Mateus 23

Hill Madia (MRR) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 — ausente —
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 — ausente —
2 Ele disse:
3 अदिनेनाह्‌क ओरु मीक बाताङ बाताङ वेहतनुर, अव सबे पोल्‍लोनु मीट माळाटु, नोमाटु; मति ओर कीतप मीट बह केमाटु. बह इतेके ओर सिरप लोकुरिह्‌के वेहतह्‌तोर, मति तमा इतेके अह केवोर आस्तोर.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 वेर वेहतव अडोङ, मीक पका बेरा मोतालेह्‌का आस्ताङ. मति अद मोतातुन तमा इतेके, कयतेला बोयिस ऊळोर.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 “वेर तमाङ कतम कबस्किन लोकुर ऊळना इन्जि कीस्तोर. देवुळता पोल्‍लो रासिसि निहच तासतव ताय्तिङ बेराङ-बेराङ पंडिसि, वेरु तमाङ डंडाकय्कनगा ओसो कपरातगा दोहतह्‌तोर. ओसो तमाङ गेंदे-कोङिह्‌कु लाट-लाट लासाङ वेळ्हतह्‌तोर. लोकुर वेरिन पका कर्तुळ इनदना इन्जि वेर इह कीस्तोर. परुसिरा मलयळि|alt="Attire of Pharisees" src="LB00276C.JPG" size="col" loc="ap" ref="23:5"
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 वेरिह्‌क कुळ्पिनगा ओसो पार्तनाताङ लोह्‌कनगा, बेरोर उदवालोराङ जागाङ गावले.
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 लोकुर वेरिन गोटुस्कनगा जोहर कीयना ओसो ‘गूरु’ इनदना, इद्रमताङ वेरिह्‌क बेसु.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 “मति मीकु बोग़े ‘गूरु’ इनमाकेग़. बाराह्‌क इतेके नना ओर्वोनन मीवा गूरुनन, मीट मात्रम कतमतोरिर तमोग़-दादालोरिर मह्‌निर, मियगा उड्लोग़-बेरोग़ इलविर.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 अद्रमे इद बूमते बोने मीटु ‘बाबा’ इन्जि मान एमाटु, बाराह्‌क इतेके देवुळदीपते मनवाल मीवा बाबाल, ओन्के इद्रमता मान ईयनद ओप्पिह्‌ता.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 ओसो मीकु बोग़े ‘माल्का’ इन्जि इनमाकेग़. बाराह्‌क इतेके देवुळ लोहतोग़ पिसिह केवानन, ननाने मीवा माल्कानन आंदन.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 मति देवुळता मुनेह मियगा सबेट्क बेरोग़ बोग़ आयलाह ऊळिह्‌तोग़, ओग़ मीवा सेवा केवाल आयेग़.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 बोग़ तन्क बेरोग़ कीयनोग़, देवुळि ओन उड्लोग़ कीयग़ा. अहे बोग़ कुलुल बुदते ताकिह्‌तोग़, ओन देवुळ बेरोग़ कीयग़ा.
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! देवुळि मीक पका सिक्सा ईयग़ा! बाराह्‌क इतेके देवुळता राजेमतके वावालोरा अग़ मीट केहतह्‌निर. मीट कुद वने ओळियविर, ओसो ओळियवालोरिन वने दाया एविर.
13 — Ai de vocês,
14 [“ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु रांडे आस्कना सम्सरम तिन्ज मुळ्हतह्‌निर. ओसो सोङ कीतपु, वेल्‍लाय जोम रोमवा पार्तना कीय्ह्‌निर. इदिनेनाह्‌क मीकु ओसो एक्‍वा सिक्सा आयग़ा!]
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेक मीट दुस्राङ-दुस्राङ देसेह्‌कनगा, यहुदि दर्मते ओळियवाल वग़ोग़े कग़यवान दोर्किह कीयलाह, बूमतुन मारिह कीय्ह्‌निर! ओग़ दोर्कतस्के पया मीट ओनु मीकाय एक्‍वा, पिववद किसबटटा सिक्सातुह्‌कु ओप्पनाह कीय्ह्‌निर.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 “ए अग़ तोहतह्‌नोम इनवालोर गुडिरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके ‘बोग़ाय मंदिरता गूडटा किरिया कीतेके, ओन अद किरिया पोयो. मति बोग़ गूडटा बंगरता किरिया कीस्तोग़, ओन मात्रमि अद किरिया पोयह्‌ता,’ इन्जि मीट काग़्हतह्‌निर.
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 ए बय्तळ गुडिरिर! गूडटगा मनाह्‌के अद बंगर पवित्र आस्ता, इतेके बेरा बेद, बंगरा, गूडिया?
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 ओसो ‘बोग़ मंदिरतगा गर्याता किरिया कीस्तोग़, ओन अद किरिया पोयो. मति गर्याता पोग़ोन वाटटदिना बोग़ किरिया कीस्तोग़, ओन अद किरिया पोयह्‌ता,’ इन्जि मीट काग़्हतह्‌निर.
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 ए गुडिरिर! गर्यातगा मनाह्‌के, वाटटद मोक आयि, कोड आयि, पवित्र आस्ता, इतेके बेरा बेदु, गर्याया, बार कोडिया?
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 अदिह्‌क बोग़ गर्याता किरिया कीस्तोग़, ओग़ु गर्याता ओसो गर्यातगा वाटटदिना किरिया कीस्तोग़.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 ओसो बोग़ु मंदिरता गूडटा किरिया कीस्तोग़, ओग़ु अगा मोळ्कनद देवुळता किरिया कीस्तोग़.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 ओसो बोग़ु देवुळदीपता किरिया कीस्तोग़, ओग़ु देवुळता राजगादेता ओसो ताना पोग़ोन उदनदिना किरिया कीस्तोग़. (अदिनेनाह्‌कु बेगाय बेगा अद किरिया पोयतह्‌ताये!)
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु जीरा, सोप, इद्रमता पंटाता वने, दहा तूस्कनग्डाहि उंद तूस देवुळतुह्‌क कोड ईय्ह्‌निर. मति सेतेमते नेयम कीयना, जीवा लोपना, देवुळतगा बर्वस तासना, अडोना सास्त्रमते रासतव इद्रमताङ मोदुल पोल्‍लोन मीट विळ्सतिर. मति अव उड्लाङ पोल्‍लोन वने माळनाय मता, ओसो इव मोदुल पोल्‍लोन वने माळनाय मता.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 ए अग़ तोहतह्‌नोम इनवालोर गुडिरिर! बोग़ बुसिन बार वाळा पोस पोहतह्‌तोग़, मति रूटुमतुन बार ऊळवा, गुस्क्ने लोपिह्‌तोग़, (अद्रमलेह्‌का मीट उड्लाङ-उड्लाङ पोल्‍लोन पका नोमिह्‌निर, मोदुल पोल्‍लोन बार मुर्तिय सीता केविर.)
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु गिनेङ-बट्किन सिरप पलतेनाह तोमिह्‌निर, मति लोप्पाडेके इतेके, उळ्बेते लोकुरिन जाळ्पिसि दोर्किह कीतद मादे निंदिस मन्ह्‌ताङ.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 ए बुदते गुडि मनवालोर परुसिरिर! मुने बट्कितुन लोप्पा तोमना, अस्के अद पलत वने वेडग़ा. (अद्रमे मुने मीवा पोटालोप्पाडाङ विचर्क नेह्‌नाङ आयिङ, अस्के पया मीवाङ कबस्क वने नेह्‌नाङ मनदनुङ.)
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु पांड्रि चुना ओकताङ गुमयानलेह्‌का मह्‌निर. अव पलतेनाह इतेक पका सोबा दिसिह्‌ताङ, मति लोप्पाडेके ऊळतेके, सेत्तानाङ बोकाङ, कळियताङ-कळियताङ एग़्स्किसि किडुम पोस मन्ह्‌ताङ.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 अहे मीट वने पलताहि लोकुरिह्‌क पका सेतेमतोरा लेह्‌का दिसिह्‌निर. मति मीवा पोटालोप्पा नाळेह कीयनद बुद, पापम बुदि निंदिस मन्ह्‌ता.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक पका सिक्सा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु मुनेतोर देवुळता कबुरतोरिन ओसो सेतेमतोरिन मान ईयलाह, ओराङ गुमयान सिंग्रम कीय्ह्‌निर, बंडाङ ओग़्सिह्‌निर.
29 — Ai de vocês,
30 अह कीसि मीट इह्‌निर, ‘माट मावाङ तादोर-बाबोरा कालमते मन्ज मतेके, देवुळता कबुरतोरिन हव्कवालोरा तोळ आयोम आवेरोम.’
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 इद्रम इन्जिये माट मुनेतोर कबुरतोरिन हव्कतोरा जालपिल आंदोम इनजोर, मीट कबुल आय्ह्‌निर.(ओसो नावाङ केंजवोरिर आसि, मीवा तादोर-बाबोरा लाग्वा बुदतुन मीट विळ्सविर इन्जि तोहतह्‌निर.)
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 — ausente —
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 — ausente —
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 केंजाट, नना मियके कबुरतोरिनु, सेहनालोरिनु, सास्त्रमगूरुरिनु लोहतकन. मीटु ओरिन उच्वुरिन हव्कनागुटातगा वेळ्हतकिर, हव्ककिर, ओसो उच्वुरिन मीवाङ पार्तनाताङ लोह्‌कने सोग़्‍पा-जूटटे नल्हतकिर, नल्हचि ओरिनु नाह्‌क-नाह्‌क कोहतकिर.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 नना ओरिन बाराह्‌क लोहतकन इतेके, बोर मुनेतोर सेतेमतोर लोकुरिन हव्कतोरु, ओरिन हव्कतद पापमता सिक्सा, कतम मीवा पोग़ोन अरयना इन्जि. ओर सेतेमतोर लोकुर बोर इतेके, सुरुमुने सेतेमते मतोग़ हाबेल वेनग्डाह बर्काना मग़ि जकरिया बूमयानगा एवनाह (वेने कोनि मंदिरता गर्या ओसो गूडटा नडुम हव्किस मतोर).
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, इव हव्कनाङ कबस्कना पूरा सिक्सा मीट नावाङ केंजवोरिर, इद पीळतोरगा अरयग़ा.
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 “ए येरुसलेमतोरिर, ए येरुसलेमतोरिर देवुळता कबुरतोरिन हव्कवालोरिर, मियके देवुळ लोहतोर बळयिरिनु बंडाङ उकवालोरिर! बेद्रम तलोग़ कोग़ु तनाङ पीसेन काग़ोलिह्‌ता, अद्रमलेह्‌काने मीकु नयगा गुम कीयना इन्जि, बेचोको मल्काङ नावा विचर आंदु! मति मीट नाकु अह कीयलाह एविर.
37 Jesus terminou, dizendo:
38 केंजाट, मीवा मंदिर इम्ने आनाह, देवुळि मीक विळ्सिस दायग़ा.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 नना मीक वेहतह्‌नन, नना मल्स वायनस्के ‘देवुळबाबाना अदिकर पोस वावाह्‌कु देवुळता देय्वा दोर्कि!’ इनजोर मीट इनदकिर, अचानाह नना मीवाङ कोंडाह्‌क मुर्तिय दिसोन आयकन,” इन्जि इतोग़.
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.