Gálatas 2

Isthmus Mixe NT (MIR_TBL) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Coo majmactsjomøjt hänajty tøø ñajxnä, mänítøch hoy ngooꞌnä Jerusalén møødä Bernabé møødä Tito.
1 Catorze anos depois, subi novamente a Jerusalém, dessa vez com Barnabé, levando também Tito comigo.
2 Dióshøch jim̱ xquiejx. Jím̱høc̈hä Jacobo nmøødhamugøøyy hameeꞌch møødä Pedro møødä Juan. Jim̱ hajxy hänajty quiopc‑haty maa jaꞌa hermanodøjc‑hajxiän. Mänítøch hajxy nyajmøødmädiaacy nebiátyhøc̈hä jäyaꞌay jaꞌa Diosmädiaꞌagy hajxy nyajwiingapxøꞌøy, jaꞌa hajxy caꞌa judíospä, neby hajxy hoy ñähwáꞌadsät. Páadyhøc̈hä copc‑hajpädøjc jawyiin nyajmøødmädiaacy, nébiøch hajxy jaduhṉ xquiaꞌa jøjcapxǿꞌøwät.
2 Fui para lá por causa de uma revelação e expus diante deles o evangelho que prego entre os gentios, fazendo-o, porém, em particular aos que pareciam mais influentes, para não correr ou ter corrido em vão.
3 Xjiøjpøgøøyy højts jaduhṉ; cab højts waam̱b xñämaayy. Tøø hänaꞌc‑hajxy näjeꞌe yajtägøꞌøy maa jaꞌa hermanodøjc‑hajxiän; nøm̱ hajxy hänajty miänaꞌañ cooc tyijy hajxy pianøcxpä; pero cab hajxy hänajty tøyhajt pianøcxy. Højts hajxy xjia jøjcapxøꞌøwaaṉ. Coo højtsä Jesucristo miädiaꞌagy hänajty nbanǿcxänä, cab højtsä judíospä cuhdujt hänajty nbanøcxnä. Pero cab højts nmøjpädaacy, neby højts mijts hoy njaac yajwiingapxǿꞌøwät jaꞌa tøyhajt, nej mijts jaduhṉ hoy mnähwáꞌadsät. Jaduhṉ hajxy hänajty jia mänaam̱bä coo jaꞌa Tito ween yajcircuncidarhaty nebiä judíoshajxy quiuhdujthatiän, hoyyä Tito hänajty quiaꞌa ja judíospä. Cabä copc‑hajpähajxy miänaaṉ̃ coo jaꞌa Tito yajcircuncidarhádät.
3 Mas nem mesmo Tito, que estava comigo, foi obrigado a circuncidar-se, apesar de ser grego.
4 — ausente —
4 Essa questão foi levantada porque alguns falsos irmãos infiltraram-se em nosso meio para espionar a liberdade que temos em Cristo Jesus e nos reduzir à escravidão.
5 — ausente —
5 Não nos submetemos a eles nem por um instante, para que a verdade do evangelho permanecesse com vocês.
6 Cábøc̈hä Jacobohajxy hänajty nmøjpädaꞌagy, hoy hajxy hänajty tøø jia pädaꞌagyii copc‑hajpä. Hix̱, cabä Dios hajxy xmiøjpädáacäm, hoyyä møjtuuṉg hajxy nja møødhájtäm. Mänítøch hajxy xyhix̱yhajty cooc̈hä Dios hänajty tøø xwyiinguex̱y, cooc̈hä miädiaꞌagy nyajwiingapxǿøyyät jaꞌa caꞌa judíospähajxy, nebiä Pedro hänajty tøø wyiinguexyiijän coo jaꞌa judíoshajxy yajwiingapxǿꞌøwät. Mänit højts jaꞌa copc‑hajpähajxy xjiøjpøgøøyy møødä Bernabé. Mänit højts tuꞌugmädiaꞌagy nmähmøøyy coo højts nwädítät maa jaꞌa caꞌa judíospän, chaads hänaꞌc‑hajxy jaduhṉ wiädítät maa jaꞌa judíospän. Y cábøch hajxy nej xyhanehm̱y.
6 Quanto aos que pareciam influentes — o que eram então não faz diferença para mim; Deus não julga pela aparência — tais homens influentes não me acrescentaram nada.
7 — ausente —
7 Pelo contrário, reconheceram que a mim havia sido confiada a pregação do evangelho aos incircuncisos, assim como a Pedro, aos circuncisos.
8 — ausente —
8 Pois Deus, que operou por meio de Pedro como apóstolo aos circuncisos, também operou por meu intermédio para com os gentios.
9 — ausente —
9 Reconhecendo a graça que me fora concedida, Tiago, Pedro e João, tidos como colunas, estenderam a mão direita a mim e a Barnabé em sinal de comunhão. Eles concordaram em que devíamos nos dirigir aos gentios, e eles, aos circuncisos.
10 Jagooyyä højts xñämaayy coo højtsä häyoobäyaꞌayhajxy nbuhbédät. Jaduhṉc̈h nnäꞌägä cuhdujthaty.
10 Somente pediram que nos lembrássemos dos pobres, o que me esforcei por fazer.
11 Mänítøc̈hä Bernabé nmøødhädaacy maa jaꞌa cajpt xiøhatiän Antioquía. Cujecy højtsä Pedro xpiagädaacy. Mänitä Pedro tiägøøyy caamiujpä møødä hermanodøjc jaꞌa caꞌa judíospä. Mänitä Jacobo miäguꞌughajpähajxy näjeꞌe quiädaacpä. Mänitä Pedro quiaꞌa møødcaamiújcänä jaꞌa hajxy caꞌa judíospä. Hix̱, chähgøøbiä Pedro hänajty coo jaꞌa hermanodøjc‑hajxy miädoyhádät jim̱ Jerusalén, jaꞌa hajxy hänajty jaac panøcxpä jaꞌa judíoscuhdujt. Mänitä Bernabé piajatcøøbiä møødä hermanodøjc‑hajxy nägøx̱iä jaꞌa judíos, coo hajxy quiaꞌa møødcaamiugaaṉnä jaꞌa hajxy caꞌa judíospä. Hix̱, mejtstuꞌu jaꞌa wyiinmahñdyhajxy hänajty. Y cooc̈h nhijxy neby hajxy hänajty jiatcøꞌøyän, coodsä tøyhajt hajxy quiaꞌa panøcxnä, jaꞌa Diosmädiaꞌagy, mänítøc̈hä Pedro njøjcuhojøøyy jaꞌa hermanodøjc wyiinduumhajxy. “Jueꞌe miic̈h, mjudíos miic̈h, y caj miic̈h hijty nbanøcxy jaꞌa judíoscuhdujt. Caj miic̈hä cuhdujt mnäꞌägä møødä coo miic̈hä wiinghanaꞌc mädsibøꞌøbä mnämáꞌawät coo hajxy pianǿcxät jaꞌa judíoscuhdujt.” Páadyhøc̈hä Pedro jaduhṉ nhojy coo jeꞌe jaꞌa pojpä hänajty miøødä.
11 Quando, porém, Pedro veio a Antioquia, enfrentei-o face a face, por sua atitude condenável.
12 — ausente —
12 Pois, antes de chegarem alguns da parte de Tiago, ele comia com os gentios. Quando, porém, eles chegaram, afastou-se e separou-se dos gentios, temendo os que eram da circuncisão.
13 — ausente —
13 Os demais judeus também se uniram a ele nessa hipocrisia, de modo que até Barnabé se deixou levar.
14 — ausente —
14 Quando vi que não estavam andando de acordo com a verdade do evangelho, declarei a Pedro, diante de todos: "Você é judeu, mas vive como gentio e não como judeu. Portanto, como pode obrigar gentios a viverem como judeus?
15 Jueꞌe højtshájtäm, judíos højts nmiiṉ ngáhw̱äm. Caj tyijy højts ngahwiindøyyä nebiä wiingjäyaꞌayhajxiän.
15 "Nós, judeus de nascimento e não ‘gentios pecadores’,
16 Pero, paadiä Dios hajxy xpiädáacäm hawaꞌadstuum jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa Jesucristo miädiaꞌagy hajxy hamuumduꞌjoot nmäbǿjcäm, caꞌa jieꞌeguiøxpä coo hajxy ngudiúuṉäm nebiä jecyquiuhdujt myiṉ̃än. Coo jaꞌa Jesucristo miädiaꞌagy mgaꞌa mäbǿjcät, cabä Dios xpiädáꞌagät hawaꞌadstuum, hoy mja cudiuṉ̃ nebiä jecyquiuhdujt myiṉ̃än.
16 sabemos que o ninguém é justificado pela prática da lei, mas mediante a fé em Jesus Cristo. Assim, nós também cremos em Cristo Jesus para sermos justificados pela fé em Cristo, e não pela prática da lei, porque pela prática da lei ninguém será justificado.
17 Pero tsøc mänáaṉäm, coo jaduhṉ quiähxǿꞌøgät coo højts ngahwiindǿyyäbä, hoyyä Jesucristo miädiaꞌagy nja mäbǿjcäm, cab hajxy nmänáaṉämät cooc tyijy jaꞌa Jesucristo tøø xyajtuꞌudägóoyyäm.
17 "Se, porém, procurando ser justificados em Cristo descobrimos que nós mesmos somos pecadores, será Cristo então ministro do pecado? De modo algum!
18 Coo højtsä jecyquiuhdujt nnajtshixǿøyyämät, cab jaduhṉ yhoyyä coo hajxy jadähooc nbaduꞌubǿjcämät. Hix̱, cähxǿꞌøgäp jaduhṉ coo højts jaꞌa pojpä cädieey nmøødhájtäm.
18 Se reconstruo o que destruí, provo que sou transgressor.
19 Pero høøc̈h, cábøc̈hä jecyquiuhdujt nbanøcxnä. Tøøc̈h nnajtshixøøñä, nébiøc̈hä Dios hamuumduꞌjoot jaduhṉ nbanǿcxnät.
19 Pois, por meio da lei eu morri para a lei, a fim de viver para Deus.
20 Coo jaꞌa Jesucristo hajxy tøø xñähhoꞌtúutäm cruzcøxp, páadyhøch jeꞌe hamuumduꞌjoot nbanøcxy; cábøch nhamdsoo wiinmahñdy nyajtunaaṉnä. Tuꞌugmädiáꞌagyhøc̈hä Jesucristo xmiøødhijnä. Xchójpøch jeꞌeduhṉ, páadyhøch tøø xñähhoꞌtuꞌudy.
20 Fui crucificado com Cristo. Assim, já não sou eu quem vive, mas Cristo vive em mim. A vida que agora vivo no corpo, vivo-a pela fé no filho de Deus, que me amou e se entregou por mim.
21 Paadiä Dios hajxy xpiädáacäm hawaꞌadstuum jeꞌeguiøxpä coo jaꞌa Jesucristo miädiaꞌagy hajxy nmäbǿjcäm; caꞌa jieꞌeguiøxpä coo jaꞌa jecyquiuhdujt hajxy ngudiúuṉäm. Coo häxøpy quiaꞌa jaduhṉä, xiøøbä jaꞌa Cristo häxøpy tøø ñäꞌä hoꞌogy. Paady, cábøc̈hä hoyhajt nnajtshixøꞌøwaꞌañ mädyíijøc̈hä Dios tøø xmioꞌoy.
21 Não anulo a graça de Deus; pois, se a justiça vem pela lei, Cristo morreu inutilmente! "

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.