João 1
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NVT
1 Càŋ lɔ ndeè wɔ́ŋ si, sâ Ŋgòr baá gi teèn; Ŋgòr bɔ̂ Càŋ lɔ naâ kɔɔ́, Ŋgòr lɔ naâ Càŋ nùà njèh.
1 No princípio, aquele que é a Palavra já existia. A Palavra estava com Deus, e a Palavra era Deus.
2 Sâ tueé né ye Càŋ bɔ̂ Ŋgòr lɔ naâ ké bèh duɔɔ̂m kɔɔ́.
2 Ele existia no princípio com Deus.
3 Càŋ lɔ njèh dɔɔ́ŋ si giì naâ mé Ŋgòr; njií mé lɔ dieé naâ mbaá, mé Ŋgòr kɔɔ́ sì ŋgwéh, lɔ teèn ná ŋgwêh.
3 Por meio dele Deus criou todas as coisas, e sem ele nada foi criado.
4 Te njolo Ŋgòr lɔ naâ yɔ̀ŋ. Ŋagâ lètenè bɔ̀ nùàr lɔ naâ yɔ̀ŋ sâ.
4 Aquele que é a Palavra possuía a vida, e sua vida trouxe luz a todos.
5 Ŋagâ doô né te cibi baá den, mé njéh mene cibi bú nyímé kòmò ŋgwéh.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão nunca conseguiu apagá-la.
6 Yeé baá ménâ, Càŋ tema njiî sòn seèn déì ká teèn, yilí seèn lé naâ Jâŋ,
6 Deus enviou um homem chamado João
7 te à ndeè bɔ̀ nùàr Ŋagâ sâ se, bɔ́ kwaá njií ye temé teèn.
7 para falar a respeito da luz, a fim de que, por meio de seu testemunho, todos cressem.
8 À lé Ŋagâ sâ kɔɔ́ ná ŋgwêh, à lé tueé ŋagá loóm naâ felè seèn lòù.
8 Ele não era a luz, mas veio para falar da luz.
9 Ŋgòr sâ lɔ naâ jéjég Ŋagâ kɔɔ́, à lé ká te wɔ́ŋe ndeè naâ felè bɔ̀ nùàr dɔɔ́ŋ baá ŋagá.
9 Aquele que é a verdadeira luz, que ilumina a todos, estava chegando ao mundo.
10 À lé naâ ká lè wɔ́ŋe; Càŋ lɔ wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ si giì naâ mé bú. Mé njéh mene wɔ́ŋ bú ŋéné kɔ́ ŋgwéh.
10 Veio ao mundo que ele criou, mas o mundo não o reconheceu.
11 À waà mene ká te tàbè seèn yoòr bɔ̀ dé seèn, mé njéh mene bɔ̀ dé seèn hèllè berɔ́ŋ seér cu bú lòù.
11 Veio a seu próprio povo, e eles o rejeitaram.
12 Bɔ̀ cécéné bɔ̀ lé bú gwaán cegé naâ kɔɔ́, bɔ́ kwaá njií temé yoòr seèn. À lé naâ bɔ̀ sâ bɔ̀ terreb haá, te bɔ́ ŋa dé bɔɔ̀n bɔ̀ ŋunà Càŋ.
12 Mas, a todos que creram nele e o aceitaram, ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Bɔ́ bɔ̀ ŋunà Càŋ faá huaán mé bɔ̀ nùàr ŋaár yeé lòù sam. Dé bɔɔ̀n, Càŋ nùà njèh haá né bɔ́ yɔ̀ŋ kɔɔ́, dèn ŋgwéh bɔ̀ nùàr.
13 Estes não nasceram segundo a ordem natural, nem como resultado da paixão ou da vontade humana, mas nasceram de Deus.
14 Ŋgòr doô lé naâ nùàr ŋaá, à den ká lètenè beèh léláŋ húɔ́m-temê mé léláŋ gècên ndɔ. Béh lé naá giì *sùsùm seèn ŋené; né sùsùm mé gɔndɔŋ Ŋunà Càŋ lé kwaá naâ beè Tele seèn.
14 Assim, a Palavra se tornou ser humano, carne e osso, e habitou entre nós. Ele era cheio de graça e verdade. E vimos sua glória, a glória do Filho único do Pai.
15 Jâŋ yeé ŋene aá bú ménâ, à tueé njií bèsɔ́nè, ye bɔ̀ nùàr a: «Hên baá nuaá mé mè lé naâ bí tueé sâ! Mè lé ye bí a: nuaré déì baá jomo mò ndeê, kela né bú mé mè, toò jɔ̀gɔ̀ lɔ naâ bú mé mè ndɔ.»
15 João deu testemunho dele quando disse em alta voz: “Este é aquele a quem eu me referia quando disse: ‘Alguém virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’”.
16 Béh né gi mé gà te ŋgúlú seène, à béh kulu njií den né te mbeî mbaá.
16 De sua plenitude todos nós recebemos graça sobre graça.
17 Dé *sóù, Càŋ lé béh sóú taga keéh naâ sònò Músì. Yeésò *Kristò yeé waà baá, béh nde ye mé fùgò beè seèn kuú, béh ŋgweé ye gècên sònò seèn ndɔ;
17 Pois a lei foi dada por meio de Moisés, mas a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 wanɔɔ́ŋ nuaá mé lé naâ Càŋ njolò ŋené sam, gi cegé né gɔndɔŋ Ŋuna seèn. À kèkènè Càŋ ŋené sɔm keéh né kɔɔ́. Càŋ né bú; ké kwarè Teleè den yeé bú.
18 Ninguém jamais viu a Deus, mas o Filho único, que mantém comunhão íntima com o Pai, o revelou.
19 Hên né njií mé Jâŋ lé tueé naâ toò bɔ̀ kokoô bɔ̀. Cieé déì bɔ̀ *Jûf dé ké Jerusalem tema njií bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè mé bɔ̀ *Levî bɔ̀ ké yoòr seèn, te bɔ́ nde bie ke ye bú a: «Né wò neì wa?»
19 Este foi o testemunho de João quando os líderes judeus enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para lhe perguntar: “Quem é você?”.
20 Jâŋ càm ŋgwéh ndɔ, à tueé njií bɔ́ bèsɔ́nè ye bɔ́ a: «Mè *Nùà Cɔ̀ŋ sam.»
20 Ele respondeu com toda franqueza: “Eu não sou o Cristo”.
21 Bɔ́ ye bú a: «Á sâ, wò né neì wa? Wò né *Elî wa?» Jâŋ ye bɔ́ a: «Mè bú sam ndɔ.» Bɔ́ ye bú a: «Wò né *sòn-Càŋ mé béh né kela den doô wa?» Jâŋ ye bɔ́ a: «Sam.»
21 “Então quem é você?”, perguntaram eles. “É Elias?” “Não”, respondeu ele. “É o Profeta por quem temos esperado?” “Não.”
22 «Á sâ, wò né neì, te béh nde bɔ̀ɔ́ mé temà naâ béh tueé, wanɔɔ́ŋ wò ye naàn?»
22 “Afinal, quem é você? Precisamos de uma resposta para aqueles que nos enviaram. O que você tem a dizer de si mesmo?”
23 Jâŋ ye bɔ́ a: «Mè né hueh nuaá mé né ké ya dueè ŋgulí den, ye: Bí tɔ́ dìlì nyégé ceér Nùà Dueè tɔɔ̀, bí tɔ́ dìlì nyégé bagasé! Esáyà sòn-Càŋ lé naâ mân tueé ndɔ.»
23 João respondeu com as palavras do profeta Isaías: “Eu sou uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor!’”.
24 Sâ lètenè bɔ̀ɔ́ mé lé ndeè naâ ké yoòr Jâŋ doô bɔ̀ *Farisiên lé naâ teèn ndɔ,
24 Então os fariseus que tinham sido enviados
25 bɔ́ ye Jâŋ a: «Á, mɔ wò Nùà Cɔ̀ŋ sam, wò Elî sam, wò sòn-Càŋ sam ndɔ, sâ wò bɔ̀ nùàr nòmò Càŋ kou né dé keì wa?»
25 lhe perguntaram: “Se você não é o Cristo, nem Elias, nem o Profeta, que direito tem de batizar?”.
26 Jâŋ ye bɔ́ a: «Mè bɔ́ dé mò kou lom né léláŋ nòmò. Nuaré déì né lètenè biì teèn, bí bú kɔ́ ŋgwéh,
26 João lhes disse: “Eu batizo com água, mas em seu meio há alguém que vocês não reconhecem.
27 à baá jomo mò ndeê. Mè tueé bí, né mene yuií débágâ seèn, mè wúlú ŋgwéh nuaá mé nde né yuií débágâ seèn se.»
27 Embora ele venha depois de mim, não sou digno de desamarrar as correias de sua sandália”.
28 Bɔ̀ njií hên dɔɔ́ŋ lé bɔɔ́ deén naâ ké Betanî, sòn nòmò Jurdên kèb yágà, bèh mé Jâŋ lé kou deén naâ bɔ̀ nùàr teèn doô.
28 Esse encontro aconteceu em Betânia, um povoado a leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Cieé ŋaga Jâŋ yeé ke, Yeésò baá ká yoòr seèn ndeê, à deên ndɔ ye: «Kè Mbieè Sèmè mé yuoó naâ beè Càŋ hên nɔ, à ndeè veên bɔ̀ nùàr ká lè *wɔ́ŋe ŋaá weh.
29 No dia seguinte, João viu Jesus caminhando em sua direção e disse: “Vejam! É o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Hên baá nuaá mé mè lé naâ bí tueé sâ, mè lé ye bí a: nuaré déì baá jomo mò ndeê, kela né bú mé mè, toò jɔ̀gɔ̀ lɔ naâ bú mé mè ndɔ.
30 Era a ele que eu me referia quando disse: ‘Um homem virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’.
31 Mè lé kèkènè nùà sâ kɔ́ ná ŋgwêh; mé njéh mene mè jéjég ndeè naâ bú mé dàm bɔ̀ *Iserálà bɔ̀ feh keéh; mè bɔ̀ nùàr nòmò hên kou den né dé cî.»
31 Eu não o conhecia, mas vim batizando com água para que ele fosse revelado a Israel”.
32 — ausente —
32 Então João deu o seguinte testemunho: “Vi o Espírito Santo descer do céu na forma de uma pomba e permanecer sobre ele.
33 — ausente —
33 Eu não sabia quem ele era, mas, quando Deus me enviou para batizar com água, disse-me: ‘Aquele sobre o qual você vir o Espírito descer e permanecer, esse é o que batizará com o Espírito Santo’.
34 Mè yeé ŋene aá bú ménâ, mè tueé njií bèsɔ́nè, ye bɔ̀ nùàr a: hên né Ŋunà Càŋ.»
34 Eu vi isso acontecer e, portanto, dou testemunho de que ele é o Filho de Deus”.
35 Cieé ŋaga cu, Jâŋ wa cu ké teèn, à né mé bɔ̀ mbɔ̀ŋ fà jomo njebá den.
35 No dia seguinte, João estava novamente com dois de seus discípulos.
36 À yeé ke, Yeésò baá kelá sa, ye: «Kè *Mbieè Sèmè mé yuoó naâ beè Càŋ sâ nɔ!»
36 Quando viu Jesus passar, olhou para ele e declarou: “Vejam! É o Cordeiro de Deus!”.
37 Bɔ̀ mbɔ̀ŋ mé lé naâ jomo seèn doô yeé ŋgweé aá môn, bɔ́ yuo bele gi Yeésò fà dɔɔ́ŋ.
37 Ao ouvirem isso, os dois discípulos de João seguiram Jesus.
38 Yeésò bele seér ndɔ, à ŋene njií bɔ́ jomo seèn, ye bɔ́ a: «Bí fɔɔ́n yeé kei wa?» Bɔ́ ye bú a: «Wò den yeé he wa, Rábì?» (Rábì tueé né ye: Njí fèh-njèh.)
38 Jesus olhou em volta e viu que o seguiam. “O que vocês querem?”, perguntou. Eles responderam: “Rabi (que significa ‘Mestre’), onde o senhor está hospedado?”.
39 Ye bɔ́ a: «Bí ndê, bí nde né ŋené.» Bɔ́ fɔɔ́n gò ndɔ, sâ baá njèh lou lɔ̀ŋ nèà liyilì mân, bɔ́ wa, bɔ́ ŋene bèh sâ, bɔ́ bɔ́ sɔɔ́ weéh baá-re ké doó sâ.
39 “Venham e vejam”, disse ele. Eram cerca de quatro horas da tarde quando o acompanharam até o lugar onde Jesus estava hospedado, e passaram o resto do dia com ele.
40 Bɔ̀ fà bɔ̀ mé lé ŋgweé naâ ŋgòr sònò Jâŋ, mé bɔ́ yuo bele Yeésò doô, cén déì lé naâ Andrê dìm Simɔ̂ŋ Piêr.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois que ouviram o que João tinha dito e seguiram Jesus.
41 Bɔ́ yeé yuo baá ké sâ, Andrê nde kwa lɔgɔ̂ bei seèn Simɔ̂ŋ, ye bú a: «Béh kwa baá *Nùà Cɔ̀ŋ.» (Sâ tueé né ye *Kristò).
41 André foi procurar seu irmão, Simão, e lhe disse: “Encontramos o Messias (isto é, o Cristo)”.
42 À weh njií bú ké yoòr Yeésò. Yeésò yeé ŋene aá bú, ye bú a: «Wò né Simɔ̂ŋ, ŋunà Jâŋ; wò nde cu né yilí Séfà ŋguú.» Yilí sâ tueé né ye: Taá.
42 Então André levou Simão para conhecer Jesus. Olhando para ele, Jesus disse: “Você é Simão, filho de João, mas será chamado Cefas (isto é, Pedro)”.
43 Cieé yeé ŋaga cu aá, Yeésò kaga gò te tàbè Galilê. Bɔ̂ Filîp kwaré. Yeésò ye bú a: «Bèlè mè.»
43 No dia seguinte, Jesus decidiu ir à Galileia. Encontrou Filipe e lhe disse: “Siga-me”.
44 Filîp lé naâ nùà Becaida, bɔ́ bɔ̀ Andrê mé Piêr né mé lɔɔ́ cên.
44 Filipe era de Betsaida, cidade natal de André e Pedro.
45 Jomo sâ Filîp bɔ̂ Natanaêl nde kwaré ndɔ, Filîp ye bú a: «Nuaá mé Músì bɔ́ bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ lé naâ felè seèn te mvù Càŋe nyagá kwaá doô, béh ŋene aá bú. Né Yeésò ŋunà Josêf, nùà Najarêt.»
45 Filipe foi procurar Natanael e lhe disse: “Encontramos aquele sobre quem Moisés, na lei, e os profetas escreveram! Seu nome é Jesus de Nazaré, filho de José”.
46 Natanaêl deên ndɔ, ye bú a: «Wò ye njèh bagaà déì ndeè né ké Najarêt yuoô wa?» Filîp ye bú a: «Ndê, kè kú yeè!»
46 “Nazaré!”, exclamou Natanael. “Pode vir alguma coisa boa de Nazaré?” “Venha e veja você mesmo”, respondeu Filipe.
47 Yeésò yeé ke, Natanaêl baá ká yoòr seèn ndeê, à tueé weh njeré déì felè seèn teèn ye: «Hên baá ye nùà *Iserálà dé gècên sâ, à dé seèn mé nyeén yoòr sam.»
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse: “Aí está um verdadeiro filho de Israel, um homem totalmente íntegro”.
48 Natanaêl ye bú a: «Wò mè ŋene kɔɔ̀ naâ mé ŋgei wa?» Yeésò ye bú a: «Mè la naâ wò ké ka toû ŋené njií, te Filîp nde ye wò yilá.»
48 “Como o senhor sabe a meu respeito?”, perguntou Natanael. Jesus respondeu: “Vi você sob a figueira antes que Filipe o chamasse”.
49 Yeé baá ménâ, Natanaêl ye bú a: «Njí fèh-njèh, wò né Ŋunà Càŋ, Nùà Dueè bɔ̀ Iserálà bɔ̀ né wò!»
49 Então Natanael exclamou: “Rabi, o senhor é o Filho de Deus, o Rei de Israel!”.
50 Yeésò ye bú a: «Mè yeé baá wò tueé ye wò a: mè naâ wò ké ka toû ŋené njií, wò gwaán né dé cî wa? Wò nde cu né bɔ̀ njèh dé bebagaà mân ŋené yɔgɔ́ keéh.»
50 Jesus lhe perguntou: “Você crê nisso porque eu disse que o vi sob a figueira? Você verá coisas maiores que essa”.
51 À den cuù ye: «Mè né tueé ye bí a, vulú nde né gulu lɔgɔ́, bí ŋene bɔ̀ cìlì Càŋ, bɔ́ né ké ter ŋaá, bɔ́ né ká doó felè *Huaán Nùàr suagâ.»
51 E acrescentou: “Eu lhes digo a verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o Filho do Homem”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.