João 9
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVT
1 Yeésò yeé baá beré déì kelá, à ŋene njií tácugó déì, à lé mé njéh yuoó naâ lè.
1 Enquanto caminhava, Jesus viu um homem cego de nascença.
2 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ Yeésò yeé ŋene aá ménâ, bɔ́ ye Yeésò a: «Nùà fèh-njèh, hên bɔɔ́ né naàn mé nùà hên yuoô dé seèn lè mé njolo cugó wa? Né mé yìè veên seèn nùà njèh, wa né felè veên tele bɔ̂ meí seèn wa?»
2 Seus discípulos perguntaram: “Rabi, por que este homem nasceu cego? Foi por causa de seus próprios pecados ou dos pecados de seus pais?”.
3 Yeésò ye bɔ́ a: «Mé yìè veên seèn sam, dé bɔ̀ tele bɔ̂ meî sam ndɔ. À cugó né mân, te seé Càŋ ŋené yuo kelà cie teèn.
3 Jesus respondeu: “Nem uma coisa nem outra. Isso aconteceu para que o poder de Deus se manifestasse nele.
4 Keí mé née suútenè hên, kɔ béh bɔɔ́ mboón seé nuaá mé temà naâ mè. Cibí baá ndeê; mɔ waà baá, nuaré déì seé cíbíteèn bɔ́ ndé cú.
4 Devemos cumprir logo as tarefas que nos foram dadas por aquele que me enviou. A noite se aproxima, quando ninguém pode trabalhar.
5 Keí mé mè née ká te wɔ̂ŋ mân, ŋagâ teèn né mè.»
5 Mas, enquanto estou aqui no mundo, eu sou a luz do mundo”.
6 À yeé tueé sɔm aá, à kulu njií dèh doó, à huaán cà mé dèh, à luaré njií tácugó hèllè njolò,
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu no chão, misturou a terra com saliva e aplicou-a nos olhos do cego.
7 ye bú a: «Ndé njolo yí te nòmò Siloê vuaá njií.» Siloê tueé né ye: né yɔ́gɔ́ nòmò. Tácugó doô nde bèh njolo vuaá wellê ndɔ, à cu cuù, sâ à baá njolo ŋené.
7 Em seguida, disse: “Vá lavar-se no tanque de Siloé” (que significa “enviado”). O homem foi, lavou-se e voltou enxergando.
8 Bɔ̀ mbeí seèn bɔ́ bɔ̀ɔ́ mé à lé dua beéh njèh njolò bɔɔ̀n, yeé nde ŋene njií bú ménâ, bɔ́ ye: «Ŋgweéh hên né nuaá mé lé dua den beéh njèh mé tií doô wa?»
8 Seus vizinhos e outros que o conheciam como mendigo começaram a perguntar: “Não é este o homem que costumava ficar sentado pedindo esmolas?”.
9 Bɔ̀ déì ye: né bú; bɔ̀ déì ye: bú sam, felá né bú lòù. Nùà hèllè ye bɔ́ a: «Né ka mè.»
9 Alguns diziam que sim, e outros diziam: “Não, apenas se parece com ele”. O mendigo, porém, insistia: “Sim, sou eu mesmo!”.
10 Bɔ́ ye bú a: «Bɔɔ́ naâ naàn mé njolo yeè komo cu wa?»
10 “Quem curou você?”, perguntaram eles. “O que aconteceu?”
11 Ye bɔ́ a: «Nuaá mé bɔ́ yilá yeé Yeésò doô huaán naâ cà, à luaré njií mè njolò, ye mè a: ndé njolo yí te nòmò Siloê vuaá wellê ma. Mè nde baá-re ndɔ; mè yeé vua gi aá, mè ke, njolo baá ŋené.»
11 Ele respondeu: “O homem chamado Jesus misturou terra com saliva, colocou-a em meus olhos e disse: ‘Vá lavar-se no tanque de Siloé’. Eu fui e me lavei, e agora posso ver!”.
12 Bɔ́ ye bú a: «Nùà sâ né he wa?» Ye bɔ́ a: «Mè kɔ́ ŋgwéh.»
12 “Onde está esse homem?”, perguntaram. “Não sei”, respondeu ele.
13 Bɔ́ weh njií nuaá mé la taré yuoó naâ doô ké toò bɔ̀ Farisiên ndɔ.
13 Então levaram aos fariseus o homem que havia sido cego,
14 Sâ Yeésò lé cà huaán naâ loù sóù, à taré sɔm bú mé njéh.
14 pois foi no sábado que Jesus misturou terra com saliva e o curou.
15 Bɔ́ yeé baá toò bɔ̀ Farisiên, bɔ̀ Farisiên bie ŋgweé nyegé mé sòn bɔɔ̀n ndɔ, ye nùà doô a: «Bɔɔ́ naâ naàn mé wò kwa njolo wa?» À ye bɔ́ a: «À luaré njií naâ mè cà njolò, mè vua sɔm njolo ndɔ; mè yeé ke, mè baá ŋené.»
15 Os fariseus encheram o homem de perguntas sobre o que havia acontecido, e ele respondeu: “Ele colocou terra com saliva em meus olhos e, depois que eu me lavei, passei a enxergar!”.
16 Bɔ̀ Farisiên déì yila baá-re tueé deèn ye: «Nuaá mé bɔɔ́ naâ njií hên dé seèn beè Càŋ yùò ná ŋgwêh, wanɔɔ́ŋ à seèn *cieé sóù jòlò ŋgwéh nɔ.» Bɔ̀ déì ye: «Mɔ sé la né nùà veên, à sé la naâ gèh bɔ̀ fém bú hên bɔɔ́ komo ndɔ wa?» Yeé baá môn, kèrrè die lètenè bɔɔ̀n, bɔ́ kɔb geé fà.
16 Alguns dos fariseus disseram: “Esse homem não é de Deus, pois trabalha no sábado”. Outros disseram: “Mas como um pecador poderia fazer sinais como esse?”. E havia entre eles uma divergência de opiniões.
17 Bɔ́ den cuù ye nuaá mé taré yuoó naâ doô a: «Á wò nɔ, wò ye nuaá mé taré sɔɔ́m naâ nyí doô né neì wa?» Ye bɔ́ a: «À né *sòn-Càŋ.»
17 Os fariseus voltaram a perguntar ao homem que havia sido cego: “O que você diz desse homem que o curou?”. “Ele deve ser profeta”, respondeu o homem.
18 Kàmbér sâ bɔ̀ Jûf kuú taré cu né toò mé saân cúg ndɔ, ye: nuaá mé né njolo ŋené hên nùà cùgò njolò hèllè sam. Yeé yɔgɔ́ baá, bɔ́ yilá bie njií weéh mé tele bɔ̂ meí,
18 Os líderes judeus se recusavam a crer que ele havia sido cego e estava curado, por isso mandaram chamar os pais dele
19 ye bɔ́ a: «Hên né ka ŋuna biì doô wa? Bí ye mé gècên mene, à mé njéh cugó yuoó naâ lè á? Á sâ, kei mé bɔɔ́ naâ kɔɔ́, te njolo seèn ŋene cu mân wa?»
19 e perguntaram: “Ele é seu filho? Ele nasceu cego? Se foi, como pode ver agora?”.
20 Bɔ̀ tele ye bɔ́ a: «Béh kɔ cegé né dé beèh ye hên né ŋuna beèh, à lé tácugó yuoó naâ lè.
20 Os pais responderam: “Sabemos que ele é nosso filho e que nasceu cego,
21 Bɔɔ́ naá-re naàn mé à ŋene njolo wa, béh dé sâ kɔ́ ŋgwéh. Béh nuaá mé bɔɔ́ komó naâ bú njolo kɔ́ ŋgwéh ndɔ. Bí bíé njí ká mé bú, à wulu baá dé njèh tueê mé sòn seèn kèn.»
21 mas não sabemos como pode ver agora nem quem o curou. Ele tem idade suficiente para falar por si mesmo. Perguntem a ele”.
22 Sâ bɔ̀ tele né bɔ̀ Jûf veéh, bɔ́ bɔ́ ménâ tueé né dé cî. Sâ bɔ̀ Jûf wɔŋ kwaá gi aá doó, ye nuaá mé nde né tueé ye Yeésò né *Nùà Cɔ̀ŋ dɔɔ́ŋ, bɔ́ nde né bú ké gwà Càŋ kwɔgɔ́ sɔm keéh ma.
22 Seus pais disseram isso por medo dos líderes judeus, pois estes haviam anunciado que, se alguém dissesse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Bɔ̀ tele veéh naâ cí, te bɔ́ nde ye tueé ye bɔ́ a, bíé njí ká mé bú, à wulu baá dé njèh mé sòn seèn tueê.
23 Por isso disseram: “Ele tem idade suficiente. Perguntem a ele”.
24 Yeé baá ménâ, bɔ̀ Farisiên yilá cu tácugó doô, bɔ́ ye bú a: «Dùlà Càŋ, túé lòm dé gècên. Béh né dé beèh kɔɔ́ ye nùà hên né nùà veên.»
24 Então, pela segunda vez, chamaram o homem que havia sido cego e lhe disseram: “Deus é quem deve receber glória por aquilo que aconteceu, pois sabemos que esse Jesus é pecador”.
25 Nùà doô ye bɔ́ a: «À né-re nùà veên wa, à nùà veên sam wa, mè dé sâ kɔ́ ŋgwéh. Mè kɔ cegé né njèh cén, ye: mè lé naâ mé njolo cugó, kènê njolo mò baá njèh ŋené.»
25 “Não sei se ele é pecador”, respondeu o homem. “Mas uma coisa sei: eu era cego e agora vejo!”
26 Bɔ́ den cuù ye bú a: «À bɔɔ́ naâ naàn mé à komo lɔgɔ́ wò njolo wa?»
26 “Mas o que ele fez?”, perguntaram. “Como ele o curou?”
27 Ye bɔ́ a: «Mè naá giì bí tueé, bí temé teèn kwá njí ŋgwéh lòù. Bí ye mè a, túé cú naàn, te bí ŋgweé ye wa? Merré déì bí gwaán né bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn ŋaâ ndɔ?»
27 “Eu já lhes disse!”, exclamou o homem. “Vocês não ouviram? Por que querem ouvir outra vez? Por acaso também querem se tornar discípulos dele?”
28 Bɔ́ yeé nde ŋgweé njií dé sâ mân, bɔ́ kem sue bú yoòr mé séb, bɔ́ ye bú a: «Wò né ka mbɔ̀ŋ seèn kɔɔ́, béh sam; béh né dé beèh bɔ̀ mbɔ̀ŋ Músì.
28 Então eles o insultaram e disseram: “Você é discípulo dele, mas nós somos discípulos de Moisés!
29 Béh né kɔɔ́ ye Càŋ lé njèh tueé kwaá giì naâ sònò Músì. Dé nùà bú sâ, à yuoô-re he wa, béh kɔ́ ŋgwéh.»
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas nem sabemos de onde vem esse homem”.
30 Nùà doô den cuù ye bɔ́ a: «Hên baá-re njèh kèkènè sâ: nùàr né gi mè njolo mân komo lɔgɔ́, bí bèh yuoô seèn kɔ́ ŋgwéh mà!
30 “Que coisa mais estranha!”, respondeu o homem. “Ele curou meus olhos e vocês não sabem de onde ele vem?
31 Béh né gi kɔɔ́ ye, Càŋ beéh sòn bɔ̀ vevenê bɔ̀ ŋgwé bèh, à ŋgweé cegé né sòn bɔ̀ɔ́ mé né bú veéh, mé né sòn seèn ŋgweé ndɔ.
31 Sabemos que Deus não atende pecadores, mas está pronto a ouvir aqueles que o adoram e fazem a sua vontade.
32 Ndɔ́g, bɔ́ née beré déì ŋgwé sɔ̀m ŋgwéeh ye, ye nuaré déì lé yuoó naâ lè mé njolo cugó, bɔ́ lɔ taré bú ndɔ.
32 Desde o princípio do mundo, ninguém foi capaz de abrir os olhos de um cego de nascença.
33 Mɔ nùà hên sé la beè Càŋ yùò ná ŋgwêh, à sé la njeré déì mân bɔ́ kòmò ná ŋgwêh.»
33 Se esse homem não fosse de Deus, não teria conseguido fazê-lo.”
34 Bɔ́ deén baá-re kènê ye bú a: «Nuaá mé jelág yuoó naâ lè léláŋ veên faá wò sam, wò sòn toò beèh weêh he wa?» Bɔ́ kwɔgɔ sɔm keéh bú te gwà Càŋe ndɔ.
34 “Você nasceu inteiramente pecador!”, disseram eles. “E quer ensinar a nós?” Então o expulsaram da sinagoga.
35 Jomo sâ Yeésò nde fɔɔ́n kwa bú ndɔ, sâ à lé ŋgweé naâ ye bɔ́ lé naâ bú cie kwɔgɔ́ kwaá. À yeé ŋene aá bú, ye bú a: «Wò né temé yoòr *Huaán Nùàr kwaá njií wa?»
35 Quando Jesus soube do que havia acontecido, procurou o homem e lhe disse: “Você crê no Filho do Homem?”.
36 Nùà hèllè ye bú a: «Huaán Nùàr sâ né neì wa, dé koô, te mè kwaá njií temé yoòr seèn?»
36 “Quem é ele, senhor?”, perguntou o homem. “Eu quero crer nele.”
37 Yeésò ye bú a: «Wò né bú ŋené, à mé wò hên tueé njií den né kɔɔ́.»
37 Jesus respondeu: “Você o viu, e ele está falando com você!”.
38 Nùà doô ye bú à: «Mè kwaá njií aá temé yoòr seèn, Fehtoò mò!» À cemmé nde toò Yeésò ndɔ.
38 “Sim, Senhor, eu creio!”, declarou o homem. E adorou a Jesus.
39 Te Yeésò deén baá-re, ye bɔ̀ nùàr a: «Mè ká te wɔ́ŋe ndeè né, te ju die: te bɔ̀ cùgò njolo bɔ̀ ŋene njolo, te bɔ̀ɔ́ mé né njolo ŋené cugó seér cu lòù.»
39 Então Jesus disse: “Eu vim a este mundo para julgar, para dar visão aos cegos e para fazer que os que veem se tornem cegos”.
40 Sâ bɔ́ bɔ̀ Farisiên déì né kɔɔ́. Bɔ́ yeé ŋgweé aá môn, bɔ́ ye bú a: «Mé béh mene, béh né bɔ̀ tácugó ndɔ wa?»
40 Alguns fariseus que estavam por perto o ouviram e perguntaram: “Você está dizendo que nós somos cegos?”.
41 À ye bɔ́ a: «Mɔ bí sé né bɔ̀ tácugó, bí sé la mé ju felè ná cû. Á, bí biì ye, bí né ŋené; sâ ju né felè biì cu dɔɔ́ŋ teèn.»
41 “Se vocês fossem cegos, não seriam culpados”, respondeu Jesus. “Mas a culpa de vocês permanece, pois afirmam que podem ver.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.