Mateus 16
Peñoles Mixtec NT (MIL_TBL) vs NAA
1 Te cue tée cùu fariséú ndɨhɨ cue tée cùu saducéú ní sáá‑güedé núú ndécú Jèsús xító ndèé ñáhá‑güedě xii‑gá, te xǎhaⁿ‑güedě sá ná cádá‑gǎ ɨɨⁿ sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada cundehe‑güedé nàcuáa cutnùní iní‑güedé nǔu ndáá sá Yǎ Ndiǒxí ní tendaha ñàha‑gá xii‑gá véxi‑gá ñuyíú‑a.
1 Os fariseus e os saduceus se aproximaram de Jesus e, tentando-o, pediram-lhe que lhes mostrasse um sinal vindo do céu.
2 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Nchòhó chi òré tá cuàa cuáháⁿ te ndàcoto‑ndo andɨu, te càchí‑ndó: “Ío váha cada‑xi tneé chi càa vícó tɨ́cuèhé andɨu”, duha càchí‑ndó.
2 Mas Jesus respondeu:
3 Te òré dátnéé ndácòto tucu‑ndo andɨu, te càchí‑ndó: “Vá cádá vǎha‑xi nduu vìtna chi tɨcuèhé andɨu, te càa vícó”, duha càchí‑ndó. ¡Dico nchòhó cúú‑ndó ñǎyiu ío dàndahú méé‑xí sǎ quídé ndǎá te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó! Te cùtnuní iní‑ndó nàcuáa quìde‑xi andɨu, dico ñá túú cùtnuní iní‑ndó nàcuáa quèe‑xi nchaa sá quídé Yǎ Ndiǒxí vitna.
3 E, pela manhã, vocês dizem: “Hoje teremos tempestade, porque o céu está de um vermelho sombrio.” Na verdade, vocês sabem interpretar a aparência do céu. Então como não são capazes de interpretar os sinais dos tempos?
4 Dico nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ñuyíú vitna ío cuihna ìní‑ndó, te ñá túú cuìní‑ndó càda ndáá‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí, te cuìní‑ndó càda‑í ɨɨⁿ sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada dico ñá túú nǎgá cada‑í, chi dɨu‑ni nàcuáa ní quide Yá Ndiǒxí ndíi Jònás dɨu‑ni ducaⁿ càda tucu‑gá vitna —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé. Te ducaⁿ te ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá.
4 Uma geração perversa e adúltera pede um sinal, mas nenhum sinal lhe será dado, senão o de Jonas. E, deixando-os, Jesus se retirou.
5 Te òré ní quexìo ndɨhɨ ñaha‑gá xii‑güedé ndàa ɨngá xio yuhu làgúná, te ní ndacu iní‑güedé sá nǐ cunaa‑güedé canehe‑güedé pàá quɨ́hɨ́ⁿ caxi‑güedé.
5 Ora, tendo os discípulos passado para a outra margem do lago, esqueceram-se de levar pão.
6 Te Jèsús ní cáháⁿ‑gá dóho‑güedé, te xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ǐo quɨhɨ iní‑ndó cùndecu‑ndo, te vá cádá cuèndá tnàhí‑ndo lèvadurá cue tée cùu fariséú ndɨhɨ cue tée cùu saducéú —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
6 E Jesus lhes disse:
7 Te ní ngüíta‑güedé xǐtnàha‑güedé: —Cuèndá sá ñà túú ní cǎnehe‑o pàá quixi xíǎⁿ duha càháⁿ‑gá —càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé.
7 Eles, porém, começaram a discutir entre si, dizendo: — Ele diz isso porque não trouxemos pão.
8 Te Jèsús ní cutnùní iní‑gá nàcuáa ndùu tnúhu xǐtnàha‑güedé, núu ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Nchòhó chi ñá túú sàndáá iní ñáhá vǎha‑ndo xìi‑í nǔu xíǎⁿ da sá ñà túú ní cǎnehe‑ndo pàá quixi càháⁿ‑ndó.
8 Jesus percebeu isso e perguntou:
9 ¿Te náa ñá ndácú ìní‑ndó sǎ nǔú ùhúⁿ‑ni pàá, te ní taxi‑í ní dácǎhñu‑ndo nǐ xexi úhúⁿ mǐl cue tée, chi dɨu‑ni cue tée‑áⁿ nǐ quɨ́úndehu, te sátá nǐ túhú cóhó‑güedě te ní chítú tɨ̀tnɨ́ tɨ́dihi mee‑ni sǎ nǐ quendóo‑ǎⁿ? Te ñá tècú tnùní‑ndó nàcuáa quèe‑xi nacuáa ní quide‑í.
9 Vocês ainda não percebem, nem se lembram dos cinco pães para cinco mil homens e de quantos cestos vocês recolheram?
10 ¿Te náa ñá ndácú tùcu iní‑ndó sǎ nǔú ùsá‑ni pàá te ní taxi‑í ní dácǎhñu tucu‑ndo nǐ xexi cúmí mǐl cue tée, chi dɨu‑ni cue tée‑áⁿ nǐ quɨ́úndehu, te sátá nǐ túhú cóhó‑güedě te ní nadatàcá‑ndó nchàa sá nǐ quendóo, te ní chítú tɨ̀tnɨ́ tɨ́dihi mee‑ni sǎ nǐ quendóo‑ǎⁿ?
10 Nem dos sete pães para os quatro mil e de quantos cestos vocês recolheram?
11 Dico nchòhó chi ñá túú ní quìde cuendá‑ndó nàcuáa ndùu tnúhu càháⁿ‑í òré ní cachí‑í sá vǎ quéhéⁿ cuèndá‑ndó lèvadurá cue tée cùu fariséú ndɨhɨ cue tée cùu saducéú, chi ñá dɨ́ú cuèndá pàá ní cǎháⁿ‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
11 Como não compreendem que eu não estava falando com vocês a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus.
12 Te sátá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ Jèsús xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te ní tecú tnùní‑güedé sá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé sá vǎ tnɨ́ɨ́‑güedě tnúhu càháⁿ cue tée cùu fariséú ndɨhɨ cue tée cùu saducéú, te ñá dɨ́ú cuèndá levadùrá sá quɨ̌hu yuchi cuǎha pàá ní cǎháⁿ‑gá.
12 Então entenderam que Jesus lhes tinha dito que tivessem cuidado não com o fermento usado no pão, mas com a doutrina dos fariseus e saduceus.
13 Te Jèsús ní quexìo‑gá yucu cue tée ñuú Cèsareá Fìlipú, te ní xícáⁿ tnúhú‑gǎ núú cuè tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —¿Yoo cùu yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo cachí cue ñáyiu‑va? —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
13 Indo Jesus para a região de Cesareia de Filipe, perguntou a seus discípulos:
14 Te ní xáhaⁿ‑güedě xii‑gá: —Davá‑yu càchí‑yu sá cúú‑n ndǐi Juàá tée ní xóo dacuàndute ñaha xii ñáyiu, te davá‑yu càchí‑yu sá cúú‑n tě Èliás, te davá‑yu càchí‑yu sá cúú‑n ndǐi Jerèmiás tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha, àdi cuu‑n ɨngá tée ní xóo cáháⁿ tnúhu‑gá ndéé sanaha, duha càchí‑yu —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
14 E eles responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e outros dizem que é Jeremias ou um dos profetas.
15 Te Jèsús ní xícáⁿ tnúhú tùcu‑gá núú‑güedě, te xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Te nchòhó, ¿yoo sàni iní‑ndó cùu‑í‑i? —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
15 Ao que Jesus perguntou:
16 Te té Xǐmú, àdi Pelú chi úú dɨ̀u‑dé, ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —Yòhó cúú‑n Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a, te dɨu Yá Ndiǒxí cúú‑gǎ Yaá ndécú nchàa nduu nchaa quɨ́ú, te yòhó cúú‑n Děhe‑gá —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
16 Respondendo, Simão Pedro disse: — O senhor é o Cristo, o Filho do Deus vivo.
17 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —Yòhó té Xǐmú déhe té Jònás, ío váha táhú‑n chi mee Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí ní dácáhú ìní ñáhá‑gǎ xii‑n nàcuáa cunduu tnúhu cáháⁿ‑n, te ñá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ ñáyiu ñuyíú‑a ducaⁿ ni dàcahu iní ñáhǎ‑yu xii‑n tnǔhu‑áⁿ.
17 Então Jesus lhe afirmou:
18 Te yúhú xǎhaⁿ‑ǐ Pèlú xii‑n, te tnúhu‑áⁿ quéé‑xí yǔú, chi quèe ndáá‑xi nàcuáa nàni‑n, chi cuu‑n ɨ̀ɨⁿ tée vá cání ɨ̀ɨⁿ cani úú iní‑xi canu ichi‑n cuè ñáyiu nàcuáa cundecu ndɨhɨ ñàhá‑yu xii‑í. Te nchaa ñáyiu cùu cuendá‑í vá ndácú yùcu ñávǎha dacuǐta nihnu ñaha‑xi xìí‑yu.
18 Também eu lhe digo que você é Pedro, e sobre esta pedra edificarei a minha igreja, e as portas do inferno não prevalecerão contra ela.
19 Te yúhú taxi‑í tnúhu ndee ìní cundecu ndɨhɨ‑n cuèndá cunuu‑n nǔú cuè ñáyiu yɨ̀ndaha ñaha Yá Ndiǒxí, te nchaa sá ná càháⁿ‑n sǎ cúú‑xí sǎ vǎha, te dɨu‑ni ducaⁿ cǎháⁿ Yǎ Ndiǒxí, te nchaa sá ná càháⁿ‑n sǎ ñà túú cùu‑xi sá vǎha, te dɨu‑ni ducaⁿ cǎháⁿ tucu‑gá, chi quìde‑n nacuáa cuìní‑gá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
19 Eu lhe darei as chaves do Reino dos Céus; o que você ligar na terra terá sido ligado nos céus; e o que você desligar na terra terá sido desligado nos céus.
20 Te sátá dúcáⁿ te ní xáhaⁿ Jèsús xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá sá vǎ yǒo cúñaha‑güedě sá dɨ́ú‑gǎ cúú‑gǎ Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a.
20 Então Jesus ordenou aos discípulos que não dissessem a ninguém que ele era o Cristo.
21 Te ndéé dàvá‑áⁿ nǐ ngüíta Jèsús xǎhaⁿ‑gǎ xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá: —Dacuɨtɨ́í sǎ quɨ̀hɨ́ⁿ‑í ñuú Jerusàlén, te yàcáⁿ cue tée cùu sacuéhé nǔú ñǎyiu isràél, ndɨhɨ cue dútú cúnùu, ndɨhɨ cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, nchaa cue tée‑áⁿ ǐo dandòho ñaha‑güedé xii‑í, te cahni ñaha‑güedě, dico nduu úní sá cùú‑í te ndoto‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
21 Desde esse tempo, Jesus começou a mostrar aos seus discípulos que era necessário que ele fosse para Jerusalém, sofresse muitas coisas nas mãos dos anciãos, dos principais sacerdotes e dos escribas, fosse morto e, no terceiro dia, ressuscitasse.
22 Te té Pèlú ní cana‑dé Jèsús ɨɨⁿ xio, te ní ngüíta‑dé ténàá ñáhá‑dě xii‑gá, te xǎhaⁿ‑dě: —¡Sá vǎ càchí Ndiǒxí sá dúcáⁿ ndòho‑n chi ñá túú tàú‑n sǎ dúcáⁿ ndòho‑n! —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
22 Então Pedro, chamando-o à parte, começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita, Senhor! Isso de modo nenhum irá lhe acontecer.
23 Te ndàa sátá Jèsús nútnɨ̌ɨ té Pèlú òré ducaⁿ xǎhaⁿ‑dě xii‑gá nǔu ní nchócuǐhnu‑gá, te xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —¡Xocuɨ̀ñɨ́ yòhó yucu ñǎvǎha núù‑í‑a chi dìcó quídé tnèñu‑n! Chi ñá túú sàni iní‑ǒ dàtná sání ìní Yǎ Ndiǒxí chi ɨɨⁿ‑ni sàni iní‑ǒ ndɨhɨ dava‑gá cue ñáyiu ndècu ñuyíú‑a —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
23 Mas Jesus, voltando-se, disse a Pedro:
24 Te sátá dúcáⁿ te ní xáhaⁿ‑gǎ xii nchaa cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá: —Nchaa ñáyiu cuìní chitnahá ñáhá xìi‑í, te xìni ñuhu‑xi dañá‑yu vá cádá‑gǎ‑yu sá sání ìní méě‑yu, te ío cada ndee ìní‑yu cundecu túha‑yu ndohó‑yu cuèndá‑í, te cuěi na ndòhó‑yu dàtná ndoho‑í.
24 Então Jesus disse aos seus discípulos:
25 Te nchaa ñáyiu cuìní sá ñà túú tnàhí ná yáha cundecu ñuyíú‑a cuíta nihnú‑yu, dico nchaa ñáyiu ñá túú tnàhí yùhú cuěi nándɨ sá ná yǎha‑yu cundecú‑yu ñuyíú‑a sá cuèndá‑í, te ñáyiu‑áⁿ naníhí tàhú‑yu.
25 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa, esse a achará.
26 Te cuěi nchaandɨ túhú sá ìó ñuyíú‑a na nìhí ñáyiu cundecu ndɨhɨ́‑yu, dico núu dɨu nchaa xíǎⁿ ná càda cuíta nihnú‑yu te ñá túú vědana nàndɨ́hɨ‑xi sá dúcáⁿ ndècu ndɨhɨ́‑yu nchaa xíǎⁿ. Te ni ɨ̀ɨⁿ sá ìó ñuyíú‑a vá chíndèe ñaha‑xi xií‑yu cuèndá naníhí tàhú‑yu.
26 De que adiantará uma pessoa ganhar o mundo inteiro e perder a sua alma? Ou que dará uma pessoa em troca de sua alma?
27 Te ndáá quéé‑xí tnǔhu càháⁿ‑í, chi na quìxi tucu yúhú Tée cùu ñaní tnáhǎ‑yu nchaá‑yu, te dàvá‑áⁿ quiní‑yu sá ǐo càhnu cuu‑í dàtná càhnu cuu Tátà‑í Dútú Ndiǒxí, te quixi‑í ndɨhɨ cue espíritú xínú cuèchi núú‑gǎ, te dàvá‑áⁿ cuǎha‑í nchaa ñáyiu sá ndúú tǎhǔ‑yu nàcuáa ndùu sá nǐ quidé‑yu ɨɨⁿ ɨɨ́ⁿ‑yu.
27 Porque o Filho do Homem há de vir na glória de seu Pai, com os seus anjos, e então retribuirá a cada um conforme as suas obras.
28 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ ìó dava nchòhó ñáyiu ndècu iha vitna vá cùú‑ni‑ndo, chi cundecu‑ni‑ndo ndèé quiní‑ndó quìxi tucu yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo taxi tnuní‑í nchaa ñáyiu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
28 Em verdade lhes digo que, dos que aqui se encontram, existem alguns que não passarão pela morte até que vejam o Filho do Homem vir no seu Reino.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.