Romanos 2
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NTLH
1 Te nchòhó ñáyiu càchí sá ǐo ndècu cuéchi dava‑gá ñáyiu tnàhá‑ndó ǐo ndècu cuéchi‑ndo cuěi nágá ñáyiu cùu‑ndo, chi tnàhá‑ndó quìde‑ni‑ndo nchaa nacuáa quìde dava‑gá ñáyiu càchí‑ndó ndècu cuéchi‑xi, te sá dúcáⁿ càháⁿ‑ndó sǎ ndécú cuěchi ñáyiu‑áⁿ te dàcaa‑ndo cuéchi dɨ́quɨ́‑ndó chi tnàhá‑ndó quìde‑ndo datná quídě‑yu.
1 Meu amigo, não importa quem você seja, você não tem desculpa quando julga os outros. Pois, quando você os julga, mas faz as mesmas coisas que eles fazem, você está condenando a você mesmo.
2 Te nchoo xìní‑ó sǎ Yǎ Ndiǒxí ío váha cùtnuní iní‑gá nàcuáa cada ndáá‑gá cuéchi ɨɨⁿ ɨɨⁿ nchoo ñǎyiu ndècu ñuyíú‑a, chi daquɨ̀hɨ́ⁿ‑gá nchaa ñáyiu quìde nacuáa ní cáháⁿ‑í núú ùhú núú ndàhú.
2 Nós sabemos que Deus é justo quando condena os que fazem essas coisas.
3 Te nchòhó ñáyiu ɨɨⁿ‑ni quìde ndɨhɨ ñáyiu càchí méé‑ndó sǎ ndécú cuěchi‑xi dacuɨtɨ́í sǎ ná chǎhu‑ndo nǔú Yǎ Ndiǒxí sá dúcáⁿ quìde‑ndo.
3 Mas você, que faz as mesmas coisas que condena nos outros, será que você pensa que escapará do julgamento de Deus?
4 Te ñá túú cùu váha iní‑ndó sǎ Yǎ Ndiǒxí cúndàhú iní ñáhá‑gǎ xii‑ndo, te ni ñà túú cùu váha iní‑ndó sǎ ǐo cuìní‑gá cada càhnu iní‑gá nchaa sá ñà túú vǎha quìde‑ndo, te ni ñà túú quìde cuendá‑ndó sǎ Yǎ Ndiǒxí quídé vǎha ñaha‑gǎ xii‑ndo cuèndá cuìní‑gá sá nchòhó ndixi túu iní‑ndó sǎ ñà túú quìde váha‑ndo ndècu‑ndo.
4 Ou será que você despreza a grande bondade, a tolerância e a paciência de Deus? Você sabe muito bem que ele é bom e que quer fazer com que você mude de vida.
5 Te nchòhó cúú‑ndó ñǎyiu ío sàá iní‑xi, chi ñá túú cuìní‑ndó ndìxi túu iní‑ndó sǎ ñà túú quìde váha‑ndo ndècu‑ndo, te xíǎⁿ nǔu ío‑gá tá cùu vai tnúndòho sá cúú‑xí‑ndó. Te na sàá nduu tnúhu ndòho tnúhu ndàhú te ío ndoho‑ndo, chi Yá Ndiǒxí cada ndáá‑gá nàcuáa ndùu cuéchi‑ndo.
5 Mas o seu coração é duro e teimoso. Por isso você está aumentando ainda mais o castigo que vai sofrer no dia em que forem revelados a ira e os julgamentos justos de Deus,
6 Te dàvá‑áⁿ cada ndáá Yǎ Ndiǒxí nchaa nàcuáa ndùu nchaa sá nǐ quide ɨɨⁿ ɨɨⁿ ñáyiu ndècu ñuyíú‑a.
6 pois ele recompensará cada um de acordo com o que fez.
7 Te nchaa ñáyiu nchìcúⁿ nihnu‑ni quìde mee‑ni sá vǎha, ñáyiu‑áⁿ nduu táhǔ‑yu cundecú‑yu ndɨhɨ Yá Ndiǒxí nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ, te ducaⁿ quìde váha‑yu chi cuìní‑yu sá Yǎ Ndiǒxí cuu váha iní ñáhá‑gǎ xií‑yu, te cuìní tucú‑yu nduu táhǔ‑yu núú ǐo váha càa ndecu Yá Ndiǒxí cundecú‑yu nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ.
7 Deus dará a vida eterna às pessoas que perseveram em fazer o bem e buscam a glória , a honra e a vida imortal .
8 Te ío cùdééⁿ‑gǎ núú nchàa ñáyiu ñùhu iní mee‑ni sǎ cúú‑xí mèe‑xi, te ñá túú sàndáá iní‑yu tnúhu ndáá chi mee‑ni sǎ cuèhé sá dúhá quìdé‑yu.
8 Mas fará cair a sua ira e o seu castigo sobre os egoístas e sobre os que rejeitam o que é justo a fim de seguir o que é mau.
9 Te nchaa ñáyiu ducaⁿ xǐquide ío ndɨ́hú iní‑yu. Te díhna‑gá ñáyiu isràél ngüíta‑xi ndohó‑yu, te dǎtnùní ngüíta‑xi ndoho nchaa ñáyiu ñá túú cùu ñáyiu isràél.
9 Haverá sofrimentos e aflições para todos os que fazem o mal, primeiro para os judeus e também para os não judeus.
10 Te nchaa ñáyiu ní quide váha, te Yá Ndiǒxí cada‑gá te ngúndecú‑yu núú ǐo váha càa ndecu‑gá, te cachí‑gá sá nǐ quide váha‑yu, te ío váha cuu iní‑yu cundecú‑yu. Te díhna‑gá ñáyiu isràél ñáyiu ní quide váha ducaⁿ càda ñaha‑gá xií‑yu, te dǎtnùní ducaⁿ càda ñaha‑gá xii ñáyiu ñá túú cùu ñáyiu isràél ñáyiu ní quide váha.
10 Mas Deus dará glória, honra e paz a todos os que fazem o bem, primeiro aos judeus e também aos não judeus.
11 Te ñá túú quìde cuendá‑gá cuěi nái ñáyiu cùú‑yu.
11 Pois ele trata a todos com igualdade.
12 Te nchaa ñáyiu ndècu ndɨhɨ nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, Yá Ndiǒxí cada ndáá‑gá cuéchi‑yu nàcuáa càháⁿ nchaa tnúhu‑áⁿ. Te nchaa ñáyiu ñá túú ndècu ndɨhɨ tnúhu ní chídó tnùní ndíi‑áⁿ, Yá Ndiǒxí vá cádá ndǎá‑gá cuéchi‑yu nàcuáa càháⁿ nchaa tnúhu‑áⁿ. Dico nchaa ñáyiu quìde nándɨ sá cuèhé sá dúhá dàcuɨtɨ́í cuǐta nihnú‑yu cuěi ndècu ndɨhɨ́‑yu tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés àdi ñá túú ndècu ndɨhɨ́‑yu.
12 Todos aqueles que pecam sem conhecer a lei de Deus se perderão sem essa lei; mas todos aqueles que pecam conhecendo a lei serão julgados por ela.
13 Te nchaa ñáyiu dìcó‑ni sàcúndedóho nchaa tnúhu ní cáháⁿ ndíi Moìsés te ñá túú tnɨ̀ɨ́‑yu, ñáyiu‑áⁿ ñà túú cùdɨú‑yu núú Yǎ Ndiǒxí, dico nchaa ñáyiu tnɨ̀ɨ nchaa tnúhu ní cáháⁿ ndíi, ñáyiu‑áⁿ càchí Yǎ Ndiǒxí sá cúdɨ̀ú‑yu núú‑gǎ, chi ñá túú‑gǎ cuéchi‑yu ndècu núú‑gǎ.
13 Porque as pessoas que Deus aceita não são aquelas que somente ouvem a lei, mas aquelas que fazem o que a lei manda.
14 Te nchaa ñáyiu ñá túú ndècu ndɨhɨ tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, te núu quìdé‑yu nchaa nàcuáa ní cáháⁿ ndíi te cùu‑xi ɨɨⁿ sá sání tnàhí iní méě‑yu cadá‑yu, te sá sání ìní‑yu‑áⁿ cúú‑xí ɨ̀ɨⁿ tnúhu váha sá sánú ìchi ñaha xií‑yu nàcuáa cada váha‑yu cundecú‑yu.
14 Os não judeus não têm a lei. Mas, quando fazem pela sua própria vontade o que a lei manda, eles são a sua própria lei, embora não tenham a lei.
15 Te sá dúcáⁿ quìdé‑yu xíǎⁿ cútnùní sá sání ìní‑yu dàtná càháⁿ tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés cada ñáyiu isràél, te ío váha cùtnuní iní‑yu nchaa nàcuáa quìdé‑yu chi ndìxi túu iní‑yu òré ñá túú quìde váha‑yu.
15 Eles mostram, pela sua maneira de agir, que têm a lei escrita no seu coração. A própria consciência deles mostra que isso é verdade, e os seus pensamentos, que às vezes os acusam e às vezes os defendem, também mostram isso.
16 Te sáá nduu te Yá Ndiǒxí cúñaha‑gǎ xii Xítohó Jesucrìstú cada ndáá‑gá nchaa cuéchi ñáyiu, nchaa sá sání ìní méě‑yu ndùu yuhu, te cada‑gá dàtná càháⁿ tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii‑o nacuáa naníhí tàhú‑ó, tnúhu sá dánèhé ñáhà‑í xii‑ndo.
16 E, de acordo com o evangelho que eu anuncio, assim será naquele dia em que Deus, por meio de Cristo Jesus, julgará os pensamentos secretos de todas as pessoas.
17 Te nchòhó ñáyiu isràél nchaa‑ndo cùu‑ndo ndɨ mee‑í, te càchí‑ndó sǎ nchìcúⁿ nihnu‑ndo quìde‑ndo nchaa tnúhu ní cáháⁿ ndíi Moìsés nǔu xíǎⁿ ndécú vǎha‑ndo, te càchí‑ndó sǎ ǐo càhnu cuu‑ndo sá ndécú ndɨ̀hɨ‑ndo Yá Ndiǒxí.
17 O que dizer de você? Você diz que é judeu, confia na lei e se orgulha do Deus que você adora.
18 Te cùtnuní iní‑ndó nchàa nacuáa cuìní Yǎ Ndiǒxí cada‑ndo, te sá dúcáⁿ nchìcúⁿ nihnu‑ndo quìde‑ndo nacuáa càháⁿ tnúhu‑áⁿ xǐǎⁿ cútnùní iní‑ndó nchàa sá ǐo‑gá váha xìni ñuhu‑xi cada‑ndo.
18 Você sabe o que Deus quer que você faça e aprende na lei a escolher o que é certo.
19 Te càchí‑ndó sǎ ǐo váha xìní‑ndó cànuichi‑ndo nchaa ñáyiu ñá túú cùtnuní iní‑xi, te càchí tucu‑ndo sǎ ǐo váha xìní‑ndó nà canu ichi‑ndo nchaa ñáyiu ndècu ichi cuehé ichi duha.
19 Você tem a certeza de que é guia dos cegos, luz para os que estão na escuridão,
20 Te sànu ichi‑ndo nchaa ñáyiu ío nɨɨ dɨ̌quɨ́‑xi, ndɨhɨ nchaa ñáyiu vitna ta tècú tnùní nchaa sá vǎha, te ducaⁿ quìde‑ndo chi ndècu ndɨhɨ‑ndo nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, te tnúhu‑áⁿ cúú‑xí tnǔhu ndáá, chi sànu ichi ñaha‑xi xii‑ndo nacuáa cada‑ndo.
20 orientador dos que não têm instrução e professor dos jovens. Você está certo de que encontra na lei a apresentação completa do conhecimento e da verdade.
21 Te nchòhó dàcuaha‑ndo ñáyiu nàcuáa cadá‑yu, te mee‑ndo ñà túú dàcuaha‑ndo cada‑ndo nchaa nacuáa tàú‑xi cunduu, te xǎhaⁿ‑ndo xìí‑yu sá vǎ cúú dùhú‑yu te mee‑ndo dùhu‑ndo.
21 Você, que ensina os outros, por que é que não ensina a você mesmo? Se afirma que não se deve roubar, por que é que você mesmo rouba?
22 Te dàcuaha‑ndó‑yu sá cuè tée vá cúú cǎháⁿ ndɨhɨ‑güedé ñáyiu dɨ̀hɨ́ te núu ñá dɨ́ú ñàdɨhɨ́‑güedé cúǔ‑yu, te ducaⁿ‑ni cuè ñáyiu dɨ̀hɨ́, vá cúú cǎháⁿ ndɨhɨ́‑yu tée te núu ñá dɨ́ú yɨ̀ɨ́‑yu cùu‑güedé. Te nchaa sá xǎhaⁿ‑ndo vǎ cúú càda ñáyiu te mee‑ndo quìde‑ni‑ndo, te xǎhaⁿ‑ndo xìí‑yu sá vǎ cánèhé‑yu sá yɨ́ñùhu núú nchàa sá càchí‑yu cùu ndióxǐ‑yu, te mee‑ndo nèhé‑gá quídé‑ndó, chi dùhu‑ndo nchaa sá ndécú vèñúhu.
22 Se você diz que não se deve cometer adultério, por que é que você mesmo comete adultério? Você odeia os ídolos, mas rouba as coisas dos templos.
23 Te càchí‑ndó sǎ ǐo cùnuu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, te ñá túú quìde‑ndo nchaa nacuáa ní cáháⁿ ndíi, te sá dúcáⁿ quìde‑ndo‑áⁿ te dàquee tɨ́hú‑ndó Yǎ Ndiǒxí.
23 Você se orgulha de ter a lei de Deus, mas você é uma vergonha para Deus porque desobedece à sua lei.
24 Te quèe ndáá‑xi nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí nàcuáa quìde‑ndo‑áⁿ nǔú càchí‑xi sá ncháá ñǎyiu ñá túú cùu ñáyiu isràél càháⁿ cuèhé‑yu cuèndá Yǎ Ndiǒxí sá cuèndá‑ndó.
24 Pois as Escrituras Sagradas dizem: “Os não judeus falam mal de Deus por causa de vocês, os judeus.”
25 Te nchòhó ñáyiu isràél nchaa‑ndo cùu‑ndo ndɨ mee‑í, te tnàhá‑ndó ndècu ndɨhɨ‑ndo señá ñɨɨ‑ndo, te váha‑ni sá dúcáⁿ te núu quìde‑ndo nchaa nacuáa ní cáháⁿ ndíi Moìsés. Dico núu ñá túú quìde‑ndo nchaa nacuáa ní cáháⁿ ndíi ña, te ñá túú nàndɨ́hɨ‑xi sá cúú‑ndó ñǎyiu isràél cuěi ndècu señá ñɨɨ‑ndo.
25 A circuncisão tem valor se você, que é judeu, obedecer à lei; porém, se não obedecer, é como se você não tivesse sido circuncidado.
26 Te nchaa ñáyiu ñá túú ndècu ndɨhɨ señá ñɨɨ‑xi, te núu quìdé‑yu nchaa nàcuáa ní cáháⁿ ndíi Moìsés, te cùú‑yu dàtná cue ñáyiu ndècu ndɨhɨ señá ñɨɨ‑xi, chi quìdé‑yu nchaa nàcuáa ní cáháⁿ ndíi.
26 E, se um homem que não foi circuncidado obedecer aos mandamentos da lei, Deus o tratará como se ele fosse circuncidado.
27 Te ñáyiu ñá túú ndècu ndɨhɨ señá ñɨɨ‑xi, te núu na càdá‑yu nchaa nàcuáa ní cáháⁿ ndíi Moìsés, te ñáyiu‑áⁿ cachí‑yu sá ñà túú quìde ndáá nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ señá ñɨɨ‑xi, chi ndècu ndɨhɨ‑ndo nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi te ñá túú quìde‑ndo nacuáa càháⁿ tnúhu‑áⁿ.
27 Assim vocês, judeus, serão condenados pelos não judeus, pois vocês desobedecem à lei apesar de terem essa lei escrita e de serem circuncidados, enquanto que os não judeus obedecem à lei, embora não sejam circuncidados.
28 Te nchòhó ñáyiu isràél, ñáyiu nchìcúⁿ nihnu‑ni quìde nchaa nacuáa ta quìde tnahi‑ndo véxi, ñá túú quìde‑ndo sá cúú‑ndó ñǎyiu isràél, te mee‑ndo ndècu señá ñɨɨ‑ndo dico ñá túú quìde‑ndo nacuáa tàú‑xi cada nchaa ñáyiu ndècu señá ñɨɨ‑xi, te mee‑ni sèñá‑áⁿ sǎha‑ndo ñɨ̀ɨ‑ndo te ñá túú quìde‑ndo nacuáa cuìní Yǎ Ndiǒxí cada‑ndo.
28 Portanto, eu pergunto: quem é judeu de fato e circuncidado de verdade? É claro que não é aquele que é judeu somente por fora e circuncidado só no corpo.
29 Te nchaa ñáyiu sàndáá ndisa iní‑xi Yá Ndiǒxí, ñáyiu‑áⁿ cúú ndìsá‑yu ñáyiu isràél, te sa ní nduu ndoo ní nduu nine iní‑yu chi Espíritú Yǎ Ndiǒxí ducaⁿ nǐ quide‑xi, dico ñá dɨ́ú sǎ sǎha‑yu sèñá ñɨɨ́‑yu dàtná ní cachí ndíi Moìsés. Te ñáyiu‑áⁿ cúú vǎha iní ñáhá Yǎ Ndiǒxí xií‑yu cuěi ñá túú càháⁿ váha tnàha ñáyiú‑yu cuèndá‑yu.
29 Pelo contrário, o verdadeiro judeu é aquele que é judeu por dentro, aquele que tem o coração circuncidado; e isso é uma coisa que o Espírito de Deus faz e que a lei escrita não pode fazer. E o louvor que essa pessoa recebe não vem de seres humanos, mas vem de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.