Apocalipse 10
Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs ACF
1 Jomo sâ mè ŋene njií cu cìlì Càŋ terrèb déì baá cuù ké te bègè kaá suagâ; à né mé kou nyènyèmà felè; toò sieè seèn ba lom né faá lou nɔ; bɔ̀ gule ba né faá leba weè ndɔ.
1 E vi outro anjo forte, que descia do céu, vestido de uma nuvem; e por cima da sua cabeça estava o arco celeste, e o seu rosto era como o sol, e os seus pés como colunas de fogo;
2 À komo sie né mvù beè. Mvù sâ né lom maànjé mân. À gule gaâ dobo kwaá né felè ndèndèŋ nòmò, gule ŋgoù te bàŋ tàbè.
2 E tinha na sua mão um livrinho aberto. E pôs o seu pé direito sobre o mar, e o esquerdo sobre a terra;
3 À né ké ter lɔgɔ́ njií faá gélɔ̂g geba né kɔɔ́. À yeé huné aá, nu gwaán mbei téhbeh, faá nùàr tueé né kɔɔ́ nɔ.
3 E clamou com grande voz, como quando ruge um leão; e, havendo clamado, os sete trovões emitiram as suas vozes.
4 Mè yeé nde aá ter nyagá kwaá, hueh déì den cuù ké te vulúu, ye mè a: Té lòù nyàgà, ŋgwé lèr kwá lòm bɔ̀ nu téhbeh sâ lè yeè nɔɔ́ŋ ménâ.»
4 E, quando os sete trovões acabaram de emitir as suas vozes, eu ia escrever; mas ouvi uma voz do céu, que me dizia: Sela o que os sete trovões emitiram, e nào o escrevas.
5 Mè yeé ke, cìlì Càŋ mé gule déì né felè ndèndèŋ nòmò, déì felè bàŋ tàbè doô sɔm njií aá be gaâ ké te vulúu,
5 E o anjo que vi estar sobre o mar e sobre a terra levantou a sua mão ao céu,
6 à jege Càŋ ndeèr, nùà mé lɔ sií naâ vulú mé bɔ̀ njèh teèn mene, tàbè mé bɔ̀ njií teèn mene, nòmò koô mé bɔ̀ njèh teèn mene dɔɔ́ŋ, à jege ye: Waà baá kèn.
6 E jurou por aquele que vive para todo o sempre, o qual criou o céu e o que nele há, e a terra e o que nela há, e o mar e o que nele há, que não haveria mais demora;
7 Kwá nɔɔ́ŋ, mɔ cìlì Càŋ dé téhbeèh baá tàŋ dé seèn tuagá, bɔ̀ njií mé Càŋ lé naâ lòù nyegé leér kwaá dɔɔ́ŋ, nde né loù sâ mboón, te yuo faá à lé tueé kwaá naâ mé bɔ̀ *sòn-Càŋ bɔ̀ mé bɔ́ né seé seèn bɔɔ́ nɔ.»
7 Mas nos dias da voz do sétimo anjo, quando tocar a sua trombeta, se cumprirá o segredo de Deus, como anunciou aos profetas, seus servos.
8 Jomo sâ hueh mé lé ŋgulí deén naâ ké te vulúu doô den cuù ye mè a: Ndé wèh mvù mé bɔ́ komo kwaá né lɔŋ ké beè cìlì Càŋ doô weèh; à njebá den né felè nòmò, kèb déì felè tàbè mân.»
8 E a voz que eu do céu tinha ouvido tornou a falar comigo, e disse: Vai, e toma o livrinho aberto da mão do anjo que está em pé sobre o mar e sobre a terra.
9 À yeé tueé gi aá, mè nde ké teèn ndɔ, mè ye cìlì Càŋ a: Há mè mvù dé maàn beè yeè sâ teèn.» Ye mè a: Wèh yíé njí mvù hên sònò. À né sònò nɔré, né faá nyuií nɔ. Njèh cén, ké lè à nde né lòù jelá seér.»
9 E fui ao anjo, dizendo-lhe: Dá-me o livrinho. E ele disse-me: Toma-o, e come-o, e ele fará amargo o teu ventre, mas na tua boca será doce como mel.
10 Mè weh bú mvù sâ beè, mè yieé ndɔ, nɔré ka mè sònò faá nyuií sâ; mè yeé mena sɔm aá, wa ké lè mò, jelá yuo.
10 E tomei o livrinho da mão do anjo, e comi-o; e na minha boca era doce como mel; e, havendo-o comido, o meu ventre ficou amargo.
11 Bɔ́ ye mè a: Ndé cú sòn-Càŋ tueé; wò tueé nde né felè dàm nùàr mé lò hihiné, ju hihiné, mé mgbè hihiné ma.
11 E ele disse-me: Importa que profetizes outra vez a muitos povos, e nações, e línguas e reis.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.