Mateus 12
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NAA
1 Mänitxøø jaꞌa Jesúshajxy hänajty wiädity trigoniꞌibyquiujc pooꞌxxiøøjooty. Yähóꞌcäp jaꞌa Jesús jiamiøødhajxy hänajty. Mänit hajxy tiägøøyy trigotøjpä.
1 Por aquele tempo, num sábado, Jesus passou pelas searas. Estando os seus discípulos com fome, começaram a colher espigas e a comer.
2 Coo jaꞌa fariseoshajxy jaduhṉ yhijxy, mänitä Jesús hajxy ñämaayy: ―Huug hix̱, xiidsä mmäguꞌughajpä trigo hajxy wyiꞌi tiøjy. Cabä cuhdujt jaduhṉ myiṉ̃ coo hajxy tii ndúuṉämät jaꞌa pooꞌxxiøøjooty.
2 Os fariseus, vendo isso, disseram a Jesus: — Olhe! Os seus discípulos estão fazendo o que não é lícito fazer num sábado.
3 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Nej, cahnä jaꞌa Diosmädiaꞌagy hajxy mgapxiä. Jim̱ jaduhṉ myiṉ̃ cujaay coo jaꞌa Davidhajxy yähoꞌpøjcä.
3 Mas Jesus lhes disse:
4 Mänit hajxy tiägøøyy Diostøgooty. Mänitä Diostsajcaagy hajxy quiaayy, jaꞌa teedyhajxy hänajty tøø quiuyoxǿꞌøyäbä. Cabä cuhdujt hänajty pøṉ miøødä coo hajxy quiáyät ni jaꞌa Davidhajxy. Jagooyyä teedy jaꞌa cuhdujt hajxy hänajty miøødä coo hajxy quiáyät.
4 Como entrou na Casa de Deus, e comeram os pães da proposição, os quais não era lícito comer, nem a ele nem aos que estavam com ele, mas exclusivamente aos sacerdotes?
5 Jaduhṉ cujaay myiim̱bä maa jaꞌa Moisés miädiaꞌaguiän coo jaꞌa teedyhajxy tsajtøgootypä quiaꞌa näꞌägädä pooꞌxy jaꞌa pooꞌxxiøøjooty; y cab jaduhṉ ñejpiä.
5 Ou vocês não leram na Lei que, aos sábados, os sacerdotes no templo profanam o sábado e ficam sem culpa?
6 Y høøc̈h, maas mǿc‑høch jaꞌa cuhdujt jaduhṉ nmøødä quejee jaꞌa tsajtøjc.
6 Pois eu lhes digo que aqui está quem é maior do que o templo.
7 Caj mijts mwiinjuøꞌøy waam̱b jaꞌa Diosmädiaꞌagy jaduhṉ miänaꞌañ: “Mänáam̱bøch jaduhṉ coo hojioot hajxy mmøødhádät; cábøch jaduhṉ nmänaꞌañ coo animal hajxy myóxät jaꞌa høøc̈hcøxpä.” Coo hajxy jaduhṉ mwiinjuǿꞌøwät, cabä jäyaꞌay hajxy näꞌä nägoodä mwiingapxpédät.
7 Mas, se vocês soubessem o que significa: “Quero misericórdia, e não sacrifício”, não teriam condenado inocentes.
8 Høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä, nmǿødhøch cuhdujt jaduhṉ høxtä maa jaꞌa pooꞌxxiøøbaadiän.
8 Porque o Filho do Homem é senhor do sábado.
9 Mänitä Jesús jim̱ chohṉ̃. Mänit tiägøøyy tsajtøgooty.
9 Tendo Jesus saído dali, entrou na sinagoga deles.
10 Jiibiä mähdiøjc hänajty tuꞌug; cøꞌødøꞌøds hänajty tuꞌnax̱. Jiibiä fariseoshajxy hänajty näjeꞌe tiänaabiä. Mänitä Jesús miäyajtøøw̱ä: ―Nej, hoy jaduhṉ coo jaꞌa paꞌamjäyaꞌay myajmøcpǿgät jaꞌa pooꞌxxiøøjootiä. Paadiä fariseoshajxy jaduhṉ miänaaṉ̃, yhøxtaaby jaꞌa wiinmahñdy hajxy hänajty nebiä Jesús hajxy yajtsumǿøjät. Coo jaꞌa Jesús jaꞌa paꞌamjäyaꞌay yajmøcpǿgät jaꞌa pooꞌxxiøøjooty, mänitä Jesús hajxy hänajty yajtsumaꞌañii.
10 Achava-se ali um homem que tinha uma das mãos ressequida. Então, a fim de o acusar, perguntaram a Jesus: — É lícito curar no sábado?
11 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Hoy pues. Coo pøṉ mieeg quiugaꞌawøꞌøy nøøjutjooty jaꞌa pooꞌxxiøøjooty, mänit hajxy nøcxy yajpädsøm̱y, túhm̱äts.
11 Ao que lhes respondeu:
12 Y maas tsoobaatp jaꞌa jäyaꞌay quejee jaꞌa meeg. Hoy jaduhṉ coo jäyaꞌay mnäxúudsät jaꞌa pooꞌxxiøøjooty.
12 Ora, quanto mais vale um homem do que uma ovelha! Logo, é lícito nos sábados fazer o bem.
13 Mänitä Jesús jaꞌa mähdiøjc ñämaayy: ―Xajtøw̱ yøꞌø mgøꞌø. Mänit xiajtøøyy. Mänit miäbaaty nebiä tuꞌugpän.
13 Então Jesus disse ao homem: O homem estendeu a mão, e ela foi restaurada e ficou sã como a outra.
14 Mänitä fariseoshajxy tiøjpädsøøm̱y. Mänit hajxy quiojyquiapxyhajty nebiä Jesús hajxy yaghóꞌogät.
14 Mas os fariseus, saindo dali, conspiravam contra ele, procurando ver como o matariam.
15 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ miädoyhajty, mänit jim̱ chohṉ̃. Mänitä jäyaꞌay may piaduꞌubøjcy. Mänitä Jesús jaꞌa paꞌamjäyaꞌay yajmøcpøjcy nägøx̱iä.
15 Mas Jesus, sabendo disto, afastou-se dali. Muitos o seguiram, e a todos ele curou,
16 Mänit jaduhṉ miänaaṉ̃ coo hajxy quiaꞌa nägápxät pøṉ jeꞌe.
16 advertindo-lhes, porém, que não o expusessem à publicidade.
17 Jaduhṉdsä tiøjiajty nebiä Isaías jecy miänaaṉ̃än, jaꞌa Diosquex̱ypä. Dios jaduhṉ mänaam̱b:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta Isaías:
18 — ausente —
18 “Eis aqui o meu servo, que escolhi, o meu amado, em quem a minha alma se agrada. Farei repousar sobre ele o meu Espírito, e ele anunciará juízo aos gentios.
19 — ausente —
19 Não entrará em discussões, nem gritará, nem fará ouvir nas praças a sua voz.
20 — ausente —
20 Não esmagará a cana quebrada, nem apagará o pavio que fumega, até que faça vencedor o juízo.
21 — ausente —
21 E no seu nome os gentios colocarão a sua esperança.”
22 Mänitä mähdiøjc tuꞌug yajmejtsä maa Jesúsän. Wiindsä mähdiøjc hänajty, møød hänajty yhuumä, møød jaꞌa møjcuꞌubaꞌam hänajty miøødä. Mänitä Jesús jaduhṉ yajnähwaach, yaghijxøꞌcy, yajcapxøꞌcy.
22 Então trouxeram a Jesus um endemoniado, cego e mudo. Jesus o curou, e o homem passou a falar e a ver.
23 Mänitä jäyaꞌayhajxy nägøx̱iä yagjuøøyy. Mänit hajxy ñiñämaayyä: ―Nej, David yhap yhocädaꞌa yøꞌøduhṉä.
23 E toda a multidão se admirava e dizia: — Não seria este, por acaso, o Filho de Davi?
24 Coo jaꞌa fariseoshajxy jaduhṉ miädooyy, mänit hajxy miänaaṉ̃: ―Coo yøꞌø craa jaꞌa møjcuꞌuwiinmahñdy jaduhṉ miøødä, paadiä møjcuꞌubaꞌam jaduhṉ yajnähwaꞌac̈h.
24 Mas os fariseus, ouvindo isto, diziam: — Este não expulsa demônios senão pelo poder de Belzebu, o maioral dos demônios.
25 Ñajuøøbiä Jesús hänajty nebiä fariseoshajxy hänajty wyiinmahñdyhaty. Mänit miänaaṉ̃: ―Coo jaꞌa tuꞌhagajptpä jäyaꞌayhajxy ñimiädsibøꞌøwǿøjät, cuhdägóyyäp jaꞌa quiajpthajxy jaduhṉ. Y coo jaꞌa tuꞌugtøgootypä jäyaꞌayhajxy ñimiädsibøꞌøwǿøjät, cab hajxy hoy yhíjnät tuꞌugtøgooty.
25 Mas Jesus, sabendo o que eles pensavam, disse-lhes:
26 Jaanä jaduhṉduhm̱bä, coo jaꞌa møjcuꞌuhajxy ñimiädsibøꞌøwǿøjät, tägóyyäp jaꞌa wyiinmahñdyhajxy jaduhṉ.
26 Se Satanás expulsa Satanás, está dividido contra si mesmo; como, então, o seu reino subsistirá?
27 Hoorä, mijts jaduhṉ mänaam̱b cooc̈h jaꞌa møjcuꞌubaꞌam nyajnähwaꞌac̈h jaꞌa møjcuꞌuwiinmahñdyhaam. Coo häxøpy jiaduhṉä, maa mijts jaꞌa mjamiøød jaꞌa wiinmahñdy hajxy piaady coo jaꞌa møjcuꞌubaꞌam hajxy yajnähwaꞌac̈h. Hamdsoo hajxy myajcähxøꞌøgy coo jaꞌa tøyhajt hajxy mgaꞌa møødä.
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os filhos de vocês os expulsam? Por isso, eles mesmos serão os juízes de vocês.
28 Pero høøc̈h, Dioshespírituháamhøch jaꞌa møjcuꞌubaꞌam nyajnähwaꞌac̈h. Cähxøꞌp jaduhṉ coo tøø yhabaatnä coo jaꞌa Dios jaꞌa miäjaa yajcähxøꞌøgaꞌañ.
28 Se, porém, eu expulso os demônios pelo Espírito de Deus, certamente é chegado o Reino de Deus sobre vocês.
29 ’Coo jaꞌa møjcuꞌu xquiaꞌa yajmäjädáꞌagät, cabä miäjaa jaduhṉ mbǿjcät.
29 Ou como pode alguém entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens sem primeiro amarrá-lo? E só então saqueará a casa dele.
30 ’Pǿṉhøch jaduhṉ xquiaꞌa møødpädøꞌp, høøc̈h nmädsip jeꞌe. Y pǿṉhøch jaduhṉ xquiaꞌa møødtuum̱b, xmiähaṉhájpøch jeꞌe.
30 — Quem não é por mim é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha.
31 ’Jeꞌeguiǿxpøch mijts jaduhṉ nnämaꞌay, coo pøṉ jaduhṉ tiuꞌudägóyyät, hoy jaduhṉ ñähwáꞌadsät, hóyhøch jaduhṉ xjia nänøm̱y, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä. Pero coo pøṉ jaduhṉ ñänǿmät jaꞌa Dioshespíritu, cab jaduhṉ mänaa ñähwaꞌadsaꞌañ.
31 Por isso, digo a vocês que todo pecado e blasfêmia serão perdoados aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito não será perdoada.
32 — ausente —
32 Se alguém disser alguma palavra contra o Filho do Homem, isso lhe será perdoado; mas, se alguém falar contra o Espírito Santo, isso não lhe será perdoado, nem neste mundo nem no porvir.
33 ’Mhøxcábäp hajxy jaduhṉ pøṉ jaꞌa howyiinmahñdy møød; jeꞌeds hoy wädijp. Pøṉ jaꞌa howyiinmahñdy caꞌa møød, cab hoy wiädity.
33 — Tornem a árvore boa e o seu fruto será bom, ou tornem a árvore má e o seu fruto será mau; porque pelo fruto se conhece a árvore.
34 Jaduhṉ mäwíinäts mijts hajxy mjatcøꞌøy nebiä tsahṉ̃diän. Paadiä hoybä hajxy mgaꞌa mädiaꞌagaꞌañ, coo jaꞌa haxøøgwiinmahñdy hajxy mmøødä. Haagä mgopcooty jaꞌa mmädiaꞌagyhajxy jaduhṉ chohṉdaꞌagy.
34 Raça de víboras! Como vocês podem falar coisas boas, sendo maus? Porque a boca fala do que está cheio o coração.
35 Jaayaꞌay hojiäyaꞌaybä, hoy jaduhṉ quiapxy miädiaꞌagy jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa howyiinmahñdy miøødä quiopcooty. Pero jaayaꞌay caꞌa hoybä, haxøøg jaduhṉ quiapxy miädiaꞌagy jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa haxøøgwiinmahñdy miøødä quiopcooty.
35 A pessoa boa tira do tesouro bom coisas boas; mas a pessoa má do mau tesouro tira coisas más.
36 Chaac̈h mijts nnämaꞌay, coo jaduhṉ yhabáadät coo jaꞌa Dios hänajty yajnähdijaꞌañ, mänitä Dios hajxy xmiäyajtøwaꞌañ waam̱baty hajxy hänajty tøø mgapxtägoy, hoy hajxy jaduhṉ tøø mja näꞌä wiingapxnax̱y.
36 — Digo a vocês que, no Dia do Juízo, as pessoas darão conta de toda palavra inútil que proferirem;
37 Pø haxøøg hajxy hänajty tøø mmädiaꞌagy, mänit Dios hajxy xpiädaꞌagaꞌañ haxøøgtuum. Pø hoy hajxy hänajty tøø mmädiaꞌagy, mänitä Dios hajxy xpiädaꞌagaꞌañ hodiuum.
37 porque, pelas suas palavras, você será justificado e, pelas suas palavras, você será condenado.
38 Mänitä Jesús ñämaayyä jaꞌa fariseoshajxy näjeꞌe møødä ley‑yajnähixøøbiähajxy: ―Wiindsǿṉ, højts jaꞌa hijxtahṉd huuc yaghíjxäc jaꞌa hoy‑yagjuǿøñäbä.
38 Então alguns escribas e fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver algum sinal feito pelo senhor.
39 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Jaꞌa jäyaꞌayhajxy jädaꞌahatypä, haxøøg hajxy jiatcøꞌøy; cabä Dios hajxy chocy. Jaꞌa hijxtahṉd hajxy mja wiꞌi yhixaam̱by. Jagooyyä hajxy jaduhṉ mhixaꞌañ nebiä hijxtahṉd jecy quiähxøꞌquiän jaꞌa Jonáscøxpä, jaꞌa Dios jecy quiéjxäbä.
39 Mas ele respondeu:
40 Jaꞌa ballenajoodooty jaꞌa Jonás yhijty tägøøgxøø tägøøgtsuhm̱. Jadúhṉäts høøc̈h nhidaam̱bä naax̱jutjooty tägøøgxøø tägøøgtsuhm̱, høøc̈h jaꞌa Diosquex̱ypä.
40 Porque assim como Jonas esteve três dias e três noites no ventre do grande peixe, assim o Filho do Homem estará três dias e três noites no coração da terra.
41 Coo jaꞌa Jonás jaduhṉ piädsøøm̱y ballenajoodooty, mänitä Diosmädiaꞌagy hoy yajwaꞌxy maa jaꞌa cajpt hänajty xiøhatiän Nínive. Coo hajxy jim̱ miädooyy, mänit hajxy miäbøjcy. Mänitä yhaxøøgwiinmahñdy hajxy ñajtshixøøyy. Y cabä Jonás møjtuuṉg hijty jaduhṉ jiaty møødä. Maas møjtúuṉghøch nmøødä høøc̈h. Pero cábøch nmädiaꞌagy hajxy xmiädow̱aaṉä, jaꞌa jäyaꞌayhajxy jädaꞌahatypä. Coo jaduhṉ yhabáadät coo hajxy hänajty yajnähdijaꞌañii, mänit hajxy ñämaꞌawaꞌañii coo hajxy jaduhṉ piädaꞌagǿøjät haxøøgtuum. Jaꞌa jecyjiäyaꞌayhajxy jaduhṉ mänaꞌanaam̱b, jaꞌa hajxy hijty jegyhajty tsänaabiä Nínive.
41 Ninivitas se levantarão, no Juízo, com esta geração e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E aqui está quem é maior do que Jonas.
42 Jaduhṉdsä toꞌoxiøjc miänaꞌanaam̱bä, jaꞌa jecy gobiernähájtäbä jäguem̱naax̱ jaꞌa jøømbojmänajpä. Mänitä Salomón hoy miämädoow̱hity, jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa Salomón hänajty jiaanc̈h tehm̱ quiuhwijjiä. Y cabä Salomón jaꞌa møjtuuṉg hijty jiaty møødä. Maas møjtúuṉghøch nmøødä høøc̈h. Pero cábøch nmädiaꞌagy hajxy xmiädow̱aaṉä, jaꞌa jäyaꞌayhajxy jädaꞌahatypä.
42 A rainha do Sul se levantará, no Juízo, com esta geração e a condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E aqui está quem é maior do que Salomão.
43 ’Jaꞌa jäyaꞌayhajxy jädaꞌahatypä, haxøøgwiinmahñdy hajxy miøød. Y cooc̈h nmädiaꞌagy hajxy xquiaꞌa mäbǿjcät, maas haxøøg hajxy jaduhṉ jiádät. Jaduhṉ mäwíinäts hajxy jiádät nebiä jäyaꞌay møjcuꞌumøødpän. Coo jaꞌa møjcuꞌu jiiby piädsǿm̱ät maa jaayaꞌay quiopcän, mänitä pooꞌxtaact nøcxy jäguem̱duum yhøxtaꞌay maa jaꞌa tøꞌødsnähgapän. Coo jaꞌa pooꞌxtaact jim̱ quiaꞌa páadät, mänit miänaꞌanaꞌañ: “Mejor nnäꞌägä nøcxtägáchhøch maac̈h nhuuc tsohm̱bän.” Coo jaduhṉ wyiimbídät, mänitä jäyaꞌay quiopc jaduhṉ piáatät nebiä yajwaꞌadstøjcän, jaꞌa yajxóṉ tøø pieꞌedyíijäbä. Mänitä jiamiøød nøcxy juxtujc jiaac woy, jaꞌa maas haxøøgpä. Mänit hajxy nägøx̱iä tiägøꞌøy maa jaayaꞌay quiopcootiän. Y maas haxøøg jaayaꞌay jaduhṉ jiadaꞌañ quejee hijty yhity.
43 — Quando o espírito imundo sai de uma pessoa, anda por lugares áridos procurando repouso, porém não encontra.
44 — ausente —
44 Por isso, diz: “Voltarei para a minha casa, de onde saí.” E, voltando, ele a encontra vazia, varrida e arrumada.
45 — ausente —
45 Então vai e leva consigo outros sete espíritos, piores do que ele, e, entrando, habitam ali. E o último estado daquela pessoa se torna pior do que o primeiro. Assim também acontecerá a esta geração perversa.
46 Jim̱nä jaꞌa Jesús jaꞌa cuꞌug hänajty miøødmädiaꞌagyñä, mänitä tiajhajxy miejch møødä piuhyaꞌayhajxy. Jim̱ hajxy miähmøøyy tøbaꞌam. Jaꞌa Jesús hajxy hänajty miøødmädiaꞌagaam̱by.
46 Enquanto Jesus ainda falava ao povo, eis que a mãe e os irmãos dele estavam do lado de fora, procurando falar com ele.
47 Mänitä Jesús hoy ñämaꞌayii: ―Xiidsä mdaj xmiøødmädiaꞌagaꞌañ tøbaꞌam møødä mbuhyaꞌayhajxy.
47 E alguém lhe disse: — A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Pǿṉhøch ndajhajpy; pǿṉhøch nbuhyaꞌayhajpy.
48 Porém Jesus respondeu ao que lhe trouxe o aviso:
49 Mänitä jiamiøød ñädsiiwøøyy. Mänit miänaaṉ̃: ―Høøc̈h ndaj yøꞌø; høøc̈h nbuhyaꞌay yøꞌø.
49 E, estendendo a mão para os discípulos, disse:
50 Pǿṉhøch jaꞌa nDeedy miädiaꞌagy xquiudiúuṉäp jaꞌa tsajpootypä, jaduhṉ mäwíinäts hajxy jeꞌe nébiøch nbuhyaꞌayän, nébiøch nbuhdoꞌoxiän, nébiøch ndajjän.
50 Portanto, aquele que fizer a vontade de meu Pai celeste, esse é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.