Mateus 23
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVT
1 Yeé baá ménâ, Yeésò tueé njií mé bɔ̀ nùàr bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn, ye bɔ́ a:
1 Então Jesus disse às multidões e a seus discípulos:
2 «Seé bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên né sóú Músì se sɔɔ̂.
2 “Os mestres da lei e os fariseus ocuparam o lugar de intérpretes oficiais da lei de Moisés.
3 Mɔ né ménâ, sâ bí ŋgwé sòn bɔɔ̀n ŋgweè, bí bɔɔ́ ka nág faá bɔ́ né bí tueé nɔ. Njèh cén, bí té bɔ́ ŋá sér; bɔ́ dé bɔɔ̀n faá bɔ́ tueé nê nɔ bɔ́ bèh.
3 Portanto, pratiquem tudo que eles dizem e obedeçam-lhes, mas não sigam seu exemplo, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Bɔ́ né bɔ̀ seé tetarê kaga, bɔ́ né felè bɔ̀ nùàr mbiín kwaá njií, bɔ́ be teèn yí ŋgwéh, te gam bɔ̀ mbeí.
4 Oprimem as pessoas com exigências insuportáveis e não movem um dedo sequer para aliviar seus fardos.
5 Seé mé bɔ́ né gi bɔɔ́ dɔɔ́ŋ né gi seé njolò bɔ̀ nùàr. Bɔ́ ye te bɔ̀ nùàr keí bɔ́ keì. Bɔ̀ nùàr né yeé bɔ̀ lèmè déì te mvù Càŋe weh, bɔ́ né yoòr saá kwaá. Yeé baá dé bɔɔ̀n, bɔ́ sa hamé seér lòù, te yɔgɔ gi dé bɔ̀ mbeî. Né mene bɔ̀ yùràb cɔ̀gɔ̀ bɔɔ̀n né dé bɔ̀ mbeî dalé yɔgɔ́ gií, te bɔ̀ nùàr seén kela bɔ́ ndɔ.
5 “Tudo que fazem é para se exibir. Usam nos braços filactérios mais largos que de costume e vestem mantos com franjas mais longas.
6 Bɔ́ nde mene beré déì bèh kùrmò yieê, bɔ́ gwaán lom né bèh denè dé jejɔɔ̀. Né mene ké gwà sóù, bɔ́ gwaán kela né bèh denè dé njolò bɔ̀ nùàr ndɔ.
6 Gostam de sentar-se à cabeceira da mesa nos banquetes e de ocupar os lugares de honra nas sinagogas.
7 Né mene ké tan mé ké mbartɔgɔ̂, bɔ́ ye kɔ bɔ̀ nùàr gìbì bíé bɔ́ lòù; bɔ́ yílá yí cú bɔ́ bɔ̀ njí fèh-njèh teèn ndɔ.
7 Gostam de receber saudações respeitosas enquanto andam pelas praças e de ser chamados de ‘Rabi’.
8 Mè tueé bí, bí té dé biì gwàn mé nuaré déì yilá nyi bí njí fèh-njèh. Lòù sam, bí né dé biì bɔ̀ dìm bɔ́ bɔ̀ bei, Nùà fèh-njèh biì né lom cén.
8 “Não deixem que pessoa alguma os chame de ‘Rabi’, pois vocês têm somente um mestre, e todos vocês são irmãos.
9 Bí té nuaré déì tele biì ká te wɔ́ŋe yílá, Tele biì né lom dé ké te vulúu, sâ gi aá.
9 Não se dirijam a pessoa alguma aqui na terra como ‘Pai’, pois somente Deus no céu é seu Pai.
10 Bí té gwàn mé nuaré déì yilá nyi bí Fehtoò ndɔ; bí kɔ́ɔ ye Nùà Cɔ̀ŋ né lom Fehtoò biì kɔɔ́.
10 Não deixem que pessoa alguma os chame de ‘Mestre’, pois vocês têm somente um mestre, o Cristo.
11 Lètenè biì nùà seê biì nde seér né nùà koô biì kɔɔ́.
11 O mais importante entre vocês deve ser servo dos outros,
12 Mè tueé bí, nuaá mé né ter ŋgumó ŋaá dɔɔ́ŋ, bɔ́ nde né bú doó baá njií, te bɔ́ ter komo njií seér nùà dɔlê.»
12 pois os que se exaltam serão humilhados, e os que se humilham serão exaltados.
13 «Bí nde né gèr ŋené, bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên; bí ŋene nde né gèr mé leba biì fî! Bí né bɔ̀ nùàr hin *Lò Càŋ ferá yiín. Bí mé feh biì teèn yílá ŋgwéh; bɔ̀ɔ́ mé gwaán né teèn yilâ, bí bɔ́ ceér kéh ŋgwéh ndɔ.
13 “Que aflição os espera, mestres da lei e fariseus! Hipócritas! Fecham a porta do reino dos céus na cara das pessoas. Vocês mesmos não entram e não permitem que os outros entrem.
14 «Bí nde né gèr mé leba biì ŋené kuú, bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên! Bí né njèh beè bɔ̀ ma kû horó weh bele; bí né Càŋ sònò mbaá dua tugó gɔ, te den faá bí né bɔ̀ gècên bɔ̀ nɔ. Mè tueé bí, ju sie kela nde né bí mé bɔ̀ déì.]
14 “Que aflição os espera, mestres da lei e fariseus! Hipócritas! Tomam posse dos bens das viúvas de maneira desonesta e, depois, para dar a impressão de piedade, fazem longas orações em público. Por causa disso, serão duramente castigados.
15 «Mè jue né bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên, bí nde né gèr mé leba biì doô ŋené kuú; bí né *wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ gɔlé gɔ, bí né dùà kelá, bí né cie kelá, né mene nùà cén, te bí kweéh seér kwa bú. Mɔ bí kweéh seér aá nùàrè kèn, bí doóm seér kela cu bú te mbeî fà, te à yila nde lom tuar mé gùm mene. Bí kwá biì.
15 “Que aflição os espera, mestres da lei e fariseus! Hipócritas! Atravessam terra e mar para converter alguém e depois o tornam um filho do inferno, duas vezes pior que vocês.
16 «Mè tueé bí, bɔ̀ tácugó faá bí nɔ, bí ye bí né bɔ̀ mbeí ceér feh sé wa? Bí nde né mé gèr ŋené kuú. Bí ye, mɔ nùàr jege né *gwà Càŋ koô, jègè bú sìè ndé ŋgwéh; kɔ à jege seér né goó mé né ké gwò, jègè sie ye bú sé wa?
16 “Que aflição os espera, guias cegos! Vocês dizem não haver importância se alguém jura ‘pelo templo de Deus’, mas se jurar ‘pelo ouro do templo’ será obrigado a cumprir o juramento.
17 Bí né bɔ̀ tándugó, wanɔɔ́ŋ jolo kela né dé heè? Né goó wa, né gwà Càŋ mé nyeén né goó sâ kɔɔ́ wa?
17 Tolos cegos! O que é mais importante: o ouro ou o templo, que torna o ouro sagrado?
18 «Bí den cuù déì ye: mɔ nùàr jege mene kɔ, jègè bú sìè ndé ŋgwéh; kɔ à jege seér né mbe ké felè kɔɔ̀, sâ jègè sie ye bú sé wa?
18 Dizem também não haver importância se alguém jura ‘pelo altar’, mas se jurar ‘pelas ofertas sobre o altar’ será obrigado a cumprir o juramento.
19 Bí né bɔ̀ cùgò njolo bɔ̀, wanɔɔ́ŋ dé heè jolo kela né kɔɔ́? Jolo kela né mbe wa, né kɔ mé mbe sâ den né teèn te ŋguú-ŋgulì wa?
19 Cegos! O que é mais importante: a oferta sobre o altar ou o altar, que torna a oferta sagrada?
20 Mè tueé bí, nuaá mé jege kɔ, sâ à jege bilí né mé bɔ̀ njèh teèn mene dɔɔ́ŋ;
20 Quando juram ‘pelo altar’, juram por ele e por tudo que está sobre ele.
21 nuaá mé jege gwà Càŋ, jege bilí né gwà Càŋ mé Càŋ nùà gwà mene dɔɔ́ŋ ndɔ.
21 Quando juram ‘pelo templo’, juram por ele e por Deus, que nele habita.
22 Nuaá mé jege vulú, jege bilí né kɔgɔ Càŋ mé Càŋ nùà njèh felèbɔ̀ mene.
22 Quando juram ‘pelo céu’, juram pelo trono de Deus e por Deus, que se senta no trono.
23 «Bí nde né gèr mé leba biì ŋené kuú, bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên! Bí kɔ lom né Càŋ mbe haâ; mɔ njèh baá yulà, bí né gi bú cécéné haá nyegé: bɔ̀ sìbì, bɔ̀ soó, bɔ̀ san, bí haá gi né ménâ dág. Njèh cén, bɔ̀ *sóú dé kokoô mé jolo kela né kɔɔ́, bí jòlò bèh; wanɔɔ́ŋ bí sé la né ju mé gècên mene tená kɔɔ́, bí sé la né bɔ̀ mbaábiì jere kɔɔ́, bí sé la né seé dɔɔ́ŋ teèn bɔɔ́ yií, te bí nde ye Càŋ mbe haá.
23 “Que aflição os espera, mestres da lei e fariseus! Hipócritas! Têm o cuidado de dar o dízimo da hortelã, do endro e do cominho, mas negligenciam os aspectos mais importantes da lei: justiça, misericórdia e fé. Sim, vocês deviam fazer essas coisas, mas sem descuidar das mais importantes.
24 Mè tueé bí, bɔ̀ tácugó faá bí nɔ, bí né mbè sɔm seér, te támvùgòr teèn kélá cú, bí bɔɔ́ kuú né mbaá, bí ŋgelobà teèn mena keéh gi aá kèn.
24 Guias cegos! Coam a água para não engolir um mosquito, mas engolem um camelo!
25 «Bí ŋene nde né gèr mé leba biì fî, bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên! Bí né gi bɔ̀ ŋgàb mé bɔ̀ sɔɔ̀ yagá nyegé. Njèh cén, bí bɔ́ yaga seér né kèb cieè, kèb lè tena le môn, te bí teèn kurú kwaá seér yíb mé tuaá.
25 “Que aflição os espera, mestres da lei e fariseus! Hipócritas! Têm o cuidado de limpar a parte exterior do copo e do prato, enquanto o interior está imundo, cheio de ganância e falta de domínio próprio.
26 Tácugó bɔ̀ Farisiên ceré né bí! Wanɔɔ́ŋ bí sé la jɔ̀gɔ̀ yaga lɔgɔ́ naâ ŋgàb kèb lè, te kèb cieè ŋaga huɔm nyegé ménâ ndɔ.
26 Fariseus cegos! Lavem primeiro o interior do copo e do prato, e o exterior também ficará limpo.
27 «Bí nde né gèr mé leba biì ŋené kuú, bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên! Bí wula njerré den né faá sà nɔ: kèb cieè né ŋené nyagá huɔɔ́m, sâ kèb lè suɔm den né ndândaà kuú nùàr mé dàm bɔ̀ njèh fefɔɔ̀.
27 “Que aflição os espera, mestres da lei e fariseus! Hipócritas! São como túmulos pintados de branco: bonitos por fora, mas cheios de ossos e de toda espécie de impureza por dentro.
28 Bí ŋené huɔm nyegé né kèb cieè njolò bɔ̀ nùàr faá bèh ménâ ndɔ, sâ kèb lè biì yuú lom né léláŋ tánágá mé veên.»
28 Por fora parecem justos, mas por dentro seu coração está cheio de hipocrisia e maldade.
29 «Bí nde né gèr mé leba biì fî ŋené, bí bɔ̀ njí-sóù mé bɔ̀ Farisiên! Bí né sà bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ léí jɔ̀gɔ̀ meé, bí waá nyegé sà bɔ̀ didilî bɔ̀ ndɔ.
29 “Que aflição os espera, mestres da lei e fariseus! Hipócritas! Constroem túmulos para os profetas, enfeitam os monumentos dos justos
30 Bí né sònò tueé nyegé ye: mɔ bí sé lé yuoó naâ lè nàm bɔ̀ tele biì kɔɔ́, bí sé be te cio bɔ̀ sòn-Càŋ bɔ̀ yí ná ŋgwêh sé wa?
30 e depois dizem: ‘Se tivéssemos vivido no tempo de nossos antepassados, não teríamos participado com eles do derramamento de sangue dos profetas’.
31 Ŋgweéh bí sâ tueé né kɔɔ́, ye bí né bɔ̀ ndùté ndùtù bɔ̀ɔ́ mé lé naâ bɔ̀ sòn-Càŋ bɔ̀ wulá giì sâ mà.
31 “Ao dizer isso, porém, testemunham contra si mesmos que são, de fato, descendentes dos que assassinaram os profetas.
32 Môn, bí wèh cú seé bɔɔ̀n weèh te ceré beè biì!
32 Vão e terminem o que seus antepassados começaram.
33 «Kɔ̀cɔ̀, bɔ̀ sàb, bí né bɔ̀ gèh ŋgòbò! Bí mbaá munó kuú né dé keì, ye ju bí sìè ndé ŋgwéh, bí tuar yílá ndé ŋgwéh wa?
33 Serpentes! Raça de víboras! Como escaparão do julgamento do inferno?
34 Mè bí bɔ̀ sòn-Càŋ bɔ̀ déì tema njií cuù nde né dé cî, mè ndeè né bí bɔ̀ lo bɔ̀ mé bɔ̀ kɔ́-njèh bɔ̀ mene temá njií ndɔ. Bí nde né bɔ̀ déì lòù wulá, bí faga njií bɔ̀ déì te toû, bí nde né bɔ̀ déì núr te *gwà sóù biì tegé, bí nde né bɔ̀ déì te lɔɔ́ dé kàn mé dé kân bunó gɔ.
34 “Por isso eu lhes envio profetas, homens sábios e mestres da lei. Vocês crucificarão alguns e açoitarão outros nas sinagogas, perseguindo-os de cidade em cidade.
35 Sâ dɔɔ́ŋ bɔɔ́ né te húɔ́m bɔ̀ɔ́ mé lé naâ mé sòn fuû kuú dɔɔ́ŋ bie nyegé ye bí. Duɔɔ́m nde né mé húɔ́m Ábèl nùà dilî, nde wa mé húɔ́m dé Jakarî ŋunà Barákì. Bí lɔ bú wula lɔɔ̀ naâ lètenè caá gwà Càŋ, sâ mɔ̀ né yí toò, kɔ ká jomo mân.
35 Como resultado, serão responsabilizados pelo assassinato de todos os justos de todos os tempos, desde o assassinato do justo Abel até o de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram no templo, entre o santuário e o altar.
36 Mè né tueé ye bí a: meì bɔ̀ gèr nde né mé bɔ̀ cafanê bɔ̀ doó kibí kelá. Kwá nɔɔ́ŋ.»
36 Eu lhes digo a verdade: esse julgamento cairá sobre a presente geração.”
37 «Óè Jerusalem! Óè Jerusalem! Dàm bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ wula gi né wò. Bɔ̀ɔ́ mé Càŋ lé naâ yoòr yeè temá njií dɔɔ́ŋ, wò bɔ́ mé taá tɔbé wula gi né kɔɔ́. Mè né mene gwaán, ye mè nde né bɔ̀ nùàr yeè ká ka mò koró bilí nyegé faá cuar kurú kwaá yeé bɔ̀ huaán ka bà nɔ, wò gwàn bèh. Baá mbei meèn wa, Jerusalem?
37 “Jerusalém, Jerusalém, cidade que mata profetas e apedreja os mensageiros de Deus! Quantas vezes eu quis juntar seus filhos como a galinha protege os pintinhos sob as asas, mas você não deixou.
38 Mè tueé bí, gwà biì nde né ter le,
38 E, agora, sua casa foi abandonada e está deserta.
39 bí mè ŋéné ŋgwé ndé cú; kɔ cu mé bí ndeè baá mé sòn biì tueé ye: Càŋ Dueè a, kúlú nyégé nuaá mé ndeè né mé yilí seèn kulù, sâ ye.»
39 Pois eu lhe digo: você nunca mais me verá, até que diga: ‘Bendito é o que vem em nome do Senhor!’”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.