Romanos 14
Tūʼún xuva kō vatā ó ntákaʼan ña ñuú Coatzospan (MIZNT) vs NTLH
1 Te kīꞌxi uun ñaꞌa, ña é vāta kuintíꞌxe váꞌa i ne, kuéꞌe nto na kutuvī ña. Ntá tsi ña naa núu nto ni ña kuēnta iña i é kadē kuení ña.
1 Aceitem entre vocês quem é fraco na fé sem criticar as opiniões dessa pessoa.
2 Iō ñá ne, kuvi kaꞌxí ña da nēé ka nuu i, kuíni ña. Ntá tsi ña é vāta kuintiꞌxe váꞌa i sán ne, ñá vāꞌá ō é kāꞌxí ña kúñū, kuiní ña.
2 Por exemplo, algumas pessoas creem que podem comer de tudo, mas quem é fraco na fé come somente verduras e legumes.
3 Ña é kaēꞌxí ntɨꞌɨ da nēé ka nuu i ne, ñá ku dē kuení kini ña iña ña ña kaéꞌxi kúñū san. Ña é ña kaéꞌxi sán ne, ñá ku kāꞌan ñá te ña váꞌa o de ña é kaēꞌxí da nēé ka ntɨꞌɨ̄. Tsi ñúꞌu ntaꞌa Xuva ko ñā dɨ.
3 Quem come de tudo não deve desprezar quem não faz isso, e quem só come verduras e legumes não deve condenar quem come de tudo, pois Deus o aceitou.
4 ¿Xoó ñaꞌa ntun, te kuīni o, é kāꞌan te váꞌā ó ne, o tē ña váꞌā ó de ña kade tsiñu iña tuku ñáꞌa san? Tsí kuenta iña tóꞌo mii ña te vāꞌá o de ña ne, o tē ña váꞌā ó de ña. Vií ntiꞌxe ña é vāꞌa, tsi kuéꞌe Xuva kō é kuān koo vií ña.
4 Quem é você para julgar o escravo de alguém? Se ele vai vencer ou fracassar, isso é da conta do dono dele. E ele vai vencer porque o Senhor pode fazê-lo vencer.
5 Iō ñá ne, īo ntúvi e dií ka kaꞌnu é tūku ntuvi, kuiní ña. Tuku ñaꞌa ne, dadɨɨ tsi un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ntuvi san, kuíni ña. Koo ntaa iní nto nee iña é kākuintiꞌxe nto é un é un nto.
5 Algumas pessoas pensam que certos dias são mais importantes do que outros, enquanto que outras pessoas pensam que todos os dias são iguais. Cada um deve estar bem firme nas suas opiniões.
6 Xoó ñaꞌa, ña é kadē kuení i tsi dií ka kaꞌnu uun ntuvi é tūku ntuvi ne, kuān ó de ña vata koo é kuiko ñuꞌu ña Xuva kō, kuiní ña. Xoó ñaꞌa, ña é ña káde kaꞌnu ntuvi tsikán ne, kuān ó de ña vata koo é kuiko ñuꞌu ña Xuva kō dɨ́, kuiní ña. Xoó ñaꞌa, ña é kaeꞌxí da nēé ka nuu i ne, kuān ó de ña vata koo é kuiko ñuꞌu ña Xuva kō, kuiní ña ne, kanakuéꞌe ña sintiáꞌvi ntaꞌa ña. Xoó ñaꞌa, ña é ña kaéꞌxi é un ntɨꞌɨ̄ ne, kuān ó de ña vata koo é kuiko ñuꞌu ña Xuva kō, kuiní ña ne, kanakuéꞌe ña sintiáꞌvi ntaꞌa Xuva kō dɨ.
6 Quem dá mais valor a certo dia faz isso para honrar o Senhor. E também quem come de tudo faz isso para honrar o Senhor, pois agradece a Deus o alimento. E quem evita comer certas coisas faz isso para honrar o Senhor e dá graças a Deus.
7 Ñá tē ntántoo o ñūxiví sa kuenta iña mii ko. Ntē ña kuví o kuēnta iña mii kó dɨ.
7 Porque nenhum de nós vive para si mesmo e nenhum de nós morre para si mesmo.
8 Te kuntoo o ñūxiví sa ne, vii ō vata koo é kūvi kaꞌan ñáꞌa san tsi dóo kaꞌnu Xuva kō. Te kūvi ó ne, kuvi o váta koo é kūvi kaꞌan ñáꞌa san tsi dóo kaꞌnu Xuva kō. Tsí kuān te ntántoo ká o, kuān te kuví ō ne, ntáduku ntée o Xuva kō.
8 Se vivemos, é para o Senhor que vivemos; e, se morremos, também é para o Senhor que morremos. Assim, tanto se vivemos como se morremos, somos do Senhor.
9 Tsi xiꞌí Cristú ne, ntōto xtuku ña vata koo é viī ña Tóꞌō ña xiꞌí san ne, nī ña ntantíto sán dɨ.
9 Pois Cristo morreu e viveu de novo para ser o senhor tanto dos mortos como dos vivos.
10 Xōꞌón ne, ¿nté kui kakaꞌan ntéen ntun taꞌan o tsí ña váꞌa ō nuu i é kade taꞌan o? Xōꞌón dɨ ne, ¿nté kui kainchuꞌvin ntún taꞌan o dɨ? Tsí un ntɨꞌɨ o kuntāñɨ ó nuú Cristu dá kāꞌan ñá xoo é vāꞌá i ne, xoo é ña váꞌa i dɨ.
10 Portanto, por que é que você, que só come verduras e legumes, condena o seu irmão? E, você, que come de tudo, por que despreza o seu irmão? Pois todos nós estaremos diante de Deus para sermos julgados por ele.
11 Tsi túꞌun Xuva kō ne, kakaꞌan:
11 É isto o que as Escrituras Sagradas dizem: “Juro pela minha vida, diz o Senhor, que todos se ajoelharão diante de mim e todos afirmarão que eu sou Deus.”
12 Kidáā ne, káꞌan o ni Xuva ko kui kui uun ō nee iña é idé ō xé un xé un ō.
12 Assim, cada um de nós prestará contas de si mesmo a Deus.
13 Dukuān ne, náa ī é kāꞌan ntée o taꞌan kō ne, koó ntii ō é ña vií ō nee iña é kōꞌxó ntēé taꞌan kō, o nēe nuu i é natɨ̄vi iní ña é kākuintiꞌxe ña.
13 Por isso paremos de criticar uns aos outros. Pelo contrário, cada um de vocês resolva não fazer nada que leve o seu irmão a tropeçar ou cair em pecado.
14 Iní u tsí ña tuvi nee iña é da miī e dóo dentu káa, tsí kuan ō nañéꞌe Xúva ko Jēsuú ko. Ntá tsi tē kuiní ñaꞌa san tsí ña váꞌa ō é viī ñá ne, ñá vāꞌá ō ntíꞌxe é viī ña.
14 Por estar unido com o Senhor Jesus, eu estou convencido de que nada é impuro em si mesmo. Mas, se alguém pensa que alguma coisa é impura, então ela fica impura para ele.
15 Ntá tsi te da miī é kāꞌxín da nēé ka nuu i, kuān te dóo uꞌvi kakúvi taꞌan o kuenta iña í ne, ñá kakuinima ntíꞌxe o taꞌan o. Ñá ku kuēꞌen é kūnaá taꞌan o kuenta iña i é ncho kaꞌxin, tsí xiꞌí Cristu kuénta iña ñá dɨ.
15 Se você faz com que um irmão fique triste por causa do que você come, então você não está agindo com amor. Não deixe que a pessoa por quem Cristo morreu se perca por causa da comida que você come.
16 Ñá ku viī ntó nee nuu i vata koo é ña kuvi kaꞌan kíni ñáꞌa san kuénta iña i é kade nto.
16 Não deem motivo para os outros falarem mal daquilo que vocês acham bom.
17 Tsi mí kadē kûꞌvé Xuva kō né, ñā té ini nee é kaꞌxi o ne, ō nee é koꞌo ō. Ntá tsi sáꞌa ntio Xuva kō é vīi ó ne: Vii ō é vāꞌá, vatā ó kakaꞌan ña. Kuntōo váꞌa o ni taꞌan ko, ni Xuva kō dɨ. Kunūu dîní nima kó dɨ. Un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ sáꞌā ne, níꞌi ko kuēnta iña Espíritū Sántū san.
17 Pois o Reino de Deus não é uma questão de comida ou de bebida, mas de viver corretamente, em paz e com a alegria que o Espírito Santo dá.
18 Xoó ñaꞌa é kuān ó kade ña dá kade tsiñu ña iñá Cristú ne, dōo diní Xuva ko ni ñā. Káꞌan ñāꞌa sán dɨ tsi dóo váꞌā ó de ña.
18 E quem serve a Cristo dessa maneira agrada a Deus e é aprovado por todos.
19 Dukuān ne, koó ntii ō é kuntōo váꞌa o ni taꞌan kō. Xntii taꞌan ō e dií ka kuintiꞌxe ko Xuva kō.
19 Por isso procuremos sempre as coisas que trazem a paz e que nos ajudam a fortalecer uns aos outros na fé.
20 Ñá ku natɨ̄vín tsiñu Xuva ko kuenta iña i é ncho kaꞌxin. Nuu é ntaā i tsí ña tuví da nēé ka nuu i é kāꞌxin é ña váꞌa. Ntá tsi te kōꞌxó ntēé taꞌan o kuenta iña i é kaēꞌxín ne, ñá vāꞌá o den.
20 Por uma questão de comida, não destrua o que Deus fez. Todos os alimentos podem ser comidos, mas é errado comer alguma coisa quando isso faz com que outra pessoa caia em pecado.
21 Tsí dií ka váꞌā o é ña kaꞌxin kúñū, nté koꞌon vinú, ntē ña viín da nēé ka nuu i é na kōꞌxó ntēé taꞌan o.
21 O que está certo é não comer carne, não beber vinho, nem fazer qualquer outra coisa que leve um irmão a cair em pecado.
22 Nee iña é kuintiꞌxe o kuenta iña i sáꞌā ne, iña míi o ni Xuva kō. Dōo diní ko te vīi o é īni o tsí ntio Xuva kō é vīi o. Kidáā ne, ña túvī nté kui kaꞌán nima ko tsi ña váꞌa o de ō.
22 Mas guarde entre você mesmo e Deus o que você crê a respeito desse assunto. Feliz a pessoa que não é condenada pela consciência quando faz o que acha que deve fazer!
23 Ntá tsi te xōó ñaꞌa e ña íni ña te vāꞌá o é kāꞌxi ñá ne, o tē ña váꞌā o é kāꞌxi ñá da nēé ka ne, tē kuvi éꞌxi ña ne, iō kuetsí ña, tsí ña kaéꞌxi ña vatā ó kakuintiꞌxe ña. Tsí da nēé ka nuu i é vīín ne, tē ña kuintíꞌxe o te vāꞌá ō é vīín ne, kaden kuétsi te vīin.
23 Mas quem tem dúvidas a respeito do que come é condenado por Deus quando come, pois aquilo que ele faz não se baseia na fé. E o que não se baseia na fé é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.