Lucas 11
Coatzospan Mixtec NT (MIZ_TBL) vs NTLH
1 Uun ntuvi ne, tuví Jesuu, kakaꞌan ntâꞌví ña. Dā kúvi kaꞌan ntâꞌví ña ne, uun ñaꞌa ña ntɨniꞌi ñā ne, kakaꞌan ñá ni ñā: —Tōꞌó, nañeꞌē ntó ntɨ nté koo kaꞌan ntâꞌví ntɨ vatā o nañéꞌe Juaan Bautista ñaꞌa, ña ntɨníꞌi ñā —kaꞌan ña.
1 Um dia Jesus estava orando num certo lugar. Quando acabou de orar, um dos seus discípulos pediu: — Senhor, nos ensine a orar, como João ensinou os discípulos dele.
2 Kakaꞌan Jésuu ni ña: —Dā ntákaꞌan ntâꞌví nto ne, duꞌva koo kaꞌan nto:
2 Jesus respondeu:
3 — ausente —
3 Dá-nos cada dia o alimento
4 Kuan kōo kaꞌan ntó ni Xuva kō —kaꞌan Jésuu.
4 Perdoa os nossos pecados,
5 Kakaꞌan xtúku Jesuu ni ña: —Vií ka o kuēntá ni: Te ūun ntó īó ña dóo váꞌa tiin niꞌi ntō ne, kɨ́ꞌɨn nto dava ñūu nú viꞌi ña kān, káꞌan ntō: “Ña táꞌxi kudii nto uni íta nto te nākiꞌi nteé u,
5 Então Jesus disse aos seus discípulos:
6 Tsí uun ñaꞌa ña dóo váꞌa tiin niꞌī ú ne, dā ve xee ña nú viꞌī kó kān é vēꞌxí ña itsi kān ne, ña túvī neé kueꞌen tsi é kuēꞌe ú kaꞌxí ña”, koo kaꞌan nto.
6 É que um amigo meu acaba de chegar de viagem, e eu não tenho nada para lhe oferecer.”
7 ¿Vá kāꞌan ntú ña tuvi má viꞌi kān: “Ñá ku natēku duꞌxen ntó ko, tsi xiꞌí ko ne, é kantiꞌu. E tuví ntāá u ni īꞌxá ko. Ña kúvi nākuntítsi u é tāꞌxi u é ntio nto”, koo kaꞌan ña?
7 — E imaginem que o amigo responda lá de dentro: “Não me amole! A porta já está trancada, e eu e os meus filhos estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães.”
8 Ntá tsi kakaꞌán u ni ntō tsí, kuān té ña ntio ña nakuntítsi ña é kuēꞌé ña é kaikán ña váꞌa tiin niꞌi ñā ne, kuéꞌe ña vata kaa é kantio ña vata koo é ña natekú duꞌxen ká ña ña.
8 Jesus disse:
9 Dukuān é kākaꞌán u ni ntō: Kákan ntō ne, níꞌi ntō. Nantuku ntō ne, naniꞌi ntó dɨ. Te nakeꞌxen ntō xiꞌí ne, nakaán ña.
9 Por isso eu digo: peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Tsí xoo é kaikan ī ne, níꞌi i. Xoo é kanantuku ī ne, naniꞌi í dɨ. Xoo é kanakeꞌxen ī xiꞌí ne, nakaán ña dɨ.
10 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
11 ʼTe ūun nto é uva īꞌxá nto ne, tē kaikan iꞌxá nto tsákā é kāꞌxí ne, ¿vá kuēꞌé ntu nto i koo é kāꞌxi?
11 Por acaso algum de vocês será capaz de dar uma cobra ao seu filho, quando ele pede um peixe?
12 O tē kaikan ntɨ́vi é kāꞌxí ne, ¿vá kuēꞌé ntu nto i tduꞌme é kāꞌxi tɨ?
12 Ou, se o filho pedir um ovo, vai lhe dar um escorpião?
13 Ntá tsi ntōꞌo é kini ntáa ntō ne, ini nto é kuēꞌé nto é vāꞌá iña iꞌxá nto. ¿Ñā ntu te dií dií ka ini Xúva kō, ña é tuví e dukún kān, é kuēꞌé ña un tsi nte Espíritū Sántū san xoo é kaikan i ntáꞌa ña? —kaꞌan Jésuu.
13 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai, que está no céu, dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 Uun ntuvi ne, kanakuītá Jesuu é ña váꞌā san e dé ñɨꞌɨ uun ñaꞌa ñatīi. Dā ntíi ne, kūvi nákaꞌan ñá ñɨꞌɨ̄ san. Koó dā kúduꞌva ñaꞌa san.
14 Jesus estava expulsando de certo homem um demônio que não o deixava falar. Quando o demônio saiu, o homem começou a falar. A multidão ficou admirada,
15 Ntá tsi iō ñá ne, ntákaꞌan ña: —Ñatīí saꞌá ne, kanakuitā ñá é ña váꞌā san tsí kaxeꞌe Belsēbuu, tóꞌō e ña váꞌā, é kūvi vií ña nakūnu ña i —kaꞌan ña.
15 mas alguns disseram: — É
16 Iō ñá ne, ncho koto nteé ña ña. Íkan ñā é viī ñá nuu i e dóo kaꞌnu é vēꞌxí e dukún kān.
16 Outros, querendo conseguir alguma prova contra Jesus, pediam que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha de Deus.
17 Ntá tsi kutuni Jésuu nee e ntádē kuení ñaꞌa sán ne, kakaꞌan ñá ni ñā: —Dā míꞌī ká ñuú mi ntánāa núu ña ni tāꞌan ña ne, kunaá ñuú ña. Tē ntánāa núu mii ña nī ña viꞌi ña ne, kɨɨn viꞌi ña.
17 Mas Jesus, conhecendo os pensamentos deles, disse:
18 Dukuān né, tē tóꞌō e ña váꞌā sán naa ni tāꞌan í ne, ¿nté ntu koo kuvi vii? Sáꞌa kakāꞌán u ni ntō, tsi ntákaꞌan nto tsí kataꞌxi Belsebuú san é kūvi vií u nákuīta ú e ña váꞌā san.
18 Se o reino de Satanás tem grupos que lutam entre si, como continuará a existir? Vocês dizem que é Belzebu que me dá poder para expulsar demônios.
19 Ntá tsi te kuān ó ne, ¿xoó ntu kaxéꞌe ī é kūvi vií ñaꞌa nto é nakuitā ñá é ña váꞌā san? Dukuān né, mii ñā ntánañēꞌe ña tsí ña te nuu é ntaā i e ntákaꞌan ntó iñá ko.
19 Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
20 Ntá tsi te Xuva ko kātaꞌxi ña é kākuvi vií u é kanakuītá u é ña váꞌā san ne, kani túꞌun tsi é xee Xúva kō mí ntoo nto é kadā kúꞌvē ñá iña nto.
20 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
21 ʼTe uun ñatīí, ña e dóo ntii inī í ne, dōó iō tuꞌvé ña é kade ña kuenta víꞌi ña ne, ñá te neé kuvi iña ña.
21 — Quando um homem forte e bem-armado guarda a sua própria casa, tudo o que ele tem está seguro.
22 Ntá tsi te vēꞌxí uun ñaꞌa, ña é dií ka ntii īní ka xtúku i é naā ñá ni ñā ne, kuvi vií ña ni ñā. Kidáā ne, nakuido ña un ntɨꞌɨ káā é kanadaꞌan nūu ña kúñu ña nī é un ntɨꞌɨ īña ñá, dá kuēꞌé xio ña é ido ñā san.
22 Mas, quando um homem mais forte o ataca e vence, leva todas as armas em que o outro confiava e reparte tudo o que tomou dele.
23 ʼXoo é ña kañéꞌe i da xeꞌe kó ne, kakaꞌan ntée ña ko. Xoo é ña kaxntíī ko é natāká u ne, da dií ka kaeté xaa ña.
23 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
24 ʼTē ntíi uun é ña váꞌā nima ñáꞌa sán ne, kaika ñuu itsí kān, kantukū míꞌi kūtuví daꞌna. Tē ña ni naníꞌi í ne, kada kuení i: “Ntiko kōó u, núꞌū u nú viꞌī kó kān mí kii u”, koo kada kuení i.
24 Jesus continuou:
25 Te nāxeé ne, naniꞌí i nima ñátīí san vata kaa uun viꞌi mí dóo váꞌa ntúntoo, mí dóo váꞌā o ntúvaꞌa.
25 Aí volta e encontra a casa varrida e arrumada.
26 Kidáā ne, kɨ́ꞌɨn xtūku kínakueka úꞌxē ká e ña váꞌā e dií dií ka kini ntáa. Kidáā ne, un ntɨꞌɨ̄ é ūná san kɨ́ꞌvi é kuꞌun nima ñátīí san. Kidáa ne, dā dií dií ka natɨ́vi ña é vata kaa díꞌna —kaꞌan ña.
26 Depois sai e vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes.
27 Nɨɨ dukuan kākaꞌan Jésuu sáꞌā né, uun ñaꞌa ñadɨ̄ꞌɨ́, ña tuvi méꞌñū ñaꞌa sán ne, kachuꞌu ntáa ña: —¡Nté kui váꞌa ñadɨ̄ꞌɨ, ña é nakáku nto, ña é nātsitsí nto! —kaꞌan ña.
27 Quando Jesus acabou de dizer isso, uma mulher que estava no meio da multidão gritou para ele: — Como é feliz a mulher que pôs o senhor no mundo e o amamentou!
28 Ntá tsi dɨvi ñā ne, kakaꞌan ña: —¡Nté kui dóo váꞌā o xoo é kainí i túꞌūn é kākaꞌan Xúva ko ne, dē ntaa ña! —kaꞌan Jésuu ni ñáꞌa san.
28 Mas Jesus respondeu:
29 Dā dóo nátaká nuu ñaꞌa san mí tuví Jesuú ne, eni ntuꞌu ña kākaꞌan ña: —Ñaꞌa, ña ntoo vevií ne, dōó kini ntáa ña. Ntaíkān ñá nuu i e dóo kaꞌnu, ntá tsi ña kuéꞌe Xuva ko ña nuu i san, mii tsi é kuēꞌé ña nuu i é vata ō kúvi nī ña kaꞌán naa Xuva ko, ñá nani Jōnaa.
29 Quando a multidão se ajuntou em volta de Jesus, ele começou a falar e disse o seguinte:
30 Tsí vata ō kúvi Jonaa nuu i iña ñaꞌa, ña intóo ñuú Nínive kidáā ne, xuꞌu é vēxkúvi ú ñatīí ne, kuan kōo kuvi ú nuu i iña ñá ntoo iꞌa vevii.
30 Assim como o
31 Tē xee ntúvī é kōto nteé Xuva ko ñāꞌa, ne ñáꞌa ña ne, nakuntítsi reina iña ñuu é tuví nte díñɨ i kān e dóo ikā ne, tsiꞌi kuétsi ña ña, tsí reiná san ne, un váꞌa tsi ika vēꞌxí ña é kīni ñá un ntɨꞌɨ̄ é īní rei Salamuún san. Koto nto ve, tsí e xee úun ñaꞌa, ña é dií ka kaꞌnu ñaꞌa é Salāmuun.
31 No Dia do Juízo a rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
32 Ña intóo ñuu Nínive kidáā ne, nakuntáñɨ̄ ñá tē xee ntúvi é koto nteé Xuva ko ñāꞌa sán ne, tsiꞌi kuétsi ña ña ntoo vevii. Tsí ña ñuu Nínive sán ne, nātɨvi iní ña kuétsi ña dā téku ña túꞌūn é kākaꞌan Jonaá san. Koto nto, tsí e xée ūun ñaꞌa, ña é dií ka kaꞌnu ñaꞌa é Jonaa.
32 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês porque, quando ouviram a mensagem de Jonas, eles se arrependeram dos seus pecados. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
33 ʼNté uun xoxo natúun i ñuꞌu é kutuvī xuꞌu, nte é kutuvi má ētún san, tsí kuntekū dukun vata koo é naxīꞌi nuu mí kɨ̄ꞌví ñaꞌa san.
33 Jesus continuou:
34 Tsí ntuxnuu kó ne, vata kaa ñuꞌu é kāxiꞌí nuu kúñu kō kaa. Te vāꞌá ntuxnuu kó ne, kanɨɨ̄ kúñu ko kāxiꞌí nuu. Tē ña váꞌa ntuxnuu kó ne, kūñú ko ne, kutuví nee.
34 Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de você são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz. Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão.
35 Kuenta tsí viin tsí dā née ini o ne, ñúꞌū é īo íña o ne, kūnee.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não seja escuridão.
36 Te kanɨɨ tsī kúñu o īó ñuꞌu ne, nté un siin ña kákunee ne, kinin un ntɨꞌɨ̄ é vāꞌá ne, vata kaa te ñuꞌu kaxiꞌí nuu kúñu ō —kaꞌan Jésuu.
36 Pois, se o seu corpo estiver completamente luminoso, e nenhuma parte estiver escura, então ele ficará todo cheio de luz como acontece quando você é iluminado pelo brilho de uma lamparina.
37 Dā kúvi kaꞌan Jésuú ne, kāna uun ñaꞌa ña fariseú ña é kīkáꞌxi ña nú viꞌi ña kān. Kúkɨ̄ꞌví ña, itúvi ña nú mesa kán ne,
37 Quando Jesus acabou de falar, um fariseu o convidou para jantar na casa dele. Jesus foi e sentou-se à mesa.
38 dā kúduꞌva ña fariseú san dá ini ña tsí ña ni dē ntáa Jesuu vátā xkoó ini ña é ntaꞌa ña dīꞌna dá kaꞌxí ña.
38 O fariseu ficou admirado quando viu que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Ntá tsi Jesuú ne, kakaꞌan ña: —Ntōꞌó, ña fariseú ne, ntánakate nto ata vásu ntó ni kōꞌo nto, ntá tsi nima ntó ne, nuu tsitu nuū i é kīni kaa e ntáde nto, e ntadúꞌu nto.
39 Então o Senhor disse a ele:
40 ¡Nté kui kuān nte túntu ntú nto! ¿Vá ña íni ntu nto tsí ña é de kúꞌve ata i kān ne, dɨvi tsi ñā é idé kúꞌvē ña iní i kān dɨ?
40 Seus tolos! Quem fez o lado de fora não é o mesmo que fez o lado de dentro?
41 Ntá tsi kuéꞌe nto ña ntāꞌvi é nuu nima ntó ne, dukuān né, ntuntoo ntiꞌxe kanɨɨ̄ kúñu ntō.
41 Portanto, deem aos pobres o que está dentro dos seus copos e pratos, e assim tudo ficará limpo para vocês.
42 ʼNtá tsi ¡ña ntaꞌví ide ntú nto, ña fariseu! Ntōꞌó ne, dōó kuenta ntáde nto ntánakii xio nto uun taꞌvi ī é ūꞌxí san iña é un ntɨꞌɨ nuū i xuku choꞌo nto é nakuéꞌe nto ntaꞌa Xuva kō vata tsī o é kākaꞌan leí san, ntá tsi ña ntáde nto kuenta táꞌan nto te viī nto é vāꞌá ni ñā; ntē ña ntákuinima ntó Xuva kō. Sáꞌā é kantio é viī ntó da ntánakuéꞌe nto ntaꞌa Xuva kō é kāduku ntée ña.
42 — Ai de vocês, fariseus! Pois dão para Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da arruda e de todas as verduras, mas não são justos com os outros e não amam a Deus. E são exatamente essas coisas que vocês devem fazer sem deixar de lado as outras.
43 ʼ¡Ña ntaꞌví ide ntú nto, ña fariseu!, tsi nú viꞌī mí ntánataká nuu nto ne, dōó ntio nto é kuntōo nto nte nuu i kán ne, dōó ntio nto é kuiko ñuꞌu ñaꞌa san nto itsi mí ntaíka nto.
43 — Ai de vocês, fariseus! Pois gostam demais dos lugares de honra nas
44 ʼ¡Ña ntaꞌví ide ntú nto! tsí ntōꞌó ne, vata ntáa ñañā é ña dîtó tuvi má ñuꞌu kān ntáa nto. Dā nêní tsi ñaꞌa san, ntaído ntíta ña —kaꞌan Jésuu.
44 — Ai de vocês! Pois são como sepulturas que não se veem, sepulturas que as pessoas pisam sem perceber.
45 Kidáā ne, nantíko kōó uun mastrú leí san, kakaꞌan ña ni Jésuu: —Mastru, dá kuān ó kakaꞌan ntó ni ña tsīkán ne, vata te kakaꞌan kíni nto nī ntɨ́ dɨ —kaꞌan ña.
45 Então um mestre da Lei disse a Jesus: — Mestre, falando assim, o senhor está nos ofendendo também.
46 Ntá tsi kakaꞌan Jésuu: —¡Ña ntaꞌví ide ntú nto dɨ, é mastrú lei nto! tsí ntánakuído nto ñaꞌa san da nte koo é ña kutíi ká ña. Ntá tsi ntōꞌó ne, nté un siin ña nchó tɨɨn ntaꞌa nto.
46 Jesus respondeu:
47 ʼ¡Ña ntaꞌví ide ntú nto! tsí vatā o dé ñata ntō, ña intóo kídaā e éꞌní ña ña ntákaꞌán naa Xuva ko ne, kuan tsī ó ntáde nto dɨ e ntáde váꞌa nto ñaña ñā.
47 Ai de vocês! Pois fazem túmulos bonitos para os
48 Sáꞌā é kataꞌxi kuenta é kūtuni tsí dadɨɨ tsi nima ntó ni ñata ntō, ña intóo kídaā. Dɨvi ñata ntō san éꞌní ña ña ne, dɨvi ntō ntáde váꞌa nto ñaña ñā.
48 Com isso vocês mostram que concordam com o que os seus antepassados fizeram, pois eles mataram os profetas, e vocês fazem túmulos para eles.
49 ʼTsí kakaꞌan Xúva kō, ña dóo kiꞌin inī: “Taxnūu ú ña kaꞌán naa kó ni pūstrú ko mí ntoo ña. Iō ñá ne, kaꞌní ñaꞌa san ña. Iō ñá ne, kada xení ñaꞌa san ni ñā.” Kuan ō kaꞌan ña.
49 Por isso a Sabedoria de Deus disse: “Mandarei para eles profetas e mensageiros, e eles matarão alguns e perseguirão outros.”
50 Dukuān é vevií ne, Xuva kō ne, ntákan ñá kuenta ñáꞌa, ña ntoo vevii, kuenta iña nɨ́ñɨ e étɨ un ntɨɨ́ ntɨ̄ɨ́ ña kaꞌán naa Xuva ko, ña é xiꞌi un tsi nté da iñɨ ntuꞌu ñúxiví sa.
50 Por causa disso esta gente de hoje será castigada pela morte de todos os profetas assassinados desde a criação do mundo,
51 Ēꞌní ña ña ntákaꞌán naa Xuva ko nte ntúvi diꞌna da éꞌni ña Abeé san un tsi da nte rkontûvi da éꞌni ña Zacaria. Ēꞌní ña ña má ūkún kān méꞌñū nú naa kan ni má viꞌī e dóo kuíkó san. Dukuān é kākaꞌán u tsí Xuva kō ne, ntákan ña kuenta íña ñá xiꞌí san nī ña é ntoo vevii.
51 começando pela morte de Abel até a morte de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o
52 ʼ¡Ña ntaꞌví ntu nto, mastrú lei!, tsi dóo kutu niꞌi nto ntakāá xiꞌi mí ntákūtúꞌve ñaꞌa san. Ntē ña ntakɨ́ꞌvi mii nto, ntē ña da váꞌa nto é kɨ̄ꞌví ñaꞌa, ña é ntio i é kūtúꞌve i —kaꞌan Jésuu.
52 — Ai de vocês, mestres da Lei! Pois guardam a chave que abre a porta da casa da Sabedoria. E assim nem vocês mesmos entram, nem deixam os outros entrarem.
53 Dá kakāꞌan Jésuu nuu i sáꞌā ne, mastrú leí san nī ña fariseú san ne, dōó kudiin ñá ni ñā. Eni ntuꞌu ñā ntánakutsuꞌun ña ñā é ña te da díi nuu i tsixeꞌe ña ñā.
53 Quando Jesus saiu dali, os mestres da Lei e os fariseus começaram a criticá-lo com raiva e a lhe fazer perguntas sobre muitos assuntos.
54 Ini xuꞌū ñá te neé nuū i é kūvi xnteé ixi ñá ña kuenta iña túꞌūn é kākaꞌan ña.
54 Eles queriam levá-lo a dizer alguma coisa que pudesse lhes servir de motivo para acusá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.