João 12
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ARC
1 *Páskà yeé le aá cieé ténjén, Yeésò nde cu ké Betanî lɔ Lasâr mé à lé komo sɔɔ́m naâ lè cio doô.
1 Foi, pois, Jesus seis dias antes da Páscoa a Betânia, onde estava Lázaro, o que falecera e a quem ressuscitara dos mortos.
2 Wa ké teèn, bɔ́ ne haá bú kùrmò. Mártà lé yáb sâ geé naâ kɔɔ́. Yeésò bɔ́ bɔ̀ mbeí mé Lasâr mene né yieé den.
2 Fizeram-lhe, pois, ali uma ceia, e Marta servia, e Lázaro era um dos que estavam à mesa com ele.
3 Bɔ́ yeé baá yieé, Marî weh mbémbɔ́ŋ kómó múmû mé keh tarê mân, à waá Yeésò gulè mé njéh, à fɔ sɔm mé yúlí feèh seèn. Gwà dɔɔ́ŋ samé le gi léláŋ múmû sâ.
3 Então, Maria, tomando uma libra de unguento de nardo puro, de muito preço, ungiu os pés de Jesus e enxugou-lhe os pés com os seus cabelos; e encheu-se a casa do cheiro do unguento.
4 Sâ Júdàs Iskariô, mbɔ̀ŋ Yeésò mé nde né Yeésò go sɔm doô, lé naâ doó sâ. À yeé ŋene aá ménâ, ye:
4 Então, um dos seus discípulos, Judas Iscariotes, filho de Simão, o que havia de traí-lo, disse:
5 «Ŋgweéh kàgàlɔ̀ŋ kómó múmû hên né dé gùm cieé seê yuií tagár mà. Bɔɔ́ né naàn mé bɔ́ lòù gò sɔ̀m ŋgwéh, te bɔ́ weh kàgàlɔ̀ŋ sâ, bɔ́ geé haá mé bɔ̀ saám bɔ̀ wa?»
5 Por que não se vendeu este unguento por trezentos dinheiros, e não se deu aos pobres?
6 Sâ lemá jere bɔ̀ saâm bɔ̀ hèllè ndɔ, Júdàs né seér yíb. À lé sie beéh mvugó kàgàlɔ̀ŋ bɔɔ̀n kɔɔ́, à né yeé be teèn yií, à ménâ tueé kuú né dé cî.
6 Ora, ele disse isso não pelo cuidado que tivesse dos pobres, mas porque era ladrão, e tinha a bolsa, e tirava o que ali se lançava.
7 Yeésò deên ndɔ, ye bú a: «Kwá lɔ́ ma hên den nɔɔ́ŋ! Kwá lɔ́ bú, à yurú njií né te cieé déì komó mò ndeè cer mé njéh dòù.
7 Disse, pois, Jesus: Deixai-a; para o dia da minha sepultura guardou isto.
8 Dé bɔ̀ saám bɔ̀, bí bɔ́ nde né cu dɔɔ́ŋ kɔɔ́; dé mò, béh bí kɔɔ́ dèn ndé cú.»
8 Porque os pobres, sempre os tendes convosco, mas a mim nem sempre me tendes.
9 Bɔ̀ *Jûf kókoó mbaá ŋgweé njií ndɔ, ye Yeésò né ké Betanî, bɔ́ kem nde teèn, bɔ́ ké yoòr Yeésò ndé lòm cú, bɔ́ nde bilí baá mé Lasâr ke wellê mene. Lòù sam, Yeésò lé naâ bú te cio komo sɔm.
9 E muita gente dos judeus soube que ele estava ali; e foram, não só por causa de Jesus, mas também para ver a Lázaro, a quem ressuscitara dos mortos.
10 Bɔ̀ *ŋgàŋ sèmè dé kokoô yeé ŋene aá môn, bɔ́ kaga ndòn, ye bɔ́ nde né Lasâr wulá sɔm cuú,
10 E os principais dos sacerdotes tomaram deliberação para matar também a Lázaro,
11 wanɔɔ́ŋ bɔ̀ Jûf ŋgún baá bú ŋené, bɔ́ né ceér bɔɔ̀n kwaá lɔɔ́, bɔ́ temé kwaá njií seér yoòr Yeésò.
11 porque muitos dos judeus, por causa dele, iam e criam em Jesus.
12 Cieé ŋaga, cìlì nùàr mé wa giì naâ bèh *Páskà doô, ŋgweé njií ye Yeésò baá ká Jerusalem ndeê ndɔ.
12 No dia seguinte, ouvindo uma grande multidão que viera à festa que Jesus vinha a Jerusalém,
13 Bɔ́ nde ŋgéh-teêr tená, bɔ́ né mé njéh kem ndeé, bɔ́ nde bú mé njéh cɔɔ́ wellê, bɔ́ né ceceér leéh ndeé, ye: «Lieê né mé Càŋ! Bú a, kúlú nyégé nuaá mé ndeè né mé yilí seèn hên kulù! Nùà Dueè bɔ̀ *Iserálà bɔ̀ né bú!»
13 tomaram ramos de palmeiras, e saíram-lhe ao encontro, e clamavam: Hosana! Bendito o Rei de Israel que vem em nome do Senhor!
14 Yeésò kwa mbò vuɔmndeè ndɔ, à né ŋgètenè ŋaá den. Den né faá bɔ́ lé nyagá kwaá naâ te mvù Càŋe nɔ, ye:
14 E achou Jesus um jumentinho e assentou-se sobre ele, como está escrito:
15 «Té vèh, lɔɔ́ Siyɔ̂ŋ!
15 Não temas, ó filha de Sião! Eis que o teu Rei vem assentado sobre o filho de uma jumenta.
16 Njií mé Yeésò bɔ́ bɔ̀ nùàr né bɔɔ́ sâ, bɔ̀ mbɔ̀ŋ seèn lom cu sâ ŋgwé kòmò ŋgwéh gùm dɔɔ́ŋ. Be terrèb seèn yeé ŋené yuo kelà baá bèsɔ́nè, bɔ́ nde ye munó ko ye bɔ́ lé naâ felè seèn te mvù Càŋe ménâ nyagá kwaá, bɔ̀ nùàr bú hên bɔɔ́ né cí ma.
16 Os seus discípulos, porém, não entenderam isso no princípio; mas, quando Jesus foi glorificado, então, se lembraram de que isso estava escrito dele e que isso lhe fizeram.
17 Bɔ̀ɔ́ mé lé naá giì doó cu mé Yeésò lé komo sɔɔ̀m naâ Lasâr te cio doô, lé naá giì fém sâ mé bɔ̀ nùàr tueé bele.
17 A multidão, pois, que estava com ele quando Lázaro foi chamado da sepultura testificava que ele o ressuscitara dos mortos.
18 Cìlì nùàr lé bú ceér dueè ndeè naâ cɔɔ́ wellê dé cî.
18 Pelo que a multidão lhe saiu ao encontro, porque tinham ouvido que ele fizera este sinal.
19 Te bɔ̀ *Farisiên yeé baá-re faá bèh mân ŋené njií, bɔ́ yila lètenè bɔɔ̀n tueê ye: «Hèê dé hên baá dé mbaâ, béh bú njeré déì bɔ́ ndé cú, nùàr dɔɔ́ŋ bú kem bele gi aá kèn!»
19 Disseram, pois, os fariseus entre si: Vedes que nada aproveitais? Eis que todos vão após ele.
20 Cieé koô yeé feí baá, bɔ̀ nùàr bilí gi ké Jerusalem bèh Càŋ duaà ndɔ. Lètenè bɔɔ̀n sâ, bɔ̀ Greêk déì lé naâ teèn,
20 Ora, havia alguns gregos entre os que tinham subido a adorar no dia da festa.
21 bɔ́ ŋgoró nde yoòr Filîp dé ké Becaida te tàbè Galilê, bɔ́ ye bú a: «Dé koô, béh gwaán né Yeésò ŋenê.»
21 Estes, pois, dirigiram-se a Filipe, que era de Betsaida da Galileia, e rogaram-lhe, dizendo: Senhor, queríamos ver a Jesus.
22 Filîp nde tueé keéh Andrê; bɔ́ bú fà dɔɔ́ŋ nde Yeésò ménâ tueé ndɔ.
22 Filipe foi dizê-lo a André, e, então, André e Filipe o disseram a Jesus.
23 Yeésò ye bɔ́ a: «Cu wulu baá kèn; kènê, be terrèb *Huaán Nùàr nde ye aá bèsɔ́nè ŋené ŋagá.
23 E Jesus lhes respondeu, dizendo: É chegada a hora em que o Filho do Homem há de ser glorificado.
24 Mè né tueé ye bí a, mɔ bɔ́ mvum ŋgwàgàm dòù fùrù njí ŋgwéh te à vuaán, à nde né mé huún ménâ le den. Kɔ à kuú baá, te mvum yuo ye teèn ŋgún.
24 Na verdade, na verdade vos digo que, se o grão de trigo, caindo na terra, não morrer, fica ele só; mas, se morrer, dá muito fruto.
25 Nuaá mé né feh seèn gagá, nde né lòù leér seér; nuaá mé né dé seèn cio ká lè wɔ́ŋe ŋgɔɔ́n, nde né feh seèn yili sɔm, à kwa yɔ̀ŋ tètàgà.
25 Quem ama a sua vida perdê-la-á, e quem, neste mundo, aborrece a sua vida, guardá-la-á para a vida eterna.
26 Nuaá mé gwaán né seé mò bɔɔ̂, bú a, yùò bèlè mè; sâ te nùà seê mò wa ye ké te bèh denè mò. Mè tueé bí, Tele mò nde né nùà seê mò ter jɔgɔ́ njií.»
26 Se alguém me serve, siga-me; e, onde eu estiver, ali estará também o meu servo. E, se alguém me servir,
27 Yeésò den cuù ndɔ, ye: «Kènê feh mò ŋellé baá ter kèn, hên mè sònò tueé cu nde né-re kei? Cu mò wulù baá kɔɔ́; te mè tueé cu-re kènê ye Tele mò a: lùàgà sɔ̀m cú mè teèn lòù wa, wa naàn? Ŋgweéh mè ká lè wɔ́ŋe nde kuú né bèh gèr mân ŋenê mà.
27 Agora, a minha alma está perturbada; e que direi eu? Pai, salva-me desta hora; mas para isso vim a esta hora.
28 Mè tueé nyegé nde né ye Tele mò a: Tele mò, kènê sɔ̀m kéh bá be terrèb yeè bèsɔ́nè.» Yeé baá môn, hueh déì ŋgulí ké te vulúu ndɔ, ye: «Mè lé naá giì be terrèb mò sɔm keéh, mè nde cu né bú sɔm keéh ndɔ.»
28 Pai, glorifica o teu nome. Então, veio uma voz do céu que dizia: Já o tenho glorificado e outra vez o glorificarei.
29 Bɔ̀ɔ́ mé lé naá giì doó sâ dɔɔ́ŋ ŋgweé gi hueh doô, bɔ̀ déì ye: né nu gwaán né kɔɔ́. Bɔ̀ déì ye: né cìlì Càŋ tueé né bú njií.
29 Ora, a multidão que ali estava e que a tinha ouvido dizia que havia sido um trovão. Outros diziam: Um anjo lhe falou.
30 Yeésò deên ndɔ, ye bɔ́ a: «Hueh hên felè mò túé njí ŋgwéh, tueé njií né felè biì.
30 Respondeu Jesus e disse: Não veio esta voz por amor de mim, mas por amor de vós.
31 Kènê bɔ́ nde aá ju felè wɔ̂ŋ tená; bɔ́ nde né mgbè wɔ̂ŋ kènê kwɔgɔ́ sɔm.
31 Agora, é o juízo deste mundo; agora, será expulso o príncipe deste mundo.
32 Dé mò, mɔ bɔ́ jɔgɔ njií aá mè ter, mè nde né nùàr ŋgún ká yoòr mò tulu njiî.»
32 E eu, quando for levantado da terra, todos atrairei a mim.
33 Sâ, à bɔ́ ménâ tueé keéh den né gèh cio mé à nde né kuú sâ.
33 E dizia isso significando de que morte havia de morrer.
34 À yeé baá mân tueé, cìlì nùàr ye bú a: «Bɔ́ nyagá kwaá né te mvù sóù beèh ye: Nùà Cɔ̀ŋ nde né cu dɔɔ́ŋ làŋ. Wò dé yeè môn tueé né dé keì, ye bɔ́ nde né *Huaán Nùàr ter jɔgɔ́ njií wa? Huaán Nùàr sâ né neì wa?»
34 Respondeu-lhe a multidão: Nós temos ouvido da lei que o Cristo permanece para sempre, e como dizes tu que convém que o Filho do Homem seja levantado? Quem é esse Filho do Homem?
35 Yeésò ye bɔ́ a: «Kènê, bí née mé ŋagâ lètenè biì teèn; njèh cén, le me aá lòù. Bí gɔ̀ cu mé née ŋagá hên, te cibí bí sìè cú. Mɔ sam, nuaá mé gɔ né te cibi ndugó nde den né mbaá, à lèmè kɔ́ bèh.
35 Disse-lhes, pois, Jesus: A luz ainda está convosco por um pouco de tempo; andai enquanto tendes luz, para que as trevas vos não apanhem, pois quem anda nas trevas não sabe para onde vai.
36 Sâ keí mé bí née ŋagâ ŋené hên, bí kwá njí temé teèn, te bí den bɔ̀ ŋeŋagâ bɔ̀.»
36 Enquanto tendes luz, crede na luz, para que sejais filhos da luz. Essas coisas disse Jesus; e, retirando-se, escondeu-se deles.
37 À né mene fém hihiné toò bɔ̀ Jûf bɔɔ́, mé njéh mene bɔ́ temé yoòr seèn kwá njí ŋgwéh.
37 E, ainda que tivesse feito tantos sinais diante deles, não criam nele,
38 Sâ dɔɔ́ŋ bɔɔ́ gi né te yuo faá Esáyà *sòn-Càŋ lé naá giì léí jɔ̀gɔ̀ tueé kwaá nɔ, ye:
38 para que se cumprisse a palavra do profeta Isaías, que diz: Senhor, quem creu na nossa pregação? E a quem foi revelado o braço do Senhor?
39 Sé bɔɔ́ mene naàn, bɔ́ sé bɔɔ̀n temé teèn kwá njí ná ŋgwêh; Esáyà sòn-Càŋ lé naá giì ménâ tueé ndɔ, ye:
39 Por isso, não podiam crer, pelo que Isaías disse outra vez:
40 «Càŋ bele cugó seér aá bɔ́ njolo,
40 Cegou-lhes os olhos e endureceu-lhes o coração, a fim de que não vejam com os olhos, e compreendam no coração, e se convertam, e eu os cure.
41 Mé Esáyà nde ménâ tueé, sâ à terreb Yeésò ŋene gi aá kèn,
41 Isaías disse isso quando viu a sua glória e falou dele.
42 ye bɔ̀ nùàr nde né berɔ́ŋ. Mé njéh mene, né mene bɔ̀ kokoô bɔ̀ lètenè bɔ̀ Jûf, ŋgún lé naá giì temé yoòr Yeésò kwaá njií. Njèh cén, bɔ́ lé veéh seér yeé bɔ̀ *Farisiên: ye mɔ bɔ́ gwaán sɔm bú cie, bɔ̀ Farisiên nde né bɔ́ gwà Càŋ kwɔgɔ́ sɔm. Yeé baá mân, bɔ́ bú cie gwàn sɔ̀m cú.
42 Apesar de tudo, até muitos dos principais creram nele; mas não o confessavam por causa dos fariseus, para não serem expulsos da sinagoga.
43 Bɔ́ lé gwaán kela seér naâ dé bɔ̀ nùàr seén bɔ́ kɔɔ́, mé Càŋ.
43 Porque amavam mais a glória dos homens do que a glória de Deus.
44 Yeésò tueé lɔgɔ njií ké ter ndɔ, ye bɔ́ a: «Nuaá mé né temé yoòr mò kwaá njií, à léláŋ yoòr mò kwá njí lòm ŋgwéh, à kwaá njií né yoòr nuaá mé temà naâ mè.
44 E Jesus clamou e disse: Quem crê em mim crê não em mim, mas naquele que me enviou.
45 Nuaá mé né mè ŋené, ŋene né nuaá mé temà naâ mè.
45 E quem me vê a mim vê aquele que me enviou.
46 Mè dé mò ká lè wɔ́ŋe ndeè né faá ŋagâ nɔ, te bɔ̀ɔ́ mé kwaá njií né temé yoòr mò te cibi dèn cú.
46 Eu sou a luz que vim ao mundo, para que todo aquele que crê em mim não permaneça nas trevas.
47 Nuaá mé né ŋgòr mò ŋgweé, à jòlò ŋgwéh, mè bú ju kɔɔ́ sì ndé ŋgwéh. Lòù sam, mè nde seér naâ dé mò *wɔ́ŋ yili sɔm, mè bú bèh ju siì ndé ná ŋgwêh.
47 E, se alguém ouvir as minhas palavras e não crer, eu não o julgo, porque eu vim não para julgar o mundo, mas para salvar o mundo.
48 Nuaá mé ka si njií mè doó, à ŋgòr mò gwàn ŋgwéh, sâ baá ye bèh ju seèn dieè: bɔ̀ ŋgòr mò mé à tie teèn félá njí ŋgwéh doô, tena nde né ju seèn te cieé cèrè jomò kɔɔ́.
48 Quem me rejeitar a mim e não receber as minhas palavras a palavra que tenho pregado, essa o há de julgar no último Dia.
49 Mè mé feh mò túé bèh. Tele mò mé temà naâ mè tueé naâ mè kɔɔ́, à ye mè a, ndé ménâ tueé.
49 Porque eu não tenho falado de mim mesmo, mas o Pai, que me enviou, ele me deu mandamento sobre o que hei de dizer e sobre o que hei de falar.
50 Mè né kɔɔ́ ye, ndéb Tele mò né yeé yɔ̀ŋ tètàgà ŋar. Sâ, njií mé mè né yeé tueé dɔɔ́ŋ, mè tueé yeé faá Tele mò tueé né mè kɔɔ́.»
50 E sei que o seu mandamento é a vida eterna. Portanto, o que eu falo, falo-o como o Pai mo tem dito.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.