Romanos 4

Kálaad Zɛmbî : Sɔ ̧ á Gúgwáan (MCP) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Shé é ka cɨ na nə́ jɨ́ shú mə́ dâ *Abʉraham? Mbɛ̂n yé í á sá nə́ a bə́g nə jɨ́?
1 Que vantagem diremos, pois, que conseguiu Abraão, nosso pai segundo a carne?
2 Ŋkí í á nywá ka bə nə́ Zɛmbî nyə á cɨ nə́ Abʉraham jɨ tʉ́təlí muud nəcé misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, Abʉraham nyə a nywá jee bə nə zhɨɨ́ nə́ a ŋkɛ́nyʉ́g nyúúl; njɨ a kú ŋkɛ̂ny nyúúl mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂.
2 Porque, se Abraão foi justificado em virtude de sua observância, tem que se gloriar; mas não diante de Deus.
3 Ká Kálaad Zɛmbî ŋgə cɨ nə́ jɨ? Ŋgaá a ŋgə cɨ nə́:
3 Ora, que diz a Escritura? Abraão creu em Deus e isso lhe foi imputado em conta de justiça {Gn 15,6}.
4 Sə́ mə́ mpú nə́ muud mə sá gúl sɛ́y yɛ́ mə́ dʉ ŋwa myə́na; myə́na myɔɔŋg mí cúgɛ́ nə́ bwə́ sá nyə mpaam, mísə sâ bwə́ mbíd nyə yí.
4 Ora, o salário não é gratificação, mas uma dívida ao trabalhador.
5 Njɨ, Zɛmbî mə́ dʉ sá nə́ muud jɨ́ kú bísh nyə yɛ́ bə́g tʉ́təlí muud. Muud mə́ jəlá nə *magʉlə ntɔ́, kú lwóya mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́. Muud mə mágʉ́lə́ ntɔ́ yɛ́, Zɛmbî lɔ̧́ nyə búgə́ jé, a cɨ nə́ a jɨ tʉ́təlí muud.
5 Mas aquele que sem obra alguma crê naquele que justifica o ímpio, a sua fé lhe é imputada em conta de justiça.
6 Ntɔ́ wə́ *Dávid ŋgə́ lás ja á ŋgə́ bwiiŋg mənywa mə́ múúd jɨ́ nə́ Zɛmbî nyə alɔ̧́yɛ́ nyə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, á yida ŋwa nyə nə́ tʉ́təlí muud yɛ́.
6 É assim que Davi proclama bem-aventurado o homem a quem Deus atribui justiça, independentemente das obras:
7 Dávid nyə á cɨ nə́:
7 Bem-aventurados aqueles cujas iniqüidades foram perdoadas e cujos pecados foram cobertos!
8 Muud Cwámba mə́ bə kú ná kwo lɔ̧́ *sə́m yé yɛ́, mə́ jəla.
8 Bem-aventurado o homem ao qual o Senhor não imputou o seu pecado {Sl 31,1s}.
9 Jəlálə wɔɔŋg, ye wúsə njɨ shú buud ɔ ábɨwáág, yé wɨ́ nə́mə́ shú búúd bwə́ cúgɛ́ nə ábɨwáág wá? Gwágʉ́gá nə́ sə́ ŋgə cɨ nə́: «Zɛmbî nyə a dʉ́g búgə́ mə́ Abʉraham, a mú cɨ nə́ a jɨ tʉ́təlí muud.»
9 Essa bem-aventurança é somente para os circuncisos, ou também para os incircuncisos? Dizemos, com efeito, que a fé foi imputada a Abraão em conta de justiça.
10 Jáyɛ́ ja Zɛmbî nyə á cɨ nə́ Abʉraham jɨ tʉ́təlí muud yí? Ye í á bə Abʉraham mə́ shîn sɨ́ya ábɨwáág, ye a kú fwo sɨ́ya? Í á shígɛ́ bə a mə́ shîn sɨ́ya, í á bə a kú fwo sɨ́ya.
10 Quando lhe foi ela imputada? Depois ou antes de sua circuncisão? Não depois, mas antes de ser circuncidado.
11 Nyə á ka lə́g ábɨwáág tâŋ məyɨɨgyé lwólə nə́ Zɛmbî nyə á cɨ nə́ a jɨ tʉ́təlí muud. Zɛmbî nyə á cɨ nə́ a jɨ tʉ́təlí muud nəcé búgə́ nyə á *búgʉla a kú fwo sɨ́ya ábɨwáág yí. Ntɔ́, Abʉraham nyə á ka zə bə sɔ́ɔ́ŋgʉ́ á buud bɛ̂sh bwə́ búgʉ́lá Zɛmbî nda nyə kú sɨ́ya ábɨwáág wá, nəcé Zɛmbî mə lɔ̧́ bwo búgə́ jáŋ, a mú cɨ nə́ bʉ́sə otʉ́təlí ɔ búúd nda Abʉraham.
11 Depois é que recebeu o sinal da circuncisão, como selo da justiça que tinha obtido pela fé antes de ser circuncidado. E assim se tornou o pai de todos os incircuncisos que crêem, a fim de que também a estes seja imputada a justiça.
12 Bɔɔŋg bwə́ mə́ sɨ́ya ábɨwáág wá, bwə́ ka bɛ̧ kuú njɔɔnd sɔ́ɔ́ŋgʉ́ wúsʉ́ Abʉraham nyə á kyey a kú fwo sɨ́ya ábɨwáág yí, Abʉraham jɨ nə́mə́ sɔ́ɔ́ŋgʉ́ wáŋ.
12 Pai também dos circuncisos, que não só trazem o sinal, mas que acompanham as pegadas da fé que nosso pai Abraão possuía antes de ser circuncidado.
13 Zɛmbî nyə á kaag Abʉraham bə́nɔ̂ŋ mpwoŋ buud nyɛ́ nə́ bwə́ wə́ bwə́ bá bə nə shí nyɛ̂sh. Í a shigɛ́ bə nəcé Abʉraham mpǔlə bɛ̧ mə́cɛ̧ɛ̧; í á bə nəcé Abʉraham nyə a búgʉla, Zɛmbî mú cɨ nə́ a jɨ tʉ́təlí muud.
13 Com efeito, não foi em virtude da lei que a promessa de herdar o mundo foi feita a Abraão ou à sua posteridade, mas em virtude da justiça da fé.
14 Í ká bə nə́ buud bwə́ ŋgə́ bɛ̧ məcɛ̧ɛ̧ wá, bwə́ wə́ bɨ́ nə kɔw lʉ́ ísâ Zɛmbî nyə á kaag yí, mpu nə́ búgə́ í mə́ bə kú nə mfíí, ŋkaagə́ kú nyiŋgə́ bə sâ múúd mə wɨ́ɨ́mbé nə kənd lâm yí.
14 Porque, se a herança é reservada aos observadores da lei, a fé já não tem razão de ser e a promessa fica sem valor.
15 Nəcé məcɛ̧ɛ̧ wə́ mə́ dʉ sá nə́ mpimbə mə́ Zɛmbî í bííg muud; məcɛ̧ɛ̧ mə́ á mbə̂m bə kú bə, caamʉ́lə mə́cɛ̧ɛ̧ kú nə́mə́ bə.
15 Porquanto a lei produz a ira; e onde não existe lei, não há transgressão.
16 Gwə́ wə́ jɨ́ nə́, búgə́ wə́ í é sá nə́ muud lə́gʉ́g mənywa Zɛmbî nyə á kaag má. Í bə́ ntɔ́ shú nə́ mpaam mə́ Zɛmbî í mpúyʉ́g, ŋkaagə́ í mú bə nə mfíí shú mpwoŋ buud mə́ Abʉraham nyɛ̂sh. Mfíí wɔɔŋg í cúgɛ́ njɨ shú bɔɔŋg bwə́ á lə́g *mbwoomb mə́cɛ̧ɛ̧ wá; wúsə nə́mə́ shú bɔɔŋg bwə́ ŋgə́ búgʉla nda Abʉraham sɔ́ɔ́ŋgʉ́ á sə́ bɛ̂sh wá.
16 Logo, é pela fé que alguém se torna herdeiro. Portanto, gratuitamente; e a promessa é assegurada a toda a posteridade de Abraão, não somente aos que procedem da lei, mas também aos que possuem a fé de Abraão, que é pai de todos nós.
17 Sá jɔɔŋg jísə Mícilyád nə́: «Mə a sá nə́ wo bə́g sɔ́ɔ́ŋgʉ́ á ncúlyá ikûl nə ilwoŋ.» Abʉraham jɨ sɔ́ɔ́ŋgʉ́ wúsʉ́ mísh mə́ Zɛmbî nyə á búgʉla yɛ́d, Zɛmbî mə́ dʉ gwûmʉshi mímbimbə, dʉ sá nə́ sâ í cúgɛ́ yí í bə́g yɛ́.
17 Em verdade, está escrito: Eu te constituí pai de muitas nações {Gn 17,5}; {nosso pai, portanto} diante dos olhos daquele em quem acreditou, o Deus que dá vida aos mortos e chama à existência as coisas que estão no nada.
18 Fwála í á bə nə́ muud kú ná bwánd nə búgə́ yí, Abʉraham nywáá nyə á ŋgə gwaa kənd mísh nə búgə́. Nyə a búgʉla Zɛmbî, a músə bə sɔ́ɔ́ŋgʉ́ á zhwog ikûl nə ilwoŋ. Micilyá mí ŋgə cɨ nə́: «Bímbí nɨ wə́ mpwoŋ buud nywô í bá bə yɛ́.»
18 Esperando, contra toda a esperança, Abraão teve fé e se tornou pai de muitas nações, segundo o que lhe fora dito: Assim será a tua descendência {Gn 15,5}.
19 Nə́ ndɛɛ́, Abʉraham nyə á bə nə mimbû kúnə́-kúnə nə təd, a ŋgə́ mpu nə́ nyúúl mə́ shîn kə nyə, mudá yé *Sara njúl kundú. Njɨ, Abʉraham nyə á tɛɛm ŋgə dʉ́g isâ ínɨ ntʉ́nɨ, búgə́ jé í á shígɛ́ shímba.
19 Não vacilou na fé, embora reconhecendo o seu próprio corpo sem vigor - pois tinha quase cem anos - e o seio de Sara igualmente amortecido.
20 Búgə́ í á shígɛ́ fúfə nyə nə́ a shwána ŋkaagə́ mə́ Zɛmbî. Búgə́ jé í á yida lʉlʉshi nyə, a mú yə Zɛmbî gúmə́
20 Ante a promessa de Deus, não vacilou, não desconfiou, mas conservou-se forte na fé e deu glória a Deus.
21 a shwu nyúul ncindî nə ncindî nə́ Zɛmbî jɨ nə ŋkul mə sá sâ á mə́ kaag yí.
21 Estava plenamente convencido de que Deus era poderoso para cumprir o que prometera.
22 Sâ jɔɔŋg wə́ ciyá jɨ́ nə́: «Zɛmbî mú lɔ̧́ nyə búgə́ jé jɔɔŋgʉ́, a mú cɨ nə́ a jɨ tʉ́təlí muud» yí.
22 Eis por que sua fé lhe foi contada como justiça.
23 Cilyá í ŋgə́ cɨ nə́: «Zɛmbî mú lɔ̧́ nyə búgə́ jé jɔɔŋgʉ́» nɨ, í cúgɛ́ njɨ shú mə́ Abʉraham nyəmɛ́fwó,
23 Ora, não é só para ele que está escrito que a fé lhe foi imputada em conta de justiça.
24 wúsə nə́mə́ shú dʉ́sʉ́. Zɛmbî mə bá nə́mə́ lɔ̧́ sə́ jísʉ́ búgə́, sə́ bɛ̂sh buud sə́ ŋgə́ *magʉlə nə́ Zɛmbî nyə a gwûmʉshi Cwámba wúsʉ́ Yésus wá.
24 É também para nós, pois a nossa fé deve ser-nos imputada igualmente, porque cremos naquele que dos mortos ressuscitou Jesus, nosso Senhor,
25 Nəcé Yésus nyə á kaanz zə cé íwushí bísʉ́, Zɛmbî nyə a gwûmʉshi nyə shú nə́ sə́ bə́g otʉ́təlí ɔ búúd nyə́dɨ́ míshʉ́d.
25 o qual foi entregue por nossos pecados e ressuscitado para a nossa justificação.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.