Mateus 19

Peñoles Mixtec NT (MIL_TBL) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Te sátá nǐ yáha ducaⁿ nǐ cáháⁿ Jèsús, te ní ndee‑gá distrìtú Galìleá cuáháⁿ‑gá ndàa ɨngá xio yúte Jòrdán yucu distrìtú Jùdeá.
1 Após esses discursos, Jesus deixou a Galiléia e veio para a Judéia, além do Jordão.
2 Te ío cuéhé ñǎyiu nchìcúⁿ ñáhá xìi‑gá cuáháⁿ, te yàcáⁿ ní quide tátna‑gá nchaa ñáyiu cùhú.
2 Uma grande multidão o seguiu e ele curou seus doentes.
3 Te ní quexìo ɨɨⁿ úú cue tée cùu fariséú núú ndécú Jèsús xító ndèé ñáhá‑güedě xii‑gá nǔu nása cunduu tnúhu cáháⁿ‑gá, te xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá: —Véxi‑ndɨ́ xìcáⁿ tnúhú‑ndɨ̌ núú‑n, ¿cuu daña ɨ̀ɨⁿ tée ñadɨ̀hɨ́‑dé nǔu ndědani càa ɨɨⁿ sá ñà túú cùndáá‑yu‑ǎⁿ? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
3 Os fariseus vieram perguntar-lhe para pô-lo à prova: É permitido a um homem rejeitar sua mulher por um motivo qualquer?
4 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Te nchòhó, ¿náa ñá túú dàcuaha‑ndo núú tùtú Yǎ Ndiǒxí, te dɨu núú tùtú‑gá càháⁿ‑xi sá cǔtnàhá ní cadúha‑gá ñáyiu, te tée ñadɨ̀hɨ́ ní cadúha‑gá‑ǎⁿ?
4 Respondeu-lhes Jesus: Não lestes que o Criador, no começo, fez o homem e a mulher e disse:
5 Te duha càchí tucu‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí nàcuáa ní cáháⁿ‑gá: “Cue tée na nìhí ñadɨ̀hɨ́‑xi te dɨ̀ɨⁿ‑ná cada‑güedé tǎtá‑güedě ndɨhɨ nǎná‑güedě, chi ñadɨ̀hɨ́‑nǎ‑güedé cuu cuu ndɨhɨ‑güedé, te cada iní‑ndó sǎ ɨ́ɨ́ⁿ‑nǎ yɨquɨ cùñú cuú‑yu cundecú‑yu”, duha càchí Yǎ Ndiǒxí núú tùtú‑gá.
5 Por isso, o homem deixará seu pai e sua mãe e se unirá à sua mulher; e os dois formarão uma só carne?
6 Te xíǎⁿ nǔu cada iní‑ndó sǎ cuè ñáyiu úú‑áⁿ ɨɨⁿ‑nǎ yɨquɨ cùñú cúǔ‑yu, te ñá túú‑gǎ ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ ndɨ̀ dɨ́ɨ́ⁿ yɨ̀quɨ cuñú cúǔ‑yu. Núu xíǎⁿ ñá túú ndùu váha‑xi daña cuè tée ñadɨ̀hɨ́‑güedé, chi mee Yǎ Ndiǒxí ní cachí‑gá sá cúú ǔú‑yu cundecú‑yu —càchí Jèsús xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
6 Assim, já não são dois, mas uma só carne. Portanto, não separe o homem o que Deus uniu.
7 Te ní xáhaⁿ‑güedě xii Jèsús: —Te núu ducaⁿ, ¿te ná cuèndá ndíi Moìsés ní cachí ndíi sá nǔu ɨɨⁿ tée cuìní‑dé daña‑dě ñadɨ̀hɨ́‑dé, te cuu cadúha‑dé ɨɨⁿ tutú núú càháⁿ‑xi sá nǐ dáñá‑dě ñadɨ̀hɨ́‑dé, te ducaⁿ te cuu daña ñàha‑dé ní cachí ndíi vǎⁿ? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
7 Disseram-lhe eles: Por que, então, Moisés ordenou dar um documento de divórcio à mulher, ao rejeitá-la?
8 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Te ducaⁿ nǐ cachí ndíi Moìsés sá cúú dàña‑ndo ñadɨhɨ́‑ndó, chi nchòhó ío sàá iní‑ndó, dico ndéé díhna chi ní tecú tnúhu nchaa cue tée sá vǎ dáñá‑güedě ñadɨ̀hɨ́‑güedé.
8 Jesus respondeu-lhes: É por causa da dureza de vosso coração que Moisés havia tolerado o repúdio das mulheres; mas no começo não foi assim.
9 Dico yúhú càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ nǔu ɨɨⁿ tée na dàña‑dé ñadɨ̀hɨ́‑dé te naqueheⁿ‑dé ɨngá ñadɨ̀hɨ́ te ío nèhé quídé‑dě, te núu ñá dɨ́ú cuèndá sá càháⁿ ndɨhɨ‑aⁿ ɨngá tée ducaⁿ na dàña ñaha‑dé. Te sá dúcáⁿ cuèndá‑ni na dàña ɨɨⁿ tée ñadɨ̀hɨ́‑dé, te ɨɨⁿ‑ni cuěchi cùu‑xi ndɨhɨ cuéchi quìde tée ndèca ñadɨhɨ́ te càháⁿ ndɨhɨ‑dé ɨngá ñadɨ̀hɨ́ —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
9 Ora, eu vos declaro que todo aquele que rejeita sua mulher, exceto no caso de matrimônio falso, e desposa uma outra, comete adultério. E aquele que desposa uma mulher rejeitada, comete também adultério.
10 Te cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní xáhaⁿ‑güedě xii‑gá: —Te núu ducaⁿ cùu cuendá cue tée ndɨhɨ ñadɨ̀hɨ́‑güedé, te váha‑gá sá vǎ cándèca cue tée ñadɨ̀hɨ́ —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
10 Seus discípulos disseram-lhe: Se tal é a condição do homem a respeito da mulher, é melhor não se casar!
11 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Ñá ncháá ñǎyiu ducaⁿ ndùu táhǔ‑yu cundecú‑yu, chi mee‑ni ñǎyiu ní cachí Yǎ Ndiǒxí sá dúcáⁿ tnàhí nduu táhú cundecu mee.
11 Respondeu ele: Nem todos são capazes de compreender o sentido desta palavra, mas somente aqueles a quem foi dado.
12 Te ìó cue tée ducaⁿ tnàhí ní nduu táhú‑güedě ndéé òré ní cacu‑güedé sá vǎ cándèca‑güedé ñadɨ̀hɨ́. Te ìó cue tée ñá ndácú‑güedě candeca‑güedé ñadɨ̀hɨ́ cuèndá sá nǐ quide ñaha dàva‑gá cue tnàha tée‑güedé xii‑güedé. Te dava‑güedé ñá túú cǎndeca‑güedé ñadɨ̀hɨ́ chi cuìní‑güedé sá vǎ dáñá ndèé‑güedé cunu cuechi‑güedě núú Yǎ Ndiǒxí. Te nchaa cue tée ducaⁿ nǐ nduu táhú nǔú Yǎ Ndiǒxí cundecu mee, te váha‑ni te núu na cùndecu mee‑güedé —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
12 Porque há eunucos que o são desde o ventre de suas mães, há eunucos tornados tais pelas mãos dos homens e há eunucos que a si mesmos se fizeram eunucos por amor do Reino dos céus. Quem puder compreender, compreenda.
13 Te ɨɨⁿ ǔú ñáyiu ndècá‑yu landú lǐhli cuáháⁿ núú Jèsús, chi cuìní‑yu sá téndàha ñaha‑gá xii‑güexi, te cácáⁿ táhú‑gǎ núú Yǎ Ndiǒxí cuèndá‑güexi. Te cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní ngüíta‑güedé ténàá ñáhá‑güedě xií‑yu, te xǎhaⁿ‑güedě sá vǎ dúcáⁿ càdá‑yu.
13 Foram-lhe, então, apresentadas algumas criancinhas para que pusesse as mãos sobre elas e orasse por elas. Os discípulos, porém, as afastavam.
14 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Chí dáñá ná quìxi nahi cue landú lǐhli‑áⁿ nǔù‑í‑a, te vá càdɨ́‑ndó ìchi‑güexi, chi dàtná cúú vǎha iní cue landú lǐhli‑áⁿ ducaⁿ cùu váha iní cue ñáyiu yɨ̀ndaha ñaha Yá Ndiǒxí —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
14 Disse-lhes Jesus: Deixai vir a mim estas criancinhas e não as impeçais, porque o Reino dos céus é para aqueles que se lhes assemelham.
15 Te ní tendaha ñàha‑gá xii‑güexi, te ní xícáⁿ táhú‑gǎ núú Yǎ Ndiǒxí cuèndá‑güexi, te sátá dúcáⁿ nǐ quide‑gá te ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá.
15 E, depois de impor-lhes as mãos, continuou seu caminho.
16 Te ɨɨⁿ tée cuechi nǐ quexìo‑dé núú ndécú Jèsús, te xìcáⁿ tnúhú‑dě núú‑gǎ, te xǎhaⁿ‑dě xii‑gá: —Yòhó Mèstrú, cùu‑n tée ío váha iní‑xi, te cuìní‑í nǔu vá cúndèe iní‑n càchí tnúhu‑n nǎ cúú sǎ vǎha cada‑í cuèndá nduu táhù‑í cundecu‑í ndɨhɨ Yá Ndiǒxí nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
16 Um jovem aproximou-se de Jesus e lhe perguntou: Mestre, que devo fazer de bom para ter a vida eterna? Disse-lhe Jesus:
17 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —¿Te cùtnuní iní‑n nàcuáa ndùu tnúhu càháⁿ‑n sǎ yǔhú váha iní‑ǎⁿ?, chi ɨɨⁿdìi díí‑ni Yá Ndiǒxí ío váha iní‑gá. Te núu cuìní‑n nàníhí tǎhú‑n te tnɨɨ‑n nchàa tnúhu càháⁿ Yǎ Ndiǒxí, tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii ñáyiu nàcuáa cadá‑yu cundecú‑yu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
17 Por que me perguntas a respeito do que se deve fazer de bom? Só Deus é bom. Se queres entrar na vida, observa os mandamentos.
18 Te tée cuechi‑ǎⁿ ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —¿Te nděndɨda càa tnúhu càháⁿ Yǎ Ndiǒxí cada‑í‑i? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá. Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —Te duha ní cachí Yǎ Ndiǒxí cada ñáyiu: “Vá cáhní‑ndó tnàha ñáyiu‑ndo, vá càháⁿ ndɨhɨ‑ndo ñàdɨhɨ́ te núu ñá dɨ́ú ñàdɨhɨ́‑ndó cùú‑yu, te ducaⁿ‑ni nchòhó cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ tucu vá càháⁿ ndɨhɨ‑ndo těe te núu ñá dɨ́ú yɨ̀ɨ‑ndo cuu‑güedé, te vá dúhú‑ndó sǎ ndécú ndɨ̀hɨ tnaha ñáyiu‑ndo, vá dácàcu‑ndo cuéchi neñùú sá cúú‑xí tnàha ñáyiu‑ndo.
18 Quais?, perguntou ele. Jesus respondeu: Não matarás, não cometerás adultério, não furtarás, não dirás falso testemunho,
19 Te canehe‑ndo sǎ yɨ́ñùhu núú tǎtá‑ndó ndɨ̀hɨ núú nǎná‑ndó, te cundàhú iní‑ndó tnàha ñáyiu‑ndo dàtná cúndàhú iní‑ndó mèe‑ndo”, duha ní cachí Yǎ Ndiǒxí cada ñáyiu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
19 honra teu pai e tua mãe, amarás teu próximo como a ti mesmo.
20 Te tée cuechi‑ǎⁿ ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —Nchaa xíǎⁿ ní ngüíta‑í quídè‑í ndéé cútnàhá cúú làndú‑í, ¿te vitna nágá cúmǎní cada‑í‑i? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
20 Disse-lhe o jovem: Tenho observado tudo isto desde a minha infância. Que me falta ainda?
21 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —Te núu cuìní‑n cùu‑n ɨɨⁿ tée ío váha cada ndáá, te cuàháⁿ dico‑n nchàa sá ndécú ndɨ̀hɨ‑n, te díhúⁿ‑n cuǎha táhú‑n cuè ñáyiu ndàhú, te ducaⁿ te nduu táhú‑n ngǔndecu váha‑n nǔú ndécú Yǎ Ndiǒxí táxí tnùní‑gá. Te sátá ná yǎha ducaⁿ càda‑n te quixi‑n chìtnahá ñáhá‑n xìi‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
21 Respondeu Jesus: Se queres ser perfeito, vai, vende teus bens, dá-os aos pobres e terás um tesouro no céu. Depois, vem e segue-me!
22 Te sá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ Jèsús xii‑dé te ío ní cundɨ̀yɨ́‑dé, chi ío cuica‑dě, te ní xica‑dé cuáháⁿ‑dé.
22 Ouvindo estas palavras, o jovem foi embora muito triste, porque possuía muitos bens.
23 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá: —Na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ ǐo úhú quɨ́ndáá iní ñaha cuè ñáyiu cuica xìi Yá Ndiǒxí cuèndá ndɨ́hu ndaha ñàha‑gá xií‑yu.
23 Jesus disse então aos seus discípulos: Em verdade vos declaro: é difícil para um rico entrar no Reino dos céus!
24 Te na càchí tnúhu tucu‑í xii‑ndo sǎ yǎchí‑gá yáha ɨɨⁿ càméyu yaú ɨɨⁿ yɨquɨ tɨ̀cú dàcúúxí sǎ quɨ̀ndáá iní ɨɨⁿ ñáyiu cuica Yǎ Ndiǒxí cuèndá ndɨ́hu ndaha ñàha‑gá xií‑yu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
24 Eu vos repito: é mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
25 Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ Jèsús, xíǎⁿ ío ní cuñúhu cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te ní ngüíta‑güedé xǐtnàha‑güedé: —¿Yoo naníhí tǎhú te núu ducaⁿ vàíⁿ? —càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé.
25 A estas palavras seus discípulos, pasmados, perguntaram: Quem poderá então salvar-se?
26 Te Jèsús ní ndacoto‑gá núú‑güedě, te xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Nchaa ñáyiu ñuyíú‑a chi vá ndácǔ‑yu ná cadá‑yu nàcuáa ndɨ́hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xií‑yu, dico mee‑gǎ chi ndacu‑gá ndɨ́hu ndaha ñàha‑gá xií‑yu chi nchaandɨ túhú sá vǎha ndàcu‑gá quídé‑gǎ —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
26 Jesus olhou para eles e disse: Aos homens isto é impossível, mas a Deus tudo é possível.
27 Te té Pèlú ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —Nchúhú ní dándǒo‑ndɨ́ nchaa sá ndécú ndɨ̀hɨ‑ndɨ́, te ní tuha ñaha‑ndɨ̌ xii‑n, ¿te ná cúú sǎ nìhí‑ndɨ́ nduu táhú‑ndɨ̌ sá dúcáⁿ nǐ quide‑ndɨ́‑i? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
27 Pedro então, tomando a palavra, disse-lhe: Eis que deixamos tudo para te seguir. Que haverá então para nós?
28 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ ná sàá nduu, ndùu saa nchaa sá ìó andɨu ndɨ̀hɨ ñuyíú‑a, te dàvá‑áⁿ cunucóo yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo ɨɨⁿ núú xìlé váha, te nchaa ñáyiu quiní‑yu sá ǐo càhnu cuu‑í, te nchòhó cue tée ní tuha ñaha xìi‑í tnàhá‑ndó cùnucóo‑ndo nǔú ɨɨⁿ caa xìlé váha ndɨ ùxúú tnàhá‑ndó, te xíáⁿ cunucóo‑ndo càda ndáá‑ndó cuěchi ndɨ ùxúú xichi cue ñáyiu isràél.
28 Respondeu Jesus: Em verdade vos declaro: no dia da renovação do mundo, quando o Filho do Homem estiver sentado no trono da glória, vós, que me haveis seguido, estareis sentados em doze tronos para julgar as doze tribos de Israel.
29 Te nchaa ñáyiu na dàndóo vehe‑xi, àdi ñaní‑xi, àdi cúha‑xi, àdi tátá‑xi, àdi náná‑xi, àdi ñadɨhɨ́‑xi, àdi déhe‑xi, àdi ñuhu‑xi, te núu ducaⁿ na càdá‑yu sá cuèndá‑í te ío‑gá cuéhé sǎ cuǎñaha Yǎ Ndiǒxí cundecu ndɨhɨ́‑yu, te ñá dɨ́ú‑ní xǐǎⁿ chi tnàhá nduu táhǔ‑yu cundecú‑yu ndɨhɨ‑gá nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ.
29 E todo aquele que por minha causa deixar irmãos, irmãs, pai, mãe, mulher, filhos, terras ou casa receberá o cêntuplo e possuirá a vida eterna.
30 Te dava ñáyiu cùnuu ndecu ichi Yá Ndiǒxí vitna, ñáyiu‑áⁿ sǎá nduu te vá ǐo‑gá cunùú‑yu dàtná cúnùú‑yu vitna, te dava ñáyiu nchìcúⁿ ñá túú cùnuu vitna, ñáyiu‑áⁿ sǎá nduu te ío cunùú‑yu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
30 Muitos dos primeiros serão os últimos e muitos dos últimos serão os primeiros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.