Mateus 21
Hill Madia (MRR) vs NTLH
1 येसु तनाङ कग़यवालोर बार, येरुसलेम सहरता एरे एवयलाह आतोर. पया जय्तुन मराना मेटातगा, बेत्पागे नाटे वातोर अस्के, येसु इर्वुर कग़यवालोरिन नाटे लोहतोग़.
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, pararam no povoado de Betfagé, que fica perto do monte das Oliveiras. Dali Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 “मुनेह दिसनद नाटेनगा अन्ह्ट, अगा एवयकिर अस्के, मीक उंदि दोहच तासतद गाळ्दि ओसो ताना पियो दिसनुङ. अविस्किन लेहच, नयगा पोस वाटु.
2 com a seguinte ordem:
3 बोग़ाय मीक इविन बाराह्कु ओय्ह्निर इतेके, सामिह्क इविना गर्ज अरता, इद्रम इन्ह्ट. अस्के ओग़ चट्पिट अविन ततलाह ईयनोग़,” इन्जि येसु ओर इर्वुर कग़यवालोरिन लोहतोग़.
3 Se alguém falar alguma coisa, digam que o Mestre precisa deles. Assim deixarão vocês trazerem logo os animais.
4 इव गोटिङ आताङ अस्के, सास्त्रमते मुने देवुळता कबुरतोग़ वेहतद पोल्लो करल आता, अद पोल्लो इह मन्ह्ता:
4 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito:
5 येरुसलेम सहरतोरिह्क वेहाट,
5 “Digam ao povo de Jerusalém: Agora o seu rei está chegando. Ele é humilde e está montado num jumento e num jumentinho, filho de jumenta.”
6 अस्के पया ओर इर्वुर कग़यवालोर नाटे अन्जि, येसु वेहतप, अहे कीतोर.
6 Então os discípulos foram e fizeram o que Jesus havia mandado.
7 गाळ्दि ओसो गाळ्द-पियो तचि, अविस्कना पोग़ोन तमाङ कोटजगाङ ताग़तोर. अस्के येसु अगा उदतोग़, उदिसि येरुसलेमते वातोग़.
7 Levaram a jumenta e o jumentinho, jogaram as suas capas sobre eles, e Jesus montou.
8 मुडग्डाहि वेल्लाटोरे लोकुर येसुह्कु मान ईयलाह, तमाङ कोटजगाङ तेंडिसि, अग़दे ओना मुनेह ताग़िन्दुर. ओसो उच्वुर बार मरानाङ कोमान डायिसि, अग़दे ताग़िन्दुर.येसु येरुसलेमते ओळियिह्तोग़|alt="Jesus enters Jerusalem" src="LB00315B.JPG" size="col" loc="ap" ref="21:8"
8 Da grande multidão que ia com eles, alguns estendiam as suas capas no chão, e outros espalhavam no chão ramos que tinham cortado das árvores.
9 येसुना पेग़्के-मुनेह अनवालोर लोकुर रोदा कीसोरे, केयसोरे इनदलाह आतोर,
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Hosana a Deus nas alturas do céu!
10 येसु येरुसलेम सहरतगा वातोग़ अस्के, सहरमेटोर रोदा आसोर ताल्ह्किंदुर, “वेग़ बोग़ आंदोग़, रा?”
10 Quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade ficou agitada, e o povo perguntava: — Quem é ele?
11 “वेग़ गालिल पटटा नासरेत नाटे मनवाल, देवुळता कबुरतोग़ येसु आंदोग़,” इनजोर लोकुर वेहन्दुर.
11 A multidão respondia: — Este é o
12 येसु पया मंदिरलोप्पा ओळियतोग़, अह कीसि अगा वमवालोर-असवालोर कतमतोरिन पलत पूंडटोग़. ओसो कोताङ बद्ले केवालोराङ बलानु, ओसो मोकतुह्क अरयनव परेवाङ वमवालोराङ कुतुस्किन, कप मुळ्हतोग़.(सर्करताङ कोताङ मंदिरतगा वाटलाह ताकोङ आंदुङ, अदिह्कु अव कोताङ बद्ले कीसि यहुदिराङ कोताङ एवालोर अगा उदिस मंदुर.)
12 Jesus entrou no pátio do Templo e expulsou todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 अह कीसि येसु ओरिन इतोग़, “ ‘नावा लोतुन मोळ्कनद जागा इनदनुर,’ इन्जि देवुळ इन्ह्ता, इद्रम सास्त्रमते रासतद मन्ह्ता. मति मीट देवुळता लोतुन डाकुरा डेरा कीतिर!” इतोग़.
13 Ele lhes disse:
14 पया मंदिरतगा गुडिर-कूटालोर येसुनके वातोर अस्के, ओग़ ओरिन सव्रे कीतोग़.
14 Cegos e coxos iam encontrar Jesus no pátio do Templo, e ele os curava.
15 अस्के मंदिरते मनवालोर पेर्मालोर ओसो सास्त्रमगूरुर, वेर येसु कीताङ बेराङ कबस्किन ऊळिसि. ओसो मंदिरतगा पिलाङ-पेकोर “दाविदना कुट्मळतोग़ पिसिह केवाह्क जोहर आयि!” इन्जि केयसोर इंदुर, इदिन वने वेर ऊळतोर. ऊळिसि, वेर ओङ आतोर.
15 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ficaram zangados quando viram as coisas maravilhosas que ele fazia e ouviram as crianças gritando no pátio do Templo: —
16 “पिलाङ-पेकोर नीकु बार इन्ह्तोर, तेन निमा केंजतिना?” इन्जि वेर येसुन कट्ला कीतोर. पया येसु इतोग़, “इंगो रा, ओर सेतेमे इन्ह्तोर! मति मीटु बेस्काय सास्त्रमते इद्रम अर्विसि ऊळतिरा: निमा उड्लोर पेकोराङ, बाला पेकोराङ तोडिनाहि, नीक जोहर कीयनव पाटाङ पेसनाह कीतिन”?
16 E eles disseram a Jesus: — Você está ouvindo o que estão dizendo? Jesus respondeu:
17 इचोन वळ्ह्किसि, येसु ओरिन विळ्सतोग़. सहरताहि कग़यवालोरा संगे पेसिस पया, बेतनि नाटे अन्जि, अगान निद्र कीतोर.
17 Então Jesus os deixou, saiu da cidade e foi para o povoado de Betânia. E passou a noite ali.
18 नग़्कमि येसु ओसो तनाङ कग़यवालोर येरुसलेमतके अनेके, येसुह्क कग़्व वसता.
18 No dia seguinte, quando estava voltando para a cidade, Jesus teve fome.
19 अग़दगा उंदि अंजिर मरा दिसताह्कु, अगा तिनदलाह अंजिर पंडिङ मनदनुङ बहे, इन्जि येसु मराता एरे अन्जि ऊळतोग़. मति ऊळतेके उंद वने पंड अगा इले, वेट आकिङे मताङ. अस्के ओग़ मरातुन इतोग़, “ए मरातिन, नियगा बेस्केन कायाङ आदमाकिङ!” इनजोर सरप ईतोग़. अह इताहे चट्नेन मरा वतिस अता.
19 Ele viu uma figueira na beira da estrada e foi até lá, mas não encontrou nada; só folhas. Aí disse para a figueira: E na mesma hora a figueira secou.
20 तेन ऊळिस कग़यवालोर बयल आतोर, आसि इतोर, “गूरु, अंजिर मरा इचोन चट्नेन बह वाग़िस अता?” इतोर.
20 Os discípulos viram isso, ficaram muito admirados e disseram: — Como a figueira secou depressa!
21 येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीट बेदे उन्क-मन्क आयवा, देवुळता लावतगा विस्वस तासतेके, मीट इदिने आयो, मति तेन्काय बेराङ कबस्क कीया पग़यकिर. इद मेटातुनु निमा ‘डग वासि सम्दुरतगा अन्ज अर्म!’ इनजोर इतेके, अद अद्रमे आयग़ा.
21 Então Jesus disse:
22 बेदिनाय मीट उन्क-मन्क आयवा, विस्वसते पार्तना कीस तान ताल्ह्कतेके, देवुळि मियेनाह्क अह कीयग़ाये,” इन्जि इतोग़.
22 Se crerem, receberão tudo o que pedirem em oração.
23 येसु पया ओसोवने येरुसलेम मंदिरतगा नेङतोग़. अगा ओग़ काग़्हनेके, पेर्मालोर ओसो दुस्रोर यहुदिराङ पेदल्क, वेर येसुन इनदलाह आतोर, “नियगा मंदिरताहि वीकुरतोरिन पूंडलाह अदिकर मन्ह्ताया? मतेके बेद्रमता अदिकर मन्ह्ता, ओसो इद अदिकर बोग़ नीक ईतोग़?” इन्जि ताल्ह्कतोर.
23 Jesus chegou ao Templo, e, quando já estava ensinando, alguns chefes dos sacerdotes e alguns líderes judeus chegaram perto dele e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
24 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “नना वने मीक उंद पोल्लो ताल्ह्किह्नन. मीट इदिन वेहतेके, नना वने बेद अदिकरते कीय्ह्नन, अदिन वेहतकन.
24 Jesus respondeu:
25 योहनिह्क लोकुरिन देवुळता पेदिरते एग़ मीहतलाह, बोग़ अदिकर ईतोग़? देवुळ ईताया, बारा मन्कलोर ईतोरा?” इन्जि ताल्ह्कतोग़. अस्के ओर तमतमाय इह वळ्ह्किंदुर, “माट देवुळ ईता इनदकल अस्के, वेग़ इनदनोग़, ‘अह इतेक मीट बाराह्क योहनिन नमविर?’ इनदनोग़.
25 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas? Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
26 मति माट मन्कलोर ईतोर इनदकल इतेक, लोकुर माक अडम आयनुर; योहन देवुळता कबुरतोग़ आंदोग़ इनजोर वेर नमिह्तोर कोनि.”
26 Mas, se dissermos que foram pessoas, temos medo do que o povo pode fazer, pois todos acham que João era profeta .
27 अदिह्क पया ओर पेदल्क “माट पुनोम,” इनजोर इतोर. अस्के पया येसु इतोग़, “अह इतेके, नना वने इव कबस्किन बेद अदिकरते कीय्ह्नन, अदिन मीक वेहोन,” इतोग़.
27 Por isso responderam: — Não sabemos.
28 येसु ओसो इतोग़, “नना उंद पुन्पिह कीयनद पीटो वेहतह्नन, केंजाट. वग़ोग़ मन्कह्क इर्वुर पेकोर मतोर. तपे माळा मग़नगा अन्जि, ‘निमा नेंड अंगुर वाळुमतगा अन्जि कबळ कीम डा,’ इन्जि वेहतोग़.
28 Jesus continuou:
29 ‘नाक दाया वसो, रा!’ इन्जि, वेग़ पेकाल इतोग़, मति पया बहो आलिह कीसि, वेना विचर मिळ्न्दताह्कु, वेग़ कबळतुह्क अतोग़.
29 — Ele respondeu: “Eu não quero ir.” Mas depois mudou de ideia e foi.
30 “पया तपे उड्लोग़ पेकानगा अन्जि अहे वेहतोग़. ओग़ उड्लोग़ पेकाल पया, ‘एय, दाय्ह्नन बाबा!’ इतोग़, मति अनोग़.
30 — O pai foi e deu ao outro filho a mesma ordem. E este disse: “Sim, senhor.” Mas depois não foi.
31 “इदिनलोप्पा मीवा बाताल विचर मन्ह्ता? इर्वुरग्डाहि बोग़ तपेना पोल्लो केंजतोग़?” इन्जि येसु ओरिन ताल्ह्कतोग़. “माळा मग़िय केंजतोग़,” इनजोर इतोर. येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीकाय मुने सिद्वा एनवालोर ओसो बोगेस्कु, इद्रमतोर देवुळता राजेमते जागा पोयह्तोर.
31 — Qual deles fez o que o pai queria? — perguntou Jesus. E eles responderam: — O filho mais velho. Então Jesus disse a eles:
32 योहन मीकु सेतेमता अग़ तोहतलाह वातोग़, मति मीट लोकुरिर ओन नमविर. सिद्वा एनवालोर ओसो बोगेस्कु मात्रम ओन नमतोर. ओर तमा पापमताहि मिळ्न्दतदिन ऊळिस तेला मीटु मिळ्न्दविर, योहनिन नमवाये मतिर.
32 Pois João Batista veio para mostrar a vocês o caminho certo, e vocês não creram nele; mas os cobradores de impostos e as prostitutas creram. Porém, mesmo tendo visto isso, vocês não se arrependeram e não creram nele.
33 “ओसो उंद पुन्पिह कीयनद पीटो वेहतह्नन, केंजाटु. ओर्वोग़ लोता माल्काल साव्कर मतोग़, ओग़ु अंगुर वाळुम ओग़्सतोग़. अंगुर सोपता वाळुम ओग़्सिस, ताना सर्ने वेटळ दोहतोग़. पया वाळुमता लोप्पा अंगुर जोमा पेग़लाहि, उंदि बोंदा तर्वतोग़, ओसो ताना एरे वाळुम केपलाह उंद मंडा पंडटोग़. पया ओग़ दुस्रोरिह्क कूलते तासिसि, जेक देसेमते पय्नम अतोग़.
33 Jesus disse:
34 पया अंगुर पंडिना पंटा वातस्के, ओग़ तना पंटाता तूस ओयनेनाह्कु, उय्तुर ओर्युलतोरिनु, ऊळेवाळे केवालोरक्के लोहतोग़.
34 Quando chegou o tempo da colheita, o dono mandou alguns empregados a fim de receber a parte dele.
35 “पया ओर्युलतोर वाळुमतगा वातस्के, वेर ऊळेवाळे केवालोर ओरिन पोसि, बोन नल्हतोर, बोन हव्कतोर, बोन बंडाङ उकतोर.
35 Mas os lavradores agarraram os empregados, bateram num, assassinaram outro e mataram ainda outro a pedradas.
36 इदिन केंजिसि पया, ओग़ माल्काल ओसोवन मर्ला, मुने लोहतोरिह्काय एक्वा ओर्युलतोरिनु ओसो लोहतोग़. वेरा संगे वने ओर ऊळेवाळे केवालोर अहे कीतोर.
36 Aí o dono mandou mais empregados do que da primeira vez. E os lavradores fizeram a mesma coisa.
37 आक्रिते नावा पेकान मान तासनुर इन्जि, ओग़ु तना मग़िनु ओरक्के लोहतोग़.
37 Depois de tudo isso, ele mandou o seu próprio filho, pensando: “O meu filho eles vão respeitar.”
38 मति ऊळेवाळे केवालोर मग़ि वायनदिन ऊळिसि, तमतमाय वळ्ह्किंदुर, ‘इद तपेना सम्सरम इतेके वेन्के आयग़ा. दट, वेने माट हव्किङ, अस्के वेना तूस माक आयग़ा.’
38 Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
39 इद्रम इन्जि ओन पोसि, वाळुमता पलतेह ओसि हव्कतोर.
39 — Então agarraram o filho, e o jogaram para fora da plantação, e o mataram.
40 “अह इतेके वाळुमता माल्काल मल्स वायनोग़ अस्के, ओग़ वेर ऊळेवाळे केवालोरिनु बह कीयनोग़ इह्निर मीटु?” इन्जि येसु ताल्ह्कतोग़.
40 Aí Jesus perguntou:
41 अस्के ओर पेदल्क येसुन इतोर, “अद्रमतोर लाग्वोरिन ओग़ देबाङ-गूटेङ कीसोर-कीसोरे हव्कनोग़, अह कीसि बराबर पंटातुह्क पंटाता ओना तूस एवालोरिह्कु, ओग़ अद वाळुमतुन कूलते ईयनोग़,” इतोर.
41 Eles responderam: — Com certeza ele vai matar aqueles lavradores maus e vai arrendar a plantação a outros. E estes lhe darão a parte da colheita no tempo certo.
42 — ausente —
42 Jesus então perguntou:
43 — ausente —
43 E Jesus terminou:
44 अद बंडातगा बोग़ अरयनोग़, ओग़ ईंदेग़-पोदोग़ आयनोग़, मति अद बार बोनगा अरता इतेके, ओग़ गुंडा-गुंडा आयनोग़,” इन्जि येसु इतोग़.
44 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
45 येसुनाङ पुन्पिह कीयनाङ पीटोङ केंजिसि, ओर लाग्वोर कोरातोरा लोप्पा वळ्ह्कनस्के, मावाय लोप्पा वळ्ह्किह्तोग़ इन्जि, पेर्मालोर ओसो परुसिर पुतोर.
45 Os chefes dos sacerdotes e os fariseus ouviram as parábolas que Jesus contou e sabiam que ele estava falando a respeito deles.
46 अदिह्क येसुन ओर पोयतलाहि अग़िङ पर्ह्किंदुर. मति लोकुर ओनु देवुळता कबुरतोग़ आंदोग़ इन्जि नमताह्कु, वेर लोकुरिह्क रेयिसि, येसुन पोयतलाह ऊळोर.
46 Por isso queriam prendê-lo, mas tinham medo da multidão porque o povo achava que Jesus era profeta .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.