João 7
Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NVT
1 Mänitä Jesús tiägøøyy cajpthayohbiä jim̱ Galilea. Cab hänajty jim̱ wiäditaaṉnä jim̱ Judea, jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa judíoshajxy hänajty yhøxtaꞌay nebiä Jesús hajxy yaghóꞌogät.
1 Depois disso, Jesus viajou pela Galileia. Queria ficar longe da Judeia, onde os líderes judeus planejavam sua morte.
2 Jadáaṉäp jaꞌa judíos xiøøhajxy hänajty coo jaꞌa ramada hajxy yhädiuṉ̃. Jim̱ hänajty jiadaꞌañii Jerusalén.
2 Logo, porém, chegou o tempo da celebração judaica chamada Festa das Cabanas,
3 Mänitä Jesús ñämaayyä yhuchhajxy: ―Caꞌa yaa mmähmøꞌøy. Nøcx jim̱ Judea. Ween jaꞌa mmäguꞌughajpähajxy jim̱bä yhuug hijxpä nejy miic̈h jaꞌa hoy‑yagjuøøñäjatypä myajcähxøꞌøguiän.
3 e os irmãos de Jesus lhe disseram: “Saia daqui e vá à Judeia, onde seus seguidores poderão ver os milagres que realiza.
4 Myajcähxøꞌpy miic̈h hijty maa jäyaꞌay quiaꞌa mayyän. Pero pø chojpy jaꞌa mjoot jaduhṉ coo jaꞌa mmädiaꞌagy wiädítät jaꞌa miic̈hcøxpä, mänit hijxwiinduum myajcähxǿꞌøgät majiäyaꞌayhagujc.
4 Você não se tornará famoso escondendo-se dessa forma. Se você pode fazer coisas tão maravilhosas, mostre-se ao mundo!”.
5 Cabä Jesús jaꞌa miädiaꞌagy hänajty miäbǿjcäxä ni jaꞌa yhamdsoo huchhajxy. Paady hajxy jaduhṉ miänaaṉ̃.
5 Pois nem mesmo seus irmãos criam nele.
6 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Cahnä yhabaadyñä cooc̈h jäyaꞌayhajxy nhawáaṉät pǿṉhøch høøc̈h. Pero mijts, homiänaajä hajxy jim̱ mnǿcxät Jerusalén.
6 Jesus respondeu: “Agora não é o momento certo de eu ir, mas vocês podem ir a qualquer hora.
7 Caj mijts cuꞌug xmiähaṉhaty. Pero høøc̈h, xmiähaṉhájpøch cuꞌug. Páadyhøch hajxy xmiähaṉhaty cooc̈h nnägapxy coo hajxy yhaxøøgwädity.
7 O mundo não pode odiá-los, mas a mim ele odeia, pois eu o acuso de fazer o mal.
8 Nøcx mijts xøøhat. Cábøch nnøcxaꞌañ høøc̈h. Cahnä yhabaadyñä cooc̈h jäyaꞌayhajxy nhawáaṉät pǿṉhøch høøc̈h.
8 Vão vocês. Eu ainda não irei a essa festa, pois meu tempo ainda não chegou”.
9 Mänit Jesús miädiaacpädøøñä. Mänit jim̱ jiaanc̈h mähmøøñä jim̱ Galilea.
9 Tendo dito isso, permaneceu na Galileia.
10 Mänit Jesús yhuchhajxy jim̱ ñøcxy xøøhajpä Jerusalén. Mänit Jesús jim̱ pianøcxy hameeꞌch.
10 Contudo, depois que seus irmãos partiram para a festa, ele também foi, mas em segredo, permanecendo distante dos olhos do público.
11 Jim̱ä judíos jaꞌa Jesús hajxy hänajty yhøxtaꞌay maa jaꞌa xøø hänajty jiadyiijän. Jaduhṉ hajxy hänajty miänaꞌañ: ―Maadaꞌa tyijy jeꞌe.
11 Os líderes judeus tentavam encontrá-lo na festa e perguntavam se alguém o tinha visto.
12 Mädiáacäp jaꞌa Jesús hänajty jaꞌa majiäyaꞌayhajxy. Näjeꞌe hajxy hänajty miänaꞌañ cooc yhojiäyaꞌayä. Näjeꞌe hajxy hänajty miänaam̱bä cooc tyijy yhaxøøgjäyaꞌayä, cooc tyijy hänajty wiädity cuꞌugwiinhøhm̱bä.
12 Havia muita discussão a seu respeito entre as multidões. Alguns afirmavam: “Ele é um homem bom”, enquanto outros diziam: “Ele não passa de um impostor, que engana o povo”.
13 Pero hameeꞌch hajxy hänajty miädiaꞌagy. Hix̱, chähgøøby hajxy hänajty jaꞌa judíos wyiindsøṉhajxy.
13 Mas ninguém tinha coragem de falar sobre ele em público, por medo dos líderes judeus.
14 Mägujnä xøø hänajty jiadyii, mänit Jesús tiägøøyy tsajtøgooty yajnähixøøbiä.
14 Então, na metade da festa, Jesus subiu ao templo e começou a ensinar.
15 Mänitä judíoshajxy yagjuøøyy, miänaaṉ̃ hajxy: ―Tii yøꞌøyaꞌayädaꞌa coo jiaanc̈h tehm̱ jiaty madiuꞌu y caj yhøxpøquiä.
15 Os judeus que estavam ali ficaram admirados ao ouvi-lo. “Como ele sabe tanto sem ter estudado?”, perguntavam.
16 Mänit Jesús yhadsooyy: ―Caꞌa yhøøc̈hä nhamdsoo mädiaꞌagy hädaa; nDéedyhøch miädiaꞌagy hädaa jaduhṉ, jaꞌac̈h tøø xquiéx̱iäbä.
16 Jesus lhes respondeu: “Minha mensagem não vem de mim mesmo; vem daquele que me enviou.
17 Pøṉ jaduhṉ cudiunaam̱b nebiä Dios miänaꞌañän, jeꞌe najuøꞌøwaam̱b coo quiaꞌa yhøøc̈hä nhamdsoo mädiaꞌagy hädaa, coo Diosmädiaꞌagy hädaa.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se meu ensino vem dele ou se falo por mim mesmo.
18 Pøṉ jioot jaduhṉ tsojp coo yajcumáyät, jeꞌedsä yhamdsoo mädiaꞌagy mädiaacp. Pero chójpiøch njoot coo Dios wyiingudsähgøꞌøwǿøjät, jaꞌac̈h tøø xquiéx̱iäbä. Nmǿødhøch jaꞌa tøyhajt; cábøch nhøhṉdaꞌagy.
18 Aquele que fala por si mesmo busca sua própria glória, mas quem procura honrar aquele que o enviou diz a verdade, e não mentiras.
19 ’Tøyhajt coo Moisés jaꞌa ñocy jecy yejcy, túhm̱äts. Jiiby jaduhṉ miänaꞌañ ñocyjiooty coo hajxy hoy mjäyaꞌayhádät. Pero cab hajxy mgudiuṉ̃. Mmänaam̱b hajxy jaduhṉ cooc̈h hajxy xyaghoꞌogaꞌañ.
19 Moisés lhes deu a lei, mas nenhum de vocês obedece a ela. Então por que procuram me matar?”.
20 Mänitä cuꞌug yhadsooyy: ―Nej, mguhmäñøøbiä coo jaduhṉ mmänaꞌañ coo højts miic̈h nyaghoꞌogaꞌañ. Pǿṉdsän miic̈h xyaghoꞌogaam̱b.
20 A multidão respondeu: “Você está possuído por demônio! Quem procura matá-lo?”.
21 Mänitä Jesús miänáaṉgumbä: ―Tähóoc‑høch jaꞌa hoybä tøø nduṉ̃ jaꞌa pooꞌxxiøøjooty; mänit hajxy myagjuøøyy nägøx̱iä. Mmänaam̱b hajxy jaduhṉ coo hajxy tii ngaꞌa túuṉämät jaꞌa pooꞌxxiøøjooty; paady hajxy myagjuøøyy.
21 Jesus respondeu: “Eu fiz um milagre no sábado, e vocês ficaram admirados.
22 Moisés jaꞌa cuhdujt jecy yejc coo hajxy mnicircuncidarhadǿøjät. (Caꞌa Mioisésä yajtsohṉdaac; yhaphajpä tieedyhajpähajxy jecy yajtsohṉdaac.) Paadiä mhuung hajxy mcircuncidarhaty hoy jia pooꞌxxiøøjootiä.
22 No entanto, vocês também trabalham no sábado quando obedecem à lei da circuncisão que Moisés lhes deu, embora, na verdade, a circuncisão tenha começado com os patriarcas, muito antes da lei de Moisés.
23 Mgudiuum̱by hajxy jaduhṉ nebiä Moisés jaꞌa cuhdujt jecy yejquiän; pero mjootmaꞌp hajxy cooc̈hä jäyaꞌay tøø nyajmøcpøcy jaꞌa pooꞌxxiøøjooty.
23 Pois, se o tempo certo de circuncidar seu filho cai no sábado, vocês realizam a cerimônia, a fim de não quebrar a lei de Moisés. Então por que ficam indignados comigo pelo fato de eu curar um homem no sábado?
24 Cabä jäyaꞌay hajxy paquiä mwiinmahñdyhíxät nebiä wyiinmahñdy jeꞌe. Coo jejcy mmøødhídät, mänítäts jaꞌa wyiinmahñdy jeꞌe mhíjxät. Cooc̈hä paꞌamjäyaꞌay tøø nyajmøcpøcy jaꞌa pooꞌxxiøøjooty, paady hajxy jaduhṉ mmänaꞌañ cóogøch tyijy jaꞌa haxøøgwiinmahñdy nmøødä. Mmänaam̱b hajxy jaduhṉ coo tii ngaꞌa túuṉämät jaꞌa pooꞌxxiøøjooty. Pero Dios mänaam̱b coo yhahixøꞌøy coo hajxy ndúuṉämät.
24 Não julguem de acordo com as aparências, mas julguem de maneira justa”.
25 Mänitä Jerusaléngpä jäyaꞌayhajxy näjeꞌe tiägøøyy mänaam̱bä: ―Yøꞌøds hajxy yhøxtaaby coo hajxy yaghoꞌogaꞌañ.
25 Alguns do povo, que moravam em Jerusalém, começaram a perguntar uns aos outros: “Não é este o homem a quem procuram matar?
26 Xiidsä quiapxy majiäyaꞌayhagujc, y caj waam̱b ñämaꞌayii. Nej, mänaam̱b højts nwiindsøṉhajtämhajxiädaꞌa coo yøꞌø Miesíasä, jaꞌa hajxy nhahíjxämbä.
26 Aqui está ele, porém, falando em público, e não lhe dizem coisa alguma. Será que nossos líderes acreditam que ele é o Cristo?
27 Nnajuǿøyyäm hajxy maa yøꞌøyaꞌay chooñ. Pero jaꞌa Mesías, jaꞌa gobiernähadaam̱bä, cab hänajty yajnajuøꞌøwaꞌañ maa hänajty chooñ.
27 Mas como pode ser este homem? Sabemos de onde ele vem. Quando o Cristo vier, ninguém saberá de onde ele é”.
28 Jiibiä Jesús hänajty yajnähixøꞌøy tsajtøgooty. Coo jaduhṉ miädooyy waam̱baty hajxy hänajty miänaꞌañ, mänitä møc miänaaṉ̃: ―Xyhix̱yhájpøch hajxy. Mnajuøøby hajxy maac̈h ndsooñ. Pero caꞌa yhøøc̈hä hamdsoo tøø nwiinmay cooc̈h yaa ngädáꞌagät. Jaꞌa nDéedyhøch tøø xquiex̱y. Pero cab hajxy mnajuøꞌøy.
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus disse em alta voz: “Sim, vocês me conhecem e sabem de onde eu venho. Mas não estou aqui por minha própria conta. Aquele que me enviou é verdadeiro, e vocês não o conhecem.
29 Nhíx̱yhøch jeꞌe. Jím̱høch ndsooñ. Jeꞌec̈h jaduhṉ tøø xquiex̱y.
29 Mas eu o conheço, porque venho dele, e ele me enviou a vocês”.
30 Coo Jesús jaduhṉ miänaaṉ̃, mänitä jia madsaaṉä. Pero caj ñäꞌä yajmajch. Cajnä hänajty yhabaadyñä coo Jesús yaghoꞌogǿøjät.
30 Então tentaram prendê-lo, mas ninguém pôs as mãos nele, porque ainda não havia chegado sua hora.
31 Hoy jaꞌa Jesús hänajty jia madsaꞌañii, nämay jaꞌa Jesús jaꞌa miädiaꞌagy hänajty miäbǿjcäxä. Mänit hajxy miänaaṉ̃: ―Coo jaꞌa Mesías jaduhṉ miédsät, jaꞌa hajxy nhahíjxämbä, nej, maas hoy‑yagjuøøñäjaty jaꞌa Mesíasädaꞌa yajcähxøꞌøgaꞌañ quejee nej yøꞌøyaꞌay jaduhṉ yajcähxøꞌøguiän.
31 Muitos entre as multidões no templo creram nele e diziam: “Afinal, alguém espera que o Cristo faça mais sinais do que este homem tem feito?”.
32 Mänitä fariseoshajxy jaduhṉ miädoyhajty waam̱baty Jesús hänajty miädiaꞌagyii. Mänitä policíahajxy quiejxä coo Jesús hajxy miádsät. Jaꞌa fariseoshajxy jaduhṉ mäguejx møødä teedywiindsøṉhajxy.
32 Quando os fariseus ouviram que as multidões sussurravam essas coisas, eles e os principais sacerdotes enviaram guardas do templo para prendê-lo.
33 Mänitä Jesús miänaaṉ̃: ―Cábøch mijts jejcy nmøødhidaaṉnä. Nøcxáaṉnäbøch maac̈hä ndsohṉ̃än.
33 Jesus, porém, lhes disse: “Estarei com vocês só um pouco mais. Então voltarei para aquele que me enviou.
34 Xjia høxtaꞌawáam̱bøch hajxy, pero cábøch hajxy xpiaadaꞌañ. Cab hajxy jim̱ hoy mnǿcxät maac̈h nhidaꞌañän.
34 Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão. E não poderão ir para onde eu vou”.
35 Mänitä judíoshajxy ñiñämaayyä: ―Maa yøꞌøyaꞌayädaꞌa ñøcxaꞌañ coo hajxy jaduhṉ ngaꞌa páatämät. Nej, nøcxaam̱bädaꞌa jim̱ maa jaꞌa judíoshajxy waꞌxyjaty chänaꞌayän maa jaꞌa hajxy caꞌa Israelpähajpän, coo Diosmädiaꞌagy yajnähixǿꞌøwät jaꞌa hajxy caꞌa judíoshajpä.
35 Os judeus se perguntavam: “Para onde ele pretende ir? Será que planeja partir e ir aos judeus em outras terras? Talvez até ensine aos gregos!
36 Tiidaꞌa tyijy coo miänaꞌañ cooc hajxy nja høxtaꞌawáaṉäm, pero cábäc hajxy nbaadáaṉäm, y cooc hajxy hoy ngaꞌa nǿcxämät maa yhidaꞌañän.
36 O que ele quer dizer quando fala: ‘Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão’ e ‘Não poderão ir para onde eu vou’?”.
37 Coo jaꞌa xøø hänajty miayaaṉnä, jaꞌa møjxøøjooty, mänitä Jesús tiänaayyøꞌcy. Mänitä møc miänaaṉ̃: ―Pøṉ tødsǿøyyäp, ween yaa myiṉ̃ maac̈h høøc̈hän, ween miṉ yhuꞌugy mädyíibøch nmoꞌowaam̱by. Jaduhṉ Jesús yajnimiäbaatä nebiä møjnøøgopcän. Mänitä miänáaṉgumbä:
37 No último dia, o mais importante da festa, Jesus se levantou e disse em alta voz: “Quem tem sede, venha a mim e beba!
38 ―Pønjátyhøch jaꞌa nmädiaꞌagy xmiäbǿjcäp, jeꞌec̈hä nmädiaꞌagy xyajwaꞌxtägájtsäp, nebiä Diosmädiaꞌagy miänaꞌañän.
38 Pois as Escrituras declaram: ‘Rios de água viva brotarão do interior de quem crer em mim’”.
39 Jaduhṉ Jesús miänaaṉ̃, pønjaty jaꞌa miädiaꞌagy mäbøgáaṉäp, mänitä Dioshespíritu mioꞌowaꞌañii. Cahnä Dioshespíritu hänajty quiädaꞌagyñä. Cahnä Jesús hänajty yaghoꞌogyii; cahnä hänajty yhoodiägachñä maa jaꞌa Tieediän.
39 Quando ele falou de “água viva”, estava se referindo ao Espírito que seria dado mais tarde a todos que nele cressem. Naquela ocasião o Espírito ainda não tinha sido dado, pois Jesus ainda não havia sido glorificado.
40 Coo jaꞌa cuꞌughajxy jaduhṉ miädooyy nebiä Jesús hänajty tøø miädiaꞌaguiän, mänit hajxy näjeꞌe miänaaṉ̃: ―Tehm̱ tiøyhajt jaꞌa Dios jaꞌa quiugapxy yøꞌø, jaꞌa Dios hijty quiexaam̱biä.
40 Quando as multidões o ouviram dizer isso, alguns declararam: “Certamente este homem é o profeta por quem esperávamos”.
41 Näjeꞌe hajxy miänaam̱bä: ―Jaꞌa Mesías yøꞌø, jaꞌa gobiernähadaam̱bä. Pero näjeꞌehajxy miänaam̱bä: ―Pero cabä Mesías jim̱ choonaꞌañ Galilea.
41 Outros afirmaram: “Ele é o Cristo”. E ainda outros disseram: “Não é possível! O Cristo virá da Galileia?
42 Jaduhṉ Diosmädiaꞌagy miänaꞌañ cooc jaꞌa Mesías jaꞌa David yhaphadaꞌañ tieedyhadaꞌañ, y cooc jim̱ choonaꞌañ Belén maa jaꞌa David jecy chänaayyän.
42 As Escrituras afirmam claramente que o Cristo nascerá da linhagem real de Davi, em Belém, o povoado onde o rei Davi nasceu”.
43 Coo hajxy hänajty jaduhṉ miädiaꞌagy, cab hajxy hänajty tuꞌugmädiaꞌagy ñibiaadyii jaꞌa Jesúscøxpä.
43 Assim, a multidão estava dividida a respeito de Jesus.
44 Näjeꞌe jaꞌa Jesús hajxy hänajty jia madsaꞌañ, pero caj pøṉ ñäꞌä majch.
44 Alguns queriam que ele fosse preso, mas ninguém pôs as mãos nele.
45 Mänitä policíahajxy wyiimbijty maa jaꞌa teedywiindsøṉhajxiän, maa jaꞌa fariseoshajxiän. Mänitä policíahajxy ñämaayyä: ―Tii hajxy coo mgaꞌa yajmejch.
45 Quando os guardas do templo voltaram sem ter prendido Jesus, os principais sacerdotes e fariseus perguntaram: “Por que vocês não o trouxeram?”.
46 Mänit hajxy yhadsooyy: ―Cab jaduhṉ pøṉ mänaa miädiaꞌagy nej yøꞌøyaꞌay miädiaꞌaguiän.
46 “Nunca ouvimos alguém falar como ele!”, responderam.
47 Mänitä fariseoshajxy miänaaṉ̃: ―Cab jaduhṉ yhoyyä coo mijts jaduhṉ tøø myajwiinhøhm̱bä.
47 “Vocês também foram enganados?”, zombaram os fariseus.
48 Caj yøꞌøyaꞌay jaꞌa miädiaꞌagy miäbǿjcäxä jaꞌa wiindsøṉhajxy møødä fariseoshajxy.
48 “Por acaso um de nós que seja, entre os líderes ou fariseus, crê nele?
49 Pero yøꞌø cuꞌughajxy, cabä jecyquiuhdujt hajxy jiaty. Ween hajxy chaac̈hpøcy.
49 As multidões ignorantes o seguem, mas elas não têm conhecimento da lei. São amaldiçoadas!”
50 Jim̱ä Nicodemo hänajty, jaꞌa Jesús hänajty tøø ñähóyyäbä. Fariseohajp hänajty jeꞌebä. Mänitä Nicodemo miänaaṉ̃:
50 Então Nicodemos, o líder que antes havia se encontrado com Jesus, perguntou:
51 ―Cab højts nguhdujthájtäm jaduhṉ myíiṉäm coo jäyaꞌay nyajcumädóow̱ämät coo hänajty tøø ngaꞌa mädiaꞌagymiädóow̱äm jayøjp.
51 “A lei permite condenar um homem antes mesmo de haver uma audiência?”.
52 Mänitä Nicodemo wyiinwohṉä ñämaayyä: ―Jaduhṉ miic̈h mbamädiaacpä nebiä Galileabä jäyaꞌayhajxy miädiaꞌaguiän. Huuc tehm̱ yajmädiaꞌag jaꞌa Diosmädiaꞌagy. Cab jaduhṉ jiiby maa myiṉ̃ coo jaꞌa Dios jaꞌa quiugapxy jim̱ choonaꞌañ Galilea.
52 “Você também é da Galileia?”, responderam eles. “Procure e veja por si mesmo: nenhum profeta vem da Galileia!”
53 Mänit hajxy ñøcxnä maa jaꞌa tiøjc‑hajxiän.
53 Então todos foram para casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.