Mateus 27

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Cieé yeé ŋaga baá, bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô, mé bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ kaga lom aá kàgà-ndòn ye bɔ́ nde né Yeésò wulá.
1 E, chegando a manhã, todos os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo formavam juntamente conselho contra Jesus, para o matarem.
2 Bɔ́ kaga bú ndɔ, bɔ́ weh nde mé bú ké toò ŋgɔ́mnà *Pilátò.
2 E, manietando-o, o levaram e o entregaram ao governador Pôncio Pilatos.
3 Júdàs sàrnyé hèllè yeé ke bɔ́ nde aá Yeésò wulá, càŋ tené bú lè, à weh cu cuù mé kàgàlɔ̀ŋ kám yulà tagár hèllè, à haá njií cu mé bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô, bɔ́ bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂,
3 Então, Judas, o que o traíra, vendo que fora condenado, trouxe, arrependido, as trinta moedas de prata aos príncipes dos sacerdotes e aos anciãos,
4 ye bɔ́ a: «Mè beè Càŋ kuú aá kèn; mè jɔgɔ yií aá nùà mé sòn fuû lè cio.» Bɔ́ ye bú a: «Dé sâ ju beèh sam, wò kɔ né mé njéh kɔɔ́.»
4 dizendo: Pequei, traindo sangue inocente. Eles, porém, disseram: Que nos importa? Isso é contigo.
5 Júdàs su njií kàgàlɔ̀ŋ hèllè doó ké gwà Càŋ koô, à yuo kela; à nde ter segé kuú ndɔ.
5 E ele, atirando para o templo as moedas de prata, retirou-se e foi-se enforcar.
6 Bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô domó sɔm kàgàlɔ̀ŋ hèllè, bɔ́ ye: «*Sóú beèh né yeé yiín, ye bɔ́ té gèh kàgàlɔ̀ŋ bú hên te fer gwà Càŋe kwá, né sòn húɔ̂m.»
6 E os príncipes dos sacerdotes, tomando as moedas de prata, disseram: Não é lícito metê-las no cofre das ofertas, porque são preço de sangue.
7 Jomo sâ, bɔ́ colo sòn, bɔ́ nde ŋge weh ŋueèh nùà mé-sɔɔ̀ déì mé njéh, te bɔ́ furú beh bɔ̀ kìn teèn.
7 E, tendo deliberado em conselho, compraram com elas o campo de um oleiro, para sepultura dos estrangeiros.
8 Wa hên, bɔ́ ŋueèh sâ “ŋueèh húɔ̂m” yilá den né dé cî.
8 Por isso, foi chamado aquele campo, até ao dia de hoje, Campo de Sangue.
9 Sâ dɔɔ́ŋ, bɔɔ́ gi né te yuo faá Jeremî *sòn-Càŋ lé naâ tueé nɔ, ye: «Bɔ́ weh baá kàgàlɔ̀ŋ kám yulà tagár kèn, né keh mé bɔ̀ huaán *Iserálà lé tena kwaá naâ felè seèn,
9 Então, se realizou o que vaticinara o profeta Jeremias: Tomaram as trinta moedas de prata, preço do que foi avaliado, que certos filhos de Israel avaliaram.
10 bɔ́ ŋge weh baá ŋueèh nùà mé-sɔɔ̀, faá Nùà Dueè lé tueé naâ nyí nɔ.»
10 E deram-nas pelo campo do oleiro, segundo o que o Senhor determinou.
11 Yeésò yeé wa ké toò ŋgɔ́mnà, ŋgɔ́mnà bie ye bú a: «Mgbè bɔ̀ *Jûf né wò wa?» Yeésò ye bú a: «Wò dé sâ tueé né kɔɔ́.»
11 E foi Jesus apresentado ao governador, e o governador o interrogou, dizendo: És tu o Rei dos judeus? E disse-lhe Jesus: Tu
12 Bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ yeé baá mé bú sií njií den, à sòn kòmò cú.
12 E, sendo acusado pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Te Pilátò nde cu ye mé bú tueé njií, ye bú a: «Bɔ́ né mé wò sií njií den, wò sòn kòmò ŋgwéh wa?»
13 Disse-lhe, então, Pilatos: Não ouves quanto testificam contra ti?
14 Mé njéh mene, Yeésò bú sòn kòmò cú gùm dɔɔ́ŋ. Dé sâ hiím yɔgɔ́ cu ŋgɔ́mnà mbaá.
14 E nem uma palavra lhe respondeu, de sorte que o governador estava muito maravilhado.
15 Sâ te cu *Páskà dɔɔ́ŋ, ŋgɔ́mnà né yeé nùà gwà cibì cén yi njií. Né yeé nuaá mé bɔ̀ lɔɔ́ bɔ̀ gwaán né kɔɔ́, ye yì bú yiì.
15 Ora, por ocasião da festa, costumava o governador soltar um preso, escolhendo o povo aquele que quisesse.
16 Yeé baá ménâ, nùà wúlá-feèh déì lé naâ cu sâ gwà cibì ndɔ, yilí seèn lé naâ Yeésò Barabâs.
16 E tinham, então, um preso bem-conhecido, chamado Barrabás.
17 Pilátò bie njií baá-re mé cìlì nùàr, ye bɔ́ a: «Bí gwaán né ye mè yì njí bí neì wa? Yeésò Barabâs wa, Yeésò mé bɔ́ yilá né *Nùà Cɔ̀ŋ wa?»
17 Portanto, estando eles reunidos, disse-lhes Pilatos: Qual quereis que vos solte? Barrabás ou Jesus, chamado Cristo?
18 Lòù sam, à lé naá giì kɔɔ́, ye bɔ́ bunó né Yeésò lòù, wa bɔ́ bú ká beè nyî sie haá njií né dé cî.
18 Porque sabia que por inveja o haviam entregado.
19 Pilátò yeé baá te ju sâ tétég ménâ, veèh seèn tema keéh njií ye bú a: «Té nùà hên njeré déì mbaá bɔ́, à bèh njèh kɔ́ ŋgwéh. Lan cíbítenè mè ŋene kuú yili mé gèr felè seèn mé vuú.»
19 E, estando ele assentado no tribunal, sua mulher mandou-lhe dizer: Não entres na questão desse justo, porque num sonho muito sofri por causa dele.
20 Sâ bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô, mé bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ né lom bɔ̀ nùàr soób, ye bɔ́ a: «Bí júée Pilátò a: yì kéh bí Barabâs, à wula seér Yeésò ma.»
20 Mas os príncipes dos sacerdotes e os anciãos persuadiram à multidão que pedisse Barrabás e matasse Jesus.
21 Jomo sâ ŋgɔ́mnà bie njií mé bɔ́, ye bɔ́ a: «Lètenè bɔ̀ fà bɔ̀ hên, bí gwaán né ye: yì njí bí dé heè wa?» Bɔ́ ye bú a: «Yì kéh béh Barabâs!»
21 E, respondendo o governador, disse-lhes: Qual desses dois quereis vós que eu solte? E eles disseram: Barrabás.
22 À den cuù ye bɔ́ a: «Á, dé Yeésò mé bɔ́ yilá né *Nùà Cɔ̀ŋ hên nɔ, mè bɔɔ́ nde né mé bú kei wa?» Bɔ́ dɔɔ́ŋ ye bú a: «Bɔ́ fágá njí bú te toû.»
22 Disse-lhes Pilatos: Que farei, então, de Jesus, chamado Cristo? Disseram-lhe todos: Seja crucificado!
23 Pilátò ye bɔ́ a: «À veên bɔɔ́ naâ kei wa?» Mé njéh mene, bɔ́ kɔ lom né ké ter lɔgɔ́ njiî, ye bú a: «Bɔ́ fágá njí lòm bú te toû dé fagâ.»
23 O governador, porém, disse: Mas que mal fez ele? E eles mais clamavam, dizendo: Seja crucificado!
24 Pilátò yeé ŋene bèmè baá ŋaá, wa nyí njeré déì bɔ́ kòmò ndé cú, ye bɔ́ kwè há nyí nòmò. Bɔ́ kwe haá njií bú, à yaga sɔm be seèn teèn toò bɔ̀ nùàr doó sâ, ye bɔ́ a: «Njó mò, mè te cio nùà hên yílá ŋgwéh; né ju biì.»
24 Então, Pilatos, vendo que nada aproveitava, antes o tumulto crescia, tomando água, lavou as mãos diante da multidão, dizendo: Estou inocente do sangue deste justo; considerai isso.
25 Cìlì nùàr gwaán laré doó dɔɔ́ŋ, ye bú a: «Nyea, kwá cio seèn sâ bie seèn béh ménâ; bú a, bíé bílí mé bɔ̀ ŋuna beèh mene, béh né gwaán!»
25 E, respondendo todo o povo, disse: O seu sangue caia sobre nós e sobre nossos filhos.
26 Yeé baá mân, Pilátò yi njií bɔ́ Barabâs hèllè ndɔ. Dé Yeésò, ye bɔ́ tégé bú núr, bɔ́ ndé fágá njí-re bú ké te toû sâ.
26 Então, soltou-lhes Barrabás e, tendo mandado açoitar a Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Bɔ̀ sɔ́jì ŋgɔ́mnà weh nde mé Yeésò ké lè bɔ̀gɔ̀ ŋgɔ́mnà, bɔ́ yilá bilí gi bɔ̀ mbaábɔn ndɔ.
27 E logo os soldados do governador, conduzindo Jesus à audiência, reuniram junto dele toda a coorte.
28 Bɔ́ huaré sɔm gi bú cɔ̀gɔ̀ yoòr, bɔ́ su seér bú cɔ̀gɔ̀ déì bèlèsé mân.
28 E, despindo-o, o cobriram com uma capa escarlate.
29 Bɔ́ nde fɔɔ́n wellê bɔ̀ ŋùàgà, bɔ́ beéh faá tàm nɔ, bɔ́ sulí kwaá bú felè, bɔ́ ye né tàm mgbè ma. Bɔ́ kwa haá bú gor beè, à weh sie mé be gaâ. Bɔ́ né doó toò seèn cemmé ndeé, bɔ́ né bú gbêg haá, bɔ́ ye bú a: «Sìè ŋgób, Mgbè bɔ̀ Jûf!»
29 E, tecendo uma coroa de espinhos, puseram-lha na cabeça e, em sua mão direita, uma cana; e, ajoelhando diante dele, o escarneciam, dizendo: Salve, Rei dos judeus!
30 Bɔ́ né bú dèh yoòr kulú njií, bɔ́ né bú mé gor hèllè felè lurú.
30 E, cuspindo nele, tiraram-lhe a cana e batiam-lhe com ela na cabeça.
31 Bɔ́ yeé selé wulu aá bú, bɔ́ huar sɔm cu bú cɔ̀gɔ̀ hèllè yoòr, bɔ́ su cu bú cɔ̀gɔ̀ dé seèn. Jomo sâ bɔ́ weh nde baá-re mé bú ké bèh sâ, te bɔ́ faga wula bú.
31 E, depois de o haverem escarnecido, tiraram-lhe a capa, vestiram-lhe as suas vestes e o levaram para ser crucificado.
32 Bɔ́ yeé baá yuo kelá, bɔ́ bɔ̀ nùà Sirên déì kwaré, yilí seèn né Simɔ̂ŋ; bɔ́ sie ba haá bú toú mé bɔ́ nde né Yeésò teèn fagá doô, à jɔgɔ sie.
32 E, quando saíam, encontraram um homem cireneu, chamado Simão, a quem constrangeram a levar a sua cruz.
33 Bɔ́ wa beré déì, bɔ́ yilá né bèh sâ Gɔ́lgɔ́tà, sâ tueé né ye: Gebá feèh.
33 E, chegando ao lugar chamado Gólgota, que significa Lugar da Caveira,
34 Wa ké teèn, bɔ́ haá Yeésò mbè mé ndìèm né teèn jelá hualé den. À yeé naga ke aá, à berɔ́ŋ.
34 deram-lhe a beber vinho misturado com fel; mas ele, provando-o, não quis beber.
35 Jomo sâ bɔ́ faga njií bú te toû, bɔ́ vu geé weh gi bɔ̀ cɔ̀gɔ̀ seèn mé bèì.
35 E, havendo- o crucificado, repartiram as suas vestes, lançando sortes, para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta: Repartiram entre si as minhas vestes, e sobre a minha túnica lançaram sortes.
36 Bɔ́ yeé faga gi aá bú, bɔ́ den le teèn, bɔ́ né mɔɔ́m den.
36 E, assentados, o guardavam ali.
37 Bɔ́ nyagá fagá kwaá njeré déì ké ter felè seèn, te se kwɔ̀m cioò seèn doô, ye: «Nùà hên né Yeésò, Mgbè bɔ̀ Jûf.»
37 E, por cima da sua cabeça, puseram escrita a sua acusação: Este é Jesus , O Rei dos Judeus .
38 Bɔ́ lé naâ Yeésò bɔ̀ yíb bɔ̀ wúlá-feèh déì fà kwarè fagá kwaá ndɔ; dé kàn mé toú seèn, déì te be gaâ, déì te be ŋgoù, Yeésò lètenè.
38 E foram crucificados com ele dois salteadores, um, à direita, e outro, à esquerda.
39 Nuaá mé kela doó sâ dɔɔ́ŋ, né feh jilí, né bú teèn selé yií.
39 E os que passavam blasfemavam dele, meneando a cabeça
40 Nùà kàn ye bú a: «Ŋgweéh wò lé ye nyí nde né gwà Càŋ koô tulú sɔm, nyí bú ter me kwaá cu te cieé tagáre wa? Yìlì sɔ̀m-re feh yeè yilì. Mɔ wò né ka Ŋunà Càŋ sâ bɔ̀n, jɔ̀gɔ̀ súágà ke yí te toú sâ ye.»
40 e dizendo: Tu, que destróis o templo e, em três dias, o reedificas, salva-te a ti mesmo; se és o Filho de Deus, desce da cruz.
41 Bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô bɔ́ bɔ̀ *njí-sóù mé bɔ̀ kokoô bɔ̀ dé lɔɔ̂ né bú gbêg ménâ haá taré ndɔ, ye:
41 E da mesma maneira também os príncipes dos sacerdotes, com os escribas, e anciãos, e fariseus, escarnecendo, diziam:
42 «À kɔ cegé né bɔ̀ nùàr yili sɔɔ̀m, à feh dé seèn nùà njèh yìlì sɔ̀m kɔ́ ŋgwéh. Ŋgweéh né Mgbè bɔ̀ *Iserálà bɔ̀ wa? Sâ bú a, súágà-re yí te toú sâ mà, te béh kwaá njií temé yoòr seèn.
42 Salvou os outros e a si mesmo não pode salvar-se. Se é o Rei de Israel, desça, agora, da cruz, e creremos nele;
43 Ŋgweéh à temé seèn dɔɔ́ŋ kwaá lɔ gi né beè Càŋ mà, wa nyí né Ŋunà Càŋ ndɔ. Sâ béh jɔ̀gɔ̀ ke-re bèh mé Càŋ nde né bú yili sɔm sâ.»
43 confiou em Deus; livre-o agora, se o ama; porque disse: Sou Filho de Deus.
44 Bɔ̀ yíb bɔ̀ mé bɔ́ lé faga kwaá naâ kwarè seèn doô né taré bú ménâ selé keéh ndɔ.
44 E o mesmo lhe lançaram também em rosto os salteadores que com ele estavam crucificados.
45 Lou yeé dilí baá, lou cib cu. Cibí yili laré cu ká doó dɔɔ́ŋ, yili sɔɔ́ gùm yɔ̀ŋ loù tagâr.
45 E, desde a hora sexta, houve trevas sobre toda a terra, até à hora nona.
46 Yeé baá mé lou lɔ̀ŋ tagár, Yeésò sɔm hueh mé terreb, ye: «Elî, Elî, lemá sàbátànî?» Sâ tueé né ye: «Càŋ mò, Càŋ mò, bɔɔ́ né naàn mé wò si lɔ né mè wa?»
46 E, perto da hora nona, exclamou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lemá sabactâni, isto é, Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?
47 Bɔ̀ nuaré déì lètenè bɔ̀ɔ́ mé né doó sâ yeé ŋgweé aá ménâ, bɔ́ ye: «À baá *Elî yilá.»
47 E alguns dos que ali estavam, ouvindo isso, diziam: Este chama por Elias.
48 Cén déì lètenè bɔɔ̀n nde dula dɔm wellê fùlù, à yií njií te mbè déì tanésé mân, à feéh kwaá te toû, à tiím haá njií mé bú, te à njuar weh.
48 E logo um deles, correndo, tomou uma esponja, e embebeu-a em vinagre, e, pondo- a numa cana, dava-lhe de beber.
49 Bɔ̀ déì ye bú a: «Kwá lɔ́ môn, béh jɔ̀gɔ̀ ke ke, kɔ ŋgweé Elî sâ ndeè né waâ, à yili sɔm bú wa?»
49 Os outros, porém, diziam: Deixa, vejamos se Elias vem livrá-lo.
50 Yeésò ŋga cu mé terreb, jomo sâ à kuú ndɔ.
50 E Jesus, clamando outra vez com grande voz, entregou o espírito.
51 Cu sâ cɔ̀gɔ̀ *gwà Càŋ koô keér geé lèbɔ̂lé, yuoô ké ter, nde ba ké doó. Cɔ̀gɔ̀ sâ né kɔ̀ŋ. Né yeé mɔ̀ ké gwà Càŋ cií leér. Tàbè né jilí, bɔ̀ kweéh né kerré,
51 E eis que o véu do templo se rasgou em dois, de alto a baixo; e tremeu a terra, e fenderam-se as pedras.
52 bɔ̀ sà né komó lɔgɔ́ bele; bɔ̀ dùlà-Càŋ bɔ̀ mé lé naá giì kuú, komó yuo gi cuù dòù.
52 E abriram-se os sepulcros, e muitos corpos de santos que dormiam foram ressuscitados;
53 Yeésò yeé komo yuo aá lè cio, bɔ̀ dùlà-Càŋ bɔ̀ mé lé komó yuo giì naâ dòù sâ, yila nde gi ké lètenè lɔɔ́ joloò; bɔ̀ nùàr kókoó mbaá lé naá giì bɔ́ mé njolo ŋené.
53 E, saindo dos sepulcros, depois da ressurreição dele, entraram na Cidade Santa e apareceram a muitos.
54 Kwaá-taâb bɔ̀ Rɔ̂m bɔ̀ mé bɔ̀ sɔ́jì mé lé mɔm deèn naâ Yeésò doô, lé naâ bèh mé tàbè lé jilí naâ sâ ŋené, bɔ́ lé naá giì bɔ̀ njií mé lé bɔɔ́ belé naâ dɔɔ́ŋ ŋené ndɔ. Bɔ́ yeé ŋene aá ménâ, veéh bɔɔ́ lom bɔ́ njèh, bɔ́ ye: «Mé gècên mene nùà hên né ŋunà Càŋ bɔ̀n!»
54 E o centurião e os que com ele guardavam a Jesus, vendo o terremoto e as coisas que haviam sucedido, tiveram grande temor e disseram: Verdadeiramente, este era o Filho de Deus.
55 Ké teèn sâ bɔ̀ véh lé naâ teèn kókoó mbaá, bɔ́ né ké bèh ndɔ́ŋ-ndɔ̀ŋ njebá ke den. Bɔ̀ sâ bɔ̀ lé yuoó naâ ké Galilê, bɔ́ né jomo Yeésò bele ndeé, te bɔ́ gam beh bú.
55 E estavam ali, olhando de longe, muitas mulheres que tinham seguido Jesus desde a Galileia, para o servir,
56 Lé naâ bɔ̀ Marî Magdalâ, bɔ̂ Marî meì Jâk bɔ̂ Josêf, mé meì bɔ̀ ŋunà Jebedê, mé bɔ̀ déì ndɔ.
56 entre as quais estavam Maria Madalena, e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Lou yeé yuɔm aá, nùà lieê déì waà, à né nùà Arimatê, yilí seèn né Josêf, à lé baá giì mbɔ̀ŋ Yeésò mé feh seèn ndɔ.
57 E, vinda já a tarde, chegou um homem rico de Arimateia, por nome José, que também era discípulo de Jesus.
58 À nde ké yoòr *Pilátò, à dua bú komó Yeésò. Pilátò ye bɔ́ há bú haà ma.
58 Este foi ter com Pilatos e pediu-lhe o corpo de Jesus. Então, Pilatos mandou que o corpo lhe fosse dado.
59 Josêf nde jɔgɔ weh komó Yeésò doô, à vuɔb nyegé bú mé cɔ̀gɔ̀ nyɔ́gɔ̀r feésé mân,
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o num fino e limpo lençol,
60 à jɔgɔ yií njií bú gè dòù lè sà feésé mân ndɔ. À lé sà sâ kweè naâ kweéh, ye te bɔ́ ndeè furú nyí teèn ma. Jomo sâ à teré ferá kwaá taá koósé mân sònòbɔ̀ ndɔ, à yuo.
60 e o pôs no seu sepulcro novo, que havia aberto em rocha, e, rolando uma grande pedra para a porta do sepulcro, foi-se.
61 Sâ Marî Magdalâ bɔ̂ Marî déì né doó, dɔɔ́ŋ lé naá giì njolò bɔɔ̀n.
61 E estavam ali Maria Madalena e a outra Maria, assentadas defronte do sepulcro.
62 Cieé sóù yeé ŋaga baá, bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô mé bɔ̀ *Farisiên nde bilí kwa Pilátò,
62 E, no dia seguinte, que é o dia depois da Preparação, reuniram-se os príncipes dos sacerdotes e os fariseus em casa de Pilatos,
63 bɔ́ ye bú a: «Dé koô, béh munó ko cu aá kèn, cu mé nùà nyeên doô lé naâ mé njolo, à lé ye: te cieé tagáre nyí nde né dòù komo yuo cuú!
63 dizendo: Senhor, lembramo-nos de que aquele enganador, vivendo ainda, disse: Depois de três dias, ressuscitarei.
64 Mɔ né mân, sâ témá njí bɔ̀ nùàr ké teèn, bɔ́ nde sà hèllè mɔɔ́m, kɔ baá cieé tagár sâ, sâ ye. Mɔ sam bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn sé nab waà né, bɔ́ ŋuɔb weh komó seèn, te bɔ́ ye bɔ̀ nùàr a, à naâ lè cio komo yuo. Sâ nyeén dé jomò hên nde né dé toò taré yɔgɔ́.»
64 Manda, pois, que o sepulcro seja guardado com segurança até ao terceiro dia; não se dê o caso que os seus discípulos vão de noite, e o furtem, e digam ao povo: Ressuscitou dos mortos; e assim o último erro será pior do que o primeiro.
65 Pilátò ye bɔ́ a: «Bɔ̀ sɔ́jì né teèn. Bí ndé sà hèllè faá né tueé nɔ mɔɔ́m.»
65 E disse-lhes Pilatos: Tendes a guarda; ide, guardai- o como entenderdes.
66 Bɔ́ yuo ndɔ, bɔ́ nde baá-re ké teèn ménâ ke nyegé, bɔ́ duagá lieré nyegé gi sòn sà mé taá, ye te njeré déì bɔ́ cú, bɔ́ kwaá lɔ beè bɔ̀ sɔ́jì, te bɔ́ goó den teèn.
66 E, indo eles, seguraram o sepulcro com a guarda, selando a pedra.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.