Mateus 19

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs BKJ

Sair da comparação
1 Yeésò yeé tueé nyegé gi aá bɔ́ mân, à kwaá lɔ Galilê, à nde ser yí sòn nòmò Jurdên kèb yágà te sòn tàbè Judê kèb déì.
1 E aconteceu que, tendo Jesus terminado estas palavras, ele partiu da Galileia, e foi para os confins da Judeia, além do Jordão;
2 Cìlì nùàr kem bele cu bú ké sâ ndɔ; à taré sɔm gi bɔ̀ beén bɔ̀ lètenè bɔɔ̀n.
2 e grandes multidões seguiram-no, e ele as curava ali.
3 Bɔ̀ *Farisiên déì ŋgoró nde baá-re Yeésò sòn felá, bɔ́ ye bú a: «Mɔ veèh nuaré déì bɔɔ́ sab aá njeré déì, né mene kei, *sóú beèh ye nùàr a, té bú sɔ̀m wa?»
3 Os fariseus também vieram até ele, tentando-o, e dizendo-lhe: É lícito ao homem repudiar sua mulher por qualquer motivo?
4 Yeésò ye bɔ́ a: «Bí te mvù Càŋe jáŋé ŋéné ŋgwéh, ye: ké bèh duɔɔ̂m, Càŋ lɔ naâ nùàr meé, dé siîb cén, dé vêh cén wa?
4 E ele, respondendo, disse-lhes: Não tendes lido, que aquele que os fez no princípio macho e fêmea os fez,
5 À ye, né dé cî mé nùàr nde né tele mé meí si lɔɔ́, à nde kwa veèh, bɔ́ bú den, te bɔ́ fà dɔɔ́ŋ ŋa lom cén.
5 e disse: Portanto, deixará o homem pai e mãe, e se unirá à sua mulher, e os dois serão uma só carne?
6 Sâ tueé né ye, kènê bɔ́ fà sam cuú, bɔ́ baá seér njèh cén. Mɔ né mân, njií mé Càŋ nyɔgɔ́ bilí gi aá, ndɔ́g nùàr a, té gè sɔ̀m.»
6 Por isso, eles não são mais dois, mas uma só carne. Portanto, o que Deus ajuntou, nenhum homem o separe.
7 Bɔ̀ Farisiên ye bú a: «Á, dé mé Músì lɔ ye: mɔ nùàr sɔm véh, bú a, nyàgà há ma sâ mvù beè nɔ?»
7 Disseram-lhe eles: Então, por que Moisés ordenou dar-lhe carta de divórcio, e para repudiá-la?
8 Yeésò ye bɔ́ a: «Músì lɔ ménâ gwaán kuú naâ felè dúágá-tie biì, wanɔɔ́ŋ ké te ndègè lé môn ná ŋgwêh.
8 Disse-lhes ele: Moisés, por causa da dureza dos vossos corações, vos permitiu repudiar vossas esposas; mas não foi assim desde o princípio.
9 Mè né ka bí cicie tueé kwaá: nuaá mé sɔm véh mé yàgà ndé ná ŋgwêh, jɔgɔ cu déì ká jomo dɔɔ́ŋ, kuú baá yàgà.»
9 E eu vos digo, que quem repudiar sua esposa, a não ser por causa de fornicação, e casar com outra, comete adultério; e o que casar com a repudiada comete adultério.
10 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ deên ndɔ, ye bú a: «Mɔ hên né ka njií mé nde né felè huaán siîb bɔ̂ ma vêh kelá bɔ̀n, sâ nùàr a, té véh mbaá jɔ́gɔ́ kú.»
10 Disseram-lhe seus discípulos: Se tal é a condição do homem a respeito de sua esposa, não é bom casar.
11 Yeésò ye bɔ́ a: «Né taré, bɔ̀ nùàr ŋgòr hên dɔɔ́ŋ ŋgwé kòmò bèh, gi cegé yeé bɔ̀ɔ́ mé Càŋ né bɔ́ terreb sâ haá.»
11 Mas ele lhes disse: Nem todos os homens podem receber esta palavra, mas somente aqueles a quem é dado.
12 À den cuù ye bɔ́ a: «Bɔ̀ nùàr liím cu né véh jɔgɔ̂ mé yìè bɔ̀ njèh hihinê ndɔ: bɔ̀ déì né kuú, yɔgɔ́ né bɔ́ cí; bɔ̀ déì, bɔ̀ nùàr ka né bɔ́ tùlù kɔɔ́; dé bɔ̀ déì, ju *Lò Càŋ yila né bɔ́ yoòr kɔɔ́. Yeé baá ménâ, bɔ́ liím ye véh ndɔ. Nuaá mé nde né ŋgòr hên ŋgweé, bú a, ŋgwé nyégé bagasé!»
12 Porque há alguns eunucos que assim nasceram do ventre de sua mãe; e há alguns eunucos, a quem os homens fizeram eunucos, e há eunucos, que se fizeram eunucos por causa do reino do céu. Quem é capaz de receber isso, receba-o.
13 Jomo sâ bɔ̀ nùàr né mé bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r ká yoòr Yeésò weh ndeê, te à ba bɔ́ be felè, à dua Càŋ teèn. Bɔ̀ mbɔ̀ŋ nde seér cu bɔ́ dé ndeè.
13 Foram, então, trazidas até ele criancinhas, para que sobre elas impusesse as mãos, e orasse; mas os discípulos os repreenderam.
14 Yeésò ye bɔ́ a: «Bí kwá bɔ̀ huaán ndeè ká yoòr mò, bí té bɔ́ yín. Bí kɔ́ɔ ye, *Lò Càŋ né dé bɔ̀ɔ́ mé den né faá bɔ́ nɔ.»
14 Jesus, porém, disse: Deixai as criancinhas e não as impeçais de virem a mim; porque de tais é o reino do céu.
15 Jomo sâ à ba bɔ́ be felè, à yuo doó sâ ndɔ.
15 E, tendo-lhes imposto suas mãos, partiu dali.
16 Nuaré déì ŋgoró ndeè kwarè Yeésò, ye bú a: «Nùà fèh-njèh, mè bɔɔ́ nde né gèh bagaà dé heè, te mè kwa yɔ̀ŋ tètàgà teèn wa?»
16 E, eis que vindo alguém, disse-lhe: Bom Mestre, que coisa boa devo eu fazer para ter vida eterna?
17 Yeésò ye bú a: «Wò mè te njèh dé bagaà bie né mé ŋgei wa? Dé bagaà né lom Càŋ. Mɔ wò gwaán né yɔ̀ŋ kwaà, wò jòlò *sóú Càŋ.» Ye Yeésò a:
17 E ele disse: Por que tu me chamas bom? Não há nenhum bom senão um que é Deus. Se queres, porém, entrar na vida, guarda os mandamentos.
18 «Sóú Càŋ dé heè wa?» Yeésò ye bú a: «Té feh wúlá, te yàgà ndé, te yíb ŋúɔ́b, te nuaré déì nyeén yoòr cɔ̀ kwá.
18 Disse-lhe ele: Quais? E Jesus disse: Tu não assassinarás, não cometerás adultério, não furtarás, não dirás falso testemunho,
19 Ŋgwé sòn tele yeè mé meí yeè; gwàn mbeí yeè faá wò gwaán né ŋgàŋ yoòr yeè nɔ.»
19 honrarás ao teu pai e à tua mãe, e amarás o teu próximo como a ti mesmo.
20 Nùà doô ye bú a: «Mè né yeé bɔ̀ sâ bɔ̀ jolo gií. Njeré déì né cu mè le ye wa?»
20 Disse-lhe o jovem: Tudo isso tenho guardado desde a minha juventude; o que me falta ainda?
21 Yeésò ye bú a: «Mɔ wò gwaán né ye te nyí yuo lom kɔ́bè sâ jég, ndé gò sɔ̀m bɔ̀ njèh yeè, wò geé haá njií bɔ̀ saám bɔ̀ kàgàlɔ̀ŋ sâ, te wò kwa seér ŋgúlú ké ter te vulúu. Jomo sâ wò ndeè, wò bele mè ndɔ.»
21 Disse-lhe Jesus: Se queres ser perfeito, vai e vende o que tu tens, e dá-o aos pobres, e tu terás um tesouro no céu; e vem, e segue-me.
22 Te huaán ndà hèllè yeé nde ŋgweé njií dé sâ mân, à munó njií gi ŋgúlú seèn dɔɔ́ŋ, à durú yuo seér aá doó sâ lòù.
22 Mas o homem jovem, ouvindo essa palavra, foi embora triste, porque ele tinha muitas posses.
23 Yeésò yeé ŋene aá ménâ, à ye bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn a: «Mè né tueé ye bí a, te Lò Càŋ yilâ, nde né beè nùà lieê taré.
23 Disse, então, Jesus aos seus discípulos: Na verdade eu vos digo que um rico dificilmente entrará no reino do céu.
24 Ŋgweéh né taré mé ŋgelobà yila kela te lɔ́ŋ kɔ̀gɔ̀târ wa? Né ménâ mé nùà lieê ndɔ; te Lò Càŋe yilâ nde né beè seèn taré.»
24 E outra vez eu vos digo que é mais fácil um camelo passar por um olho de uma agulha, do que entrar um rico no reino de Deus.
25 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ yeé ŋgweé aá ménâ, bɔ́ hiím gi dɔɔ́ŋ; bɔ́ ye bú a: «Sâ, mɔ né mân, nuaá mé nde né yili yuo né neì?»
25 E, ouvindo isto seus discípulos, ficaram extremamente espantados, dizendo: Quem então poderá ser salvo?
26 Yeésò ke njií bɔ́, ye bɔ́ a: «Taré yɔgɔ́ né bɔ̀ nùàr, wanɔɔ́ŋ dé Càŋ njeré déì bú táré yɔ́gɔ́ ŋgwéh gùm dɔɔ́ŋ.»
26 Mas Jesus, olhando-os, disse-lhes: Com homens isto é impossível, mas com Deus todas as coisas são possíveis.
27 Piêr deên ndɔ, ye bú a: «Ŋgweéh béh hên vu lɔ gi aá bɔ̀ njèh beèh dɔɔ́ŋ, béh bele wò mà. Sâ béh ndeè dé beèh kwa nde né kei wa?»
27 Então, respondendo Pedro, lhe disse: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos; o que nós teremos por isso?
28 Yeésò ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, mɔ *Huaán Nùàr ndeè baá ké te lɔɔ́ feê te kɔgɔ seèn ŋaá *sum den, bí bɔ̀ yulà cùɔ̀b fà bɔ̀ mé né gi jomo mò hên, nde né te kɔgɔ ménâ den gií ndɔ, te bí tueé ju felè gèh bɔ̀ huaán *Iserálà yulà cùɔ̀b fà doô.
28 E Jesus disse-lhes: Em verdade eu vos digo que vós, que me seguistes, que na regeneração, quando o Filho do homem se assentar no trono da sua glória, também vos assentareis sobre doze tronos, para julgar as doze tribos de Israel.
29 Bí kɔ́ɔ ye, bɔ̀ɔ́ mé vu lɔ né gwà bɔɔ̀n wa, né bei wa, né dìm wa, né mene tie, né mene tele mé meí, né mene ŋuna, né mene ŋueèh, mɔ bɔ́ vu lɔ né felè mò, bɔ́ nde cu né méménâ te mbeí yuiî kwa gií, te bɔ́ teèn kwa bilí cu ye mé yɔ̀ŋ tètàgà mene.
29 E todo o que tiver deixado casas, ou irmãos, ou irmãs, ou pai, ou mãe, ou esposa, ou filhos, ou terras, por causa do meu nome, receberá cem vezes tanto, e herdará a vida eterna.
30 Mè tueé bí: nùàr kókoó lètenè bɔ̀ ké toò bɔ̀ nde gi né ké jomo kelá seér; nùàr kókoó lètenè bɔ̀ ké jomo bɔ̀ kela seér cu ké toò.»
30 Mas muitos que são os primeiros serão últimos, e os últimos serão os primeiros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.