Tiago 1

Tūʼún xuva kō vatā ó ntákaʼan ña ñuú Coatzospan (MIZNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Xuꞌu é Santiaú u ne, kade tsiñu ú iña Xuva ko ni Tóꞌo ko Jesūcristu. Taxnūu u túꞌūn saꞌá iña nto, dɨvi ntō e kúvi uxuvi táta ña Israeé nto, da míꞌī ká mi ntántoo nto. Ntiusi nto.
1 Eu, Tiago, servo de Deus e do Senhor Jesus Cristo, envio saudações a todo o povo de Deus espalhado pelo mundo inteiro.
2 Kuntoo díni nto, táꞌan ko, da ntántoꞌo nto é tūku e túku nuu i.
2 Meus irmãos, sintam-se felizes quando passarem por todo tipo de aflições.
3 Ini nto tsí da ntántoꞌo nto kuenta iña i e ntákuintiꞌxe nto ne, ntákutúꞌve nto é kutíi nto dɨ.
3 Pois vocês sabem que, quando a sua fé vence essas provações, ela produz perseverança.
4 Na kūtíi ká nto vata koo é kutuꞌve váꞌa nto, vata koo é ntūváꞌa ñaꞌa nto ne, ñá tē nee iñá kunáa nteē ntó nuu Xuva ko.
4 Que essa perseverança seja perfeita a fim de que vocês sejam maduros e corretos, não falhando em nada!
5 Tē ñá ini nto nee é vāꞌa é viī ntó ne, kákan nto ntaꞌa Xuva kō. Tsí kantétu ña é kuēꞌé ña é kūtuni un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ñaꞌa nee iña é vāꞌa. Ñá kāde víni ña, ntē ña kada tíi ña ni ntō.
5 Mas, se alguém tem falta de sabedoria, peça a Deus, e ele a dará porque é generoso e dá com bondade a todos.
6 Ntá tsi te kākan ntó ntaꞌa ña ne, kanɨɨ̄ nima ntó kuintiꞌxe nto é nantiko koō ña. Ntē ña ku dé kuení nto te ña nantiko koó ña. Tsí ña ntádē kuení i sán ne, kuān ntáa ña vata kaa ntute ñuꞌu san é kaido ne, kanainu dá kainu tatsín san.
6 Porém peçam com fé e não duvidem de modo nenhum, pois quem duvida é como as ondas do mar, que o vento leva de um lado para o outro.
7 Tē ña te kánɨɨ nima nto ntákuintiꞌxe nto da ntaíkan nto ntaꞌa Xuva kō ne, ¿míꞌi ntu tāꞌxi ña é ntaíkan nto?
7 Quem é assim não pense que vai receber alguma coisa do Senhor,
8 Tsí uun ñaꞌa, ña é uvi nuu i kade kuení i ne, nuu nuu tsi kanadama ña é viī ña. Tuku vií ña vevií ne, é tūku vií ña uten.
8 pois não tem firmeza e nunca sabe o que deve fazer.
9 Taꞌan ko, ña e dóo ntāꞌví san ne, kuān té ña nuu áꞌvi ña ñuxiví sa ne, ntá tsi na kutūvi dínī ña, tsi dóo nuu áꞌvi ña nuu Xuva ko.
9 O irmão que é pobre deve ficar contente quando Deus faz com que melhore de vida;
10 Taꞌan ko, ña e dóo kuikā sán ne, na kutūvi dínī ñá te xūvi kaika ña. Tsí vata kaa laa é kaeꞌnu má kūꞌu kan kaa ña. Tsí uun daꞌna tsi véꞌxi ñuxiví sa.
10 e quem é rico deve sentir o mesmo quando Deus faz com que piore de vida. Pois quem é rico desaparecerá como a flor da erva do campo.
11 Laa sán dɨ ne, uun dáꞌna tsi kakene ne, kanakóꞌxo dá kāxiꞌi dií xuku i kaꞌni ngántií san. Ñá vāꞌá ka kídaā. Kuan kōo kuvi ni ña kuiká san dɨ. Tsí uun daꞌna tsi ntɨꞌɨ nuu mii ña nī é iō iña ña.
11 Quando o sol brilha forte, e o seu calor queima a planta, aí a flor cai, e a sua beleza é destruída. Do mesmo modo, quem é rico será destruído no meio dos seus negócios.
12 Nté kui váꞌa ñaꞌa, ña é kakutíi i é kantoꞌo i. Tsí te kutíi ña ne, níꞌi ña ntuvi vāꞌa iña ñá ntaꞌa Xuva kō. Tsí Xuva kō ne, e xéꞌe ñā xuꞌu ña tsí kuntoo ña ni ñā, xoo é kākuinima í ña.
12 Feliz é aquele que nas aflições continua fiel! Porque, depois de sair aprovado dessas aflições, receberá como prêmio a vida que Deus promete aos que o amam.
13 Te īó uun nuu ī é kīni kaa é ncho víi o ne, ñá ku kadā kuení ko te ntaꞌa Xuva ko vēꞌxi, tsí ña túvi míꞌi kēne ña é viī ña é kīni kaa né, ntē ña katáꞌxi ña é vīi o é kīni kaa dɨ.
13 Quando alguém for tentado, não diga: “Esta tentação vem de Deus.” Pois Deus não pode ser tentado pelo mal e ele mesmo não tenta ninguém.
14 Tsí nima kíni kaa ko kaikan e dóo ncho vii o é kīni kaa san.
14 Mas as pessoas são tentadas quando são atraídas e enganadas pelos seus próprios maus desejos.
15 Te kuintiꞌxe kō é kaīkan níma kó san ne, vií ntiꞌxe ō é kīni kaa san. Kidáā né, tē kuíni kō é vīi o é kīni kaa san ne, níꞌi kō doxiꞌí san.
15 Então esses desejos fazem com que o pecado nasça, e o pecado, quando já está maduro, produz a morte.
16 Ntōꞌo táꞌān ko e dóo ntio ko, ñá ku kanī ntaꞌví mii ntō nima nto.
16 Não se enganem, meus queridos irmãos.
17 É un ntɨꞌɨ nuū i e dóo vaꞌa, nuu i é nuu é ntaā í ne, dɨvi tsī é vēꞌxi e dukún kān. Xuva ko kataxnūu ña é vāꞌá mii kō. Tsí dɨvi ñā ede kúꞌvē ña ñuꞌu é kāxiꞌí nuu e dukún kān. Ñúꞌū sán ne, kanadama, ntá tsi Xuva kō ne, ña kanadama ña nté un siin.
17 Tudo de bom que recebemos e tudo o que é perfeito vêm do céu, vêm de Deus, o Criador das luzes do céu. Ele não muda, nem varia de posição, o que causaria a escuridão.
18 Tsí mii ñā ntío ña é nakáku ña kō da kuíntiꞌxe ko tūꞌun é nuu é ntaā i iña ña é ntio ña é kuvi ō vata ntáa iꞌxa nuu i íña ña.
18 Pela sua própria vontade ele fez com que nós nascêssemos , por meio da palavra da verdade, a fim de ocuparmos o primeiro lugar entre todas as suas criaturas.
19 Kutuni nto sáꞌa, taꞌan ko, ña e dóo ntio kó ne, ntíto vií nto, un ntɨɨ́ ntɨɨ̄ nto, dá ntaíni nto ne, ñá ku dotō tsí kaꞌan nto. Ñá te ūra tsí kudiín nto dɨ.
19 Lembrem disto, meus queridos irmãos: cada um esteja pronto para ouvir, mas demore para falar e ficar com raiva.
20 Tsí te kūdiin ó ne, ñá ntáde o é vāꞌa é ntio Xuva kō.
20 Porque a raiva humana não produz o que Deus aprova.
21 Dukuān né, xtūví xio nto da nēé ka nuu i é kīni kaa san. Mii tsī é kuintiꞌxe nto túꞌūn e xnúu Xuva kō nima nto. Dɨvi tsī é kaidiáꞌvi é nakáku ō.
21 Portanto, deixem todo costume imoral e toda má conduta. Aceitem com humildade a mensagem que Deus planta no coração de vocês, a qual pode salvá-los.
22 Ntá tsi ña te da mii tsī é kini nto é kākaꞌan túꞌun Xuva kō, tsí kada ntaa nto. Te da mii tsī e ntaíni nto ne, ntaéni ntaꞌví mii ntō kúñu ntō.
22 Não se enganem; não sejam apenas ouvintes dessa mensagem, mas a ponham em prática.
23 Xoó ñaꞌa é da mii tsī e kaíni ña túꞌun Xuva kō ne, ntá tsi ña káde ntaa ña vatā ó kakaꞌán ne, vata tsi kaa ña é kaito nuu speju kaa ña.
23 Porque aquele que ouve a mensagem e não a põe em prática é como uma pessoa que olha no espelho e vê como é.
24 Tsí kainí ña nuu ña, ntá tsi dá kaxkokoō ñá ne, ura tsí i kakunaá ini ña nté ito ña.
24 Dá uma boa olhada, depois vai embora e logo esquece a sua aparência.
25 Ntá tsi utén utén nakuāꞌa nto túꞌūn e dóo vaꞌá san iña Xuva ko, túꞌūn é nakākú kō é kīni kaa san. Xoó ñaꞌa é ña kunáa ini ña túꞌūn é nakuāꞌa ña, tsí kade ntaa ña é kākaꞌán ne, naxnuu viko Xuva ko ñā.
25 O evangelho é a lei perfeita que dá liberdade às pessoas. Se alguém examina bem essa lei e não a esquece, mas a põe em prática, Deus vai abençoar tudo o que essa pessoa fizer.
26 Xoó ñaꞌa é kākaꞌan ña tsí kantīkɨn ñá Xuva kō, ntá tsi ña káde ña kuenta é kākaꞌan ñá ne, ¿míꞌi ntū nuu é ntaā i é kakuintiꞌxe ña Xuva kō? Da miī é kaeni ntāꞌví mii ñā kúñu ñā.
26 Alguém está pensando que é religioso? Se não souber controlar a língua, a sua religião não vale nada, e ele está enganando a si mesmo.
27 Te nūu é ntaā í ntákuintiꞌxe ko Xuva kō né, viī o é vāꞌá, viī o é ntio ña dɨ. Xntii ō á iꞌxa kií san ne, xntii o ña dɨ̄ꞌɨ ntâꞌví san dɨ nēe e ntátaan núu ña. Ñá viī o é kīni kaá vatā ó de ñaꞌa, ña é ña ntákuintiꞌxe i Xuva kō.
27 Para Deus, o Pai, a religião pura e verdadeira é esta: ajudar os órfãos e as viúvas nas suas aflições e não se manchar com as coisas más deste mundo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.