Mateus 25
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs ARIB
1 ’Coo jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa jaduhṉ yajcähxøꞌøgaꞌañ, jaduhṉ mäwíinäts jeꞌe nebiä pøc huꞌug tøø jiadyiijän. Jim̱ä cäxyiidøjc jaꞌa jamiøꞌød hajxy hänajty yhahix̱y. Nämajc hajxy hänajty. Candilcóṉ hajxy hänajty yhahix̱y.
1 Então o reino dos céus será semelhante a dez virgens que, tomando as suas lâmpadas, saíram ao encontro do noivo.
2 Nämägoox̱c‑hajxy, cab hajxy hänajty nähix̱ hahixøꞌø tøø tiuꞌubøcy. Cabä guiaastä hajxy hänajty näꞌä tägøꞌøbä tøø jiuy. Pero jaꞌa jiamiøødhajxy jaꞌa jaac nämägoox̱pä, nähix̱ hahixøꞌø hajxy hänajty tøø tiuꞌubøcy mäbøjpä. Näꞌä tägøꞌøbä jaꞌa guiaastä hajxy hänajty tøø jiuy.
2 Cinco delas eram insensatas, e cinco prudentes.
3 — ausente —
3 Ora, as insensatas, tomando as lâmpadas, não levaram azeite consigo.
4 — ausente —
4 As prudentes, porém, levaram azeite em suas vasilhas, juntamente com as lâmpadas.
5 Coo jaꞌa jamiøꞌød jaduhṉ quiaꞌa tsoj mejch, mänitä cäxyiidøjc‑hajxy cøjx miaahoꞌogy.
5 E tardando o noivo, cochilaram todas, e dormiram.
6 Coo quiuptsuhm̱däjøøyy, mänitä jäyaꞌay tuꞌug yaax̱y: “Xiidsä jamiøꞌød miech; nøcx hajxy jøjcubaadøꞌøw.”
6 Mas à meia-noite ouviu-se um grito: Eis o noivo! saí-lhe ao encontro!
7 Mänitä cäxyiidøjc‑hajxy cøjx piädøꞌøgy. Mänitä quiandilhajxy quiuhdøøꞌxøøyy.
7 Então todas aquelas virgens se levantaram, e prepararam as suas lâmpadas.
8 Mänit hajxy miänaaṉ̃, jaꞌa hajxy hänajty nähix̱ hahixøꞌø tøø quiaꞌa tuꞌubǿquiäbä: “Højtsä gaastä weeṉ̃tiä móoyyäc; piꞌidsaam̱b højtsä ngandil jaduhṉ.”
8 E as insensatas disseram às prudentes: Dai-nos do vosso azeite, porque as nossas lâmpadas estão se apagando.
9 Mänit hajxy yhadsooyy, jaꞌa hajxy hänajty nähix̱ hahixøꞌø tøø tiuꞌubǿquiäbä: “Caj, ni jaduhṉ quiaꞌa mädøyhadaꞌañ maa jaꞌa højtscøxpän. Nøcx hajxy jaduhṉ ñijiúuyyäxä maa tioogyiijän.”
9 Mas as prudentes responderam: não; pois de certo não chegaria para nós e para vós; ide antes aos que o vendem, e comprai-o para vós.
10 Mänit hajxy ñøcxy juubiä. Mänitä jamiøꞌød jaduhṉ miejch. Jaꞌa cäxyiidøjc‑hajxy gaastämøødpä, mänitä jamiøꞌød hajxy miøødtägøøyy tøgooty. Mänitä tøjc hajxy yhagøøñä.
10 E, tendo elas ido comprá-lo, chegou o noivo; e as que estavam preparadas entraram com ele para as bodas, e fechou-se a porta.
11 Mänitä cäxyiidøjc‑hajxy jia mejtsnä, jaꞌa gaastä hajxy hoy tøø jiúyyäbä. Mänitä hajxy jia cugapxøøyy: “Wiindsǿṉ, huuc yaghawaꞌads hädaa tøjc.”
11 Depois vieram também as outras virgens, e disseram: Senhor, Senhor, abre-nos a porta.
12 Mänit hajxy ñämaayyä: “Cábøch mijts jaduhṉ nhix̱iä. Tøyhajt jaduhṉ.”
12 Ele, porém, respondeu: Em verdade vos digo, não vos conheço.
13 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ miädiaacpädøøyy, mänit miänaaṉ̃: ―Jaduhṉ hajxy mnibiädaꞌagǿøjät nähix̱ hahixøꞌø. Caj mijts mnajuøꞌøy mänáajøch nwiimbidaꞌañ, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä.
13 Vigiai pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 ’Coo jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa jaduhṉ yajcähxøꞌøgaꞌañ, jaduhṉ mäwíinäts jeꞌe nebiä jäyaꞌay tuꞌugpän. Nøcxaam̱b hänajty jeꞌe wiingnaaxooty. Mänitä mioonsähajxy miøjyaax̱y. Mänitä xiädøꞌøñ yajmämähmøøyy.
14 Porque é assim como um homem que, ausentando-se do país, chamou os seus servos e lhes entregou os seus bens:
15 ’Tuꞌug jaduhṉ yajmämähmøøyyä mägoox̱millón. Paady may miooyyä coo hänajty jiaty xädøꞌøñyajmayøꞌøw. Tuꞌug jaduhṉ yajmämähmøøyyä mejtsmillón. Tuꞌug jaduhṉ yajmämähmøøyyä tuꞌmillón. Mänitä wiindsǿṉ tiuꞌubøjcy.
15 a um deu cinco talentos, a outro dois, e a outro um, a cada um segundo a sua capacidade; e seguiu viagem.
16 Jaayaꞌay jaꞌa mägoox̱millón wiingpǿjcäbä, yajtägøøyy jaduhṉ niyhajájtäbä. Yajmayøøyy jaꞌa xädøꞌøñ jaduhṉ; mägoox̱millón jaduhṉ jiaac paaty.
16 O que recebera cinco talentos foi imediatamente negociar com eles, e ganhou outros cinco;
17 Jaanä jaduhṉduhm̱bä, jaayaꞌay jaꞌa mejtsmillón wiingpǿjcäbä, mejtsmillón jaduhṉ jiaac paaty.
17 da mesma sorte, o que recebera dois ganhou outros dois;
18 Pero jaayaꞌay jaꞌa tuꞌmillón wiingpǿjcäbä, hoy jaꞌa jut jaduhṉ tiajy. Mänitä wyiindsǿṉ xiädøꞌøñ hoy yúꞌtsänä jutjooty.
18 mas o que recebera um foi e cavou na terra e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19 ’Cujecy jaꞌa wyiindsøṉhajxy miejtstägajch. Mänit hajxy tiägøøyy cueentäyajpädsøøm̱bä.
19 Ora, depois de muito tempo veio o senhor daqueles servos, e fez contas com eles.
20 Jayøjp jaayaꞌay miejch jaꞌa mägoox̱millón hänajty tøø wyiingpǿquiäbä. Mänitä wyiindsǿṉ miooyy cøx̱iä møødä mägoox̱millón tøø jiaac páadiäbä. Mänit miänaaṉ̃: “Wiindsǿṉ, mägoox̱millónhøch jaduhṉ xmiooyy; chaads jeꞌe møødä mägoox̱millónhøch tøø njaac yajmayǿꞌøyäbä.”
20 Então chegando o que recebera cinco talentos, apresentou-lhe outros cinco talentos, dizendo: Senhor, entregaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.
21 Mänitä wyiindsǿṉ miänaaṉ̃: “Hoy miic̈h jaduhṉ tøø mgudiuṉ̃. Wéeṉ̃tiøch miic̈h nyajmämähmøøyy. Maas máyhøch miic̈h jaꞌa xädøꞌøñ jaduhṉ njaac moꞌowaꞌañ neby jaduhṉ mjaac yajmayǿꞌøwät. Tøjtägøꞌøw tøgooty, ween nxooṉdáacäm.”
21 Disse-lhe o seu senhor: Muito bem, servo bom e fiel; sobre o pouco foste fiel, sobre muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
22 Mänitä craa jiaac mejch jaꞌa mejtsmillón hänajty tøø wyiingpǿquiäbä. Mänit miänaaṉ̃: “Wiindsǿṉ, mejtsmillónhøch jaduhṉ xmiooyy; chaads jeꞌe møødä mejtsmillónhøch tøø njaac yajmayǿꞌøyäbä.”
22 Chegando também o que recebera dois talentos, disse: Senhor, entregaste-me dois talentos; eis aqui outros dois que ganhei.
23 Mänitä wyiindsǿṉ miänáaṉgumbä: “Hoy miic̈h jaduhṉ tøø mgudiuṉ̃. Wéeṉ̃tiøch miic̈h jaduhṉ nyajmämähmøøyy. Maas máyhøch miic̈h jaꞌa xädøꞌøñ jaduhṉ njaac moꞌowaꞌañ neby jaduhṉ mjaac yajmayǿꞌøwät. Tøjtägøꞌøw tøgooty, ween nxooṉdáacäm.”
23 Disse-lhe o seu senhor: Muito bem, servo bom e fiel; sobre o pouco foste fiel, sobre muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
24 Mänitä craa jiaac tehm̱ miejch jaꞌa tuꞌmillón hänajty tøø wyiingpǿquiäbä. Mänit miänaaṉ̃: “Wiindsǿṉ, nnajuǿøbiøch coo miic̈h hojioot mgaꞌa møødä. Miic̈h jaꞌa xädøꞌøñ jaduhṉ mbaadaam̱by maa tøø mgaꞌa tuṉ̃än.
24 Chegando por fim o que recebera um talento, disse: Senhor, eu te conhecia, que és um homem duro, que ceifas onde não semeaste, e recolhes onde não joeiraste;
25 Páadyhøch hijty ndsähgøꞌøy. Páadyhøch jaꞌa xädøꞌøñ hoy nyuꞌuc̈h naaxjutjooty. Huug hix̱, chaads jeꞌe.”
25 e, atemorizado, fui esconder na terra o teu talento; eis aqui tens o que é teu.
26 Mänitä wyiindsǿṉ yhadsooyy: “Caj miic̈h hoy mgudiuṉ̃. Mjaanc̈h tehm̱ ñuux miic̈h. Mnajuøøby miic̈h jaduhṉ cooc̈h hojioot ngaꞌa møødä, cooc̈hä xädøꞌøñ nbaadaꞌañ maac̈h tøø ngaꞌa tuṉ̃än.
26 Ao que lhe respondeu o seu senhor: Servo mau e preguiçoso, sabias que ceifo onde não semeei, e recolho onde não joeirei?
27 Páadyhøch nxädøꞌøñ jaduhṉ cu xpiädaacä bancojooty. Jiiby cu miayøøyy. Mänítøch nxädøꞌøñ cu xmiooyy møødä xädøꞌøñhuung.”
27 Devias então entregar o meu dinheiro aos banqueiros e, vindo eu, tê-lo-ia recebido com juros.
28 Mänitä hajxy ñämaayyä, jaꞌa hajxy jim̱ tänaabiä: “Pøjcä yøꞌø craa xädøꞌøñ hajxy tuꞌmillón; moꞌow yøꞌø craa hajxy jaꞌa majcmillónmøødpä.
28 Tirai-lhe, pois, o talento e dai ao que tem os dez talentos.
29 Pøṉ may näꞌägä møød, maas may jaduhṉ mioꞌowaꞌañii. Hanax̱iä jaduhṉ miøødhadaꞌañ. Pero pøṉ jaduhṉ weeṉ̃tiä møød, pøgáaṉäxäp jeꞌe mäduhṉ̃tiä miøødä.
29 Porque a todo o que tem, dar-se-lhe-á, e terá em abundância; mas ao que não tem, até aquilo que tem ser-lhe-á tirado.
30 Yøꞌø craa jaanc̈h tehm̱ ñuuxpä, høxwijtspädsøm̱ hajxy hagoodstuum. Jiiby jaduhṉ jiøꞌøwaꞌañ xiuudsaꞌañ.”
30 E lançai o servo inútil nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 ’Cooc̈h jaduhṉ ngädáꞌagät hanehm̱bä, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, jím̱høch jaduhṉ nhäñaꞌawaꞌañ maa jaꞌa hoyhäñaabiejtän jaꞌa yajxoṉbä. Quípxyhøch nmoonsä tsajpootypähajxy xmiøødcädaꞌagaꞌañ nägøx̱iä.
31 Quando, pois vier o Filho do homem na sua glória, e todos os anjos com ele, então se assentará no trono da sua glória;
32 Mänítøch jaꞌa jäyaꞌayhajxy xwyiingumedsøꞌøwaꞌañ jaꞌa wiinduhm̱yhagajptpä. Mänítøch hajxy jaduhṉ nyajwaꞌxaꞌañ nebiä meegän nebiä chiibän.
32 e diante dele serão reunidas todas as nações; e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos;
33 Nbädaꞌagáam̱biøch näjeꞌe maac̈h nhahooguiøꞌøjän, näjeꞌe maac̈h nhanajtycøꞌøjän.
33 e porá as ovelhas à sua direita, mas os cabritos à esquerda.
34 Jaꞌa hajxy hijpä hahooguiøꞌø, mänítøch hajxy nnämaꞌawaꞌañ: “Miṉ hajxy yam̱; tøøc̈h mijts nDeedy xwyiimbiy coo hajxy mhanéꞌemät. Jequiän hajxy jaduhṉ xwyiimbiiyy, cajnä jaꞌa naax̱wiin hänajty yhädiuṉ̃.
34 Então dirá o Rei aos que estiverem à sua direita: Vinde, benditos de meu Pai. Possuí por herança o reino que vos está preparado desde a fundação do mundo;
35 Mänáajøch hijty nyähoꞌogyiijän, mänítøch hajxy xyajcaayy. Mänáajøch hijty ndødsøꞌøyiijän, mänítøch hajxy xyajnøøhuucy. Mänáajøch hijty nwäditiän nebiä jäguem̱bäyaꞌayän, mänítøch hajxy xyaghamejtstaacy.
35 Pois tive fome, e destes-me de comer; tive sede, e destes-me de beber; era forasteiro, e recolhestes-me;
36 Mänáajøch wit hijty ngaꞌa møødän, mänítøch hajxy xñähxojxy. Mänáajøch hijty mbaꞌamgoꞌnaꞌayän, ndsum̱yhäñaꞌayän, mänítøch hajxy hoy xquiuhix̱y.”
36 estava nu, e vestistes-me; enfermo, e visitastes-me; preso, e viestes ver-me.
37 Jaꞌa hajxy hijpä hahooguiøꞌø, mänit hajxy yhadsowaꞌañ: “Wiindsǿṉ, mänaa højts miic̈h tøø nyajcay; mänaa højts miic̈h tøø nyajnøøhuꞌugy;
37 Então perguntarão os justos: Senhor, quando te vimos faminto, e te demos de comer; ou com sede, e te demos de beber?
38 mänaa højts miic̈h tøø nyaghamejtstaꞌagy; mänaa højts miic̈h tøø nnähxox̱y;
38 Quando te vimos forasteiro, e te recolhemos; ou nu, e te vestimos?
39 mänaa højts miic̈h hoy tøø nguhix̱y.”
39 Quando te vimos enfermo, ou preso, e fomos visitar-te?
40 Mänítøch nhadsowaꞌañ: “Tøyhajt mijts nnämaꞌay, cooc̈h mijts jaꞌa njamiøødhajxy tøø xñäxuuꞌtsä, hoy hajxy quiaꞌa ja møjtøjcä, jaduhṉ mäwíinhøch tøø xñäxuuꞌtspä.”
40 O Rei responderá: Em verdade vos digo que quantas vezes o fizestes a um destes meus irmãos mais pequeninos, a mim o fizestes.
41 ’Mänítøch hajxy nnämaꞌawaꞌañ jaꞌa hajxy hanajtycøꞌøbä: “Juaꞌads hajxy jim̱, mijts haxøøgtuum hijpä. Hädaꞌag hajxy jiiby maa jaꞌa jøøn mänaa quiaꞌa piꞌic̈hän. Paadiä jøøn tøø piädaꞌagyii, jiibiä møjcuꞌuhajxy chaac̈hpøgaꞌañ.
41 Dirá também aos que estiverem à sua esquerda: Apartai-vos de mim, malditos, para o fogo eterno, destinado ao Diabo e seus anjos.
42 Mänáajøch hijty nyähoꞌogyiijän, cábøch hajxy xyajcaayy; mänáajøch hijty ndødsøꞌøyiijän, cábøch hajxy xyajnøøhuucy;
42 Pois tive fome, e não me destes de comer; tive sede e não me destes de beber;
43 mänáajøch hijty nwäditiän nebiä jäguem̱bäyaꞌayän, cábøch hajxy xyaghamejtstaacy; mänáajøch wit hijty ngaꞌa møødän, cábøch wit hajxy xmiooyy; mänáajøch hijty nbaꞌamgoꞌnaꞌayän, ndsum̱yhäñaꞌayän, cábøch hajxy hoy xquiuhix̱y.”
43 era forasteiro, e não me recolhestes; estava nu, e não me vestistes; enfermo e preso, e não me visitastes.
44 Mänit hajxy miänaꞌanaꞌañ: “Wiindsǿṉ, mänaa højts miic̈h ngaꞌa puhbejty; mänaa højts miic̈h nhijxy coo hänajty myähoꞌogyii, coo hänajty mdødsøꞌøyii, coo hänajty mwädity nebiä jäguem̱bäyaꞌayän, coo wit hänajty mgaꞌa møødä, coo hänajty mbaꞌamgoꞌnaꞌay, coo hänajty mdsum̱yhäñaꞌay.”
44 Também eles perguntarão: Senhor, quando te vimos faminto, com sede, forasteiro, nu, enfermo, ou preso, e não te servimos?
45 Mänítøch nhadsowaꞌañ: “Tøyhajt mijts nnämaꞌay, cooc̈h mijts jaꞌa njamiøødhajxy tøø xquiaꞌa näxuuꞌtsä, hoy hajxy quiaꞌa ja møjtøjcä, jaduhṉ mäwíinhøch tøø xquiaꞌa näxuuꞌtspä.”
45 Então lhes responderá: Em verdade vos digo que quantas vezes o deixastes de fazer a um destes mais pequeninos, a mim o deixastes de fazer.
46 Yøꞌøds hajxy jiiby hädaꞌagaam̱b maa hajxy chaac̈hpøgaꞌañän cøjxtaꞌaxiøø. Pero pønjátyhøch tøø nwiimbiy, jeꞌeds hajxy cøjxtaꞌaxiøø jugyhadaam̱b nebiä Dios jiugyhatian.
46 Irão estes para o suplício eterno, porém os justos para a vida eterna.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.