João 7

Peñoles Mixtec NT (MIL_TBL) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Te sátá dúcáⁿ nǐ cuu, te ní xica cuu Jèsús distrìtú Galìleá, te ñá ní sǎháⁿ‑gá distrìtú Jùdeá, chi yàcáⁿ cuìní cue tée isràél cahni ñaha‑güedě xii‑gá ní cùu.
1 Depois disso Jesus percorreu a Galiléia, mantendo-se deliberadamente longe da Judéia, porque ali os judeus procuravam tirar-lhe a vida.
2 Te ní cuyatni nduu càdá‑yu vico, vico sá dánàní‑yu Vico Vehe Tnuvixiⁿ.
2 Mas, ao se aproximar a festa judaica dos tabernáculos,
3 Te ní xáhaⁿ cuè ñaní Jèsús xii‑gá: —Váha‑gá quɨ́hɨ́ⁿ‑n dìstritú Jùdeá te vá cúndècu‑n iha, chi yàcáⁿ cada‑n nchàa sá quídé‑n ìha cuendá quiní nchaa ñáyiu cùndɨhɨ ñaha xii‑n ndecu yacáⁿ.
3 os irmãos de Jesus lhe disseram: "Você deve sair daqui e ir para a Judéia, para que os seus discípulos possam ver as obras que você faz.
4 Chi núu cuìní‑ó quìní nchaa ñáyiu ná chìuⁿ cada‑o te vá cádá dàyuhu‑o. Te yòhó cuéhé nǔú sǎ quídé‑n, te cada‑n na quìní nchaa ñáyiu —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
4 Ninguém que deseja ser reconhecido publicamente age em segredo. Visto que você está fazendo estas coisas, mostre-se ao mundo".
5 Ducaⁿ nǐ cáháⁿ cue ñaní‑gá, chi ni mèe‑güedé ñá túú sàndáá iní‑güedé nàcuáa ndùu tnúhu càháⁿ‑gá.
5 Pois nem os seus irmãos criam nele.
6 Te ní xáhaⁿ Jèsús xii‑güedé: —Vátá tnàhá‑gá òré quɨ́hɨ́ⁿ‑í dico nchòhó ndědani càa oré cuu quɨ́hɨ́ⁿ‑ndó.
6 Então Jesus lhes disse: "Para mim ainda não chegou o tempo certo; para vocês qualquer tempo é certo.
7 Chi nchaa ñáyiu ñùhu ichi cuehé ichi duha chi ñá túú cùu úhú iní ñáhǎ‑yu xii nchòhó. Dico yúhú chi cùu úhú iní ñáhǎ‑yu xii‑í cuèndá sá càháⁿ‑í sá quídě‑yu nchaa sá cuèhé sá dúhá.
7 O mundo não pode odiá-los, mas a mim odeia porque dou testemunho de que o que ele faz é mau.
8 Te chí cuàháⁿ nchòhó vico chi yúhú vá quɨ̀hɨ́ⁿ‑ni‑í chi vátá tnàhá‑gá òré quɨ́hɨ́ⁿ‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
8 Vão vocês à festa; eu ainda não subirei a esta festa, porque para mim ainda não chegou o tempo apropriado".
9 Te ducaⁿ nǐ xáhaⁿ‑gǎ te ní ndóo‑gá Galìleá, te cue tée‑áⁿ cuǎháⁿ‑güedé.
9 Tendo dito isso, permaneceu na Galiléia.
10 Dico sátá cuǎháⁿ cue ñaní‑gá, te ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá tnàhá‑gá dìcó‑ni sá dàyuhu cuáháⁿ‑gá.
10 Contudo, depois que os seus irmãos subiram para a festa, ele também subiu, não abertamente, mas em segredo.
11 Te ñáyiu isràél ñáyiu xǐndecu vico nànducú‑yu Jèsús, te xǐtnàhá‑yu: —¿Ndèé ndécú Jèsús? —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
11 Na festa os judeus o estavam esperando e perguntavam: "Onde está aquele homem? "
12 Te nchaa ñáyiu xǐndecu vico xǐndatnúhu‑yu cuèndá‑gá. Te davá‑yu xǐtnàhá‑yu sá ǐo váha iní‑gá, te davá‑yu xǐtnàhá‑yu sá ñà dɨ́ú těe váha cùu‑gá, chi dàndahú‑gá ñáyiu.
12 Entre a multidão havia muitos boatos a respeito dele. Alguns diziam: "É um bom homem". Outros respondiam: "Não, ele está enganando o povo".
13 Dico mee‑ni xǐcáháⁿ náhǐ‑yu, chi xǐyùhú‑yu cue tée cùnuu núǔ‑yu.
13 Mas ninguém falava dele em público, por medo dos judeus.
14 Te ta ngǔhuⁿ dava vico, te cuánguɨhu Jèsús veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu, te ní ngüíta‑gá dácuàha‑gá ñáyiu.
14 Quando a festa estava na metade, Jesus subiu ao templo e começou a ensinar.
15 Te ñáyiu isràél ní cuñúhu vìhí‑yu sá ǐo váha càháⁿ‑gá, te ní xítnàhá‑yu: —¿Ná cuèndá ío váha ñùhu‑tu dɨ́quɨ́ těe‑a tnúhu cáháⁿ‑dé te ñá túú ní dàcuaha‑dé‑i? —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
15 Os judeus ficaram admirados e perguntaram: "Como foi que este homem adquiriu tanta instrução, sem ter estudado? "
16 Te ní xáhaⁿ Jèsús: —Ñá dɨ́ú cuèndá méè‑í cúú‑xí sǎ dánèhé ñáhà‑í xii‑ndo, chi cuèndá Dútú Ndiǒxí Yaá ní tendaha ñàha xii‑í véxi‑í cúú‑xí.
16 Jesus respondeu: "O meu ensino não é de mim mesmo. Vem daquele que me enviou.
17 Te núu ìó dava‑ndo nɨ̀ yuhu nɨ iní‑ndó cuìní‑ndó càda‑ndo nacuáa cuìní Yǎ Ndiǒxí cunduu, te cutnùní ndáá iní‑ndó sǎ tnǔhu dàcuaha ñaha‑í xii‑ndo cùu‑xi cuendá méé Dǔtú Ndiǒxí, te ñá dɨ́ú cuèndá méè‑í cúú‑xí.
17 Se alguém decidir fazer a vontade de Deus, descobrirá se o meu ensino vem de Deus ou se falo por mim mesmo.
18 Te tée cuìní sá cádá càhnu ñaha ñáyiu xii‑dé, tée‑áⁿ càháⁿ‑dé nàcuáa véxi iní méé‑dě. Dico yúhú cuìní‑í sá cádá càhnú‑yu Dútú Ndiǒxí Yaá ní tendaha ñàha xii‑í véxi‑í ñuyíú‑a, te càháⁿ ndáá‑í te ñá túú dàcuandehnde‑í.
18 Aquele que fala por si mesmo busca a sua própria glória, mas aquele que busca a glória de quem o enviou, este é verdadeiro; não há nada de falso a seu respeito.
19 ’Te ndíi Moìsés ní taxi ndíi tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii‑ndo nacuáa cundecu‑ndo, te ni dùcaⁿ ñá túú sàndáá iní‑ndó nàcuáa càháⁿ tnúhu‑áⁿ. ¿Te ná cuèndá cuìní‑ndó càhni ñaha‑ndo xii‑í? —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
19 Moisés não lhes deu a lei? No entanto, nenhum de vocês lhe obedece. Por que vocês procuram matar-me? "
20 Te ní xáhǎⁿ‑yu xii‑gá: —Yucu ñǎvǎha dàcoto ñaha xii‑ó, chi vá yǒo ɨɨⁿ cuìní cahni ñaha xìi‑n —cachí‑yu xǎhǎⁿ‑yu xii‑gá.
20 "Você está endemoninhado", respondeu a multidão. "Quem está procurando matá-lo? "
21 Te ní xáhaⁿ Jèsús xií‑yu: —Sá nǐ quide‑í ɨɨⁿ sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada nduu cuu‑xi nduu ndetatú‑ó, xíǎⁿ ío ní cuñúhu ñaha‑ndo xìi‑í.
21 Jesus lhes disse: "Fiz um milagre, e vocês todos estão admirados.
22 Te ndíi Moìsés ní cachí ndíi sá cuǎha‑yu sèñá ñɨɨ cue landú tée, dico ñá dɨ́ú mèe ndíi ni càhu iní ndíi chi ducaⁿ tnàhí ní xóo cada cue ñaní tnáhá‑ó dàvá‑áⁿ, núu xíǎⁿ nchòhó sǎha‑ndo sèñá ñɨɨ landú tée cuěi cùu‑xi nduu ndetatú‑ó.
22 No entanto, porque Moisés lhes deu a circuncisão ( embora, na verdade, ela não tenha vindo de Moisés, mas dos patriarcas ), vocês circuncidam no sábado.
23 Te ducaⁿ quìde‑ndo cuendá sá ñà túú nǎ cumání‑ndó nǔú tnǔhu sá sánú ìchi ñaha xii‑ndo ní dándǒo ndíi Moìsés. ¿Te ná cuèndá cúděéⁿ‑ndó nǔù‑í sá nǐ quide tátna‑í tée cùhú nduu ndètatú‑ó‑í?
23 Ora, se um menino pode ser circuncidado no sábado para que a lei de Moisés não seja quebrada, por que vocês ficam cheias de ira contra mim por ter curado completamente um homem no sábado?
24 Te váha váha cada cuèndá‑ndó, te vá cuèndá‑ni cáháⁿ‑ndó sǎ yǔhú ndècuéchi‑í chi ñá túú xìní‑ndó —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
24 Não julguem apenas pela aparência, mas façam julgamentos justos".
25 Te dava ñáyiu ñuú Jerusàlén ní ngüíta‑yu xǐtnàhá‑yu: —¿Náa ñá dɨ́ú těe‑áⁿ nándùcu‑güedé cahni‑güedé?,
25 Então alguns habitantes de Jerusalém começaram a perguntar: "Não é este o homem que estão procurando matar?
26 núu nái‑dé nútnɨ̌ɨ núú chítú nǔú tàcá‑ǎⁿ càháⁿ‑dé, te vá yǒo cùyɨɨ cúñaha xìi‑dé ɨɨⁿ tnúhu. Cudana te cue tée cùchiuⁿ sandáá iní‑güedé sá dɨ́ú‑dě cúú‑dě Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a.
26 Aqui está ele, falando publicamente, e não lhe dizem uma palavra. Será que as autoridades chegaram à conclusão de que ele é realmente o Cristo?
27 Dico nchoo xìní‑ó ndèé ichi véxi tée‑ǎⁿ, dico Crìstú ná quìxi‑gá chi vá yǒo ɨɨⁿ quiní ndèé ichi quixi Yaá‑áⁿ —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
27 Mas nós sabemos de onde é este homem; quando o Cristo vier, ninguém saberá de onde ele é".
28 Te yɨ̀hɨ Jesús xɨtɨ́ veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu danehe‑gá ñáyiu, te ní tecú dóho‑gá tnúhu càháⁿ‑yu. Te níhi ní cáháⁿ‑gá, te xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu: —¡Ná quiní‑tu nchòhó ndèé ichi véxi yúhú! Yúhú véxi‑í dico ñá dɨ́ú sǎ cúú ìní méè‑í, chi Yá Ndiǒxí Yaá quídé nchàa‑ndɨ túhú sá vǎha ní tendaha ñàha‑gá xii‑í véxi‑í, te nchòhó ñá túú xìní‑ndó‑gǎ.
28 Enquanto ensinava no pátio do templo, Jesus exclamou: "Sim, vocês me conhecem e sabem de onde sou. Eu não estou aqui por mim mesmo, mas aquele que me enviou é verdadeiro. Vocês não o conhecem,
29 Te yúhú xìní‑í‑gá chi núú ndécú‑gǎ ní quee‑í véxi‑í, te dɨu mee‑gǎ ní tendaha ñàha‑gá véxi‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
29 mas eu o conheço porque venho da parte dele, e ele me enviou".
30 Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ‑gá, núu cuìní‑güedé tnɨɨ ñaha‑güedě xii‑gá quɨ́hɨ́ⁿ‑gá vecaá ní cùu, dico vá yǒo ɨɨⁿ ni cùyɨɨ tnɨɨ ñaha xii‑gá chi vátá sàá‑gá òré tnɨɨ ñaha‑güedě.
30 Então tentaram prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos, porque a sua hora ainda não havia chegado.
31 Dico vàí‑yu ní sándáá iní ñáhǎ‑yu xii‑gá, te ní xítnàhá‑yu: —¿Nágá cúú sǎ cádá Crìstú ná quìxi‑gá‑i?, te tée‑a ío cuéhé nǔú sǎ tá quìde‑dé véxi. Váa dɨu tée‑a cùu‑dé Crìstú Yaá ní tendaha Yá Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
31 Assim mesmo, muitos dentre a multidão creram nele e diziam: "Quando o Cristo vier, fará mais sinais miraculosos do que este homem fez? "
32 Te ní níhí cue tée cùu fariséú tnúhu nàcuáa càháⁿ ñáyiu cuèndá Jèsús, núu ní ndatnúhu‑güedé ndɨhɨ cue dútú cúnùu, te ní techìuⁿ‑güedé cue tée quìde cuendá veñúhu cuáháⁿ‑güedé cuátnɨɨ ñaha‑güedě xii‑gá ní cùu.
32 Os fariseus ouviram a multidão falando essas coisas a respeito dele. Então os chefes dos sacerdotes e os fariseus enviaram guardas do templo para o prenderem.
33 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Sacú duha nduu cundecu ndɨhɨ ñaha‑ǐ xii‑ndo, te núhú tucu‑í núú ndécú tǎtà‑í Yaá ní tendaha ñàha xii‑í véxi‑í ñuyíú‑a.
33 Disse-lhes Jesus: "Estou com vocês apenas por pouco tempo e logo irei para aquele que me enviou.
34 Te cuěi na nànducu ñaha‑ndo dico vá ná nìhí ñáhá‑ndó chi vá sàá‑ndó nǔú cúndècu‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
34 Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão; onde eu estou, vocês não podem vir".
35 Te ní ngüíta ñáyiu isràél xǐtnàhá‑yu: —¿Ndèé quɨ́hɨ́ⁿ‑tu tée‑a te vá ná nìhí‑ó‑dě‑i? ¿Àdi quɨ́hɨ́ⁿ‑dé na chìtnahá‑dé ñáyiu isràél ñáyiu nchìténuu nchaa ñuú xícá cuèndá danèhé‑dé ñáyiu grìégú?
35 Os judeus disseram uns aos outros: "Aonde pretende ir este homem, que não o possamos encontrar? Para onde vive o nosso povo, espalhado entre os gregos, a fim de ensiná-lo?
36 ¿Nása càháⁿ‑tu‑dé duha càháⁿ‑dé: “Nanducu ñàha‑ndo te vá nánìhí ñáhá‑ndó chi vá sàá‑ndó nǔú cúndècu‑í”, càchí‑tu‑dé? —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
36 O que ele quis dizer quando falou: ‘Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão’ e ‘onde eu estou, vocês não podem vir’? "
37 Te nduu nǐ yáha‑ná vico cùu‑xi nduu cahnu vihi, te nduu‑ǎⁿ nǐ ngúnu tnɨ́ɨ Jèsús tnuú ñáyiu, te níhi ní cáháⁿ‑gá, te xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu: —Núu ìó dava‑ndo yìchí‑ndó ndùte, te quixi‑ndo nǔù‑í, te coho‑ndo.
37 No último e mais importante dia da festa, Jesus levantou-se e disse em alta voz: "Se alguém tem sede, venha a mim e beba.
38 Duha càháⁿ‑í chi nchaa ñáyiu na quɨ̀ndáá iní ñáhá xìi‑í, te cada‑xi iní‑yu dàtná ɨɨⁿ núú xícá ndùte, nchaa‑ni nduu xìca ñá túú yìchí, ducaⁿ càda‑xi iní‑yu núú cuàháⁿ núú věxi dàtná càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
38 Quem crer em mim, como diz a Escritura, do seu interior fluirão rios de água viva".
39 Te ducaⁿ nǐ cáháⁿ‑gá cuèndá sá quíxí Espíritú Yǎ Ndiǒxí ngúndecu ndɨhɨ nchaa ñáyiu na quɨ̀ndáá iní ñáhá xìi‑gá, chi sáá nduu ndàa‑gá andɨu càda cahnu ñaha Tátá‑gǎ xii‑gá, te dàvá‑áⁿ te quixi Espíritú Yǎ Ndiǒxí cundecu ndɨhɨ́‑yu.
39 Ele estava se referindo ao Espírito, que mais tarde receberiam os que nele cressem. Até então o Espírito ainda não tinha sido dado, pois Jesus ainda não fora glorificado.
40 Te dava ñáyiu ní xíndedóho tnúhu ní cáháⁿ Jèsús ní xítnàhá‑yu: —Ndáá sá těe‑a cùu‑dé tée càchí‑yu quixi cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
40 Ouvindo as suas palavras, alguns dentre o povo disseram: "Certamente este homem é o Profeta".
41 Te dava tucú‑yu xǐtnàhá‑yu: —Tée‑a cùu‑dé Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu. Te dava‑gá tucú‑yu xǐtnàhá‑yu: —¿Náa ndàa distritú Galìleá quixi Crìstú Yaá tendaha Yǎ Ndiǒxí quixi ñuyíú‑a?
41 Outros disseram: "Ele é o Cristo". Ainda outros perguntaram: "Como pode o Cristo vir da Galiléia?
42 Chi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càchí‑xi sá Crìstú Yaá tendaha Yǎ Ndiǒxí quixi ñuyíú‑a cuu‑gá ɨɨⁿ ñaní tnáhá ndǐi Dàvií, te quee‑gá ñuú Bèlén ñuú méé ndǐi Dàvií, duha càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí —càchí‑yu xǐtnàhá‑yu.
42 A Escritura não diz que o Cristo virá da descendência de Davi, da cidade de Belém, onde viveu Davi? "
43 Te xíǎⁿ nǔu ñá ní cùu ɨɨⁿnuú‑yu cuèndá Jèsús.
43 Assim o povo ficou dividido por causa de Jesus.
44 Te davá‑yu cuìní‑yu tnɨɨ́‑yu Jèsús quɨ́hɨ́ⁿ‑gá vecaá ní cùu, dico ni ɨ̀ɨ́ⁿ‑yu ñá túú ní cùyɨɨ́‑yu tnɨɨ ñàhá‑yu xii‑gá.
44 Alguns queriam prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos.
45 Te cue tée cuáháⁿ tnɨɨ ñaha xìi Jesús ní cùu ní ndexìo‑güedé núú cuè tée cùu fariséú ndɨhɨ núú cuè dútú cúnùu. Te xǎhaⁿ cuè tée cùnuu‑áⁿ: —¿Ná cuèndá ñá ní cǎndeca‑ndo těe‑ǎⁿ quixi? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě.
45 Finalmente, os guardas do templo voltaram aos chefes dos sacerdotes e aos fariseus, os quais lhes perguntaram: "Por que vocês não o trouxeram? "
46 Te cue tée ní sáháⁿ chìuⁿ ní xáhaⁿ‑güedě: —Ni ɨ̀ɨⁿ tée ñá túú xìní‑ndɨ́ cáháⁿ dàtná càháⁿ tée‑ǎⁿ —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě.
46 "Ninguém jamais falou da maneira como esse homem fala", declararam os guardas.
47 Te ní xáhaⁿ cuè tée cùu fariséú: —¿Náa tnàhá nchòhó ní sándáá iní‑ndó tnǔhu ndehnde càháⁿ tée‑ǎⁿ?
47 "Será que vocês também foram enganados? ", perguntaram os fariseus.
48 ¿Náa ñá túú xìní‑ndó sǎ nì ɨɨⁿ cue tée tàxi tnuní nchúhú, te ni ɨ̀ɨⁿ nchúhú cue tée cùu fariséú ñá túú sàndáá iní‑ndɨ́ tée‑ǎⁿ ñǎ?
48 "Por acaso alguém das autoridades ou dos fariseus creu nele?
49 Nchaa ñáyiu tùha ñaha xii tée‑ǎⁿ ñá túú sàndáá iní‑yu nàcuáa càháⁿ tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii‑o, dico cuíta nihnú‑yu sá dúcáⁿ quìdé‑yu —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii cue tée‑áⁿ.
49 Não! Mas essa ralé que nada entende da lei é maldita".
50 Te té Nicòdemú tée ní sáháⁿ niú ní ndatnúhu‑dé ndɨhɨ Jèsús cúú‑dě tnàhá‑dé ɨɨⁿ tée farìséú, te ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé:
50 Nicodemos, um deles, que antes tinha procurando Jesus, perguntou-lhes:
51 —Tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii‑o nacuáa cundecu‑o càchí‑xi sá ndèé cundedóho‑o nǎsa càháⁿ tée tàú cuéchi cuèndá cutnùní iní‑ó nǎ ní quide‑dé, te dǎtnùní cáháⁿ‑ó nǔu ndisa ndècuéchi‑dé àdi ñá túú ndècuéchi‑dé —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě.
51 "A nossa lei condena alguém, sem primeiro ouvi-lo para saber o que ele está fazendo? "
52 Te ní xáhaⁿ‑güedě: —Cùu ní cachí sá tnàhá‑ǒ cúú‑n těe distrìtú Galìleá nǔu ducaⁿ càháⁿ‑n. Dacuàha tutú yódó tnùní tnúhu Yá Ndiǒxí te quiní‑n nàcuáa càháⁿ‑xi sá nì ɨɨⁿ tée véxi distrìtú Galìleá ñá túú càháⁿ‑dé tnúhu Yá Ndiǒxí —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě.
52 Eles responderam: "Você também é da Galiléia? Verifique, e descobrirá que da Galiléia não surge profeta".
53 Ducaⁿ te ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ cuǎnuhú‑güedé vehe‑güedé.
53 Então cada um foi para a sua casa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.