Mateus 12
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs BKJ
1 Cu déì lé naâ teèn, sâ bɔ̀ Yeésò né te ŋueèh yolò gɔ kelá. Lé naâ *cieé sóù ndɔ. Cùè yeé baá bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn sie, bɔ́ yila lùà kwalé weèh, bɔ́ né segé yieé.
1 Naquele tempo, no dia do shabat, Jesus foi por entre o trigo; e os seus discípulos estavam famintos, e começaram a arrancar as espigas de trigo e a comer.
2 Bɔ̀ *Farisiên yeé ŋene aá ménâ, bɔ́ ye Yeésò a: «Kè kú bɔ̀ mbɔ̀ŋ yeè kán. Ŋgweéh *sóú beèh né yiín ye, loù sóù bɔ́ té ménâ bɔ́ wa?»
2 Os fariseus, vendo isso, disseram-lhe: Eis que os teus discípulos fazem o que não é lícito fazer no dia do shabat.
3 Yeésò ye bɔ́ a: «Njií mé *Davîd nùà njèh lé naâ bɔɔ́ doô, bí née jáŋé kè ŋgwéeh ye wa? Loù sâ cùè lé naâ bɔ́ bɔ̀ nùàr seèn sie,
3 Ele, porém, lhes disse: Não tens lido o que fez Davi, quando ele teve fome, e os que estavam com ele?
4 à yila nde te gwà Càŋe, à nde jɔgɔ weh yáb mé bɔ́ lé kwaá lɔɔ̀ naâ ké toò Càŋ, bɔ́ bɔ̀ nùàr seèn yieé. Sâ bí né kɔɔ́ ye, né yeé jolo, bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè yieé cegé yeé kɔɔ́.
4 Como ele entrou na casa de Deus, e comeu os pães da proposição, que não lhe era lícito comer, nem aos que com ele estavam, mas só aos sacerdotes?
5 Sóú Músì né cu beré déì ménâ tueé ndɔ ye: loù sóù, bɔ̀ ŋgàŋ sèmè nde né seé ké gwà Càŋ koô bɔɔ́, bɔ́ *cieé sóù táŋ ndé ŋgwéh; mé njéh mene, sóú bɔ́ sìè ndé ŋgwéh ndɔ. Bí née dé sâ jáŋé ŋéné ŋgwéeh ye wa?
5 Ou não tens lido na lei, que nos dias do shabat, os sacerdotes no templo profanam o shabat, e são inocentes?
6 Mè tueé bí, kwarè biì hên den den né njií mé né gwà Càŋ sâ yɔgɔ́ keéh.
6 Pois eu vos digo que neste lugar está um maior do que o templo.
7 Ŋgweéh né te mvù Càŋe nyagá den ye: Mè gwaán kela né nùà kɔ́-jerè mé nùà há-sèmè. Mɔ bí sé la né ŋgòr sâ ŋgweé kɔɔ́, bí sé la bɔ̀ sòn fuû bɔ̀ mbaá sìè ná ŋgwêh.
7 Mas, se vós soubésseis o que isto significa: Eu quero misericórdia, e não sacrifício, não condenaríeis os inocentes.
8 Bí kɔ́ɔ ye, *Huaán Nùàr né cieé sóù yɔgɔ́.»
8 Porque o Filho do homem, até do dia do shabat, é Senhor.
9 Yeésò yeé yuo aá doó sâ, à yila nde te *gwà sóù bɔɔ̀n.
9 E, partindo dali, ele chegou à sinagoga deles.
10 Sâ nùà be ŋemâ déì né gwò sâ ndɔ. Bɔ́ bie njií ye Yeésò a: «Sóú beèh ye táré sɔ̀m nùàr loù sóù tarè wa?» Sâ bɔ́ ye te bɔ́ sie bú teèn.
10 E eis que ali estava um homem que tinha sua mão seca. E eles perguntaram, para o acusarem, dizendo: É lícito curar no dia do shabat?
11 À deên ndɔ, ye bɔ́ a: «Hên mɔ lètenè biì mbieè nuaré déì die suaga ké dòù loù sóù, mé gi cegé né ka bú mé njéh sâ, à bú loù sâ beè nomo sɔ̀m kéh ndé ŋgwêh wa?
11 E ele lhes disse: Qual homem haverá dentre vós que, tendo uma ovelha, e ela caindo em uma cova no dia do shabat, não lançará mão dela, e a levantará?
12 Á, sé tagá nùàr wa? Sâ mɔ né mân, sóú beèh tueé né ye, béh bɔ́ bagaà loù sóù bɔɔ̀.»
12 Pois, quanto mais vale um homem do que uma ovelha? Portanto, é lícito fazer bem nos dias do shabat.
13 Jomo sâ Yeésò tueé njií mé nùà be ŋemâ doô, ye bú a: «Nèbbè be yeè nebbè.» Nùà hèllè nebbé be ndɔ, be seèn taré yuo, den cu ka faá kèb déì nɔ.
13 Disse ele então ao homem: Estende a tua mão. E ele a estendeu, e lhe foi restaurada, sã como a outra.
14 Te bɔ̀ Farisiên yeé nde ŋene njií ménâ, bɔ́ kem yuo kela gi cie, bɔ́ nde sòn nyɔgɔ, te bɔ́ wula sɔm Yeésò.
14 E os fariseus, tendo saído, realizaram um concílio contra ele, como poderiam destruí-lo.
15 Yeésò yeé ŋgweé aá ménâ, à kwaá lɔ bɔ́ doó sâ, à fɔɔ́n gò seèn. Cìlì nùàr kem bele cu bú jomo ndɔ. À né bɔ̀ beên bɔ̀ dɔɔ́ŋ taré sɔm gií.
15 Mas Jesus, sabendo disso, retirou-se dali; e grandes multidões o seguiam, e ele curou a todos;
16 À né bɔ́ luɔm, ye bɔ́ a: «Càŋ a bɔ́ bí tueé sɔm ndègè mò cie.»
16 e os advertiu de que não deveriam fazê-lo conhecido;
17 Sâ dɔɔ́ŋ bɔɔ́ gi né te yuo faá Esáyà *sòn-Càŋ lɔ naâ tueé nɔ, ye:
17 para que pudesse se cumprir o que fora dito pelo profeta Isaías, dizendo:
18 «Càŋ ye: Hên né nùà seê nyî,
18 Eis aqui o meu servo, que eu escolhi; o meu amado, em quem a minha alma se satisfaz; eu colocarei sobre ele o meu Espírito, e ele mostrará aos gentios o juízo.
19 À tɔgɔ mé nùàr mbembaá ndè gɔ̀ ndé ŋgwéh,
19 Não contenderá, nem clamará; nenhum homem ouvirá a sua voz nas ruas.
20 Gor né mene gobosé, à bú sìè kwá sɔ̀m ndé ŋgwéh.
20 Não esmagará a cana quebrada, e não apagará o pavio que fumega, até que ele envie o juízo para a vitória.
21 Te lò nùàr dɔɔ́ŋ kwaá njií gi ndèm yoòr seèn ndɔ.»
21 E no seu nome os gentios confiarão.
22 Bɔ́ weh waà mé nùà cùgò njolò déì ká yoòr Yeésò ndɔ. Nùà hèllè né cu mùmúr; né càŋ tándulu bɔɔ́ né bú ménâ kɔɔ́. Yeésò taré sɔm bú; à duɔɔ́m sòn tueê, à ŋene njolo ndɔ.
22 Então, trouxeram-lhe um possuído por um demônio, cego e mudo; e ele o curou, de tal modo que o cego e mudo falava e via.
23 Hiím laré bɔ̀ nùàr doó dɔɔ́ŋ; bɔ́ ye: «Bí ye hên Ŋunà *Davîd sam á?»
23 E toda a multidão, espantada, dizia: Não é este o filho de Davi?
24 Te bɔ̀ Farisiên yeé nde ŋgweé njií mân, bɔ́ den seér cuù dé bɔɔ̀n ye: «Nùà hên bɔ̀ tándulu mé feh seèn kwɔ́gɔ́ ŋgwéh. *Beljebu, mgbè bɔ̀ tándulù, bú terreb ménâ haá né kɔɔ́.»
24 Mas os fariseus, ouvindo isso, diziam: Este indivíduo não expulsa os demônios senão por Belzebu, príncipe dos demônios.
25 Yeésò kɔ gi mùnò bɔɔ̀n ndɔ, ye bɔ́ a: «Né mene lè lò mgbè dé heè, mɔ bɔ̀ nùàr né lètenè bɔɔ̀n kerré kuú, lò sâ nde né tɔb yuo. Né mene lɔɔ́, né mene mbàgà déì, mɔ bɔ̀ nùàr né lètenè bɔɔ̀n kerré kuú, sâ bɔ́ nde né kum yuo!
25 Jesus, porém, conhecendo-lhe os pensamentos, disse-lhes: Todo o reino dividido contra si mesmo é desolado; e toda a cidade, ou casa, dividida contra si mesma não subsistirá.
26 Mɔ Sátàn hên kwɔgɔ den cu né Sátàn mbeí seèn kɔɔ́, sâ Sátàn lege kuú cu né mé ŋgàŋ yoòr seèn. Mɔ né mân, sâ lò seèn tɔ̀b yùò ndé ŋgwéh wa?
26 E, se Satanás expulsa a Satanás, está dividido contra si mesmo; como subsistirá, o seu reino?
27 Mɔ sé né gècên, ye mè tándulu kwɔgɔ né mè terreb Sátàn, sâ dé bɔ̀ ŋuna biì nɔ, neì bɔ́ terreb haá yeé kɔɔ́, bɔ́ kwɔgɔ tándulu mé njéh wa? Bí kwá biì nɔɔ́ŋ, bɔ̀ ŋuna biì sie nde né bí nyeén kɔɔ́.»
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os expulsam então vossos filhos? Portanto, eles serão os vossos juízes.
28 À den cuù ye bɔ́ a: «Mè bɔ̀ tándulu kwɔgɔ né mé terreb Cúcuí Càŋ. Sâ bí kɔ́ɔ ye: Mbàm Càŋ die waà baá ká yoòr biì kèn.»
28 Mas, se eu expulso os demônios pelo Espírito de Deus, então o reino de Deus é chegado a vós.
29 À den cuù ye bɔ́ a: «Mɔ nùà gwà né mé terreb yoòr, nuaré déì gwò seèn mbaá yílá ndé ŋgwéh, à nde yíb ŋuɔb, kɔ à jɔ̀gɔ̀ kaga gi aá nùà gwà hèllè kèn, te à ŋuɔb ye bú.
29 Ou, como pode alguém entrar na casa de um homem forte e furtar os seus bens sem primeiro amarrá-lo? E então roubará a sua casa.
30 Mè tueé bí, nuaá mé jomo mò sam, né nùà bùnò mò; nuaá mé mè nùàr teèn bílí gàm ŋgwéh, né nùà ŋéllé-nùàr ndɔ.
30 Quem não está comigo é contra mim; e quem comigo não ajunta, espalha.
31 Mè cicie hên tueé njií né dé cî, ye bí a: nùàr a, bɔ́ mene gèh veên dé heè, bú a, júé mene yilí Càŋ, Càŋ nde né doó kulú njií gií. Nuaá mé dé seèn jue seér né Cúcuí Ŋagâ, bɔ́ veên seèn lè kúlú sɔ̀m ndé ŋgwéh.
31 Portanto, eu vos digo: Toda espécie de pecado e blasfêmia se perdoará aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito Santo não será perdoada aos homens.
32 Nuaá mé né *Huaán Nùàr jueé, bɔ́ nde né veên seèn doó kulú njií. Nuaá mé dé seèn jue seér né Cúcuí Ŋagâ, bɔ́ veên seèn lè kúlú sɔ̀m ndé ŋgwéh dé ndɔ̂g. Né mene cafanê, ndeè né mene ké jomo, mban le nde aá môn dé nyèmà mé nyèmà.»
32 E quem falar uma palavra contra o Filho do homem, isso lhe será perdoado; mas, se alguém falar contra o Espírito Santo, não lhe será perdoado, nem neste mundo, nem no mundo vindouro.
33 Yeésò den cuù ye bɔ̀ nùàr a: «Nuaá mé gwaán né tàb bagaà, à dobo toú dé bagaà ndɔ; mɔ bí dobo né toú veên, bí kwa cu nde né tàb dé veên ménâ ndɔ. Bɔ́ kèkènè toú dé kàn ŋene kɔ né mé tàb seèn.
33 Ou fazei a árvore boa, e o seu fruto bom, ou fazei a árvore má, e o seu fruto mau; porque a árvore é conhecida por seu fruto.
34 Gèh ŋgòbò faá bí nɔ! Bí biì ŋgòr bebagaà sònò tueé keéh nde né he mé jéré-temé biì doô? Ŋgweéh sòn seèn tueé né njií mé goón den né ké te temé wa?
34 Ó geração de víboras, como podeis vós dizer boas coisas, sendo maus? Pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
35 Nùà bagaà bɔ̀ njèh bebagaà sɔm weh yeé lètenè bɔ̀ njèh seèn dé bebagaà; nùà veên sɔm weh yeé dé seèn lètenè bɔ̀ njèh seèn dé vevenê ndɔ.
35 O homem bom traz boas coisas do bom tesouro do seu coração, e o homem mau do mau tesouro traz coisas más.
36 Mè tueé bí, loù ju tenâ, bɔ̀ mamvuan ŋgòr mé sòn lé naá giì mbembaá fela njií dɔɔ́ŋ, nde gi né loù sâ cie kulu yuo.
36 Mas eu vos digo que de toda a palavra ociosa que os homens disserem hão de dar conta no dia do juízo.
37 Bɔ́ ju yeè tena nde né faá leba yeè lé tueé naâ nɔ, wò nde né-re mvelé wa, wò nde né die wa, né beè yeè.»
37 Porque por tuas palavras serás justificado, e por tuas palavras serás condenado.
38 Yeé baá ménâ, bɔ̀ *njí-sóù mé bɔ̀ *Farisiên déì ye Yeésò a: «Nùà fèh-njèh, béh gwaán né fém cén beè yeè ŋenê, te béh kɔ ye Càŋ wò terreb haá né kɔɔ́.»
38 Então responderam alguns dos escribas e dos fariseus, dizendo: Mestre, nós queremos ver um sinal de ti.
39 Yeésò ye bɔ́ a: «Bɔ̀ cafanê bɔ̀ né lom bɔ̀ jélá-temé bɔ̀: bɔ́ temé yoòr Càŋ mbaá kwá njí cú, kɔ bɔ́ ŋene né fém, sâ ye. Mè tueé bí, bɔ́ ŋéné ndé cú, faga le aá te fém mé Càŋ lɔ bɔɔ́ naâ yoòr Jonâs *sòn-Càŋ doô.
39 Mas ele lhes respondeu, e disse: Uma geração má e adúltera procura um sinal, não se lhe dará outro sinal senão o sinal do profeta Jonas.
40 Gèh dé mé Jonâs lé ceér naâ lè ŋgò cieé tagár doô, *Huaán Nùàr cer nde né dòù cieé tagár ménâ ndɔ.
40 Pois, como Jonas esteve três dias e três noites no ventre da baleia, assim estará o Filho do homem três dias e três noites no coração da terra.
41 Loù téná-juù, bɔ̀ Ninivè bɔ̀ nde né ter kem wuo, bɔ́ sie bɔ̀ cafanê bɔ̀ nyeén. Lòù sam, bɔ̀ Ninivè bɔ̀ lé naâ dé bɔɔ̀n ŋgòr Jonâs ŋgweé, bɔ́ kweéh seér temé. Sâ nuaá mé né Jonâs yɔgɔ́ keéh né gi kwarè bɔ̀ cafanê bɔ̀ teèn. Mé njéh mene, bɔ́ temé kwéh sér ŋgwéh.
41 Os homens de Nínive se levantarão no juízo com esta geração, e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E eis que está aqui um que é maior do que Jonas.
42 Kwá nɔɔ́ŋ, loù-téná juù, mgbè dé vêh mé lɔ deén naâ ké túno, nde né ter komo wuo, à sie bɔ̀ cafanê bɔ̀ nyeén. Lòù sam, à lɔ yuoó naâ tɔ́g ké kunduŋ, bèh mé tàbè bɔ̂ vulú né teèn kwaré, à ndeè bèh ŋgòr kɔ́gɔ̀n sònò Salomɔ̂ŋ ŋgweê. Sâ nuaá mé né Salomɔ̂ŋ yɔgɔ́ keéh né gi kwarè bɔ̀ cafanê bɔ̀ teèn. Mé njéh mene, bɔ́ né lòù saán seér.»
42 A rainha do sul se levantará no dia do juízo com esta geração, e a condenará; porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E eis que está aqui um que é maior do que Salomão.
43 «Sâ càŋ tándulu déì lé naâ lè nuaré déì dula yuo kelá, à nde ké ya dueè, à né bèh cèrrè te hobó ŋemâ fɔɔ́n gɔ. Mé njéh mene, à bèh cèrrè kwà ŋgwéh.
43 Quando um espírito imundo sai de um homem, anda por lugares áridos, buscando repouso, e não o encontra.
44 Yeé baá ménâ, à ye: Kènê, nyí nde cu nde aá ké lɔ, lè nuaá mé nyí lé yuoó naâ teèn doô. À wa, sâ gwà née lòù mbaá den den ye, bɔ́ fɔ gi aá, bɔ́ te nyegé gi aá bèh denè gwò ndɔ.
44 Então ele diz: Eu voltarei para a minha casa, de onde saí. E voltando, a encontra vazia, varrida e adornada.
45 À yeé ŋene aá ménâ, à nde yilá fɔɔ́n cu bɔ̀ càŋ déì téhbeh mé né bú jelá yɔgɔ́, bɔ́ bɔ́ waà, bɔ́ bilí yila nde lè nùà hèllè. Nùà doô die cu péb; beén seèn taré yɔgɔ́ keéh cu dé jomò.» Yeésò yeé tueé gi aá mân, à den cuù ye bɔ́ a: «Dé bɔ̀ cafanê bɔ̀ mé jélá-temé bɔɔ̀n doô, nde cu né ménâ nág.»
45 Então ele vai, e leva consigo outros sete espíritos piores do que ele, e, eles entrando, habitam ali; e o último estado desse homem vem a ser pior do que o primeiro. Assim também há de acontecer a esta geração perversa.
46 Meì Yeésò mé bɔ̀ dìm Yeésò waà, sâ Yeésò née mé bɔ̀ nùàr mân tueé njií den ye. Bɔ̀ meí seèn njebá le yí cie, ye te bɔ́ tueé bú njií.
46 Enquanto ele falava à multidão, eis que sua mãe e seus irmãos estavam fora, desejando falar com ele.
47 Nuaré déì tueé Yeésò ndɔ, ye bú a: «Meí yeè bɔ́ bɔ̀ dìm yeè né wò yí cie njebá ke den, bɔ́ gwaán né wò njií tueê.»
47 Então alguém lhe disse: Eis que tua mãe e teus irmãos estão lá fora desejando falar contigo.
48 Yeésò ye nùà doô a: «Meí mò né neì, bɔ̀ dìm mò né bɔ̀ neì wa?»
48 Mas ele respondeu, e disse ao que lhe falara: Quem é minha mãe? E quem são meus irmãos?
49 Jomo sâ, à me njií bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn mé be, ye nùàrè a: «Meí mò mé bɔ̀ dìm mò né seér bɔ̀ hên bɔ̀.
49 E, ele estendendo a sua mão em direção aos seus discípulos, disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos.
50 Bɔ̀ɔ́ mé né sòn Tele mò ké te vulúu ŋgweé dɔɔ́ŋ, bɔ̀ dìm mò, bɔ̀ tie mò, bɔ̀ meí mò né bɔ́.»
50 Porque, qualquer que fizer a vontade de meu Pai que está no céu, este é meu irmão, e irmã e mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.