2 Timóteo 4

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Mè né wò tueé, mè tueé né wò toò Càŋ, mé toò Yeésò Kristò ndɔ. Kɔ́ɔ ye, à ndeè né cuû, à sɔm be terrèb seèn ter, à tena ju bɔ̀ komô mé bɔ̀ lèlàŋ bɔ̀. Mè tueé né wò toò bɔɔ̀n:
1 Eu te conjuro em presença de Deus e de Jesus Cristo, que há de julgar os vivos e os mortos, por sua aparição e por seu Reino:
2 túé lòm ŋgòr Càŋ teèn faá wò né tueé nɔ, sɔ́gɔ́ njébá lòm teèn tég. Bɔ́ gwaán mene, bɔ́ berɔ́ŋ mene, kɔ́ lòm tueê, wò né bɔ́ lòù bɔŋ. Ndè bɔ̀ déì lòù, wò né bɔ̀ déì lòù seén, wò né sèŋ kwaá, wò né bɔ́ feh,
2 prega a palavra, insiste oportuna e importunamente, repreende, ameaça, exorta com toda paciência e empenho de instruir.
3 wanɔɔ́ŋ cu baá ndeê, bɔ̀ nùàr ŋgòr gècên gwàn ndé cú, bɔ́ nde né bɔ̀ nùà fèh-njèh dé nyenyenê ŋgún yilá weh seér. Lòù sam, bɔ́ gwaán né cí, né tieè bɔɔ̀n ŋgulí huɔɔ́m.
3 Porque virá tempo em que os homens já não suportarão a sã doutrina da salvação. Levados pelas próprias paixões e pelo prurido de escutar novidades, ajustarão mestres para si.
4 Bɔ́ tie te gècên félá njí ndé ŋgwéh dé ndɔ̂g, bɔ́ nde né lòù faár seér, bɔ́ gwaán kela bɔ̀ dèbbè nyenyenê hèllè.
4 Apartarão os ouvidos da verdade e se atirarão às fábulas.
5 Dé yeè, sìè lòm yo mé be yeè, sìè yo felè njèh dɔɔ̂ŋ, yóló sér gèr lòù, wò né bɔ̀ nùàr Njàgà Bagaà se. Né seé yeè. Seé mé Càŋ lé haá kwaá naâ beè yeè dɔɔ́ŋ, bɔ́ jégé lòm bú mé gùm mene.
5 Tu, porém, sê prudente em tudo, paciente nos sofrimentos, cumpre a missão de pregador do Evangelho, consagra-te ao teu ministério.
6 Dé mò, cu waà baá kèn, kènê mè nde aá feh mò semé njií; hên baá cu kuû mò waà né kɔɔ́.
6 Quanto a mim, estou a ponto de ser imolado e o instante da minha libertação se aproxima.
7 Mè taáb lie huɔm gi aá kèn, mè mé doò mò ké sònòbɔ̀ dula yuo kela baá ndɔ; wa hên temé mò né gi kɔ́bè sâ.
7 Combati o bom combate, terminei a minha carreira, guardei a fé.
8 Sâ kènê, sàgà mò baá gi ter: né tàm ŋgɔ̂g. Càŋ bú haá yeé nuaá mé né seé teèn bɔɔ́ dilí yií. Loù sâ Nùà Dueè mé né yeé ju tená dilí, nde né mè tàm sâ felè sulí kwaá. Mè gí cégé ŋgwéh, bɔ̀ɔ́ mé né gi gwaán ye bú a, cú cû dɔɔ́ŋ nde gi né tàm ŋgɔ̂g sâ kwa ndɔ.
8 Resta-me agora receber a coroa da justiça, que o Senhor, justo Juiz, me dará naquele dia, e não somente a mim, mas a todos aqueles que aguardam com amor a sua aparição.
9 Fágá ká feh, cieé fà hên wò nde cuù ká yoòr mò.
9 Procura vir ter comigo quanto antes.
10 Demâs mè dula si lɔ njií aá kèn. À kènê gwaán lom né *wɔ́ŋ mé feh seèn vɔgɔ́ gɔɔ̀; à nde aá ké Tesalonîk ndɔ. Kèrésâŋ fɔɔ́n aá dé seèn gò Galatî; Tîte fɔɔ́n taré gò Damatî.
10 Demas me abandonou, por amor das coisas do século presente, e se foi para Tessalônica. Crescente, para a Galácia; Tito, para a Dalmácia.
11 Kènê ká kwarè mò le lom né Lûk. Mɔ wò baá ndeê, wèh sìè Mârk beè; à né yeé mè seé gam.
11 Só Lucas está comigo. Toma contigo Marcos e traze-o, porque me é bem útil para o ministério.
12 Mè tema njií aá Tisîk dé seèn ké Efêse.
12 Tíquico enviei-o para Éfeso.
13 Mɔ wò baá ndeê, wèh sìè kéh mè cɔ̀gɔ̀ dùlù teèn; mè lé kwaá lɔɔ̀ naâ ké Troâs ké lɔ Kárpus. Wèh sìè kéh mè bɔ̀ mvù beè teèn ndɔ, mè tétég jue né bɔ̀ mvù dé paàr doô.
13 Quando vieres, traze contigo a capa que deixei em Trôade na casa de Carpo, e também os livros, principalmente os pergaminhos.
14 Alesándà nùà lè lé naâ mè veên bɔɔ́ maga sela. Ju sam, Càŋ gwɔm nde né bú kɔɔ́.
14 Alexandre, o ferreiro, me tratou muito mal. O Senhor há de lhe pagar pela sua conduta.
15 Dèn lòm dé yeè toò seèn mé kɔ́ŋkɔŋ mene, wanɔɔ́ŋ njií mé béh né yeé feh dɔɔ́ŋ, à né yeé berɔ́ŋ, ye te ŋellé yuo ŋellè.
15 Tu também guarda-te dele, porque fez oposição cerrada à nossa pregação.
16 Cu mé bɔ́ lé tueé lɔgɔ́ naâ ju mò teèn, mè né mene sòn mò se, nuaré déì lé mè gàm kélá ná ŋgwêh, bɔ́ lé si lɔ seér naâ mè lòù. Mé njéh mene Càŋ a, té bɔ́ mé njéh táŋ.
16 Em minha primeira defesa não houve quem me assistisse; todos me desampararam! {Que isto não seja imputado.}
17 Fehtoò beèh nùà njèh lé mè mé huún kwá lɔ́ ná ŋgwêh, à haá cu ye baá-re mè terreb, mè né ŋgòr seèn mé njéh tueé jege seér. Loù sâ bɔ̀ɔ́ mé Jûf sam dɔɔ́ŋ ŋgweé gi ŋgòr seèn. À luaga sɔm keéh baá-re mè sònò gélɔ̂g teèn ndɔ.
17 Contudo, o Senhor me assistiu e me deu forças, para que, por meu intermédio, a boa mensagem fosse plenamente anunciada e chegasse aos ouvidos de todos os pagãos. E fui salvo das fauces do leão.
18 Mè né kɔɔ́ ye, Nùà Dueè nde né mè te veên dé kàn ménâ luaga sɔm ndɔ; à nde né mè cií nyegé, te mè ndeè ŋaá ké te vulúu, mè den ké Mbàm kwarè seèn. Kùsèm terrèb Càŋ a, sùmù yùò kélà cie dé kèì cên. È môn.
18 O Senhor me salvará de todo mal e me preservará para o seu Reino celestial. A ele a glória por toda a eternidade! Amém.
19 Bíé kéh mè Prisîl bɔ̂ Akilâ baga, wò bie keéh mbàgà Onesifôr ndɔ.
19 Saúda Prisca e Áquila, e a família de Onesíforo.
20 Herástà den le aá dé seèn ké Kɔrênt. Trofîm lé naâ dé seèn baán; mè lé kwaá lɔɔ̀ naâ bú ké Milê.
20 Erasto ficou em Corinto. Deixei Trófimo doente em Mileto.
21 Lègè ndé kâ jɔ̀gɔ̀ te cu dùlù ndeè ye waâ.
21 Apressa-te a vir antes do inverno. Saúdam-te Eubulo, Pudente, Lino, Cláudia e todos os irmãos.
22 Fehtoò beèh a, kúrú nyégé wò. Húɔ́m-temé seèn a, ká sìè gí bí dɔɔ́ŋ beè ndɔ.
22 O Senhor esteja com o teu espírito! A graça esteja convosco!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Timóteo 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.