Apocalipse 21
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NAA
1 Jomo sâ mè ŋene njií vulú feê, mé tàbè feê ndɔ. Sâ vulú dé toò jɔ̀gɔ̀ mé tàbè dé toò jɔ̀gɔ̀ lé dé bɔɔ̀n nyue nde aá kèn. Ndèndèŋ nòmò teèn sam cuú ndɔ.
1 E vi novo céu e nova terra, pois o primeiro céu e a primeira terra passaram, e o mar já não existe.
2 Mè ŋene njií lɔɔ́ déì ŋagásé mân; né Jerusalem dé feê ŋené yuo kelà né ké te vulúu beè Càŋ kɔɔ́; né ká doó suagâ. Càŋ nyegé lom né bú yàgà faá fù nde né yoòr siì nɔ.
2 Vi também a cidade santa, a nova Jerusalém, que descia do céu, da parte de Deus, preparada como uma noiva enfeitada para o seu noivo.
3 Mè yeé ŋgweé, hueh tarê déì baá ké te kɔgɔ ŋgulí den, ye: Kènê, bèh denè Càŋ baá ké lètenè bɔ̀ nùàr! Bɔ́ bɔ́ den nde aá kɔɔ́, bɔ́ baá bɔ̀ nùàr seèn, Càŋ bɔɔ̀n né lom bú.
3 Então ouvi uma voz forte que vinha do trono e dizia: — Eis o tabernáculo de Deus com os seres humanos. Deus habitará com eles. Eles serão povos de Deus, e Deus mesmo estará com eles e será o Deus deles.
4 Bú nùà njèh nde né bɔ́ yímé njolò fɔ; bɔ́ kú ndé cú; yúé gi aá, mbà gi aá, cio teèn sam nde cuú, gèr gi aá ndɔ. Bɔ̀ njèh dé cucuûm gi aá dé jomò.»
4 E lhes enxugará dos olhos toda lágrima. E já não existirá mais morte, já não haverá luto, nem pranto, nem dor, porque as primeiras coisas passaram.
5 Nuaá mé né ké te kɔgɔ doô tueé njií ndɔ ye: Kènê, mè njèh dɔɔ́ŋ bɔɔ́ gi nde aá dé fefeê.» Jomo sâ, ye mè a: Nyàgà kwá bɔ̀ ŋgòr hên te mvùu, né lom bɔ̀ jéjég ŋgòr mé né gi môn.»
5 E aquele que estava sentado no trono disse: — Eis que faço novas todas as coisas. E acrescentou: — Escreva, porque estas palavras são fiéis e verdadeiras.
6 À den cuù, ye mè a: Gi aá kèn! Feh né mè, tií né mè ndɔ; Bei wɔ̂ŋ né mè, Cèrè-mbáŋ né mè ndɔ. Nuaá né mé nyúá, mè nde né bú nòmò ŋueê ké te nduùn yɔ̀ŋe haá, mè bú haá nde né dé lòù.
6 Disse-me ainda: — Tudo está feito! Eu sou o Alfa e o Ômega, o Princípio e o Fim. Eu, a quem tem sede, darei de graça da fonte da água da vida.
7 Nuaá mé né veên taré yɔgɔ́ dɔɔ́ŋ, nde né gà bú sâ beè mò kwa; mè den nde né Càŋ seèn, à ŋa ŋuna mò ndɔ.
7 O vencedor herdará estas coisas, e eu serei o Deus dele e ele será o meu filho.
8 Dé bɔ̀ déì môn sam; mè jue né mé bɔ̀ veéh bɔ̀, bɔ̀ gogobô bɔ̀, bɔ̀ dudulî bɔ̀, bɔ̀ wúlá-nùàr bɔ̀, bɔ̀ yɔ̀ŋ tóbó gɔ̀ yàgà bɔ̀, bɔ̀ táhunó bɔ̀, bɔ̀ dùà cècàŋ bɔ̀, mé bɔ̀ nyeên bɔ̀ dɔɔ́ŋ, bɔ́ nde gi né mé gèr ŋené kuú; bɔ́ silí njií nde né bɔ́ ké tuar te ndèndèŋ weè. We sâ né we nyùm nàgàkèn. Bèh sâ né bèh cio dé jomò kuû.»
8 Quanto, porém, aos covardes, aos incrédulos, aos abomináveis, aos assassinos, aos imorais, aos feiticeiros, aos idólatras e a todos os mentirosos, a parte que lhes cabe será no lago que está queimando com fogo e enxofre, a saber, a segunda morte.
9 Lètenè bɔ̀ cìlì Càŋ téhbeèh mé lé naâ mé bɔ̀ ŋgàb gèr téhbeh dé jomò beè doô, cén déì lètenè bɔɔ̀n ndeè ye mè a: Ndê, mè feh keéh wò Fù *Mbieè Sèmè njolò.»
9 Então veio um dos sete anjos que tinham as sete taças cheias dos últimos sete flagelos e falou comigo, dizendo: — Venha, vou mostrar-lhe a noiva, a esposa do Cordeiro.
10 Cúcuí Ŋagâ waà kema mè ndɔ. Cìlì Càŋ doô jɔgɔ ŋaá mé mè ké te ndɔ́ŋ tòr déì dàbsé mân. Wa ké teèn, à feh keéh mè lɔɔ́ koô déì, né lom ŋagásé tâŋ; lé naâ Jerusalem mé né ké ter beè Càŋ, à lé ká doó suaga deén naâ kɔɔ́;
10 E ele me levou, no Espírito, a uma grande e elevada montanha e me mostrou a cidade santa, Jerusalém, que descia do céu, da parte de Deus,
11 teèn né lom léláŋ *sùsùm Càŋ; né faá taá ndòn nɔ beéh den.
11 a qual tem a glória de Deus. O seu brilho era semelhante a uma pedra preciosíssima, como pedra de jaspe cristalina.
12 Bɔ̀gɔ̀ kulasé mân né lɔɔ́ sâ beè kaáŋ sie. Hin né teèn yulà cùɔ̀b fà; bɔ̀ cìlì Càŋ yulà cùɔ̀b fà né teèn njebá tená bele. Yilí gèh bɔ̀ huaán *Iserálà yulà cùɔ̀b fà dɔɔ́ŋ né gi te hin sâ nyagá kwaá bele.
12 Tinha uma muralha grande e alta, com doze portões, e, junto aos portões, doze anjos. Sobre os portões estavam escritos nomes, a saber, os nomes das doze tribos dos filhos de Israel.
13 Kèb lɔɔ̂ dé kàn lé naâ mé hin teèn tagár: kèb fenê tagár, kèb túnò tagár, kèb bà tagár, kèb nyiìb tagár ndɔ.
13 Três portões se achavam a leste, três, ao norte, três, ao sul, e três, a oeste.
14 Maàŋ bɔ̀gɔ̀ né felè taá yulà cùɔ̀b fà njebá den. Yilí bɔ̀ mbɔ̀ŋ tebê Mbieè Sèmè yulà cùɔ̀b fà dɔɔ́ŋ né felèbɔ̀ nyagá den ndɔ.
14 A muralha da cidade tinha doze fundamentos, e sobre estes estavam os doze nomes dos doze apóstolos do Cordeiro.
15 Cìlì Càŋ mé naâ mé mè tueé njií doô lé naâ mé mòù beè, te à me lɔɔ́ mé njéh, à me bɔ̀ hin mé bɔ̀gɔ̀ mé njéh ndɔ.
15 Aquele que falava comigo tinha por medida uma vara de ouro para medir a cidade, os seus portões e a sua muralha.
16 Lɔɔ́ sâ lé naâ gou-gou mân, hàm bɔ̂ dàb né gi kèì cén. Cìlì Càŋ doô duɔɔ̂m lɔɔ́ mé cùgò seèn meè: lɔɔ́ sâ lé naâ kílòmétà kám fà mé yuií fà; hàm ménâ, dàb ménâ, dàb teèr ménâ ndɔ.
16 A cidade tinha a forma de um quadrado, de comprimento e largura iguais. E mediu a cidade com a vara, e tinha doze mil estádios. O seu comprimento, largura e altura são iguais.
17 Cìlì Càŋ duɔɔ́m cu bɔ̀gɔ̀ ménâ meè: dàb teèr lé naâ métà yulà téhbeh cùɔ̀b fà. Dé sâ lé naâ mòù mé bɔ̀ nùàr me yeé njèh mé njéh.
17 Mediu também a sua muralha, e tinha cento e quarenta e quatro côvados, pela medida humana que o anjo usava.
18 Bɔ́ lé bɔ̀gɔ̀ sâ meè naâ mé gèh taá déì mân, yilí taá sâ né jâspè; bɔ́ lɔɔ́ dé seèn me né mé ndândaà goô, ŋagásé mân faá daregà nɔ.
18 A muralha é feita de jaspe e a cidade é de ouro puro, semelhante a vidro límpido.
19 Bɔ́ nyagá gɔné kwaá né maàŋ bɔ̀gɔ̀ taá nyàgàm yoòr feh hihiné: taá toò jɔ̀gɔ̀ lé naâ jâspè, jomo bele né sàfîr, dé tagâr né àgátà, dé nèà emarôdè,
19 Os alicerces da muralha da cidade estão enfeitados de todo tipo de pedras preciosas. O primeiro alicerce é de jaspe; o segundo, de safira; o terceiro, de calcedônia; o quarto, de esmeralda;
20 dé tîn né onîke, dé ténjên né sarduan, dé téhbeèh né kerisalítè, dé téndelê né berîl, dé tárènèà né topásè, dé yulà né kerisoprásè, dé yulà cùɔ̀b cên né tùrkwásè, dé yulà cùɔ̀b fà né ametistè.
20 o quinto, de sardônio; o sexto, de sárdio; o sétimo, de crisólito; o oitavo, de berilo; o nono, de topázio; o décimo, de crisópraso; o décimo primeiro, de jacinto; e o décimo segundo, de ametista.
21 Bɔ̀ hin yulà cùɔ̀b fà doô, bɔ́ dé kàn bɔɔ́ né mé taá huɔɔ́msé mân. Bɔ́ ceér lètenè lɔɔ̂ me né mé goó ndɔ, ndândaà goô ŋenésé mân.
21 Os doze portões são doze pérolas, e cada um desses portões é feito de uma só pérola. A praça da cidade é de ouro puro, como vidro transparente.
22 Teèn lɔ sâ mè gwà Càŋ ŋéné ŋgwéh. Gwà Càŋ dé seèn né seér Càŋ Dueè Nùà terrèb bɔ̂ Mbieè Sèmè.
22 Não vi nenhum santuário na cidade, porque o seu santuário é o Senhor, o Deus Todo-Poderoso, e o Cordeiro.
23 Lɔɔ́ sâ dé seèn mé lou bɔ̂ weéh táŋ ŋgwéh, *sùsùm Càŋ teèn ba njerré den né kɔɔ́. Lâm teèn né Mbieè Sèmè ndɔ.
23 A cidade não precisa do sol nem da lua para lhe dar claridade, pois a glória de Deus a ilumina, e o Cordeiro é a sua lâmpada.
24 Nùàr wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ nde né mé njéh gɔ ŋené. Bɔ̀ mgbèémgbè wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ nde né ŋgúlú bɔɔ̀n ké teèn bilí njií gií.
24 As nações andarão mediante a sua luz, e os reis da terra lhe trazem a sua glória.
25 Bɔ̀ hin bɔ̀gɔ̀ dɔɔ́ŋ nde gi né lelɔŋ sɔɔ́ den, bɔ́ bɔ́ cóló nyì ndé ŋgwéh; lòù sam, ké sâ cibí teèn sam.
25 Os seus portões jamais se fecharão de dia, pois nela não haverá noite.
26 Bɔ́ nde né bɔ̀ njèh ŋguŋgulî, mé bɔ̀ njèh teterrèb wɔ́ŋ dɔɔ́ŋ ké lɔ sâ bilí njií gií.
26 E lhe trarão a glória e a honra das nações.
27 Njèh cén, njèh jérè déì lɔ sâ yílá nyì ndé ŋgwéh, ndɔ́g bɔ̀ dudulî bɔ̀ mé bɔ̀ nyeén bɔ̀ teèn yílá nyì ndé ŋgwéh. Ké teèn yila cegé nde né bɔ̀ɔ́ mé yilí bɔɔ̀n baá gi te mvù yɔ̀ŋe nyagá den; mvù sâ né beè Mbieè Sèmè.
27 Nela não entrará nada que seja impuro, nem o que pratica abominação e mentira, mas somente os inscritos no Livro da Vida do Cordeiro.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.