Mateus 20
El Nuevo Testamento en mixe de Guichicovi (MIRNT) vs NVT
1 ’Maa jaꞌa Dios yhaneꞌemiän, tsøc yajmäbáatäm nebiä cudsaatypcam̱än tuꞌug. Jopy jaduhṉ tiuꞌubøjcy moonsähøxtaabiä, pøṉ jaduhṉ miøødtúnäp jaꞌa chaatypcamjooty.
1 “Pois o reino dos céus é como o dono de uma propriedade que saiu de manhã cedo a fim de contratar trabalhadores para seu vinhedo.
2 Coo piaaty, mänit hajxy quiojyquiapxtiuuṉ̃ coo jaꞌa xiøøhajxy jiuyáaṉäxä mägoox̱miljaty. Mänit hajxy quiejxä tuum̱bä maa jaꞌa tsaatypcam̱än.
2 Combinou de pagar uma moeda de prata por um dia de serviço e os mandou trabalhar.
3 Møjpetyxiøø jaꞌa cudsaatypcam̱ tiuꞌubǿjcumbä moonsähøxtaabiä. Mänitä jäyaꞌay jim̱ yhijxy maa halaplaazän. Nämetsc nädägøøghajxy hänajty jim̱ tiänaꞌay. Cabä tuuṉg hajxy hänajty miøødä.
3 “Às nove da manhã, estava passando pela praça e viu por ali alguns desocupados.
4 Mänit hajxy ñämaayyä: “Jam̱ hajxy cudúṉ maac̈h ndsaatypcam̱än. Näꞌä mädøyyäjuǿøbyhøch jaduhṉ njuyaꞌañ.” Mänit hajxy ñøcxy cuduum̱bä.
4 Contratou-os e disse-lhes que, no final do dia, pagaria o que fosse justo.
5 Mänitä cudsaatypcam̱ yhóoguiumbä moonsähøxtaabiä cujyxiøøhoꞌogy. Mänit yhóoguiumbä mänacyxiøø.
5 E eles foram trabalhar no vinhedo. Ao meio-dia e às três da tarde, fez a mesma coisa.
6 Møjmänacyxiøø tiuꞌubǿjcumbä. Jim̱ä jäyaꞌay yhijxy halaplaaz. Cabä tuuṉg hajxy hänajty miøødä. Mänit hajxy ñämaayyä: “Tii mijts coo myaajä. Tii hajxy yaa coo mwiꞌi xiunax̱y.”
6 “Às cinco da tarde, estava outra vez na cidade e viu por ali mais algumas pessoas. ‘Por que vocês não trabalharam hoje?’, perguntou ele.
7 Mänit hajxy miänaaṉ̃: “Cab højts pøṉ waam̱b tøø xñämaꞌay.” Mänit hajxy ñämaayyä: “Jam̱ hajxy cudúṉ maac̈h nnaaxootiän. Näꞌä mädøyyäjuǿøbyhøch jaduhṉ njuyaꞌañ.”
7 “‘Porque ninguém nos contratou’, responderam. “Então o proprietário disse: ‘Vão e trabalhem com os outros no meu vinhedo’.
8 Coo chuujøøyy, mänitä cudsaatypcam̱ jaꞌa moonsäwiindsǿṉ møjhajpä ñämaayy: “Mmøjyáꞌaxäp yøꞌø moonsähajxy. Mänit hajxy mmäjúyät. Pønjaty høx̱haam tøø jiaac tägøꞌøy cuduum̱bä, jeꞌeds hajxy jawyiin mmäjuuc̈hóonäp. Y pønjaty jawyiin tägøøyy cuduum̱bä, jeꞌeds hajxy høx̱haam mmäjúyäp.”
8 “Ao entardecer, mandou o capataz chamar os trabalhadores e pagá-los, começando pelos que haviam sido contratados por último.
9 Mänit hajxy yajmäjuuyy. Jawyiin hajxy yajmäjuuyy jaꞌa hajxy hänajty tøø tiägǿꞌøyäbä mänacyxiøø. Pedyii hajxy jaduhṉ miooyyä mägoox̱miljaty.
9 Os que foram contratados às cinco da tarde vieram e receberam uma moeda de prata.
10 Jaꞌa hajxy hänajty tøø tiägǿꞌøyäbä jayøjp, jaduhṉ hajxy hänajty tiajy miay coo hajxy maas majiaty mioꞌowaꞌañii. Pero jaduhṉ hajxy mióoyyäbä mägoox̱miljaty.
10 Quando chegaram os que foram contratados primeiro, imaginaram que receberiam mais. Contudo, também receberam uma moeda de prata.
11 Coo hajxy jaduhṉ yajmäjuuyy tuꞌcuhdujtä, paadiä cudsaatypcam̱ hajxy miäjootmaꞌty.
11 Ao receber o pagamento, queixaram-se ao proprietário:
12 Mänit hajxy miänaaṉ̃: “Yøꞌø hänaꞌc‑hajxy høx̱haam tøø jiaac tehm̱ tiägǿꞌøyäbä, tuꞌhóräyyä hajxy jaduhṉ ñäꞌä tuuṉ̃. Pero jaduhṉ miic̈h tøø mmäjuy neby højts tøø xmiäjúyyän. Cab jaduhṉ yhoyyä. Tøø højts tuꞌxøø nmeeꞌxtucy. Jaanc̈h tehm̱ yhaṉ jaduhṉ. Hamäjaa højts jaduhṉ tøø nmänax̱y.”
12 ‘Aqueles trabalharam apenas uma hora e, no entanto, o senhor lhes pagou a mesma quantia que a nós, que trabalhamos o dia todo no calor intenso’.
13 Mänitä cudsaatypcam̱ yhadsooyy: “Mäguꞌughajpä, cábøch miich tøø nyajniwyiindoyii. Jaduhṉ ngojyquiapxtiúuṉäm cooc̈h miic̈h mägoox̱mil nmoꞌowaꞌañ.
13 “O proprietário respondeu a um deles: ‘Amigo, não fui injusto. Você não concordou em trabalhar o dia inteiro por uma moeda de prata?
14 Chaadsä mmäjuhñdy. Nøcxnä. Chójpiøch njoot jaduhṉ cooc̈h yøꞌø craa nmóꞌowät nébiøch miic̈h tøø nmoꞌoyän, yøꞌø craa høx̱haam tøø jiaac tägǿꞌøyäbä.
14 Pegue seu dinheiro e vá. Eu quis pagar ao último trabalhador o mesmo que paguei a você.
15 Nej, cábøch jaꞌa cuhdujt jaduhṉ nmøødä cooc̈h nxädøꞌøñ jaduhṉ nyajwáꞌxät nébiøch njoot choquiän. Tøgä paady jaduhṉ mjootmaꞌadiä, cooc̈h hojioot nmøødä.”
15 É contra a lei eu fazer o que quero com o meu dinheiro? Ou você está com inveja porque fui bondoso com os outros?’.
16 Pønjaty høx̱haam tägøøby, copc‑hadaam̱b jeꞌe. Pønjaty jawyiin tägøøby, høx̱haamøꞌøwaam̱b jeꞌebä. Nämay hajxy jaduhṉ tøø jia møjyaꞌaxyii, pero näweeṉ̃tiä hajxy tøø wyiimbiyii.
16 “Assim, os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos”.
17 Mänitä Jesúshajxy jim̱ chohṉ̃, ñøcxy hajxy Jerusalén. Nämay jaꞌa cuꞌughajxy hänajty ñøcxy. Tuꞌhaamnøcxpä jaꞌa Jesúshajxy yohwiaꞌxy møødä miäguꞌughajpädøjc‑hajxy nämajmetspä. Mänitä Jesús miänaaṉ̃:
17 Enquanto subia para Jerusalém, Jesus chamou os doze discípulos e lhes disse, em particular, o que aconteceria com ele:
18 ―Yam̱ hajxy nnǿcxäm Jerusalén. Høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, jím̱høch hänaꞌc xyajcøꞌødägøꞌøwaꞌañ maa jaꞌa teedywiindsøṉhajxiän, maa jaꞌa ley‑yajnähixøøbiädøjc‑hajxiän. Jím̱høch hajxy xyajyaghoꞌogaꞌañii.
18 “Ouçam, estamos subindo para Jerusalém, onde o Filho do Homem será traído e entregue aos principais sacerdotes e aos mestres da lei. Eles o condenarão à morte
19 Mänítøch hajxy xyajcøꞌødägøꞌøwaꞌañ maa jaꞌa jäyaꞌayhajxiän, jaꞌa jäguem̱naax̱tsohm̱bä. Mänítøch hajxy xwyiinwoonaꞌañ. Mänítøch hajxy xwiobhoꞌogaꞌañ. Mänítøch hajxy xmiøjpahbedaꞌañ cruzcøxp. Pero cudägøøgxøøc̈h jaduhṉ njujypiøgaꞌañ cooc̈h hänajty tøø nhoꞌogy.
19 e o entregarão aos gentios, para que zombem dele, o açoitem e o crucifiquem. No terceiro dia, porém, ele ressuscitará”.
20 Jaduhṉä Jesús miäguꞌughajpähajxy hänajty xiøhaty metscä, Jacobo møødä Juan. Zebedeo jaꞌa tieedyhajxy hänajty xiøhaty. Coo jaꞌa Jesúshajxy hänajty ñøcxy Jerusalén, jim̱ä Jacobo tiajhajxy hänajty piawädijpä. Mänit miejch maa jaꞌa Jesús wyiinduumän. Mänitä Jesús wyiinjijcädaacä, miäyujwaaṉä jaꞌa mayhajt.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu veio a Jesus com seus filhos. Ela se ajoelhou diante dele a fim de lhe pedir um favor.
21 Mänitä Jesús miänaaṉ̃:
21 “O que você quer?”, perguntou ele. Ela respondeu: “Por favor, permita que, no seu reino, meus dois filhos se sentem em lugares de honra ao seu lado, um à sua direita e outro à sua esquerda”.
22 Mänitä Jesús jaꞌa nämajmetspä ñämaayy:
22 Jesus respondeu: “Vocês não sabem o que estão pedindo! São capazes de beber do cálice que estou prestes a beber?”. “Somos!”, disseram eles.
23 Mänitä Jesús miänaaṉ̃:
23 Então Jesus disse: “De fato, vocês beberão do meu cálice. Não cabe a mim, no entanto, dizer quem se sentará à minha direita ou à minha esquerda. Meu Pai preparou esses lugares para aqueles que ele escolheu”.
24 Coo jaꞌa Jesús miäguꞌughajpädøjc‑hajxy jiaac mädooyy jaꞌa jaac nämajcpä, mänitä Jacobo hajxy miäjootmaꞌty møødä Juan.
24 Quando os outros dez discípulos souberam o que os dois irmãos haviam pedido, ficaram indignados.
25 Mänitä Jesús jiämiøød quiøx̱y møjyaax̱y. Mänit miänaaṉ̃:
25 Então Jesus os reuniu e disse: “Vocês sabem que os governantes deste mundo têm poder sobre o povo, e que os oficiais exercem sua autoridade sobre os súditos.
26 Pero mijts, cab hajxy jaduhṉ mhaneꞌemaꞌañ. Pøṉ jaꞌa møjtuuṉg jaduhṉ tsojp maa mijtsän, tsipcøxp jaꞌa miäguꞌughajpä piuhbédät.
26 Entre vocês, porém, será diferente. Quem quiser ser o líder entre vocês, que seja servo,
27 Y jaanä jaduhṉduhm̱bä, pøṉ jaduhṉ yajcumayaam̱b maa mijtsän, tsipcøxp jaꞌa miäguꞌughajpä yajtunǿøjät.
27 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que se torne escravo.
28 Høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, puhbéjpøch jaduhṉ tøø ngädaꞌagy. Cábøch jaduhṉ nyajpuhbedaꞌañ. Páadyhøch yaa tøø ngädaꞌagy nébiøch jaꞌa jäyaꞌay jaduhṉ may nnähhoꞌtúꞌudät.
28 Pois nem mesmo o Filho do Homem veio para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por muitos”.
29 Tøø hajxy hänajty quioody maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Jericó. Coo hajxy quiajptpädsøøm̱y, mänitä jäyaꞌayhajxy may piaduꞌubøjcy.
29 Quando Jesus e seus discípulos saíam de Jericó, uma grande multidão os seguiu.
30 Jim̱ä wiindspähajxy hänajty quiuhx̱naꞌay tuꞌubaꞌa nämetscä. Coo jaꞌa Jesús hajxy miädooyy ñajxy, mänit hajxy yaax̱y:
30 Dois cegos estavam sentados à beira do caminho e, quando souberam que Jesus vinha naquela direção, começaram a gritar: “Senhor, Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
31 Mänit hajxy yhojjä jaꞌa cúꞌugäm, ween hajxy jaduhṉ yhamoṉ̃. Pero cab hajxy miäbøjcy. Mänit hajxy tehṉgajnä yáax̱y:
31 “Calem-se!”, diziam aos brados os que estavam na multidão. Eles, porém, gritavam ainda mais alto: “Senhor, Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
32 Mänitä Jesús tiänaaxiøjpy. Mänitä wiindspähajxy miøjyaax̱y:
32 Ao ouvi-los, Jesus parou e perguntou: “O que vocês querem que eu lhes faça?”.
33 Mänit hajxy yhadsooyy:
33 Eles responderam: “Senhor, nós queremos enxergar!”.
34 Mänit hajxy ñäxuuꞌtsä. Mänit hajxy wyiingudsiiwøøyyä. Mänit hajxy jiaanc̈h hijxøꞌcy. Mänitä Jesús hajxy piaduꞌubøjcy.
34 Jesus teve compaixão deles e tocou-lhes nos olhos. No mesmo instante, passaram a enxergar e o seguiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.