Marcos 7

Peñoles Mixtec NT (MIL_TBL) vs BKJ

Sair da comparação
1 Te ñuú Jerusàlén ní quee cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, te ní quexìo‑güedé núú ndécú Jèsús, te tnàhá cue tée cùu fariséú ní quexìo ndɨhɨ‑güedé.
1 Então, ajuntaram-se a ele os fariseus, e alguns dos escribas, vindos de Jerusalém.
2 Te cue tée‑áⁿ nǐ xiní‑güedé sá dàva cue tée xìca cuu ndɨhɨ Jesús ñá túú ndàha‑güedé dàtná ndáhá mèe cue tée cùu fariséú‑áⁿ òré caxi‑güedé. Te xíǎⁿ nǔu cue tée ní quexìo‑áⁿ nǐ cáháⁿ cuèhé‑güedé cuèndá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá.
2 E eles, vendo que alguns dos seus discípulos comiam pão com as mãos impuras, isto é, sem lavar, eles encontraram uma falta.
3 Te ducaⁿ chi nchaa cue tée cùu fariséú‑áⁿ ndɨhɨ nchaa ñáyiu isràél nchìcúⁿ nihnú‑yu quìdé‑yu dàtná ní xóo cada nchaa cue ñaní tnáhǎ‑yu ní xíndecu ndéé sanaha, chi nchaa ñáyiu‑áⁿ và cáxǐ‑yu te núu vá ndáhǎ‑yu dàtná ní xóo ndaha nchàa cue ñaní tnáhǎ‑yu ní xíndecu ndéé sanaha‑ǎⁿ.
3 Porque os fariseus, e todos os judeus, não comem sem lavar suas mãos, conservando a tradição dos anciãos.
4 Te ñáyiu‑áⁿ ndɨ tnahá òré cuáháⁿ‑yu núú yǎhu te nàsáá‑yu, te ndàhá‑yu nàcuáa sàni iní‑yu ndùvétú iní Yǎ Ndiǒxí, te núu vá dúcáⁿ càdá‑yu te vá cáxǐ‑yu. Te tnàhá náquèté‑yu vàsú sá sácǔhuⁿ sá xíhǐ‑yu, ndɨhɨ lǐtu, ndɨhɨ cóhó càá, ndɨhɨ càmá. Te nchaa xéhé náquèté‑yu nàcuáa sàni iní‑yu ndùvétú iní Yǎ Ndiǒxí. Te ío‑gá tɨtnɨ́ sá nǐ xóo cada nchaa ñáyiu ní xíndecu ndéé sanaha‑ǎⁿ nchìcúⁿ nihnú‑yu quìdé‑yu.
4 E, quando voltam do mercado, se não se lavarem, eles não comem. E muitas outras coisas há que receberam para guardar, como lavar os copos, e os jarros, e os vasos de bronze e as mesas.
5 Te cue tée cùu fariséú‑áⁿ, ndɨhɨ cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě xii Jèsús: —¿Ná cuèndá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑n ñá túú nàquete‑güedé ndaha‑güedé òré caxi‑güedé dàtná ní cachí nchaa cue tée ní xíndecu ndéé sanaha‑i? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
5 Então, perguntaram-lhe os fariseus e os escribas: Por que não andam os teus discípulos conforme a tradição dos anciãos, mas comem o pão sem lavar as mãos?
6 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Nchòhó cúú‑ndó cuè tée ío dàndahú méé‑xí chi càchí‑ndó sǎ ǐo quìde ndáá‑ndó te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó. Te ní quee ndáá‑xi nàcuáa ní chídó tnùní ndíi Chàiá tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǔú tùtú‑gá núú càháⁿ‑xi nàcuáa ní cáháⁿ‑gá cuèndá‑ndó, te duha ní cachí‑gá:
6 E ele, respondendo, disse-lhes: Bem profetizou Isaías acerca de vós, hipócritas, como está escrito: Este povo honra-me com os seus lábios, mas o seu coração está longe de mim.
7 Duha ní chídó tnùní ndíi Chàiá núú tùtú Yǎ Ndiǒxí nàcuáa ní cáháⁿ‑gá cuèndá‑ndó.
7 mas, em vão eles me adoram, ensinando por doutrinas os mandamentos dos homens.
8 Te nchòhó ní dáñá‑ndó nàcuáa ní cachí Yǎ Ndiǒxí cada‑ndo, te nchìcúⁿ nihnu‑ndo quìde‑ndo nacuáa ní cahu iní cue ñáyiu ñuyíú‑a, chi nàquete‑ni‑ndo lítu, te nàquete‑ni‑ndo vasú sácǔhuⁿ sá xíhí‑ndó nàtava‑ndo nacuáa ní xóo cada ñáyiu‑áⁿ nǐ xóo naqueté‑yu nchaa xíǎⁿ, te nándɨ‑gá nchaa núú sǎ quídé‑ndó —càchí Jèsús xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
8 Porque vós colocastes de lado o mandamento de Deus, e guardastes a tradição dos homens, como o lavar dos jarros e dos copos; e muitas outras coisas semelhantes a estas fazeis.
9 Te ní xáhaⁿ tùcu‑gá xii‑güedé: —Te nchòhó, ñá túú cuìní‑ndó càda‑ndo nacuáa cuìní Yǎ Ndiǒxí, chi mee‑ni nàcuáa ní cachí cue tée ní xíndecu ndéé sanaha nchìcúⁿ nihnu‑ndo quìde‑ndo.
9 E ele dizia-lhes: Bem sabeis rejeitar o mandamento de Deus, para que possais guardar a vossa própria tradição.
10 Te ndíi Moìsés ní cachí ndíi sá ncháá ñǎyiu canehé‑yu sá yɨ́ñùhu núú tǎtǎ‑yu ndɨhɨ núú nǎnǎ‑yu. Te nchaa ñáyiu na càháⁿ úhú cuèndá tǎtǎ‑yu àdi cuendá nǎnǎ‑yu te cahni ñaha‑güedě xií‑yu ní cachí ndíi.
10 Porque Moisés disse: Honra a teu pai e a tua mãe; e quem amaldiçoar o pai ou a mãe deixe-o morrer com morte.
11 Te nchòhó càchí‑ndó sǎ nǔu ɨɨⁿ tée na cǔñaha‑dě xii tǎtá‑dě ndɨhɨ nǎná‑dě sá sǎ nǐ sani iní‑dé cuáñaha‑dě xií‑yu cùu‑xi Corbán, te ñá túú‑gǎ xíní ñùhu‑xi sá cuǎñaha‑dě xií‑yu, te tnúhu Còrbán‑áⁿ quéé‑xí: Sá cúú cuèndá Yǎ Ndiǒxí.
11 Mas vós dizeis: Se um homem disser ao seu pai ou à sua mãe: Isto é Corbã, isso quer dizer, uma oferta, o que poderias lucrar de mim, esse será livre.
12 Te sá dúcáⁿ ná càháⁿ ɨɨⁿ tée‑áⁿ te nchòhó chíndèe tnúhu‑ndo‑dě cuèndá sá vǎ chíndèe‑gá‑dé tǎtá‑dě ndɨhɨ nǎná‑dě.
12 E nada mais lhe permitis fazer por seu pai ou por sua mãe,
13 Te ducaⁿ quìde‑ndo chi ní dáquéé tɨ̌hú‑ndó nàcuáa ní cachí Yǎ Ndiǒxí cada‑ndo, te mee‑ni nàcuáa ta quìde cue tée ñuyíú‑a véxi nchìcúⁿ nihnu‑ndo quìde‑ndo, te dɨu‑ni ducaⁿ ta sànu ichi tnaha‑ndo véxi, te nándɨ‑gá nchaa sá cáhú ìní‑ndó quìde‑ndo —cachí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
13 fazendo a palavra de Deus ficar sem nenhum efeito pela vossa tradição, que vós transmitistes; e muitas coisas semelhantes a estas fazeis.
14 Te Jèsús ní xáhaⁿ tùcu‑gá xii cue ñáyiu xǐndecu‑áⁿ: —Chí táquìxi ndehe iha, te cundedóho váha‑ndo tnǔhu na càháⁿ‑í‑a te ío váha cuáha‑ndo cuèndá.
14 E, chamando todo o povo até ele, disse-lhes: Ouvi-me cada um de vocês, e compreendei;
15 Nchaa sá xéxí‑ndó chi ñá túú nǎ quídé‑xí ìní‑ndó, dico nchaa sá cuèhé sá dúhá sàni iní‑ndó quìde‑ndo, nchaa xíǎⁿ quídé‑xí ndècu cuéchi‑ndo.
15 não há nada de fora do homem que, entrando nele possa corrompê-lo; mas as coisas que saem dele, são elas que corrompem o homem.
16 Te nchaa nchòhó ñáyiu ndèdóho nchaa tnúhu càháⁿ‑í‑a ío váha chí cuǎha cuèndá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
16 Se algum homem tem ouvidos para ouvir, ouça.
17 Te Jèsús ní dándǒo‑gá nchaa ñáyiu núú xǐxúcu‑yu‑áⁿ te cuándɨhu‑gá xɨtɨ́ vehe. Te cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní xícáⁿ tnúhú‑güedě núú‑gǎ nǔu nása quèe‑xi cuendú ní cani‑gá núú ñǎyiu‑áⁿ.
17 E, quando ele entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram a respeito da parábola.
18 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —¿Te náa tnàhá nchòhó ñá túú ní tècú tnùní‑ndó cuèndú ní cani‑í núú ñǎyiu‑ǎⁿ? Nchaa sá xéxǐ‑yu cuánguee xɨtɨ́‑yu ñá túú quìde‑xi iní‑yu nàcuáa ngúndecu cuéchi‑yu.
18 E ele disse-lhes: Vós também estão sem compreender? Não percebeis que qualquer coisa de fora que entrar no homem, isto não pode corrompê-lo,
19 Chi ñá dɨ́ú ìní‑yu cuánguee‑xi chi cuánguee ndáá‑xi xɨtɨ́‑yu, te nàyáha ñaha‑xi xìí‑yu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé. Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ‑gá te ní dátǔu‑gá sá cúú càxi‑o nchaa núú sǎ cúú càxi‑o.
19 porque não entra no seu coração, mas dentro do ventre, e sai na latrina, purificando todos os alimentos?
20 Te ní xáhaⁿ tùcu‑gá xii‑güedé: —Nchaa sá cuèhé sá dúhá quìde ñáyiu xíǎⁿ cácú nìhnu‑xi iní‑yu, te nchaa xíǎⁿ quídé‑xí ndècu cuéchi‑yu.
20 E ele dizia: O que sai do homem, isso contamina o homem.
21 Te iní‑yu‑áⁿ cácú nìhnu nchaa sá cuèhé sá dúhá, chi sàni cuehé sání dùha iní‑yu. Te cue tée càháⁿ ndɨhɨ‑güedé ñadɨ̀hɨ́ te ñá dɨ́ú ñàdɨhɨ́‑güedé cúǔ‑yu, te dɨu‑ni ducaⁿ quìde cue ñáyiu dɨ̀hɨ́ càháⁿ ndɨhɨ́‑yu tée te ñá dɨ́ú yɨ̀ɨ́‑yu cùu‑güedé. Te sàhní‑yu cue tnàha ñáyiú‑yu, te mee‑ni ìchi dɨ́ɨ́ ìní cúdɨ̌ɨ́ ìní‑yu cundecú‑yu.
21 Porque do interior do coração dos homens, procedem maus pensamentos, adultérios, fornicações, assassinatos,
22 Te dùhu ndachiuⁿ tnahá‑yu, te xìhó‑yu cundecu ndɨhɨ́‑yu sá ndécú ndɨ̀hɨ tnaha ñáyiú‑yu, te ío quìde úhú iní‑yu sá cúú‑xí tnàha ñáyiú‑yu, te ío dàndahú tnáhǎ‑yu, te mee‑ni nchàa sá cuèhé sá dúhá cùdɨ́ɨ́ ìní‑yu quìdé‑yu, te ío cuédú ínǐ‑yu, te ío yɨtɨ yùhú‑yu, te ío quìde cahnú‑yu mèé‑yu, te quìdé‑yu nándɨ‑gá sá ñà túú tàú‑yu cadá‑yu.
22 roubos, cobiça, maldade, engano, lascívia, inveja, blasfêmia, soberba, insensatez;
23 Te nchaa sá cuèhé sá dúhá‑ǎⁿ cácú nìhnu‑xi iní‑yu, te nchaa xíǎⁿ quídé‑xí ndècu cuéchi‑yu, te ñá túú cùu‑xi sá vǎha sá cúú‑xí ìní‑yu.
23 todas estas coisas más procedem de dentro e corrompem o homem.
24 Te ní xica Jèsús cuáháⁿ‑gá ndéé yucu cue tée ñuú Tìrú, ndɨhɨ yucu cue tée ñuú Sìdón. Te òré ní quexìo‑gá xíáⁿ te cuánguɨhu‑gá ɨɨⁿ vehe te xíáⁿ cundecu‑gá, te cuìní‑gá sá vǎ quìní ñáyiu sá xǐáⁿ ndécú‑gǎ ní cùu, dico dai ní níhǐ‑yu tnúhu.
24 E ele levantando-se dali, foi para as fronteiras de Tiro e Sidom, e entrando em uma casa, não queria que nenhum homem soubesse isto; mas ele não pôde se esconder.
25 Te ɨɨⁿ ñadɨ̀hɨ́ ndécú ɨ̀ɨⁿ déhe yoco‑aⁿ, te yɨ̀hɨ ñaha espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha xii‑xi, te ñaha‑áⁿ ǐo ndɨ̌hɨ ní níhí‑aⁿ tnúhu sá nǐ quexìo Jesús xíáⁿ nǔu ní sáháⁿ‑aⁿ núú ndécú‑gǎ, te ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́‑áⁿ nǔú‑gǎ.
25 Pois uma certa mulher, cuja filha tinha um espírito imundo, ouvindo sobre ele, veio e lançou-se aos seus pés;
26 Te ní ngüíta‑aⁿ càháⁿ ndàhú‑aⁿ núú‑gǎ, te xǎhaⁿ‑aⁿ sǎ nǔu vá cúndèe iní‑gá queñuhu‑gá espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii déhe‑aⁿ. Dico ñá dɨ́ú ñàha israél cúú‑áⁿ chi ñaha ñuú Sirofèniciá cúú‑áⁿ te tnúhu grìégú cúú tnǔhu‑aⁿ.
26 a mulher era grega, de nacionalidade siro-fenícia, e ela pedia-lhe que expulsasse de sua filha o demônio.
27 Te xíǎⁿ nǔu ní xáhaⁿ Jèsús xii‑aⁿ: —Daña na càxi tnaa nchaa landú chítú xɨ̀tɨ́‑güexi, te dǎtnùní caxi cue iná, chi ñá túú ndùu váha‑xi queheⁿ‑o sǎ xéxí làndú te cuáha‑o ìná —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑aⁿ.
27 Mas Jesus disse-lhe: Deixa primeiro saciar os filhos; porque não é bom tomar o pão dos filhos e lançá-lo aos cães.
28 Te ní xáhaⁿ‑aⁿ xìi‑gá: —Mèstrú, ndáá‑ni càháⁿ‑n, dico iná chi nàdatacá‑güedɨ sá ngóyó yùhu cóhó làndú —càchí‑aⁿ xǎhaⁿ‑aⁿ xìi‑gá.
28 E ela respondeu, dizendo: Sim, Senhor; mas os cães comem das migalhas das crianças debaixo da mesa.
29 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑aⁿ: —Ío váha ní cáháⁿ‑n, te cuanùhú te ñá túú‑gǎ ná cani iní‑n, chi sa ní quee espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii déhe‑n —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑aⁿ.
29 Então, ele disse-lhe: Por essa palavra, vai pelo teu caminho; o demônio já saiu de tua filha.
30 Te ñaha‑áⁿ nǐ nasáá‑aⁿ vehe‑aⁿ te càa déhe‑aⁿ núú càmá, dico ñá túú‑gǎ espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii‑xi chi sa ní quee ñaha‑xi.
30 E, quando ela chegou em sua casa, viu que o demônio havia saído, e sua filha deitada sobre a cama.
31 Te Jèsús ní ndee‑gá yucu cue tée ñuú Tìrú te ní yáha‑gá yucu cue tée ñuú Sìdón, ndɨhɨ yucu ndɨ ùxí ñuú nání Dècápolís, te ní sáá‑gá ndéé yuhu làgúná distrìtú Galìleá.
31 E novamente, partindo das regiões de Tiro e Sidom, ele foi até o mar da Galileia, passando pelo litoral de Decápolis.
32 Te xíáⁿ ndécú‑gǎ ní quexìo ñáyiu ndéé núú‑gǎ ndécǎ‑yu ɨɨⁿ tée ñá cúú cǎháⁿ váha‑dé te doho‑dě. Te càháⁿ ndàhú‑yu núú‑gǎ sá ná tèndaha ñaha‑gá xii‑dé cuèndá ndúha‑dé.
32 E trouxeram-lhe um surdo, que falava com dificuldade; e lhe pediram que impusesse a sua mão sobre ele.
33 Te Jèsús ní queñuhu ñaha‑gǎ xii‑dé tnuú‑yu, te ndèca ñaha‑gá cuáháⁿ ɨɨⁿ xio, te ní dáquɨ̌hu‑gá dɨ́quɨ́ ndáhá‑gǎ yaú lóho‑dé, te ní dácánùu‑gá dɨɨ́‑gá dɨ́quɨ́ ndáhá‑gǎ, te ní tendaha‑gǎ yàa‑dé.
33 E, tirando-o de entre a multidão, pôs-lhe os dedos nos ouvidos, e cuspiu, e tocou-lhe a língua;
34 Te ní ndacoto‑gá andɨu te ní sánuu iní‑gá, te ní cáháⁿ‑gá tnúhu mee‑gǎ, te xǎhaⁿ‑gǎ: —¡Ěfatá! —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé. Te tnúhu‑áⁿ quéé‑xí: Nacaáⁿ yòhó lóho.
34 e, erguendo os olhos ao céu, suspirou, e disse: Efatá; isto é, seja aberto.
35 Te òré‑ni‑áⁿ nǐ nacaáⁿ lóho‑dé, te ní nduu váha yàa‑dé, te ní cuu cáháⁿ váha‑dé.
35 E imediatamente os seus ouvidos foram abertos, e a amarra de sua língua se soltou, e ele falava claramente.
36 Te Jèsús ní cáháⁿ víhí‑gǎ dóho ñáyiu ndɨhɨ ñaha xìi tée ní quide tátna‑gá‑áⁿ sǎ vǎ yǒo ɨɨⁿ cúñàhá‑yu sá nǐ quide tátna ñaha‑gǎ xii‑dé, dico uuⁿ‑gá ní quidé‑yu ní cáháⁿ‑yu núú ñǎyiu sá nǐ quide tátna‑gá tée‑áⁿ.
36 E ele ordenou-lhes que não contassem a nenhum homem, mas quanto mais lhes ordenava, mais eles o divulgavam.
37 Te nchaá‑yu ío ní cuñúhu‑yu, te ní xítnàhá‑yu: —Váha vìhi quide‑dé, chi nchaa‑ni ndàcu‑dé quídé‑dě, chi quìde tátna‑ni‑dé ñáyiu doho, te quìde tátna‑ni‑dé ñáyiu ñɨ̀hɨ́ —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
37 E eles admirando-se além do limite, diziam: Ele tem feito todas as coisas bem, ele faz ambos, o surdo para ouvir e o mudo para falar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.