Romanos 7

Tūʼún xuva kō vatā ó ntákaʼan ña ñuú Coatzospan (MIZNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 ¿Vá ñā ntu te íni nto tsí kadē kûꞌvé leí san iña ñaꞌa nɨɨ dukuan kāntíto ká ña?
1 Ignorais, irmãos {falo aos que têm conhecimentos jurídicos}, que a lei só tem domínio sobre o homem durante o tempo que vive?
2 Uun ñadɨ̄ꞌɨ́ san, ña tántaꞌa ne, kuétsī é kuntīkɨn ñá xɨɨ ña nɨɨ dukuan kāntíto ká ña. Ntá tsi tē xiꞌi xɨ́ɨ ña ne, ñá kadē kûꞌvé ka leí san iña ñadɨꞌɨ́ san.
2 Assim, a mulher casada está sujeita ao marido pela lei enquanto ele vive; mas, se o marido morrer, fica desobrigada da lei que a ligava ao marido.
3 Dukuān né, te kanadɨ̄kɨ́ nteē ñá ni tuku ñatīí da nɨɨ kāntíto ká xɨɨ ña ne, kakóꞌxo nteē ñá leí san. Ntá tsi tē xiꞌi xɨ́ɨ ña ne, ñá kadūku ntée ká ña leí san. Ñá tē neé nuu i te natántaꞌa ña ni tuku ñatīi.
3 Por isso, enquanto viver o marido, se se tornar mulher de outro homem, será chamada adúltera. Porém, morrendo o marido, fica desligada da lei, de maneira que, sem se tornar adúltera, poderá casar-se com outro homem.
4 Dukuān ó kuvi ni ntō dɨ́, taꞌan ko. Tsí dā xiꞌi Cristú san ne, vata tē xiꞌi dádɨɨ́ nto ni ña kuēnta iñá leí san. Vevií ne, ntáduku ntée nto tuku xɨɨ nto, ña e ntóto dá xiꞌi vata koo é na kōo nuu i e dóo vaꞌa é ntio Xuva kō.
4 Assim, meus irmãos, também vós estais mortos para a lei, pelo sacrifício do corpo de Cristo, para pertencerdes a outrem, àquele que ressuscitou dentre os mortos, a fim de que demos frutos para Deus.
5 Tsí nɨɨ dukuān ntáde ká o é ntio nima kíni kaa ko sán ne, dā dií dií ka ntáde o nuū i é kini kaa san tē kutuni ko tsí kakaꞌán leí san é ña kuan koo víi ō né, dɨvi tsi nuū i é nīꞌi kó doxiꞌí san.
5 De fato, quando estávamos na carne, as paixões pecaminosas despertadas pela lei operavam em nossos membros, a fim de frutificarmos para a morte.
6 Ntá tsi viꞌa vé ne, é nūu nteé leí san ata ko, tsí leí san é uve tɨ̄ɨn o kídaā né, vata tsi tē xiꞌi o kuénta iña í ne, e ntaíka xaa ō ve, vata koo é na vīi o é ntio Xuva kō, tsí niꞌi ko ntúvi xēé iña ko, ñá te dā míi tsī é kāde ntaa o lei átā é ūve naꞌa kakaꞌan é vāꞌa é vīi o.
6 Agora, mortos para essa lei que nos mantinha sujeitos, dela nos temos libertado, e nosso serviço realiza-se conforme a renovação do Espírito e não mais sob a autoridade envelhecida da letra.
7 Te duꞌvā ó ne, ¿vá kāꞌán ntu o tsí leí san ne, iō kuetsí i? ¡Ñāꞌá ni san! Tē dɨ́ ña leí san ne, ñá īní u nee iña é kuētsí ko. Tē dɨ́ ña kakaꞌán leí san é ña kúvi kuiníma ko iña taꞌan kó ne, ñá īní u te ña váꞌa i é kuān koo vii o.
7 Que diremos, então? Que a lei é pecado? De modo algum. Mas eu não conheci o pecado senão pela lei. Porque não teria idéia da concupiscência, se a lei não dissesse: Não cobiçarás {Ex 20,17}.
8 Ntá tsi kúvi īde kuétsī san ní ko, tsí da xé kakaꞌán leí san é ña kúvi nakiꞌi núu o īña taꞌan kó ne, dā dií dií ka idé u. Tē dɨ́ ña túvi leí san ne, ña ni kúvi vīí kuétsī san ní ko.
8 Foi o pecado, portanto, que, aproveitando-se da ocasião que lhe foi dada pelo preceito, excitou em mim todas as concupiscências; porque, sem a lei, o pecado estava morto.
9 Dukuān ne, xío ntūvi iñá ko diꞌna dá vāta kutúní ko te īo kuétsī ko, tsí ña ni kutúní ko nee iña é kākaꞌán leí san. Ntá tsi dā xeé leí san ne, ntōto kuétsī ko. Kidáā né, vata tsi tē xiꞌí u kuenta iña i.
9 Quando eu estava sem a lei, eu vivia; mas, sobrevindo o preceito, o pecado recobrou vida,
10 Tsí leí san ne, náa ī é xee niꞌi ntúvi iñá ko ne, xee níꞌī doxiꞌí san.
10 e eu morri. Assim o mandamento, que me devia dar a vida, conduziu-me à morte.
11 Kūvi ide kuétsī san éni ntaꞌví ko kuenta iñá leí san. Vata tsi te dɨvī éꞌni ko.
11 Porque o pecado, aproveitando da ocasião do mandamento, seduziu-me, e por ele me levou à morte.
12 Dōo vaꞌá leí san, tsi dóo vaꞌá túꞌūn e xtûví Xuva kō. Dōo ntaa kakáꞌán dɨ.
12 Por conseguinte, a lei é santa e o mandamento é santo, e justo, e bom...
13 ¿Vá kāꞌan ntú ō tsí nuu i é vāꞌá san é taꞌxi doxiꞌí san iñá ko? ¡Ñāꞌá ni san! Dā xé kuētsí san é ide é nīꞌí ko doxiꞌí san. De tsiñu niꞌi kuētsí san leí san vata koo é nīꞌí ko doxiꞌí san. Tsi leí san nañéꞌé ko tsi kuétsī sán ne, dōó kini kaa.
13 Então o que é bom tornou-se causa de morte para mim? De certo que não. Foi o pecado que, para se mostrar realmente pecado, acarretou para mim a morte por meio do que é bom, a fim de que, pelo mandamento, o pecado se fizesse excessivamente pecaminoso.
14 Ini o tsí leí san ne, véꞌxi ntaꞌa Xuva kō. Ntá tsi xuꞌú ne, kudii ña ñuxiví sa u é tuví u vata kaa ña kade tsiñu iña kuétsī san.
14 Sabemos, de fato, que a lei é espiritual, mas eu sou carnal, vendido ao pecado.
15 Ñá īní u nté kui kuān ó kade u. Tsi ñá te kāde ú nuu i é ncho vií u, ntá tsi nuu i é ña ncho vií u ne, diꞌna ká kade u.
15 Não entendo, absolutamente, o que faço, pois não faço o que quero; faço o que aborreço.
16 Ntá tsi dá kāde ú nuu i é ña ncho vií u sán ne, kakutuní ko tsi dóo váꞌā ó kakaꞌan ntíꞌxe leí san.
16 E, se faço o que não quero, reconheço que a lei é boa.
17 Dukuān ne, ña te míī ú kade ú nuu i é ña ncho vií u san, tsí da xe kuétsī é nūu nimá ko sán ne, dɨvī é kade i.
17 Mas, então, não sou eu que o faço, mas o pecado que em mim habita.
18 Kakutuní ko tsí ña tuvi nté uun nuu i é vāꞌa é nūu nimá ko, tsí kudii ña ñuxiví sa u. Kuān te dóo ntio ko é vīí u é vāꞌá ne, ña kúvi vīí u.
18 Eu sei que em mim, isto é, na minha carne, não habita o bem, porque o querer o bem está em mim, mas não sou capaz de efetuá-lo.
19 Tsí ña káde u é vāꞌa é ncho vií u, ntá tsi kade u é kīni kaa san é ña ncho vií u.
19 Não faço o bem que quereria, mas o mal que não quero.
20 Dukuān né, tē kade ú nuu i é ña ncho vií u sán ne, ñá te xūꞌú kade ú, tsi kuétsī é nuu nimá ko sán ne, dɨvī é kāde i.
20 Ora, se faço o que não quero, já não sou eu que faço, mas sim o pecado que em mim habita.
21 Kakutuní ko tsí kuān ó kakuvi ko: Dā ncho vií u nuu i é vāꞌa sán ne, vata tsi te kantīkɨn é kīni kaa sán ko.
21 Encontro, pois, em mim esta lei: quando quero fazer o bem, o que se me depara é o mal.
22 Dōo kakuinimá ko lei Xúva kō,
22 Deleito-me na lei de Deus, no íntimo do meu ser.
23 ntá tsi kúñū kó ne, kantīkɨn túku lei é kaēdɨ́ nuu i é kadē kuení ko ne, vata te katee tɨ̄ɨ́n ko vata koo é na vīí u é ntio i. Dɨvī sán lei íña kuétsī san.
23 Sinto, porém, nos meus membros outra lei, que luta contra a lei do meu espírito e me prende à lei do pecado, que está nos meus membros.
24 ¡Ñā ntáꞌvi idé ntu u! ¿Xoó ntu nakakū í ko doxiꞌi é kantīkɨn kúñū kó san?
24 Homem infeliz que sou! Quem me livrará deste corpo que me acarreta a morte?...
25 ¡Nakuéꞌe ú sintiáꞌvi ntaꞌa Xuva ko kuēnta iña Tóꞌo ko Jesūcristu, tsí dɨvi ñā é nakáku ña ko! Dukuān ne, dɨ́kɨ̄ kó san ne, ncho vii é vāꞌa é ntio Xuva kō ne, ntá tsi kúñū kó san ne, ncho vii é kuntīkɨn kuétsī san.
25 Graças sejam dadas a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor! Assim, pois, de um lado, pelo meu espírito, sou submisso à lei de Deus; de outro lado, por minha carne, sou escravo da lei do pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.