Lucas 9

Totontepec Mixe NT (MTO_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaknayꞌamojkiji je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe du̱mo̱o̱jy je̱ kutojku̱n je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap du̱yakpítsumdat je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda je̱tseꞌe je̱ jayu du̱tuknu̱vaꞌatstat jyajuuꞌpaꞌama juuꞌ veꞌe mya̱a̱tta.
1 Jesus reuniu os Doze e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar enfermidades.
2 Vanꞌit tseꞌe du̱ke̱jxti kaꞌamaayva, je̱tseꞌe je̱ jayu du̱tuknu̱jávadat je̱ts cha̱jkpeꞌe je̱ Nteꞌyam je̱tseꞌe je̱ jayu ñapya̱a̱jmjidinit je̱m je̱ꞌe̱ yꞌam kya̱ꞌm, je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱daꞌaktat pa̱n pa̱n jatyeꞌe pa̱jkju̱dup.
2 Depois, enviou-os para anunciar o reino de Deus e curar os enfermos.
3 Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Kaꞌa tseꞌe ti xmutso̱o̱ꞌndat juuꞌ veꞌe mꞌajo̱o̱tadap je̱ja tooꞌ aajy, kaꞌa tseꞌe xmutso̱o̱ꞌndat je̱ tajk, kaꞌa tseꞌe je̱ apa̱jkin, kaꞌa tseꞌe je̱ tsapkaaky, ni kaꞌava tseꞌe je̱ meen. Toꞌk niꞌkxji veꞌe je̱ mvit xmuna̱jkxtat juuꞌ veꞌe mjaye̱jptup.
3 Ele os instruiu, dizendo: “Não levem coisa alguma em sua jornada. Não levem cajado, nem bolsa de viagem, nem comida, nem dinheiro, nem mesmo uma muda de roupa extra.
4 Ku̱jyajomatu̱jka tseꞌe mtá̱kadat, je̱ja tseꞌe mnamyáyjadat pa̱n vinxu̱p xa̱a̱j veꞌe mtanavaꞌanda je̱m kajpu̱n ka̱jxm.
4 Aonde quer que forem, hospedem-se na mesma casa até partirem da cidade.
5 Pa̱n joma tseꞌe je̱ jayu mkakuvá̱kjada, mtso̱o̱ꞌndinup tseꞌe je̱m je̱tseꞌe xvinxíttat je̱ mtekta je̱tseꞌe vyánu̱ku̱t je̱ naxvay juuꞌ veꞌe tu̱xpavaꞌakta je̱m kyajpu̱n jo̱o̱tm, veꞌem tseꞌe du̱nu̱jávadat je̱ts ka ó̱yap je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe tyoondup.
5 E, se uma cidade se recusar a recebê-los, sacudam a poeira dos pés ao saírem, em sinal de reprovação”.
6 Na̱jkxtuts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱m nu̱jom piꞌk kajpu̱n ka̱jxmda, veꞌem tseꞌe du̱vaajnjada je̱ jayu je̱ o̱y ka̱ts je̱ o̱y ayook, yakjo̱tka̱daaktuvap tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe pa̱jkju̱dup jyajomatso̱va.
6 Então começaram a percorrer os povoados, anunciando as boas-novas e curando os enfermos.
7 Ku veꞌe je̱ yakkutojkpa Herodes je̱ ka̱ts du̱mo̱tu ti veꞌe je̱ Jesús tyuump, o̱o̱y tseꞌe je̱ vinmaꞌyu̱n du̱tunjayejp ku̱x je̱meꞌe juuꞌ veꞌe vaandup je̱ts joojntykpa̱jknuva veꞌe je̱ Yakna̱pe̱jtpa Juan.
7 Quando Herodes Antipas ouviu falar de tudo que Jesus fazia, ficou perplexo, pois alguns diziam que João Batista havia ressuscitado dos mortos.
8 Je̱mpa tseꞌe pa̱n pa̱neꞌe vaanduvap je̱ts je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa Elías je̱ꞌe̱ veꞌe, je̱ꞌe̱ veꞌe joojntykpa̱jknuva je̱tseꞌe ñaajknu̱ke̱ꞌxnata̱jkijinuva. Nay je̱mpa tseꞌe pa̱n pa̱neꞌe vaanduvap je̱ts joojntykpa̱jknuva veꞌe je̱ viijnk juuꞌ veꞌe ijt je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa.
8 Outros acreditavam que Jesus era Elias, ou um dos antigos profetas que tinha voltado à vida.
9 Ax je̱ Herodes tseꞌe vaan: ―Nyakjayyukpojxjinu xa a̱tseꞌe je̱ Juan. ¿Pa̱nts je̱ꞌe̱ nꞌit vineꞌe juuꞌ a̱tseꞌe o̱o̱y je̱ jayu xtuntukmumaajntyktup? Yakꞌixuvaan tseꞌe je̱ Jesús.
9 “Eu decapitei João”, dizia Herodes. “Então quem é o homem sobre quem ouço essas histórias?” E procurava ver Jesus.
10 Ku veꞌe je̱ kuka̱tsivata̱jk vyimpijttini, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱vaajnjidi pa̱n ti jatyeꞌe o̱jts du̱tonda. Vanꞌit tseꞌe pyavo̱o̱jvjidi je̱tseꞌe ña̱jkxti joma veꞌe toꞌk je̱ apu̱k it, je̱ betsáidait kajpu̱n muta̱m.
10 Quando os apóstolos voltaram, contaram a Jesus tudo que tinham feito. Em seguida, Jesus se retirou para a cidade de Betsaida, a fim de estar a sós com eles.
11 Ku veꞌe je̱ nu̱may jayu du̱nu̱jaꞌvidi, vanꞌit tseꞌe du̱pana̱jkxti je̱ Jesús. Vanꞌit tseꞌe kyuva̱jkjidi, je̱tseꞌe vyaꞌnu̱xjidi vintso̱ je̱ꞌe̱ veꞌe ku veꞌe je̱ jayu yꞌitta je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm, je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱daakni pa̱n pa̱n jatyeꞌe pa̱jkju̱dup.
11 As multidões descobriram seu paradeiro e o seguiram. Ele as recebeu, ensinou-lhes a respeito do reino de Deus e curou os que estavam enfermos.
12 Ku veꞌe tánani je̱ it vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ ñu̱makme̱jtsk ixpa̱jkpata̱jk vyinkutá̱mijidi je̱tseꞌe ña̱ꞌmu̱xjidi: ―Pake̱jxtini toꞌk aaj ya̱ jáyuda je̱tseꞌe na̱jkx du̱ꞌíxtada je̱ kyaaky je̱ tyo̱jkx je̱m piꞌk kajpu̱n ka̱jxmda je̱ts je̱m kam jo̱o̱tm je̱ts je̱ it joma veꞌe pyo̱o̱ꞌkxtat, ku̱x kaꞌa xa veꞌe yaja tii ni tía joma u̱u̱ꞌmeꞌe yájada.
12 No fim da tarde, os Doze se aproximaram e lhe disseram: “Mande as multidões aos povoados e campos vizinhos, para que encontrem comida e abrigo para passar a noite, pois estamos num lugar isolado”.
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xjidi: ―Miitseꞌe myakkáydap. Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi: ―Kaꞌa xa a̱a̱tseꞌe u̱xyam ntima̱a̱da, mugo̱o̱xkji a̱a̱tseꞌe yap je̱ tsapkaaky nma̱a̱da je̱ts me̱jtskji je̱ ajkx. ¿Ukpu̱ na̱jkxp a̱a̱ts vineꞌe njoy je̱ kaaky je̱ to̱jkx je̱tseꞌe nu̱jom kyáydat?
13 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Temos apenas cinco pães e dois peixes”, responderam. “Ou o senhor espera que compremos comida para todo esse povo?”
14 Ax je̱ jayu tseꞌe juuꞌ veꞌe je̱m veꞌnidup, nu̱mugo̱o̱xk miijl joꞌn tseꞌe yꞌijtti je̱ yaaꞌtya̱jk. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpada: ―Pa̱jkvaꞌkxtats ya̱ jayu nu̱vu̱jxtkupxu̱k majk jaty joꞌn je̱tseꞌe xyakꞌa̱jxtu̱ktat.
14 Havia ali cerca de cinco mil homens. Jesus respondeu: “Digam a eles que se sentem em grupos de cinquenta”.
15 Veꞌem tseꞌe du̱toondi. Je̱tseꞌe nu̱jom yꞌa̱jxtkti.
15 Os discípulos seguiram sua instrução, e todos se sentaram.
16 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱ko̱o̱jnu̱k mugo̱o̱xk je̱ tsapkaaky je̱ts me̱jtsk je̱ ajkx. Vanꞌit tseꞌe je̱m tsajm tso̱ pyatꞌix je̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kuko̱jtsji. Vanꞌit tseꞌe du̱yakvaꞌkxy, je̱tseꞌe du̱mo̱o̱ydi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk, je̱tseꞌe je̱ nu̱may jayu du̱tukvinkuka̱ꞌyidi.
16 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu-os em pedaços e os entregou aos discípulos para que distribuíssem ao povo.
17 Ax nu̱jom tseꞌe je̱ jayu kyaaydi je̱tseꞌe kyooxjidi. Ku veꞌe je̱ jayu kyakya̱jxti, vanꞌit tseꞌe du̱pa̱kmojktini jamakme̱jtsk kach je̱ tsapkaaky kunax je̱ts je̱ ajkx kunax.
17 Todos comeram à vontade, e os discípulos encheram ainda doze cestos com as sobras.
18 Toꞌk nax tseꞌe je̱ Jesús naaydum chapka̱jts. Je̱m tseꞌe je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱ma̱a̱dada vyeꞌna. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌamo̱tutú̱vijidi: ―¿Vintso̱seꞌe je̱ jayu vyaꞌanda, pá̱nu̱k a̱tseꞌe?
18 Certo dia, Jesus orava em particular, acompanhado apenas dos discípulos. Ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”.
19 Vanꞌit tseꞌe yꞌatso̱o̱vdi: ―Je̱m xa veꞌe pa̱neꞌe vaandup je̱ts mitseꞌe je̱ Yakna̱pe̱jtpa Juan, je̱mpa tseꞌe pa̱neꞌe vaanduvap je̱ts je̱ Elías mitseꞌe, nay je̱mpa tseꞌe pa̱neꞌe vaanduvap je̱ts mitseꞌe nu̱toꞌk juuꞌ veꞌe ijt je̱ Nteꞌyam je̱ yꞌayook ko̱jtsnajxpa, je̱ꞌe̱k tseꞌe joojntykpa̱jknuva.
19 Os discípulos responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros ainda, que é um dos profetas antigos que ressuscitou”.
20 Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutú̱vidi: ―Je̱ts miitsta, ¿vintso̱ts miitseꞌe mvaanduva je̱ts pa̱n a̱tseꞌe? Vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro yꞌatsa̱a̱jv: ―Mits xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Cristo, juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam vyinko̱o̱n je̱tseꞌe yakkutojknit.
20 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo enviado por Deus!”.
21 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱tukpavaandi je̱ts ni pa̱na veꞌe du̱kavaajnjadat je̱ts je̱ꞌe̱ je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Cristo.
21 Jesus advertiu severamente seus discípulos de que não dissessem a ninguém quem ele era.
22 Je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi: ―Tun vinko̱pk xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts a̱tseꞌe o̱o̱y ntuntsaachpaaꞌtu̱t. Kaꞌats a̱tseꞌe xkuvá̱ktat je̱ israeejlit je̱ myú̱jit jáyuda, je̱ teeꞌta̱jk je̱ vyintsa̱nda, je̱ts je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk. Xyakꞌo̱o̱ꞌktapts a̱tseꞌe je̱ jayu; ax joojntykpa̱jknuvapts a̱tseꞌe kutoojk xa̱a̱j, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
22 “É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas”, disse. “Ele será rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará.”
23 Vanꞌit tseꞌe du̱nu̱u̱jmidi nu̱jom je̱ jáyuda: ―Pa̱n pa̱n xa veꞌe du̱tso̱jkp je̱tseꞌe yꞌijtnit a̱ts ma̱a̱t, vaꞌan tseꞌe du̱maso̱kka̱jxni je̱ yꞌavintso̱ vinmaꞌyu̱n, je̱tseꞌe jó̱vum xa̱a̱j je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin du̱ma̱kkpá̱mu̱t je̱tseꞌe chaachpaaꞌtu̱t ax joꞌn je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ yꞌo̱o̱ꞌku̱n du̱ꞌana̱jkxip ku veꞌe je̱ cryuuz du̱paku̱ꞌu̱, je̱ts a̱tseꞌe xpamiinnit.
23 Disse ele à multidão: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome diariamente sua cruz e siga-me.
24 Ku̱x pa̱n pa̱n xa a̱tseꞌe xkajaanchjaꞌvip ku̱xeꞌe du̱tsa̱ꞌa̱ga je̱tseꞌe yꞌo̱o̱ꞌku̱t, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱jayé̱pu̱t je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp. Ax pa̱n pa̱nts a̱tseꞌe ijtp xjaanchjaꞌvip, ó̱yameꞌe yꞌo̱o̱ꞌku̱t a̱ts ka̱jx, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱jaye̱jpnup je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp.
24 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a salvará.
25 Ni vinxu̱pa xa je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ jayu kyatoꞌnu̱xju̱t ku veꞌe du̱je̱ꞌe̱iká̱xu̱t nu̱jom ya̱ naxviijnit it je̱tseꞌe vyintó̱kiyu̱t je̱ jayu je̱ jyo̱o̱t je̱ jyaꞌvin.
25 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder ou destruir a própria vida?
26 Ku̱x pa̱n pa̱n xa a̱tseꞌe xtuktso̱ꞌo̱tyoomp je̱tseꞌe a̱ts je̱ nka̱ts je̱ nꞌayook du̱tuktso̱ꞌo̱tyoompa, ntuktso̱ꞌo̱tyoompapts a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe ku a̱tseꞌe nmiinnuvat a̱ts je̱ nma̱jin ma̱a̱t, a̱ts je̱ nTeeꞌ je̱ mya̱jin ma̱a̱t, je̱ts je̱ vaꞌajts ángeles je̱ mya̱jin ma̱a̱t.
26 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier em sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ je̱ts je̱ja veꞌe je̱ jáyuda juuꞌ veꞌe yaja ijttup je̱tseꞌe kyaꞌo̱o̱ꞌktat pa̱n kaꞌana veꞌe du̱ꞌixta je̱ Nteꞌyam je̱ kyutojku̱n myin.
27 Eu lhes digo a verdade: alguns que aqui estão não morrerão antes de ver o reino de Deus!”.
28 Toodojtu̱k xa̱a̱j joꞌnani tseꞌe je̱ it ñaxy vyeꞌna ku veꞌe je̱ Jesús veꞌem vyaajñ, vanꞌit tseꞌe ñu̱jkx tsapko̱jtspa, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱vo̱vu̱tso̱o̱ꞌn je̱ Pedro, je̱ Santiago, ma̱a̱t je̱ Juan. Vanꞌit tseꞌe pye̱jtti joma veꞌe toꞌk je̱ ko̱pk.
28 Cerca de oito dias depois, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago a um monte para orar.
29 Tsapko̱jtsp tseꞌe je̱ Jesús vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe je̱ vyiijn je̱ yꞌaaj tyikts je̱tseꞌe je̱ vyit o̱jts tyumpo̱o̱ꞌpikú̱x je̱tseꞌe yꞌajaj yꞌatu̱ꞌkx.
29 Enquanto ele orava, a aparência de seu rosto foi transformada, e suas roupas se tornaram brancas e resplandecentes.
30 Vanꞌit tseꞌe vyaꞌkke̱ꞌxti nu̱me̱jtsk je̱ yaaꞌtya̱jk je̱tseꞌe du̱ma̱a̱tnakyo̱jtsjidi je̱ Jesús. Je̱ Moisés je̱ts je̱ Elíasts je̱ꞌe̱ veꞌe ijttu.
30 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
31 Naaꞌvíttju̱dupts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ tsapjo̱o̱tmit ma̱jin; je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe kyo̱jtstup ku veꞌe je̱ Jesús yꞌo̱o̱ꞌku̱t je̱m Jerusalén.
31 Tinham um aspecto glorioso e falavam sobre a partida de Jesus, que estava para se cumprir em Jerusalém.
32 Manajxtu tseꞌe je̱ Pedro ma̱a̱t je̱ myujatyooꞌta̱jk. Ku tseꞌe jyo̱tvijti, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌixti je̱ Jesús je̱ mya̱jin ma̱a̱t je̱ts janu̱me̱jtsk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe je̱ Jesús mya̱a̱tténidup.
32 Pedro e os outros lutavam contra o sono, mas acabaram despertando e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Na̱jkxtinup tseꞌe vye̱ꞌnada nu̱me̱jtsk je̱ jayu, vanꞌit tseꞌe je̱ Pedro du̱nu̱u̱jmi je̱ Jesús: ―Yakꞌixpa̱jkpa, o̱y xa je̱ꞌe̱ veꞌe ku a̱a̱tseꞌe yaja nꞌit. Vaꞌants a̱a̱ts du̱pu̱mu̱ toojk je̱ piꞌk ojts atya̱jk: toꞌk mits mje̱ꞌe̱, je̱ts toꞌk je̱ Moisés jye̱ꞌe̱, je̱ts jadoꞌk je̱ Elías jye̱ꞌe̱. Ax kaꞌa tseꞌe je̱ Pedro du̱nu̱java pa̱n ti veꞌe kya̱jtsp.
33 Quando Moisés e Elias iam se retirando, Pedro, sem saber o que dizia, falou: “Mestre, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
34 Ko̱jtspna tseꞌe vyeꞌna ku veꞌe toꞌk pa̱k je̱ vínu̱ts ñu̱je̱ꞌyjidi je̱tseꞌe yoꞌtsjidi. Ax tsa̱ꞌkidu tseꞌe je̱ ixpa̱jkpata̱jk ku veꞌe yoꞌtsꞌukvaajnjidi je̱ vínu̱ts.
34 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem surgiu e os envolveu, enchendo-os de medo.
35 Je̱p tseꞌe vínu̱ts akujkp myo̱tu toꞌk je̱ ayook. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Ya̱ꞌa̱ xa veꞌe a̱ts je̱ nꞌOnu̱k, juuꞌ a̱tseꞌe o̱o̱y ntuntsa̱jkp. Amo̱tunaxta juuꞌ veꞌe kya̱jtsp.
35 Então uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho, meu Escolhido. Ouçam-no!”.
36 Ku veꞌe je̱ ayook yꞌatu̱vi, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌixti je̱ts naaydumeꞌe je̱ Jesús vyeꞌnini; ama̱ꞌa̱t tseꞌe tyaandi. Kaꞌa tseꞌe du̱pa̱nvaajnjidi juuꞌ veꞌe yꞌixtu, vanꞌítnumeꞌe ku veꞌe je̱ Jesús jyoojntykpa̱jknuva.
36 Quando a voz silenciou, só Jesus estava ali. Naquela ocasião, os discípulos não contaram a ninguém o que tinham visto.
37 Je̱ kuꞌóxit tseꞌe, je̱meꞌe ko̱pk viinm kya̱daaktini vyeꞌna, vanꞌit tseꞌe nu̱may je̱ jayu je̱ Jesús du̱ꞌana̱jkxidi.
37 No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Je̱m tseꞌe nu̱may jayu akojkm toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk vyeꞌna juuꞌ veꞌe ma̱kk du̱muko̱jts je̱ Jesús, je̱tseꞌe vyaajñ: ―Yakꞌixpa̱jkpa, ixu̱ toꞌk aaj a̱ts je̱ nmajntk ku̱x je̱ꞌe̱jyji veꞌe toꞌk a̱ts nmajntkip.
38 Um homem na multidão gritou: “Mestre, suplico-lhe que veja meu filho, o único que tenho!
39 Ax toꞌk tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap a̱ts je̱ nꞌónu̱k du̱mach je̱tseꞌe du̱yakyaꞌaxy, je̱tseꞌe du̱xitu̱yo̱ꞌo̱y je̱tseꞌe je̱p a̱ts je̱ nꞌónu̱k yꞌávup pyítsum je̱ a̱a̱ꞌpk. Ax tsaachpaatp tseꞌe a̱ts je̱ nꞌónu̱k, kaꞌa tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap myaso̱ꞌo̱kuvaꞌañju̱.
39 Um espírito impuro se apodera dele e o faz gritar. Lança-o em convulsões e o faz espumar pela boca. Sacode-o violentamente e quase nunca o deixa em paz.
40 Tá̱vani xa a̱tseꞌe njamunooꞌkxtu̱kta ya̱ mꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe du̱yakpítsumdat je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, ax kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixjidi.
40 Supliquei a seus discípulos que o expulsassem, mas eles não conseguiram”.
41 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv: ―¡Miits xa je̱ꞌe̱ veꞌeda juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱kajaanchjaꞌvidup je̱ts ka vintú̱vap je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe mtoondup! ¿Joma vaatts a̱tseꞌe njaaꞌkjaꞌítu̱t miits ma̱a̱tta je̱tseꞌe njaaꞌkjamuté̱nadat? Yakminu̱ je̱ mꞌónu̱k.
41 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês e terei de suportá-los?”. Então disse ao homem: “Traga-me seu filho”.
42 Ax ku tseꞌe je̱ mix ónu̱k du̱yakna̱jkxti je̱ja je̱ Jesús vyinkujk, vanꞌit tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap yakkítuji je̱tseꞌe xyitu̱yo̱ꞌyji. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱tuknu̱u̱jmi je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱tseꞌe du̱yakjo̱tka̱daakni je̱ mix ónu̱k, je̱tseꞌe je̱ tyeeꞌ du̱tukka̱ta̱jkinuva.
42 Quando o menino se aproximou, o demônio o derrubou no chão, numa convulsão violenta. Jesus, porém, repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu ao pai.
43 Ax nu̱jomda tseꞌe je̱ jayu atu̱va ato̱ki je̱ Nteꞌyam je̱ mya̱jin du̱tuktaandi. Ku je̱ Jesús je̱ yꞌo̱o̱ꞌku̱n du̱ꞌavaꞌninuva (Mt. 17.22‑23; Mr. 9.30‑32) Atu̱va ató̱kina tseꞌe vye̱ꞌnada je̱ jayu ma̱a̱t juuꞌ veꞌe je̱ Jesús tyuump, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk du̱nu̱u̱jmidi:
43 Todos se espantaram com a grandiosidade do poder de Deus. Enquanto todos se maravilhavam com seus feitos, Jesus disse aos discípulos:
44 ―Amo̱tunaxta o̱y juuꞌ a̱tseꞌe nko̱tsuvaampy, kaꞌa tseꞌe xjaaꞌtyó̱kidat. Yakpá̱mup xa a̱tseꞌe je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ a̱tseꞌe xtsoꞌoxpa̱jktup, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp.
44 “Ouçam-me e lembrem-se do que lhes digo: o Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas”.
45 Ax kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱vinmó̱tudi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk juuꞌ veꞌe je̱ Jesús kya̱jtsp ku̱x kyayaknu̱ke̱ꞌxnata̱jkipnumeꞌe vyeꞌna je̱tseꞌe du̱vinmó̱tudat; tsa̱ꞌkidup tseꞌe je̱tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱viꞌó̱yadat pa̱n vintso̱ veꞌe du̱tij.
45 Eles, porém, não entendiam essas coisas. O significado estava escondido deles, de modo que não eram capazes de compreender e tinham medo de perguntar.
46 Vanꞌit tseꞌe je̱ ixpa̱jkpata̱jk ñakyo̱jtsvintso̱vꞌukvaajnjidi pa̱n pa̱neꞌe du̱nu̱ma̱jika̱jxp aje̱ꞌe̱jyjida.
46 Os discípulos começaram a discutir sobre qual deles seria o maior.
47 Ku veꞌe je̱ Jesús du̱nu̱jaꞌvi vintso̱ veꞌe vyinmayda, vanꞌit tseꞌe du̱pu̱u̱jm je̱ja pyaꞌayi toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k,
47 Jesus, conhecendo seus pensamentos, trouxe para junto de si uma criança pequena
48 je̱tseꞌe du̱nu̱u̱jmi je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk: ―Je̱ jayu pa̱n pa̱neꞌe o̱y jayu napya̱a̱jmjup ma̱a̱t toꞌk je̱ piꞌk ónu̱k ax joꞌn ya̱ꞌa̱, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn o̱y jayu ku̱ñapyu̱mju̱ a̱ts ma̱a̱t. Ax je̱ jayu pa̱n pa̱neꞌe o̱y jayu napya̱a̱jmjup a̱ts ma̱a̱t, veꞌemts je̱ꞌe̱ veꞌe ax joꞌn o̱y jayu ku̱ñapyu̱mju̱ ma̱a̱t je̱ꞌe̱ pa̱n a̱tseꞌe xke̱jxp. Ku̱x pa̱n pa̱n xa veꞌe miitsta naajkpiꞌkika̱jxjup, je̱ꞌe̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe du̱nu̱má̱jip.
48 e disse: “Quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou. Portanto, o menor entre vocês será o maior”.
49 Vanꞌit tseꞌe je̱ Juan ña̱ꞌmu̱xji: ―Yakꞌixpa̱jkpa, nꞌix a̱a̱tseꞌe toꞌk je̱ jayu juuꞌ veꞌe mits je̱ mxa̱a̱j du̱ko̱jtspaatp je̱tseꞌe du̱yakpítsum je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxm je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap; ax veꞌemts a̱a̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe nnu̱u̱jma je̱ts kaꞌa veꞌe veꞌem jyátu̱kat, je̱ꞌe̱ ka̱jx ku veꞌe u̱u̱ꞌm ma̱a̱tta kyavídu̱t.
49 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
50 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ: ―Kaꞌa xa miitseꞌe veꞌem ku̱xnu̱u̱jmidi, ku̱x pa̱n pa̱n xa veꞌe xkatsoꞌoxpa̱jkumdup, u̱u̱ꞌm ma̱a̱ttats je̱ꞌe̱ veꞌe.
50 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Quem não é contra vocês é a favor de vocês.”
51 Ku veꞌe tyá̱mini vyeꞌna je̱tseꞌe je̱ Jesús chajpe̱jtnit, vanꞌit tseꞌe je̱ ma̱kk aaj je̱ ma̱kk jo̱o̱t du̱pu̱u̱jm je̱tseꞌe je̱m Jerusalén ñu̱jkx.
51 Como se aproximava o tempo de ser elevado ao céu, Jesus partiu com determinação para Jerusalém.
52 Kye̱jx tseꞌe je̱ kyuká̱tsivada je̱tseꞌe vyintooꞌvá̱kajadat. Ax je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ꞌydu joma veꞌe toꞌk je̱ piꞌk kajpu̱n juuꞌ veꞌe je̱m samaariait yꞌit jo̱o̱tm. Je̱m tseꞌe du̱jaꞌíxtidi je̱ it joma veꞌe je̱ Jesús ku̱ñamyaajyji.
52 Enviou mensageiros adiante até um povoado samaritano, a fim de fazerem os preparativos para sua chegada.
53 Ax kaꞌa tseꞌe je̱ jé̱mit jayu du̱tso̱jkti je̱tseꞌe je̱m tyánu̱t ku̱x yꞌíxtupeꞌe je̱ts je̱meꞌe Jerusalén ña̱jkxta.
53 Contudo, os habitantes do povoado não receberam Jesus, porque parecia evidente que ele estava a caminho de Jerusalém.
54 Ku veꞌe veꞌem du̱ꞌixti nu̱me̱jtsk je̱ yꞌixpa̱jkpa, je̱ Juan ma̱a̱t je̱ Santiago, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmidi: ―Ma̱ja̱ Vintsá̱n, ¿mtsa̱jkpeꞌe je̱ts a̱a̱tseꞌe je̱ Nteꞌyam nꞌamó̱tuvu̱t je̱tseꞌe je̱ ja̱a̱jn du̱yakku̱stá̱kat je̱m tsajviinm je̱ts ya̱ꞌa̱ veꞌe kyutó̱kidat?
54 Percebendo isso, Tiago e João disseram a Jesus: “Senhor, quer que mandemos cair fogo do céu para consumi-los?”.
55 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyinꞌíxjidi je̱tseꞌe tyukna̱ꞌmu̱xjidi. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaajñ: ―Kaꞌa xa miitseꞌe xnu̱jávada ti vinmaꞌyu̱neꞌe mjaye̱jptup, ku̱x ka ó̱yap je̱ꞌe̱ veꞌe juuꞌ veꞌe mtonu̱mpituvaandup.
55 Jesus, porém, se voltou para eles e os repreendeu.
56 Ka je̱ꞌe̱p xa a̱tseꞌe nnu̱miimp je̱ts a̱tseꞌe je̱ jayu nyakkutó̱kiyu̱t, je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ts a̱tseꞌe je̱ jayu nyaktso̱ꞌo̱ku̱t, a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp. Vanꞌit tseꞌe ña̱jkxti joma veꞌe jadoꞌk je̱ piꞌk kajpu̱n.
56 E seguiram para outro povoado.
57 Je̱ja tseꞌe tooꞌ aajy vye̱ꞌnada, vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk ña̱ꞌmu̱xji: ―Mpana̱jkxuvaampy xa a̱ts mitseꞌe pa̱n joma veꞌe mnu̱jkx.
57 Quando andavam pelo caminho, alguém disse a Jesus: “Eu o seguirei aonde quer que vá”.
58 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvji: ―Je̱p xa veꞌe je̱ vaax je̱ yꞌaajntk joma je̱ꞌe̱ veꞌe chu̱u̱na, je̱mpa tseꞌe je̱ je̱yyva tá̱nu̱k je̱ pye̱ꞌe̱n, ax a̱ts, je̱ Jayu Juuꞌ veꞌe Nu̱pa̱a̱mdu̱ka Ijtp, ni je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe xkaꞌijtja joma a̱tseꞌe ya̱ nkuvajk nko̱ꞌo̱ku̱t.
58 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
59 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi jadoꞌk je̱ jayu: ―Pamiinni a̱ts. Vanꞌit tseꞌe yꞌatsa̱a̱jv: ―Vintsá̱n, maso̱o̱kk a̱ts toꞌk aaj je̱ts a̱tseꞌe je̱ nteeꞌ nyaknaxtá̱kat, vanꞌitts a̱ts mitseꞌe mpana̱jkxnit.
59 E a outra pessoa ele disse: “Siga-me”. O homem, porém, respondeu: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
60 Je̱tseꞌe je̱ Jesús yꞌatso̱o̱jvji: ―Je̱ꞌe̱da pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱kajaye̱jptup je̱ joojntykin juuꞌ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx ijtp, vaꞌan tseꞌe du̱yaknaxtá̱kada je̱ yꞌo̱o̱ꞌkpada; je̱ts mits, na̱jkxu̱ts je̱tseꞌe je̱ jayu xvaajnjat vintso̱ veꞌe yꞌijttinit je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm.
60 Jesus respondeu: “Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos. Você, porém, deve ir e anunciar o reino de Deus”.
61 Vanꞌit tseꞌe jadoꞌk ña̱ꞌmu̱xjuva: ―Mpana̱jkxuvaampy xa a̱ts mitseꞌe. Maso̱o̱kk a̱ts toꞌk aaj je̱ts a̱tseꞌe tooꞌva̱jkp na̱jkx du̱ꞌavana je̱m nja̱nꞌam nta̱kꞌam.
61 Outro, ainda, disse: “Senhor, eu o seguirei, mas deixe que antes me despeça de minha família”.
62 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ña̱ꞌmu̱xji: ―Pa̱n pa̱neꞌe ijtp ax joꞌn je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱ kaaj yoꞌon ka̱ꞌa̱j du̱majtsp, vanꞌit tseꞌe yꞌixu̱mpit ku veꞌe yuꞌuj, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe du̱vinmachju̱ je̱tseꞌe yꞌítu̱t je̱m je̱ Nteꞌyam yꞌam kya̱ꞌm.
62 Mas Jesus lhe disse: “Quem põe a mão no arado e olha para trás não está apto para o reino de Deus”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.