João 18

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Yeésò yeé tueé gi aá mân, à weh bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn ndɔ, bɔ́ bɔ́ sela yuo kela nòmò Kiderɔ̂ŋ kèb yágà. Sâ yí jomo nòmò sâ lé naâ ŋueèh sɔgɔ̀ déì. Yeésò bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn lé yila ndeè naâ teèn.
1 Tendo Jesus dito isto, saiu com seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim, e com eles ali entrou.
2 Sâ Júdàs sàrnyé né gi bèh sâ kɔɔ́ ndɔ. Lòù sam, Yeésò bɔ́ bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn lé naá beéh teèn bilí ndeé.
2 Ora, Judas, que o traía, também conhecia aquele lugar, porque muitas vezes Jesus se reunira ali com os discípulos.
3 Loù sâ Júdàs kem sie bɔ̀ŋ bɔ̀ sɔ́jì beè; bɔ́ bɔ́ nde yí teèn. Bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô bɔ́ bɔ̀ *Farisiên sɔm haá cu bú bɔ̀ sɔ́jì dé bɔɔ̀n ndɔ, bɔ́ bɔ́ kem nde ké teèn mé gwaga beè-beè, bɔ́ né mé we beè-beè ndɔ.
3 Tendo, pois, Judas tomado a corte e uns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou ali com lanternas archotes e armas.
4 Sâ Yeésò kɔ gi aá njií mé nde né felè seèn kelá ndɔ. À yeé ŋene aá ménâ, à gɔ ŋa yuo kelà ká toò bɔɔ̀n juar ndɔ, ye bɔ́ a: «Bí fɔɔ́n yeé neì wa?»
4 Sabendo, pois, Jesus tudo o que lhe havia de suceder, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 Bɔ́ ye bú a: «Béh fɔɔ́n né Yeésò nùà Najarêt.» Ye bɔ́ a: «Mè hên.» Sâ bɔ́ bɔ̀ Júdàs sàrnyé né gi doó sâ dɔɔ́ŋ njebá den.
5 Responderam-lhe: A Jesus, o nazareno. Disse-lhes Jesus: Sou eu. E Judas, que o traía, também estava com eles.
6 Te Yeésò yeé nde tueé njií ye bɔ́ a, nyí hên mân, bɔ́ kem cu cu gè jomo mágu mágu, bɔ́ né doó jɔgɔ́ dielé ndeé.
6 Quando Jesus lhes disse: Sou eu, recuaram, e caíram por terra.
7 À den cuù, ye bɔ́ a: «Bí ye bí fɔɔ́n yeé neì á?» Bɔ́ ye bú a: «Béh fɔɔ́n né Yeésò nùà Najarêt.»
7 Tornou-lhes então a perguntar: A quem buscais? e responderam: A Jesus, o nazareno.
8 Ye bɔ́ a: «Ŋgweéh mè ye bí a, mè hên wa? Mɔ hên bí fɔɔ́n den né mè, sâ bí kwá lɔ́ bɔ̀ hên bɔ̀ cu cu dé bɔɔ̀n lɔ.»
8 Replicou-lhes Jesus: Já vos disse que sou eu; se, pois, é a mim que buscais, deixai ir estes;
9 Kɔ seèn bɔɔ́ ka mân jéjég, te yuo ye faá à la tueé naâ ye Tele seèn a: bɔ̀ nuaá mé à lé haá kwaá giì naâ beè nyî dɔɔ́ŋ, nyí cén déì teèn lèr lɔ́ ŋgwéh ma.
9 para que se cumprisse a palavra que dissera: Dos que me tens dado, nenhum deles perdi.
10 Sâ Simɔ̂ŋ Piêr naâ mé bòù beè, à sua sɔɔ̂m ndɔ, à mvur tena si njií nuaré déì tie gaâ doó. Lé naâ nùà seê ŋgàŋ sèmè dé koô. Yilí nùà hèllè lé naâ Malkùs.
10 Então Simão Pedro, que tinha uma espada, desembainhou-a e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. O nome do servo era Malco.
11 Yeésò yeé ŋene aá môn, à yiín Piêr, ye bú a: «Yí njí cú bòù yeè lè kórè nɔɔ́ŋ. Wò né munó ye ŋgàb gèr mé Tele mò haá né mè doô, mè bú wèh ŋúé ndé ŋgwéh wa?»
11 Disse, pois, Jesus a Pedro: Mete a tua espada na bainha; não hei de beber o cálice que o Pai me deu?
12 Bɔ̀ bɔ̀ŋ sɔ́jì bɔ́ bɔ̀ kwaá-taâb bɔɔ̀n mé bɔ̀ sɔ́jì dé bɔ̀ Jûf dɔɔ́ŋ kem sue gi Yeésò yoòr, bɔ́ sie kaga bú ndɔ.
12 Então a escolta, e o comandante, e os guardas dos judeus prenderam a Jesus, e o maniataram.
13 Bɔ́ jɔ̀gɔ̀ bú weh njií lɔgɔ̂ ké lɔ Hánà. Né gùnà Kayîf mé né *ŋgàŋ sèmè dé koô te nyèmà bú sâ kɔɔ́.
13 E conduziram-no primeiramente a Anás; pois era sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Sâ Kayîf lé feéh naâ bɔ̀ Jûf kɔɔ́, ye bɔ́ a: «Huɔm kela né dé mé nùà cén kuú seér te sòn bɔ̀ mbeî dɔɔ́ŋ kɔɔ́.»
14 Ora, Caifás era quem aconselhara aos judeus que convinha morrer um homem pelo povo.
15 Simɔ̂ŋ Piêr bɔ̂ mbɔ̀ŋ cén déì yuo bele Yeésò ndɔ. Mbɔ̀ŋ dé sâ, ŋgàŋ Càŋ dé koô lé naâ bú dé seèn kɔɔ́ nyegé; yeé baá ménâ, à wa dé seèn ké teèn, à yila bele Yeésò ké lè bɔ̀gɔ̀ ŋgàŋ sèmè sâ.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam a Jesus. Este discípulo era conhecido do sumo sacerdote, e entrou com Jesus no pátio do sumo sacerdote,
16 Piêr njebá le dé seèn ké tùtúlù bɔ̀gɔ̀. Te mbɔ̀ŋ dé mé ŋgàŋ sèmè dé koô né bú kɔɔ́ doô yeé cu cuù, tueé nyegé baá ma mé njebá tena né te hin doô, à yií keéh ye Piêr.
16 enquanto Pedro ficava da parte de fora, à porta. Saiu, então, o outro discípulo que era conhecido do sumo sacerdote, falou à porteira, e levou Pedro para dentro.
17 Ma mé njebá tena né te hin hèllè deên ndɔ, ye Piêr a: «Wò hên, wò mbɔ̀ŋ nùà hên sam wa?» Piêr ye bú a: «Ndɔ́g, mè sam!»
17 Então a porteira perguntou a Pedro: Não és tu também um dos discípulos deste homem? Respondeu ele: Não sou.
18 Sâ dùlù baá dɔlé ndɔ, bɔ̀ seé bɔ̀ bɔ́ bɔ̀ sɔ́jì la naâ we cie fuú kwaá, bɔ́ né njebá ŋuagá den. Piêr yeé ŋene aá ménâ, à njebá nde kwarè bɔɔ̀n we ŋuagá ndɔ.
18 Ora, estavam ali os servos e os guardas, que tinham acendido um braseiro e se aquentavam, porque fazia frio; e também Pedro estava ali em pé no meio deles, aquentando-se.
19 Yeé baá mân, ŋgàŋ sèmè dé koô duɔɔ́m Yeésò bɔ̀ njèh felè bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn bieê, à né bú felè bɔ̀ njèh feèh seèn bieé ndɔ.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Yeésò ye bú a: «Mè bɔ̀ nùàr njèh dɔɔ́ŋ tueé njií yeé ké ter; mè feh den yeé te *gwà sóù, bɔ̀ déì te *gwà Càŋ koô; bɔ̀ Jûf né yeé teèn bilí ndeé; mè njeré déì lòù túé lèr bèh.
20 Respondeu-lhe Jesus: Eu tenho falado abertamente ao mundo; eu sempre ensinei nas sinagogas e no templo, onde todos os judeus se congregam, e nada falei em oculto.
21 Wò mè ménâ bie né dé keì wa? Bíé njí mé bɔ̀ɔ́ mé lé naá giì ŋgweé, bɔ́ nde né wò tueé, bɔ́ né gi kɔɔ́.»
21 Por que me perguntas a mim? pergunta aos que me ouviram o que é que lhes falei; eis que eles sabem o que eu disse.
22 Yeésò yeé baá mé bú mân tueé njií, sɔ́jì déì naâ kwarè seèn, bɔ bú, ye bú a: «Wò mé ŋgàŋ sèmè dé koô mân tueé den né dé keì wa?»
22 E, havendo ele dito isso, um dos guardas que ali estavam deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote?
23 Yeésò deên ndɔ, ye bú a: «Mɔ mè tueé né ve, fèh kéh mè bèh veên mò sâ. Á, mɔ mè tueé yií né teèn, wò mè bɔ né dé keì wa?»
23 Respondeu-lhe Jesus: Se falei mal, dá testemunho do mal; mas, se bem, por que me feres?
24 Jomo sâ *Hánà ye bɔ́ há njí bú mé Kayîf ndɔ. Bɔ́ weh njií baá-re bú ké toò Kayîf, ŋgàŋ sèmè dé koô, sâ à née te yuiî ye.
24 Então Anás o enviou, maniatado, a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Sâ Simɔ̂ŋ Piêr née ka dé seèn cu sâ we ŋuagá den ye. Bɔ́ bie njií ye bú a: «Wò hên, wò mbɔ̀ŋ nùà hên sam á?» Piêr cam cu, ye bɔ́ a: «Ndɔ́g, mè mbɔ̀ŋ seèn sam.»
25 E Simão Pedro ainda estava ali, aquentando-se. Perguntaram-lhe, pois: Não és também tu um dos seus discípulos? Ele negou, e disse: Não sou.
26 Sâ nùà seê *ŋgàŋ sèmè dé koô cén déì né doó sâ, à né nùàr nuaá mé Piêr la kɔ tené sɔɔ̂m naâ bú tie doô; à ye Piêr a: «Ŋgweéh mè la ké ŋueh ŋenè naâ bí bú wa?»
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro cortara a orelha, disse: Não te vi eu no jardim com ele?
27 Mé njéh mene, Piêr cam cu. À yeé baá ménâ cam, kwaá cên tuaga lɔ bú teèn ndɔ.
27 Pedro negou outra vez, e imediatamente o galo cantou.
28 Cieé yeé ŋaga baá, bɔ́ weh Yeésò ké toò Kayîf, bɔ́ njií bú ké lɔ ŋgɔ́mnà Pilátò. Wa ké teèn, bɔ̀ Jûf dé bɔɔ̀n ké lè bɔ̀gɔ̀ yílá ŋgwéh, ye te sóú bɔɔ̀n bɔ́ lóró cú, bɔ́ yieé kwa yáb *Páskà.
28 Depois conduziram Jesus da presença de Caifás para o pretório; era de manhã cedo; e eles não entraram no pretório, para não se contaminarem, mas poderem comer a páscoa.
29 Pilátò lé ŋenè naâ cí, te à yuo kela ye ké cie yoòr bɔɔ̀n, ye bɔ́ a: «Bí nùà hên sie né mé ŋgei wa?»
29 Então Pilatos saiu a ter com eles, e perguntou: Que acusação trazeis contra este homem?
30 Bɔ́ ye bú a: «Mɔ sé la nùà veên ná ŋgwêh, béh sé bú ká toò yeè sìè njí ná ŋgwêh.»
30 Responderam-lhe: Se ele não fosse malfeitor, não to entregaríamos.
31 Pilátò ye bɔ́ a: «Sâ mɔ né mân, bí wèh yùò mé bú weèh, bí nde tena ju felè seèn mé feh biì faá *sóú biì tueé yeé sâ.» Bɔ̀ Jûf ye bú a: «Ndɔ́g, béh dé beèh mé terreb nùàr wulâ sam.»
31 Disse-lhes, então, Pilatos: Tomai-o vós, e julgai-o segundo a vossa lei. Disseram-lhe os judeus: A nós não nos é lícito tirar a vida a ninguém.
32 Hên dɔɔ́ŋ bɔɔ́ gi né, te yuo faá Yeésò lé tueé naâ nɔ; sâ gèh cio mé à nde né kuú, à lé naá giì jɔ̀gɔ̀ tueé kwaá.
32 Isso foi para que se cumprisse a palavra que dissera Jesus, significando de que morte havia de morrer.
33 Yeé baá mân, Pilátò yila nde cu gè jomo ndɔ, à yilá njiî Yeésò, ye bú a: «Mgbè bɔ̀ Jûf né wò wa?»
33 Pilatos, pois, tornou a entrar no pretório, chamou a Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 Yeésò ye bú a: «Wò mân munó né kɔɔ́, wa bɔ́ tueé né wò lòù wa?»
34 Respondeu Jesus: Dizes isso de ti mesmo, ou foram outros que to disseram de mim?
35 Pilátò ye bú a: «Wò ŋene mè né nùà Jûf wa? Bɔ̀ɔ́ mé bí bɔ́ né mé tàbè cên, mé bɔ̀ ŋgàŋ sèmè dé kokoô teèn mene la sie waà naâ mé wò kɔɔ́. Wò bɔɔ́ naâ kei wa?»
35 Replicou Pilatos: Porventura sou eu judeu? O teu povo e os principais sacerdotes entregaram-te a mim; que fizeste?
36 Yeésò ye bú a: «Bèh Mgbè ceèr mò dé ká te wɔ́ŋe sam. Mɔ bɔ̀gɔ̀ Mgbè mò sé la né dé ká lè wɔ́ŋe, bɔ̀ seé bɔ̀ mò sé naâ taáb lieé, te mè beè bɔ̀ Jûf yílá cú. Mè tueé wò: bèh Mgbè ceèr mò dé ká te wɔ́ŋe sam.»
36 Respondeu Jesus: O meu reino não é deste mundo; se o meu reino fosse deste mundo, pelejariam os meus servos, para que eu não fosse entregue aos judeus; entretanto o meu reino não é daqui.
37 Pilátò ye bú a: «Á sâ, wò né mgbè mà?» Ye Pilátò a: «Wò tueé né tueè, mè né Mgbè. Mè lé ká te wɔ́ŋe ndeè naâ ceér gècên tueé ŋagá. Bɔ́ lé mè ŋaár naâ dé cî. Nuaá mé né nùà gècên dɔɔ́ŋ né gi dé seèn sòn mò ŋgweé.»
37 Perguntou-lhe, pois, Pilatos: Logo tu és rei? Respondeu Jesus: Tu dizes que eu sou rei. Eu para isso nasci, e para isso vim ao mundo, a fim de dar testemunho da verdade. Todo aquele que é da verdade ouve a minha voz.
38 Pilátò ye bú a: «Gècên sâ né kei wa?»
38 Perguntou-lhe Pilatos: Que é a verdade? E dito isto, de novo saiu a ter com os judeus, e disse-lhes: Não acho nele crime algum.
39 Dé tòù biì, faá bèh jomò nɔ, mè nde né bele. Né yeé cu dɔɔ́ŋ, mɔ Páskà nde aá feí, mè né yeé bí nùà gwà cibì cén déì yi njií. Sâ bí gwàn ŋgwéh ye mè a, yì njí bí mgbè bɔ̀ Jûf hên wa?»
39 Tendes, porém, por costume que eu vos solte alguém por ocasião da páscoa; quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 Bɔ́ ye bú a: «Hê ceè, té bú yì! Yì sér béh Barabâs!» Á sâ, Barabâs hèllè lé naá seêr nùà wúlá-feèh ndɔ.
40 Então todos tornaram a clamar dizendo: Este não, mas Barrabás. Ora, Barrabás era salteador.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.