Mateus 25

Tūʼún xuva kō vatā ó ntákaʼan ña ñuú Coatzospan (MIZNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 ʼMí kadē kûꞌvé Xuva kō ne, vata kaa uꞌxi ñádɨ̄ꞌɨ kuétsī é kuēꞌen niꞌí tun kantílīn tun é kuēꞌén tun é nāniꞌi taꞌán tun ña da vé tántaꞌa san.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Úꞌun ñāꞌa tún ne, ña túvi dɨ̄kɨ́ tun nté koo vií tun. Úꞌun ñāꞌa tún ne, dōó iō dɨkɨ́ tun é vīí tun.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Taꞌnu é ña tuvi dɨ́kɨ í san ne, dā kueꞌen niꞌí tun kantílīn tún ne, ña ni ídō tún asete.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Ntá tsi taꞌnu íō dɨkɨ í ne, odō tún tsáꞌa āseté tun ni kāntílīn tun.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Da nɨɨ kākukuii ña da vé tántaꞌa sán ne, kídī tun.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 Dā kú dava ñúu ne, kakaꞌan ñáꞌa: “Koto nto tsi véꞌxi ña da vé tántaꞌa san. Kueꞌēn ntó te nāniꞌi taꞌan nto ña”, kaꞌan ña.
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Nákuntāñɨ́ tun, un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ tun, vata koo é tsoo túꞌve tún kantílīn tun.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Kidáā ne, ntákaꞌan táꞌnu é ña tuvi dɨ́kɨ í san ni tāꞌnu e dóo iō dɨkɨ í san: “Tāꞌxi kudii nto áseche nto, tsí kantaꞌva míī kanchílīn ntɨ”, kaꞌán tun.
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Ntá tsi nantiko koó taꞌnu íō dɨkɨ í san: “Á chē ña xee táꞌan iñá ntɨ che tāꞌxi ntɨ́ nto. Dií ka váꞌā ó che kuēꞌen ntó, kūkuiín nto iña mii nto nu âꞌví kān”, kaꞌán tun.
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Da nɨɨ kuēꞌen tún kūkuiín tun ne, kidáā xeé ña da vé tántaꞌa san. Taꞌnu é iō tuꞌvé i ne, kúkɨ̄ꞌví tun má viꞌi kān mí kakūvi viko sán ne, nakādɨ tóꞌo vīꞌi sán xiꞌí san.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 Dā rkontûví ne, xée tāꞌnú nguiī sán ne, ntákaꞌán tun: “¡Nakaán nto xiꞌi nto, tóꞌo vīꞌi!”, kaꞌán tun.
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Ntá tsi kakaꞌan tóꞌo vīꞌi san: “Nuu é ntaā i é kākaꞌán u ni ntō, tsí ña iní u nto”, kaꞌan ña —kaꞌan Jésuu.
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Kidáā ne, kakaꞌan Jésuu ni ña:
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 ʼMí kadē kûꞌvé Xuva kō ne, vata kaa uun ñaꞌa kaa, ña é dā ve kɨꞌɨn túku ñuu. Kāna ña ña ntáde tsiñu iña ñá ne, xéꞌe ñā é kuēnta víi ña iña ña.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 ʼXéꞌe ña ūun ña kade tsiñu san uꞌun míil diuꞌún san. Uun ñaꞌa ñā né, uvi míil. Ña kuvi ūní san ne, xéꞌe ña ña ūun míil. Xéꞌe ñā é un é un ña vata tsi kaa kutíi ña kuenta víi ña. Kidáā ne, kuéꞌen ñā.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Ña é niꞌi í uꞌun míil sán ne, ura tsí i kueꞌen ñá ne, dé tsiñu niꞌi ña é uꞌun míil sán ne, níꞌi ka xtūku ña uꞌun míil ka.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Kuan tsī o dé ña é nīꞌi i uvi míil sán dɨ. Níꞌī ká xtukú ña uvi míil ká dɨ.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Ntá tsi ña é niꞌi i uun míil sán ne, ēte ña xavi ne, íꞌxi ñā diuꞌun tóꞌo ñā.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 ʼDā kú naꞌa ne, nāxee tóꞌō ña ntáde tsiñu san ne, nadita ñá kuenta.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Ña é nīꞌi i é uꞌun míil sán ne, nāxee ñá ne, nākuéꞌe ñā tóꞌo ña ūꞌun míil ká xtuku é nīꞌi ña. Kakaꞌan ñá nī tóꞌo ñā: “É ūꞌun míil e táꞌxi nto kó ne, iꞌa niꞌi xtuku ká u uꞌun míil ká iña nto”, kaꞌan ña.
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Kakaꞌan tóꞌo ña ni ñā: “Dōo váꞌā o den, e dén ntaan. Tsí da xe dén ntaan un sīin e táꞌxī ú o ne, kuéꞌē ká xtuku táꞌxī ú o é kadān kuꞌven. Kiꞌxin nī kó, kutūvin dînín nī ko”, kaꞌan ña.
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Ña é nīꞌi i uvi míil sán ne, nāxee ñá dɨ. Kakaꞌan ñá nī tóꞌo ñā: “É ūvi míil e táꞌxi ntō kó ne, iꞌa niꞌi ká u uvi míil ká xtuku, é nīꞌí ko”, kaꞌan ña.
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Kakaꞌan tóꞌo ña ni ñā: “Dōo váꞌā o dén, e dén ntaan. Tsi dén ntaan é un siin e táꞌxī ú o ne, kuéꞌē ká xtuku táꞌxī ú o é kadān kúꞌvēn. Kiꞌxin nī kó, kūtuvin dínin nī ko”, kaꞌan ña.
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 Ña é nīꞌi i uun míil sán ne, xée ñā dɨ. Kakaꞌan ñá ni tōꞌó ña: “Iní u tsi dóo diin nto. Katava nto mí ña ni íꞌxi nto ne, kataꞌvi nto mí ña ni itu nto.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Dukuān ne, ûꞌví ko ne, ixkúꞌxī ú diuꞌun nto. Uꞌun nto diuꞌun nto”, kaꞌan ña.
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Ntá tsi kakaꞌan tóꞌo ña ni ñā: “Dɨvīn né, dōo kini iden, dōó duꞌxen ō. Inin tsí katāvá u mí ña ni íꞌxī ú ne, kataꞌvī ú mí ña ni itú u.
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 ¿Nté kui ña ni xtuvín ntun diuꞌún ko mí kueꞌnu iꞌxá i, vata koo é te ntiko kōó u ne, naniꞌí ko diuꞌún ko ni īꞌxa i?”, kaꞌan ña.
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Kidáā ne, kakaꞌan ñá ni ña ntoo ikān: “Nakiꞌi nto é uun míil é nīꞌi ñá ne, kuéꞌe nto ñā é nīꞌi i uꞌxi míil san.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Tsí da xōó ka ñaꞌa é īo iña ñá ne, níꞌī ká ña; kukuika ñā. Ntá tsi ña é ña kuéꞌe īó iña í ne, nakiꞌi ká ña é īó iña ña.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Ña é ña váꞌā ó kade tsiñu sán ne, kiñuꞌu nto ña kíꞌi kān mi dóo nee. Ikān né, dōó kueku ña ne, kaꞌxí kaꞌñɨ̄ ña núꞌu ñā”, kaꞌan ña.
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 ʼTē naínú u, xuꞌu é vēxkúvī ú ñatīí ne, dōó kaꞌnu ñaꞌa u. Kiꞌxi ú ni ūn ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ánjē kó ne, kutūví u nú tēú ko e dóo kaꞌnu u.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Nataká nuu un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña ñuxiví san nuú ko ne, tsoo xio ú ña, é un é un ña, vatā ó katsoo xio paxtú san ndiꞌu ñá ni lēꞌntu ña.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 A leꞌntú san ne, tsoo ú tɨ diñɨ kuaꞌa kó ne, ndiꞌu sán ne, tsoo ú tɨ diñɨ datsin ko.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Kidáā ne, xuꞌu é Rei ú kaꞌán u nī ña ntoo diñɨ kuaꞌa ko: “Kiꞌxi nto, tsi dóo ntio Uva kó nto. Kuntōo nto mí kadē kûꞌvé Xuva kō tsi é īó tuꞌve iña nto un tsi nte díꞌna dá de kúꞌvē ñá ñuxiví san.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Tsí dā kákɨ̄n kó ne, taꞌxī nto é kāꞌxí u. Dā itsí ko ne, taꞌxī nto é kōꞌo u. Kuān te xio ñuú véꞌxī ú ne, dōo diní nto é kutūví u ni ntō.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Dá kantɨ̄ɨ́ u ne, taꞌxī nto doo é kunūu u. Dá nchokuví u ne, īxkoto niꞌni nto ko. Dá inuu kutu ú ne, īxkoto niꞌni nto ko”, koo kaꞌán u.
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 Kidáā ne, káꞌān ña é vāꞌá ñaꞌa san ní ko: “¿Amá ntu ini ntɨ e kákɨn ntō ne, tāꞌxí ntɨ é kāꞌxi nto? ¿Amá ntu ini ntɨ e itsi ntó ne, tāꞌxí ntɨ é kōꞌo nto?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 ¿Amá ntu ini ntɨ́ e xio ñuú veꞌxi nto ne, tāꞌxí ntɨ mí kutuvī nto? ¿Amá ntu ini ntɨ e kantɨɨ́ nto ne, tāꞌxí ntɨ doo é kunūu nto?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 ¿Amá ntu íni ntɨ é nchokuví nto, o nuu kutu ntō ne, ixkóto nīꞌni ntɨ́ nto?”, koo kaꞌan ña.
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Kidáā ne, xuꞌu é Reí u ne, káꞌān ú ni ñā: “Nuu é ntaā i é kākaꞌán u ni ntō, tsí da kuān ó de nto ni tāꞌan nto, ña é dií ka dutsi ne, vata te xūꞌu kuán o de nto nī ko”, koo kaꞌán u.
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 ʼKidáā ne, xuꞌu é Reí u ne, káꞌān ú nī ña ntoo diñɨ datsin kó: “Kunu nto nuú ko, ña kini ntáa. Kueꞌēn nto mí kaiꞌxi ñúꞌu ntii dañu ntūvi, é de kûꞌvé u iña tóꞌō e ña váꞌā san nī ánje ī.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Tsí dā kákɨn kó ne, ña ni táꞌxi ntō é kāꞌxí u. Dā itsí ko ne, ña ni táꞌxi ntō é kōꞌo u.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 É xīo ñuú véꞌxī ú ne, ña ni táꞌxi ntō mí kutūví u. Íntɨ̄ɨ́ u ne, ña ni táꞌxi nto dōo é kunūu u. Nchokuví u ne, ínuu kutū ú ne, ñá ni īxkoto níꞌni nto ko”, koo kaꞌán u.
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Kidáā né, tsixeꞌe ñāꞌa sán ko: “¿Amá ntu kákɨn ntō? ¿Amá ntu itsi nto? ¿Míꞌi ntū é xio ñuú veꞌxi nto? ¿Amá ntu kantɨ́ɨ nto, ō é nchokuví nto, o inuu kutu ntō ne, ña ni xntíi ntɨ́ nto?”, koo kaꞌan ña.
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Kidáā ne, káꞌān ú ni ñā: “Nuu é ntaā i é kākaꞌán u ni ntō, tsí te ña ni xntii nto taꞌán nto, ña é dií ka ntāꞌví san ne, ña ni xntíi nto kó dɨ”, koo kaꞌán u.
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Kidáā ne, kɨ́ꞌɨn ñā mí nīꞌi ña é ntoꞌo ña ntii dañu ntūvi. Ntá tsi ña é vāꞌá san ne, kuntoo ña ni Xuva ko ntii dañu ntūvi —kaꞌan ña.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.