joꞌn du̱ꞌo̱yjávada.
42 Mas Jesus, chamando todos para junto de si, disse:
43 Ax kaꞌats miitseꞌe mveꞌemada. Pa̱n pa̱n xa veꞌe du̱tso̱jkp je̱tseꞌe du̱nu̱má̱jat, veꞌem tseꞌe ñapyá̱mju̱t ax joꞌn je̱ pattoꞌniva ku̱yꞌijt;
43 Mas entre vocês não é assim; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vocês, que se coloque a serviço dos outros;
44 pa̱n pa̱n tseꞌe du̱tso̱jkp je̱tseꞌe du̱nu̱vintsá̱nat, veꞌem tseꞌe ñapyá̱mju̱t ax joꞌn je̱ toompa ku̱yꞌijt.
44 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que seja servo de todos.
45 Veꞌem ax joꞌn a̱ts; ka je̱ꞌe̱p xa a̱tseꞌe nnu̱miimp je̱ts a̱tseꞌe nyakpattónat, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp, je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts a̱tseꞌe je̱ jayu mpattónat je̱ts a̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu je̱ tyo̱kin nkuve̱jtjadat ku a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nkuꞌo̱o̱ꞌkat, veꞌem tseꞌe du̱jaye̱jptinit je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
45 Pois o próprio Filho do Homem não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
46 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱a̱t je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk jye̱ꞌydi je̱m jericoojit kyajpu̱n ka̱jxm. Ku veꞌe cho̱o̱ꞌndini ma̱a̱t je̱ nu̱may jayu, je̱m tseꞌe chu̱u̱na vyeꞌna tooꞌ paꞌam toꞌk je̱ viints jayu juuꞌ veꞌe je̱ puta̱jkin du̱ꞌamo̱tu, Bartimeo je̱ꞌe̱ veꞌe xya̱a̱j, je̱ Timeo je̱ myajntk.
46 E foram para Jericó. Quando Jesus saía de Jericó, juntamente com os discípulos e numerosa multidão, Bartimeu, um cego mendigo, filho de Timeu, estava sentado à beira do caminho
47 Ku veꞌe je̱ viints jayu du̱mo̱tu je̱ts naxuvaampeꞌe je̱ Jesús, je̱ nazarétit jayu, vanꞌit tseꞌe ma̱kk du̱muka̱jts, je̱tseꞌe vyaajñ: ―¡Jesús, je̱ David je̱ chaan je̱ kyo̱o̱j juuꞌ veꞌe yakkutojknup, tukmo̱ꞌtk a̱ts toꞌk aaj!
47 e, ouvindo que era Jesus, o Nazareno, começou a gritar: — Jesus, Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
48 Je̱ nu̱may jayu tseꞌe na̱ꞌmu̱xju je̱tseꞌe yꞌamo̱ꞌo̱tu̱t. Ax nu̱yojk ma̱kkts je̱ꞌe̱ veꞌe tyunjaaꞌkvaajñ: ―¡Je̱ David je̱ chaan je̱ kyo̱o̱j juuꞌ veꞌe yakkutojknup, tukmo̱ꞌtk a̱ts toꞌk aaj!
48 E muitos o repreendiam para que se calasse, mas ele gritava cada vez mais: — Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
49 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaꞌktaajñ je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi je̱tseꞌe du̱yakmíndat. Ku veꞌe o̱jts du̱yaaxjada je̱ viints jayu, vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Jo̱tꞌama̱ja, te̱na, u̱xe̱m xa veꞌe mnu̱ké̱xaja.
49 Jesus parou e disse: Chamaram, então, o cego, dizendo-lhe: — Coragem! Levante-se, porque ele está chamando você.
50 Vanꞌit tseꞌe je̱ viints jayu je̱ vyita̱niꞌkx du̱nasꞌo̱jti, je̱tseꞌe ye̱jtsu̱k, je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱nu̱jkx.
50 Atirando a capa para o lado, o cego levantou-se de um salto e foi até onde estava Jesus,
51 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―¿Tiseꞌe mtsa̱jkp je̱ts a̱ts mitseꞌe ntoojnjat? Vanꞌit tseꞌe je̱ viints jayu yꞌatsa̱a̱jv: ―Yakꞌixpa̱jkpa, je̱ꞌe̱ xa a̱tseꞌe ntsa̱jkp je̱ts a̱ts mitseꞌe xyakvinꞌixpá̱ku̱t.
51 que lhe perguntou: O cego respondeu: — Mestre, que eu possa ver de novo.
52 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―Na̱jkxn, ta̱ xa veꞌe mjo̱tka̱daakni ku̱x a̱tseꞌe a̱tseꞌe tu̱xjaanchjáva. Ax jatyji tseꞌe vyinꞌixpa̱jkni je̱tseꞌe je̱ Jesús du̱panu̱jkx.
52 Então Jesus lhe disse: E imediatamente passou a ver e foi seguindo Jesus estrada afora.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.