Lucas 2

Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Coo jaꞌa xøø jomøjt yhabaaty, mänitä gobiernä Augusto yhanehm̱y coo jaꞌa jäyaꞌayhajxy ween nøcxy nägøx̱iä ñiguiujaayii maa jaꞌa yhamdsoo cajpthajxiän, jaꞌa hajxy wiinduhm̱yhagajptpä.
1 Naqueles dias, o imperador Augusto decretou um recenseamento em todo o império romano.
2 Jaꞌa Augusto jaduhṉ hanehm̱dsohṉ; cahnä pøṉ hänajty jaduhṉ yhaneꞌemyñä. Jaꞌa Cirenio, jeꞌe hänajty jim̱ tuum̱b gobernador Sirianaaxooty.
2 (Esse foi o primeiro recenseamento realizado quando Quirino era governador da Síria.)
3 Mänitä jäyaꞌayhajxy nägøx̱iä jiaanc̈h cudiuuṉ̃ nebiä Augusto hänajty tøø yhaneꞌemiän.
3 Todos voltaram à cidade de origem para se registrar.
4 Jueꞌe jaꞌa José hänajty, jaꞌa David yhap yhoc hänajty jeꞌe. Belén jaꞌa cajpt hänajty xiøhaty maa jaꞌa David hänajty tøø myiṉ̃ tøø quiaꞌayän, jim̱ Judeanaaxooty. Coo jaꞌa David hänajty jim̱ tøø myiṉ̃ tøø quiaꞌay, paadiä Joséhajxy hänajty jim̱ nøcxy ñiguiujaayaꞌañii møødä María. Tøø hänajty tiødiägøøñä coo hajxy hänajty piøgaaṉnä. Maaxhuungmøød jaꞌa María hänajty. Galileanaaxooty hajxy hänajty tøø chohṉdaꞌagy maa jaꞌa cajpt xiøhatiän Nazaret.
4 Por ser descendente do rei Davi, José viajou da cidade de Nazaré da Galileia para Belém, na Judeia, terra natal de Davi,
5 — ausente —
5 levando consigo Maria, sua noiva, que estava grávida.
6 Coo hajxy jim̱ miejch Belén, mänitä María miaaxhuungpaaty.
6 E, estando eles ali, chegou a hora de nascer o bebê.
7 Jaꞌa quioobhuung jaduhṉ miiṉgahw̱. Mänitä María ñähbijty ñähmojch. Mänit quiugoꞌogøøyy wajjøøꞌxøhñdyjooty. Hix̱, cabä mejtstaact hajxy hänajty maa tøø ñäꞌägädä paady jim̱ cajptooty. Paady hajxy jim̱ ñäꞌä nøcxøøyy tøjpaꞌc maa hänaꞌc jaꞌa waj hajxy hänajty yajtänaꞌayän.
7 Ela deu à luz seu primeiro filho, um menino. Envolveu-o em faixas de pano e deitou-o numa manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.
8 Jim̱ hänaꞌc‑hajxy hänajty näjeꞌe mieegcueendähaty cajptpaꞌa. Coods hänajty jeꞌe.
8 Naquela noite, havia alguns pastores nos campos próximos, vigiando rebanhos de ovelhas.
9 Mänitä Dios jaꞌa cujajpä cudøøꞌxpä yajcähxøꞌcy maa hajxy hänajty mieegcueendähatiän. Mänitä Diosmoonsä tuꞌug ñäguehx̱tøøꞌxy maa wyiinduumhajxiän; jim̱ hänajty tøø chooñ tsajpootyp. Mänit hajxy chähgøøyy.
9 De repente, um anjo do Senhor apareceu entre eles, e o brilho da glória do Senhor os cercou. Ficaram aterrorizados,
10 Mänit hajxy ñämaayyä: ―Caꞌa hajxy mdsähgøꞌøy. Naam̱nä jaꞌa Cristo tøø myiṉ̃ tøø quiaꞌay jim̱ Belén. Mijts jaduhṉ xyajnähwaꞌads xyajcuhwaꞌadsaam̱b. MWiindsøṉhadaam̱by hajxy jaduhṉ. Páadyhøch nhawáaṉäm nebiä jäyaꞌayhajxy nägøx̱iä xiooṉdáꞌagät.
10 mas o anjo lhes disse: “Não tenham medo! Trago boas notícias, que darão grande alegria a todo o povo.
11 — ausente —
11 Hoje em Belém, a cidade de Davi, nasceu o Salvador, que é Cristo, o Senhor!
12 Coo jaꞌa pigänaꞌc hajxy jaduhṉ mbáadät nähbity nähmoch wajjøøꞌxøhñdyjooty, jaduhṉ hajxy mnajuǿꞌøwät coo hänajty jieꞌejä.
12 Vocês o reconhecerão por este sinal: encontrarão o bebê enrolado em faixas de pano, deitado numa manjedoura”.
13 Mänitä Diosmoonsähajxy nämay jiaac näguehx̱tøøꞌxy; haagä jim̱ hajxy hänajty tøø chooñ tsajpootyp. Mänit hajxy miänaaṉ̃:
13 De repente, juntou-se ao anjo uma grande multidão do exército celestial, louvando a Deus e dizendo:
14 — ausente —
14 “Glória a Deus nos mais altos céus, e paz na terra àqueles de que Deus se agrada!”.
15 Mänitä Diosmoonsä hajxy wyiimbijnä, ñøcxnä hajxy tsajpootyp. Mänitä meegcueendähajpähajxy ñiñämaayyä: ―Jam̱ hajxy híjxäm Belén nebiä Diosmoonsä hajxy tøø xyhawáaṉäm.
15 Quando os anjos voltaram para o céu, os pastores disseram uns aos outros: “Vamos a Belém para ver esse acontecimento que o Senhor nos anunciou”.
16 Päyøꞌøguiä hajxy tiuꞌubøjcy. Mänitä Jesucristo hajxy hoy jiaanc̈h paady møødä María møødä José. Jiibiä Jesucristo hänajty quioꞌnaꞌay nähbity nähmoch wajjøøꞌxøhñdyjooty.
16 Indo depressa ao povoado, encontraram Maria e José, e lá estava o bebê, deitado na manjedoura.
17 Mänitä mädiaꞌagy hajxy hoy yajwaꞌxy nebiaty hajxy hänajty tøø yhix̱y tøø miädoy jaꞌa Jesucristocøxpä.
17 Depois de o verem, os pastores contaram a todos o que o anjo tinha dito a respeito da criança,
18 Jaꞌa jäyaꞌayhajxy jaac mädoyhájtäbä, yagjuøøyy hajxy jaduhṉ.
18 e todos que ouviam a história dos pastores ficavam admirados.
19 Pero cabä María jaduhṉ yagjuøøyy. Tøø hänajty miøødmädiaꞌagyii coo jaduhṉ jiadaꞌañ yhabetaꞌañ. Jiiby quiopcooty miädiaactaacy. Caj pøṉ yajmøødmädiaacy.
19 Maria, porém, guardava todas essas coisas no coração e refletia sobre elas.
20 Haa jaꞌa meegcueendähajpähajxy, mänit hajxy wyiimbijnä, ñøcxnä hajxy. Mänitä Dios jaꞌa Dioscujúꞌuyäp hajxy miooyy coo hajxy tøø yhix̱y tøø miädoy nebiaty hajxy hänajty tøø miøødmädiaꞌagyii.
20 Os pastores voltaram, glorificando e louvando a Deus por tudo que tinham visto e ouvido. Tudo aconteceu como o anjo lhes havia anunciado.
21 Cuductujxøø jaꞌa Jesús hajxy yajcircuncidarhajtä. Mänit hajxy yajxøbejty Jesús nebiä María hänajty tøø ñämaꞌayii coo hänajty quiaꞌa huungmoꞌoyiinä. Jaꞌa Diosmoonsä tsajpootypä hänajty hoy tøø ñämaꞌay.
21 Oito dias depois, quando o bebê foi circuncidado, chamaram-no Jesus, o nome que o anjo lhe tinha dado antes mesmo de ele ser concebido.
22 Coo jaꞌa xøø hänajty tøø yhabejnä, mänit hajxy hoy chiꞌiy nebiä ley myiṉ̃än, jaꞌa Moisés jecy quiujáhyyäbä. Mänitä Jesús hajxy jiiby chehṉhädaacy Jerusalén jim̱ møjtsajtøgooty.
22 Então chegou o tempo da oferta de purificação, como era a exigência da lei de Moisés. Seus pais o levaram a Jerusalém para apresentá-lo ao Senhor,
23 Jaduhṉ jiiby myiṉ̃ maa jaꞌa Diosmädiaꞌaguiän: “Jaꞌa coobhuung yaꞌayhänaꞌcpähajxy, Diostuuṉg hajxy tiunaam̱by.”
23 pois a lei do Senhor dizia: “Se o primeiro filho for menino, será consagrado ao Senhor”.
24 Mänitä paloma hajxy metsc yojxy nebiä jiiby myiṉ̃än cujaay maa jaꞌa Diosmädiaꞌaguiän.
24 Assim, ofereceram o sacrifício exigido pela lei do Senhor: “duas rolinhas ou dois pombinhos”.
25 Jim̱ä jäyaꞌay hänajty tuꞌug chänaꞌay Jerusalén; Simeón hänajty xiøhaty. Hojiäyaꞌay hänajty jeꞌe. Hoyyä Dios hänajty wyiingudsähgøꞌøy. Miøød jaꞌa Dioshespíritu hänajty jeꞌe.
25 Naquela época, vivia em Jerusalém um homem chamado Simeão. Ele era justo e devoto, e esperava ansiosamente pela restauração de Israel. O Espírito Santo estava sobre ele
26 Tøø hänajty miøødmädiaꞌagyíijäm jaꞌa Dioshespíritu coo hänajty quiaꞌa tsoj hoꞌogaꞌañ høxtä coonä jaꞌa Cristo hänajty tøø yhamdsoo hix̱y, jaꞌa Dios hänajty quiexaam̱biä.
26 e lhe havia revelado que ele não morreria enquanto não visse o Cristo enviado pelo Senhor.
27 Mänitä Simeón ñämaayyä jaꞌa Dioshespíritu coo jim̱ ñǿcxät tsajtøgooty. Mänitä Jesús hoy jiiby piaady møødä tiajhajxy. Cahnä hajxy hänajty wyiimbityñä.
27 Nesse dia, o Espírito o conduziu ao templo. Assim, quando Maria e José chegaram para apresentar o menino Jesus ao Senhor, como a lei exigia,
28 Mänitä Simeón jaꞌa Jesús chehṉdsooyy. Mänitä Simeón miänaaṉ̃:
28 Simeão tomou a criança nos braços e louvou a Deus, dizendo:
29 — ausente —
29 “Soberano Deus, agora podes levar em paz o teu servo, como prometeste.
30 — ausente —
30 Vi a tua salvação,
31 — ausente —
31 que preparaste para todos os povos.
32 — ausente —
32 Ele é uma luz de revelação às nações e é a glória do teu povo, Israel!”.
33 Mänitä Jesús tiajhajxy yagjuøøyy coo yhuunghajxy hänajty jaduhṉ tøø ñänǿøm̱äxä.
33 Os pais de Jesus ficaram admirados com o que se dizia a respeito dele.
34 Mänit hajxy ñämaayyä: ―Weenä Dios jaꞌa hoyhajt jaꞌa weenhajt xmioꞌoy. Mänitä María nidiuhm̱ ñämaayyä: ―Näjeꞌe jaꞌa judíoshajxy yhidaꞌañ tuꞌugmädiaꞌagy møød miic̈h mhuung. Piaadaam̱by jaꞌa hoyhajt jaꞌa weenhajt hajxy jeꞌe. Pero nämay hajxy jaduhṉ quiaꞌa møødhidaꞌañ tuꞌugmädiaꞌagy. Ñähwaam̱bedaam̱by hajxy jeꞌe. Tuꞌudägoyyaam̱b hajxy jaduhṉ. Cähxøꞌøgaam̱bä wyiinmahñdyhajxy jaduhṉ neby hajxy tiajy miay.
34 Então Simeão os abençoou e disse a Maria, a mãe do bebê: “Este menino está destinado a provocar a queda de muitos em Israel, mas também a ascensão de tantos outros. Foi enviado como sinal de Deus, mas muitos resistirão a ele.
35 — ausente —
35 Como resultado, serão revelados os pensamentos mais profundos de muitos corações, e você sentirá como se uma espada lhe atravessasse a alma”.
36 Jiibiä yaamgtoꞌoxy hänajty tuꞌug tsajtøgooty; Ana hänajty xiøhaty. Fanuel jaꞌa tieedy hänajty tøø xiøhaty. Aser jaꞌa yhap jaꞌa tieedy jegyhajty xiøhaty. Juxtujcjomøjt jaꞌa ñihyhap hänajty tøø miøødtsänaꞌay. Mänitä ñihyhap yhoꞌnä. Mänítäts hänajty tøø jiaac jugyhaty mädaax̱c‑hiiꞌxcumädaax̱cjomøjt nidiuhm̱. Tøø hänajty miäjaanä. Jaꞌa Diosmädiaꞌagy hänajty yajwaꞌxyp. Jiiby hänajty ñäꞌägä tuṉ̃ tsajtøgooty. Xøømdsuhm̱ jaꞌa Dios hänajty wyiingudsähgøꞌøy. Hayuu hänajty yhity tähoocjaty nebiä Diosmädiaꞌagy jaduhṉ maas hoy wyiinjuǿꞌøwät.
36 A profetisa Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser, também estava no templo. Era muito idosa e havia perdido o marido depois de sete anos de casados
37 — ausente —
37 e vivido como viúva até os 84 anos. Nunca deixava o templo, adorando a Deus dia e noite, em jejum e oração.
38 Coo jaꞌa Ana jaduhṉ miädooyy nebiä Simeón jaꞌa Jesús ñänøøm̱iän, mänitä Dios miooyy Dioscujúꞌuyäp. Mänitä mädiaꞌagy tiägøøyy yajwaꞌxpä jim̱ Jerusalén coo jaꞌa Cristo tøø quiädaꞌagy. Nägøx̱iä jäyaꞌayhajxy miädoyhajty, jaꞌa Cristo hajxy hänajty yhahijxypä.
38 Chegou ali naquele momento e começou a louvar a Deus. Falava a respeito da criança a todos que esperavam a redenção de Jerusalém.
39 Coo jaꞌa Maríahajxy hänajty tøø quiudiuṉ̃ nebiä Diosley myiṉ̃än, mänit hajxy wyiimbijnä, yhädaacnä hajxy Nazaret jiiby Galileanaaxooty, maa hajxy hänajty tøø chooñän.
39 Após cumprirem todas as exigências da lei do Senhor, os pais de Jesus voltaram para casa em Nazaré, na Galileia.
40 Yeeꞌc møjjøøyy jaꞌa Jesús jaduhṉ. Wiinmahñdymejts jaduhṉ. Dios jaduhṉ mooyy jaꞌa hoyhajt jaꞌa weenhajt.
40 Ali o menino foi crescendo, saudável e forte. Era cheio de sabedoria, e o favor de Deus estava sobre ele.
41 Wiingujomøjt jaꞌa judíos jaꞌa xøø hajxy hänajty yagjadyii jim̱ Jerusalén mänaabä jaꞌa meeghuung hajxy hänajty yox̱iän.
41 Todos os anos, os pais de Jesus iam a Jerusalém para a festa da Páscoa.
42 Coo jaꞌa Jesús majmetscjomøjt yaghabejty, mänitä Maríahajxy ñøcxy xøøhajpä Jerusalén møødä Jesús, nebiä cuhdujt hajxy hänajty miøødän.
42 Quando Jesus completou doze anos, foram à festa, como de costume.
43 Coo jaꞌa xøø hänajty tøø miaañä, mänit hajxy wyiimbijnä. Pero jaꞌa Jesús, jim̱ jeꞌe miähmøøyy Jerusalén nidiuhm̱. Cabä tiajhajxy hänajty ñajuøꞌøy pø tøø miähmøꞌøy.
43 Terminada a celebração, partiram de volta para Nazaré, mas Jesus ficou para trás, em Jerusalém, sem que seus pais notassem sua falta.
44 Jaduhṉ hajxy hänajty miänaꞌañ cooc tyijy hajxy hänajty jim̱ piamänaqyii møødä miäguꞌughajpähajxy. Tuꞌxøø jaꞌa Maríahajxy hänajty tøø tiuꞌuyoꞌoy, mänitä Jesús hajxy yhixpaaty coo hänajty jim̱ quiaꞌa pamänacy høx̱haam. Mänit hajxy jia høxtaayy maa jaꞌa jiujy jaꞌa miäguꞌughajxiän.
44 Pensaram que ele estivesse entre os demais viajantes, mas depois de caminharem um dia inteiro começaram a procurá-lo entre os parentes e amigos.
45 Coo hajxy quiaꞌa paaty, mänit hajxy wyiimbíjcumbä. Mänit hajxy ñøcxtägajch Jerusalén jadähooc.
45 Como não o encontravam, voltaram a Jerusalém para procurá-lo.
46 Jim̱ä Jesús hajxy jiaanc̈h paaty tsajtøgooty. Miädägøøgxøøbä hänajty jim̱ tøø yhity. Jiiby hänajty yhäñaꞌay maa jaꞌa ley‑yajnähixøøbiädøjc‑hajxiän, jaꞌa hajxy jiiby tsajtøgootypä. Jiibiä capxy mädiaꞌagy hänajty miämädoonaꞌay. Cøx̱iä wiinä hänajty yajtøy.
46 Por fim, depois de três dias, acharam Jesus no templo, sentado entre os mestres da lei, ouvindo-os e fazendo perguntas.
47 Jaduhṉ hänajty yhadsoy nebiä jajpän, nebiä tøøbä quiapxtáꞌaguiäbän. Yagjuøøby hajxy hänajty, jaꞌa hajxy hänajty jiiby häñaabiä tsajtøgooty.
47 Todos que o ouviam se admiravam de seu entendimento e de suas respostas.
48 Coo jaꞌa Jesús jaduhṉ piaatä jaꞌa tiajhajxy, mänit hajxy yagjuøøyy. Mänitä tiaj miänaaṉ̃: ―Huung, tii højts jaduhṉ coo tøø xyhäyoow̱hix̱y coo tøø mmähmøꞌøy. Jiiby højts miic̈h nja wiꞌi yhøxtaꞌay.
48 Quando o viram, seus pais ficaram perplexos. Sua mãe lhe disse: “Filho, por que você fez isso conosco? Seu pai e eu estávamos aflitos, procurando você por toda parte”.
49 Mänitä Jesús yhadsooyy: ―Tiic̈h mijts coo xyhøxtaꞌay. Nej, cab hajxy mnajuøꞌøyä cooc̈h tsipcøxp ndunaꞌañ maac̈h nDeedy tiǿjcänä. Haa caꞌa, Dióshøch jaduhṉ nDeedyhajpiä.
49 “Mas por que me procuravam?”, perguntou ele. “Não sabiam que eu devia estar na casa de meu Pai?”
50 Pero cabä tiajhajxy wyiinjuøøyy tii jaduhṉ coo tøø miänaꞌañ.
50 Não entenderam, porém, o que ele quis dizer.
51 Mänitä Jesús jiaanc̈h paduꞌubøjnä, piahädaacy jiiby Nazaret. Hix̱, jiaac mäbǿjcäp jaꞌa tiaj miädiaꞌagyhajxy hänajty. Y jaꞌa María, jiiby hänajty yajnøcxy yagjuøꞌøy quiopcooty nebiä yhuung hänajty tøø xyiꞌigy tøø miädiaꞌagy jiiby tsajtøgooty.
51 Então voltou com os pais para Nazaré, e lhes era obediente. Sua mãe guardava todas essas coisas no coração.
52 Yeeꞌc‑habejt jaꞌa Jesús jaduhṉ; jaac wiinmahñdymejts jaduhṉ. Quiumaayy jaꞌa Dios jaduhṉ møødä tsaan møødä cuꞌug.
52 Jesus crescia em sabedoria, em estatura e no favor de Deus e das pessoas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.