Mateus 10

El Nuevo Testamento en mixe de Guichicovi (MIRNT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Mänitä Jesús jaꞌa miäguꞌughajpä miøjyaax̱y jaꞌa nämajmetspä. Mänitä cuhdujt miooyy coo jaꞌa møjcuꞌu hajxy yajpäyǿꞌøgät, coo homiädyii paꞌamä hajxy yajnáxät.
1 E, chamando os seus doze discípulos, deu-lhes poder sobre os espíritos imundos, para os expulsarem e para curarem toda enfermidade e todo mal.
2 Jaduhṉä nämajmetspähajxy hänajty xiøhaty: Simón Pedro møødä piuhyaꞌay Andrés; jaꞌa Zebedeo yhuunghajxy, Jacobo møødä Juan;
2 Ora, os nomes dos doze apóstolos são estes: O primeiro, Simão, chamado Pedro, e André, seu irmão; Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão;
3 Felipe; Bartolomé; Tomás; Mateo jaꞌa yajnähjuudiuutpä; Jacobo, jaꞌa Alfeo yhuung; Lebeo Tadeo;
3 Filipe e Bartolomeu; Tomé e Mateus, o publicano; Tiago, filho de Alfeu, e Lebeu, apelidado Tadeu;
4 Simón jaꞌa cananista; Judas Iscariote, jaꞌa Jesús hänajty yajyaghoꞌogáaṉäbä.
4 Simão, o Zelote, e Judas Iscariotes, aquele que o traiu.
5 Mänitä Jesús jaꞌa nämajmetspähajxy quiejxy mädiaꞌagy‑yajwaꞌxpä. Mänit ñämaayy:
5 Jesus enviou estes doze e lhes ordenou, dizendo: Não ireis pelo caminho das gentes, nem entrareis em cidade de samaritanos;
6 Jaꞌa jäyaꞌayhajxy yaabä, jaduhṉ mäwíinäts hajxy jeꞌe nebiä meeg tägowiädijpän.
6 mas ide, antes, às ovelhas perdidas da casa de Israel;
7 Mnägápxäp hajxy jaduhṉ coo jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa mobädajpä yajcähxøꞌøgaꞌañ.
7 e, indo, pregai, dizendo: É chegado o Reino dos céus.
8 Myajnáxäp hajxy homiädyii paꞌamä møødä haxøøgpaꞌam. Myagjujypiǿgäp jaꞌa hoꞌogyjiäyaꞌay hajxy. Myajpäyǿꞌøgäp jaꞌa møjcuꞌu hajxy. Nnäꞌä móobiøch mijts hädaa cuhdujt; cábøch mijts nyagjuyaꞌañ; jaduhṉ mijtspä, cab hajxy myagjúubiät.
8 Curai os enfermos, limpai os leprosos, ressuscitai os mortos, expulsai os demônios; de graça recebestes, de graça dai.
9 ’Cabä xädøꞌøñ hajxy mgónät ni weeṉ̃tiä.
9 Não possuais ouro, nem prata, nem cobre, em vossos cintos;
10 Cabä morral hajxy mwídsät. Tuꞌuquiä camiixy hajxy mwídsät. Cabä cøꞌøg hajxy mejtstehṉg mmänǿcxät. Cabä cuhdajt hajxy mgábät. Jim̱ hajxy mmägayaꞌañ mmähuꞌugaꞌañ maa hajxy hänajty mhamejtstaꞌagaꞌañän.
10 nem alforjes para o caminho, nem duas túnicas, nem sandálias, nem bordão, porque digno é o operário do seu alimento.
11 ’Coo hajxy maa mgajptägǿꞌøwät, jim̱ä jäyaꞌay hajxy mhøxtáꞌawät jaꞌa hojiootmøødpä; jim̱ hajxy mhamejtstáꞌagät. Jiiby hajxy mhídät høxtä coonä hajxy hänajty mduꞌubøgaꞌañ.
11 E, em qualquer cidade ou aldeia em que entrardes, procurai saber quem nela seja digno e hospedai-vos aí até que vos retireis.
12 Coo hajxy mdøjtägǿꞌøwät, mänit hajxy myajpóoꞌxät.
12 E, quando entrardes nalguma casa, saudai-a;
13 Coo hajxy jaduhṉ xyajtøjtägǿꞌøwät hamuumduꞌjoot, mänit hajxy jaduhṉ quiunuuꞌxǿøjät jaꞌa Diósäm; pø caj, cab hajxy jaduhṉ quiunuuꞌxǿøjät.
13 e, se a casa for digna, desça sobre ela a vossa paz; mas, se não for digna, torne para vós a vossa paz.
14 Coo hajxy jaduhṉ xquiaꞌa näꞌägä jøjpøgǿꞌøwät, coo jaꞌa mmädiaꞌagyhajxy xquiaꞌa näꞌägä mädóow̱ät, mänit hajxy jim̱ mdsóonät. Mänitä mdecy hajxy mwiinwop mwiinxídät, nebiä hijxtahṉd jaduhṉ miähmǿꞌøwät coo mijts jaduhṉ tøø xquiaꞌa yajtøjtägøꞌøy.
14 E, se ninguém vos receber, nem escutar as vossas palavras, saindo daquela casa ou cidade, sacudi o pó dos vossos pés.
15 Tøyhájtäts mijts nnämaꞌay, coo yhabáadät coo jaꞌa jäyaꞌayhajxy quiumädow̱aꞌañ, maas hanax̱iä yøꞌø cajpt jaduhṉ quiumädow̱aꞌañ quejee jaꞌa Sodomacajpt møødä Gomorracajpt.
15 Em verdade vos digo que, no Dia do Juízo, haverá menos rigor para o país de Sodoma e Gomorra do que para aquela cidade.
16 ’Maac̈h mijts nwiinguex̱iän, haxøøgwiinmahñdy jaꞌa jäyaꞌayhajxy jim̱ miøød. Paady hajxy nähix̱ hahixøꞌø mnibiädaꞌagǿøjät. Meeꞌxxieemy hajxy jaduhṉ mwädítät.
16 Eis que vos envio como ovelhas ao meio de lobos; portanto, sede prudentes como as serpentes e símplices como as pombas.
17 Mniyajcopcøꞌøwǿøjäp mijts. Xyajcøꞌødägǿꞌøwäp mijts maa jaꞌa tuuṉgmøødpän. Mänítäts hajxy xwyiinwop xjiøjwóbät maa jaꞌa chajtøgootyhajxiän.
17 Acautelai-vos, porém, dos homens, porque eles vos entregarão aos sinédrios e vos açoitarão nas suas sinagogas;
18 Høxtä jim̱ hajxy xyajmedsaꞌañ maa jaꞌa gobiernä wyiinduumhajxiän, møød jim̱ maa jaꞌa caꞌa judíos wyiinduumhajxiän.
18 e sereis até conduzidos à presença dos governadores e dos reis, por causa de mim, para
19 Pero coo hajxy jaduhṉ xyajmédsät maa jaꞌa wyiinduumhajxiän, cab hajxy mdaj mmáyät waam̱baty hajxy hänajty mmädiaꞌagaꞌañ. Coo jaduhṉ yhabáadät, mänitä Dios jaduhṉ xyhawáaṉät waam̱baty hajxy jaduhṉ mmänáꞌanät.
19 Mas, quando vos entregarem, não vos dê cuidado como ou o que haveis de falar, porque, naquela
20 Cab hajxy hamdsoo mmädiaꞌagaꞌañ. Dioshespírituhaam hajxy jaduhṉ mmädiaꞌagaꞌañ.
20 Porque não sois vós quem falará, mas o Espírito de vosso Pai é que fala em vós.
21 ’Haxøøg jaduhṉ jiadaꞌañii. Hamdsoo hajxy ñiñähanuuꞌxøꞌøwaꞌañii jaꞌa tuꞌqueꞌexpä‑jäyaꞌay. Jaduhṉ jaꞌa tieedyhajxy jiatcøꞌøwaam̱bä møødä yhuunghajxy.
21 E o irmão entregará à morte o irmão, e o pai, o filho; e os filhos se levantarão contra os pais e os matarão.
22 Jaꞌa høøc̈hcøxpä mijts jaꞌa jäyaꞌayhajxy nägøx̱iä xmiähaṉhadaꞌañ. Pøṉ jaduhṉ meeꞌxtujp cøjxtaꞌaxiøø, jeꞌeds jaduhṉ mähmøꞌøwaam̱b hodiuum.
22 E odiados de todos sereis por causa do meu nome; mas aquele que perseverar até ao fim será salvo.
23 Coo mijts hajxy xchaac̈htiúnät mäduꞌughagajpt, mänit hajxy mbäyǿꞌøgät, mänit hajxy mnǿcxät wiingtuum. Tøyhájtäts mijts nnämaꞌay, cooc̈h hänajty ngädaꞌagaꞌañ, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, cahnä cajpt hajxy hänajty mwiinwädityñä maa jaꞌa judíoshajxy chänaꞌayän.
23 Quando, pois, vos perseguirem nesta cidade, fugi para outra; porque em verdade vos digo que não acabareis de sem que venha o Filho do Homem.
24 ’Cabä pøṉ jaduhṉ jiaty nebiä wyiindsǿṉ jiatiän.
24 Não é o discípulo mais do que o mestre, nem é o servo mais do que o seu senhor.
25 Coo hajxy jaduhṉ mjádät nebiä mwiindsøṉhajxy jiatiän, jootcujc hajxy jaduhṉ mhídät. Cooc̈hä jäyaꞌayhajxy jaduhṉ tøø xñämaꞌay: “Møjcuꞌu”, jaduhṉ mijts hajxy xñämaꞌawaam̱bä.
25 Basta ao discípulo ser como seu mestre, e ao servo ser como seu senhor. Se chamaram Belzebu ao pai de família, quanto mais aos seus domésticos?
26 ’Cabä cuꞌug hajxy mdsähgǿꞌøwät. Nebiaty hajxy jaduhṉ jiatcøꞌøy hameeꞌch, cähxøꞌøgaam̱b jaduhṉ.
26 Portanto, não os temais, porque nada há encoberto que não haja de revelar-se, nem oculto que não haja de saber-se.
27 Waam̱bátyhøch mijts hameeꞌchhaam nnajtscapxǿøyyäm, majiäyaꞌayhagujc hajxy myajcapxǿꞌøwät.
27 O que vos digo em trevas, dizei-o em luz; e o que escutais ao ouvido, pregai-
28 Cab hajxy mdsähgǿꞌøwät pøṉ jaꞌa mnaax̱niꞌx hajxy xyaghóꞌcäp; cabä mháañämä hajxy jaduhṉ xyaghóꞌcät. Jaꞌa Dios hajxy mdsähgǿꞌøwäp; jeꞌedsä cuhdujt jaduhṉ møød coo hajxy jiiby xquiéxät haxøøgtuum. Jiiby jaꞌa mnaax̱niꞌxhajxy quiuhdägóyyät møødä mháañämähajxy.
28 E não temais os que matam o corpo e não podem matar a alma; temei, antes, aquele que pode fazer perecer no inferno a alma e o corpo.
29 ’Jaꞌa muuxyhuunghajxy, coo hajxy quiaꞌay, yhijxyp jaꞌa nDeedyhájtämhajxy jaduhṉ, hoy hajxy quiaꞌa ja tsow̱ä.
29 Não se vendem dois passarinhos por um ceitil? E nenhum deles cairá em terra sem
30 Jaanä jaduhṉ mijts xyhijxpä, høxtä xñajuǿøyyäp mijts naag mijts mguhwaay.
30 E até mesmo os cabelos da vossa cabeça estão todos contados.
31 Cabä jäyaꞌay hajxy mdsähgǿꞌøwät; hix̱, mmaas tsoobaatp mijts quejee jaꞌa muuxyhajxy.
31 Não temais, pois; mais valeis vós do que muitos passarinhos.
32 ’Pønjátyhøch jaꞌa nmädiaꞌagy xmiøødyajtuꞌugøøby maa jaꞌa cuꞌugwiinduumän, mänítøch jaꞌa miädiaꞌagyhajxy nmøødyajtuꞌugøꞌøwaam̱bä maac̈hä nDeedy wyiinduumän jim̱ tsajpootyp.
32 Portanto, qualquer que me confessar diante dos homens, eu o confessarei diante de meu Pai, que
33 Pero pønjátyhøch jaduhṉ tuꞌugmädiaꞌagy tøø xquiaꞌa møødhity maa jaꞌa cuꞌugwiinduumän, ni høøc̈h jaduhṉ tuꞌugmädiaꞌagy ngaꞌa møødhidaam̱bä maac̈hä nDeedy wyiinduumän jim̱ tsajpootyp.
33 Mas qualquer que me negar diante dos homens, eu o negarei também diante de meu Pai, que
34 ’Cooc̈h yaa tøø ngädaꞌagy, paadiä jäyaꞌayhajxy jaduhṉ ñimiädsibøꞌøwaꞌañii jaꞌa høøc̈h nmädiaꞌagyquiøxpä. Cab hajxy jootcujc yhidaꞌañ.
34 Não cuideis que vim trazer a paz à terra; não vim trazer paz, mas espada;
35 — ausente —
35 porque eu vim pôr em dissensão o homem contra seu pai, e a filha contra sua mãe, e a nora contra sua sogra.
36 — ausente —
36 E, assim, os inimigos do homem serão os seus familiares.
37 ’Pøṉä tiaj pøṉä tieedy maas tsojp quejeec̈h høøc̈h jaduhṉ xchocy, cábøch jaꞌa nmädiaꞌagy hoy xpianǿcxät. Y pøṉä ñøøx pøṉä miajc maas tsojp quejeec̈h høøc̈h jaduhṉ xchocy, ni jeꞌec̈h jaꞌa nmädiaꞌagy hoy xquiaꞌa panǿcxäbät.
37 Quem ama o pai ou a mãe mais do que a mim não é digno de mim; e quem ama o filho ou a filha mais do que a mim não é digno de mim.
38 Pøṉä jioot tsojp cooc̈h høøc̈h xpianǿcxät, pero cabä jioot jaduhṉ chocy coo chaac̈hpǿgät nébiøch jaduhṉ ndsaac̈hpøgaꞌañän, cábøch nmädiaꞌagy jaduhṉ hoy xpianǿcxät.
38 E quem não toma a sua cruz e não segue após mim não é digno de mim.
39 Pøṉä jiugyhajt jaduhṉ ja wiꞌi yaghoyøꞌøwaam̱b, tägóyyäp jaꞌa jiugyhajt jaduhṉ. Pero pøṉä jiugyhajt najtshixøꞌøwaam̱b jaꞌa høøc̈hcøxpä, jeꞌeds hodiuum nøcxaam̱b.
39 Quem achar a sua vida perdê-la-á; e quem perder a sua vida por amor de mim achá-la-á.
40 ’Pøṉ mijts jaduhṉ xchojp, jaduhṉ mäwíinøch høøc̈h xchojpä. Y pǿṉhøch høøc̈h jaduhṉ xchojp, jaduhṉ mäwíinädsä Dios jaduhṉ chojpä, jaꞌac̈h tøø xquiéx̱iäbä.
40 Quem vos recebe a mim me recebe; e quem me recebe a mim, recebe aquele que me enviou.
41 Jaꞌa Diosquex̱yhajxy, hodiuum hajxy ñøcxaꞌañ. Jaanä jim̱ hajxy ñøcxaam̱bä pøṉ jaduhṉ tsojp jaꞌa Diosquex̱y. Paady hajxy chogyii coo hajxy jaduhṉ Dyiosquex̱iä. Jaanä jim̱ hajxy ñøcxaam̱bä hodiuum pøṉ jaduhṉ tsojp jaꞌa hojiäyaꞌay.
41 Quem recebe
42 Coo hädaa häyoobäyaꞌay tøchñøø ñäꞌä moꞌowǿøjät jeꞌeguiøxpä cooc̈h jaduhṉ xpianøcxy, mänit jaayaꞌay piädaꞌagǿøjät hodiuum, jaꞌa nøø tøø yéquiäbä. Tehm̱ tiøyhajt jaduhṉ.
42 E qualquer que tiver dado só que seja um copo de

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.