João 4
Kálaad Zɛmbî : Sɔ ̧ á Gúgwáan (MCP) vs VC
1 Yésus nyə á ka zə mpu nə́ *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ mə́ gwádʉga nə́ a mú ŋgə bul bə nə *ompwíín ntɔ̧ Yuánɛs, a ŋgə duu buud ntɔ̧ nyə.
1 O Senhor soube que os fariseus tinham ouvido dizer que ele recrutava e batizava mais discípulos que João
2 Njɨ, Yésus nyəmɛ́fwó nyə a shígɛ́ ŋgə duu buud, ompwíín wə́ bwə́ á ŋgə duu.
2 {se bem que não era Jesus quem batizava, mas os seus discípulos}.
3 Nə́ ndɛɛ́, Yésus nyə á ka zə wú Yudéa nə́ a kə́ Galilê.
3 Deixou a Judéia e voltou para a Galiléia.
4 Nə́ ndɛɛ́, í á jɨɨ nə́ a lɨ́ɨ́nág Samaríya.
4 Ora, devia passar por Samaria.
5 A mú kə wɔ́ɔ́s ŋgwə́la á Samaríya bwə́ dʉ jɔ̂w nə́ Sikâr yí, ŋgwə́la wɔɔŋg í njúl kúnə́-kúnə nə fambə́ *Yákwab nyə á yə mwán yé Yósɛb yí.
5 Chegou, pois, a uma localidade da Samaria, chamada Sicar, junto das terras que Jacó dera a seu filho José.
6 Bwûŋ mə Yákwab í njúl cínɔŋg. Yésus nyə á ka bə a mə́ tag nə njɔɔnd, a mú kə ji shí bwííndɛ lʉ́ taambʉd. Í á bə na, jwɔ́w í mú ŋgɛɛ tɔ́lɔ́g dɨ̂.
6 Ali havia o poço de Jacó. E Jesus, fatigado da viagem, sentou-se à beira do poço. Era por volta do meio-dia.
7 A njúl na ntʉ́nɨ, ŋgwɔ́l mudá á Samaríya mú wɔ́ɔ́s nə́ a zə́ dɔ̧ mə́júwó. Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Yə́g mə məjúwó mə́ ŋgul.»
7 Veio uma mulher da Samaria tirar água. Pediu-lhe Jesus: Dá-me de beber.
8 Í á bə ompwíín bwə́ mə́ kə ŋgwə́la nə́ bwə́ kə́ kusə ídʉ̂w.
8 {Pois os discípulos tinham ido à cidade comprar mantimentos.}
9 Mudá á Samaríya mú cɨ nə Yésus nə́: «Nə́ jɨ? Wo mwâ *Yúdɛn, wo bə́lɛ́ gwáámb mə shilə Samaríya məjúwó? Jâŋ í ámə tɛ́ na ntʉdɛl?» Mpugá nə́ *Oyúdɛn bə́nɔ̂ŋ nə buud ɔ Samaríya bwə́ ádɛ́ bə nə wɔ́ŋgɔ́.
9 Aquela samaritana lhe disse: Sendo tu judeu, como pedes de beber a mim, que sou samaritana!... {Pois os judeus não se comunicavam com os samaritanos.}
10 Yésus mú bɛ̧sa nə nyə nə́: «Wo ampúyɛ́ sâ Zɛmbî mə́ yána yí, wo kú mpu múúd ŋgə́ gwáámb wo məjúwó yɛ́. Wo mbə̂m mpu, ŋki wo wə́ mə́ yida gwáámb nyə məjúwó, a mú yə wo məjúwó mâ cʉg.»
10 Respondeu-lhe Jesus: Se conhecesses o dom de Deus, e quem é que te diz: Dá-me de beber, certamente lhe pedirias tu mesma e ele te daria uma água viva.
11 Mudá mú cɨ nə nyə nə́: «Cwámba, taamb jɨ́ nə gwaálə shí, wo ntâg kú nə dɔ̧ɔ̧la; wo é ka ŋwa məjúwó mâ cʉg ŋgow?
11 A mulher lhe replicou: Senhor, não tens com que tirá-la, e o poço é fundo... donde tens, pois, essa água viva?
12 Ye wó bul bə fwámɛ́ múúd ntɔ̧ mpáámbə́ jísʉ́ Yákwab muud nyə á yə sə́ taamb ga yɛ́? Nyəmɛ́fwó nyə á ŋgul məjúwó mâ wa, bwán bɛ́ ŋgul nə́mə́, tɔɔ iwoo byé.»
12 És, porventura, maior do que o nosso pai Jacó, que nos deu este poço, do qual ele mesmo bebeu e também os seus filhos e os seus rebanhos?
13 Yésus mú bɛ̧sa nə nyə nə́: «Muud yɛ̂sh mə ŋgúl mə́júwó mə́ga yɛ́, nyə é nyiŋgə gwág shwáásʉ́lə minʉ́;
13 Respondeu-lhe Jesus: Todo aquele que beber desta água tornará a ter sede,
14 njɨ, muud mə bá ŋgul mə́júwó mə́ bá yə nyə yɛ́, nyə abʉ́lɛ nyiŋgə bwɛlɛ gwág shwáásʉ́lə minʉ́, məjúwó mɔɔŋg mə́ bá bə nyə bwûŋ í bá dʉ wééshʉli məjúwó cé cʉg.»
14 mas o que beber da água que eu lhe der jamais terá sede. Mas a água que eu lhe der virá a ser nele fonte de água, que jorrará até a vida eterna.
15 Mudá nə́: «Cwámba, yə́g mə məjúwó mɔɔŋgʉ̂ mə bág bə kú ná nyiŋgə gwág shwáásʉ́lə minʉ́, mə nda ná bá nyiŋgə jɨɨ nə́ mə zə́ dɔ̧ mə́júwó wa.»
15 A mulher suplicou: Senhor, dá-me desta água, para eu já não ter sede nem vir aqui tirá-la!
16 Yésus nə nyə nə́: «Kaá jɔ̂w ŋgwûm woó, bɨná zə́g.»
16 Disse-lhe Jesus: Vai, chama teu marido e volta cá.
17 Mudá nə́: «Mə cugɛ́ nə ŋgwûm.» Yésus nə nɛ́ nə́: «Wo mə́ mpu cɨ nə́ wo cugɛ́ nə ŋgwûm.
17 A mulher respondeu: Não tenho marido. Disse Jesus: Tens razão em dizer que não tens marido.
18 Nəcé wo a mə́ bə nə ogwûm ótɔ́ɔn, nyɔɔŋg wó jɨ́ nə ndɨ́ ja gaád yɛ́ cugɛ́ ŋgwûm woô. Wo mə́ bwiiŋg bʉ́bə́lɛ́ na.»
18 Tiveste cinco maridos, e o que agora tens não é teu. Nisto disseste a verdade.
19 Mudá mú cɨ nə nyə nə́: «Cwámba, mə dʉ́g nə́ wo jɨ *muud micúndə́.
19 Senhor, disse-lhe a mulher, vejo que és profeta!...
20 Odâ bwə́ á dʉ yə Zɛmbî gúmə́ wa mbʉ́ŋ gaád; bɨ bâŋ mə́ cɨ nə́ Yurʉ́səlɛm wə́ búúd bwə́ kə́g dʉ nyə gúmə́ yɛ́».
20 Nossos pais adoraram neste monte, mas vós dizeis que é em Jerusalém que se deve adorar.
21 Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Amuda, *magʉləg sâ mə́ cɨ́ yí. Dúl wəla í bá zə bə, í bá bə, bɨ kú ná dʉ yə Dâ gúmə́ wa mbʉ́ŋ gaád, kú nə́mə́ nyiŋgə bə Yurʉ́səlɛm.
21 Jesus respondeu: Mulher, acredita-me, vem a hora em que não adorareis o Pai, nem neste monte nem em Jerusalém.
22 Bɨ́ ŋgə kənd gúmə́ kʉ́l bɨ́ ampúyɛ́ yí; sə́ bâŋ sə́ ŋgə kənd kʉ́l sə́ mə́ mpú yí, nəcé cʉgʉshílə Zɛmbî ŋgə́ cʉgʉshi buud yí í ŋgə ciŋgya Oyúdɛn dɨ́.
22 Vós adorais o que não conheceis, nós adoramos o que conhecemos, porque a salvação vem dos judeus.
23 Njɨ, dúl wəla í bá zə bə, wəla dɔɔŋg ntâg nə́mə́ wə́ga, wəla á nə́ fwámɛ́ búúd bwə́ yə Dâ gúmə́ wá bwə́ é yə nyə gúmə́ nə *shíshim nə obʉ́bə́lɛ́. Váál búúd i yə nyə gúmə́ ntɔ́ wə́ Dâ ŋgə́ sɔ̧́ yí.
23 Mas vem a hora, e já chegou, em que os verdadeiros adoradores hão de adorar o Pai em espírito e verdade, e são esses adoradores que o Pai deseja.
24 Zɛmbî jɨ shíshim, buud bwə́ yə nyə gúmə́ wá bwə́ jəlá nə yə nyə gúmə́ nə shíshim, nə obʉ́bə́lɛ́.»
24 Deus é espírito, e os seus adoradores devem adorá-lo em espírito e verdade.
25 Mudá mú cɨ nə nyə nə́: «Mə mpú nə́ Mesî zag, nyə wə́ bwə́ ŋgə́ jɔ̂w nə́ *Krîst yɛ́. Ja á bá ntâg zə yí, a bá zə jaaw sə́ isâ byɛ̂sh.»
25 Respondeu a mulher: Sei que deve vir o Messias {que se chama Cristo}; quando, pois, vier, ele nos fará conhecer todas as coisas.
26 Yésus ntâg nə nɛ́ nə́: «Mə wɔɔŋg wə́ ŋgə́ lésha nə wo ɛ́ga.»
26 Disse-lhe Jesus: Sou eu, quem fala contigo.
27 Ompwíín bɛ́ bwə́ mú ntâg wɔ́ɔ́s, bwə́ mú ŋgə káam nə́ Yésus ŋgə lésha nə mudá; njɨ, tɔɔ muud nyə a shígɛ́ jî nyə nə́: «Wo ŋgə jɨɨ jɨ́?» Ŋkí ntâg nə́: «Nəcé jɨ́ wó ŋgə́ lésha nə nyə yí?»
27 Nisso seus discípulos chegaram e maravilharam-se de que estivesse falando com uma mulher. Ninguém, todavia, perguntou: Que perguntas? Ou: Que falas com ela?
28 Mudá mú lʉ́gə dɔ̧ɔ̧la jé na, kyey kə kwáádə́ kə jɔ̂w búúd nə́:
28 A mulher deixou o seu cântaro, foi à cidade e disse àqueles homens:
29 «Zəgá kə dʉ́g ŋgwɔ́l múúd mə́ jaaw mə sâ jɛ̂sh mə́ á sá yí, ye í cúgɛ́ je bə Krîst ɨɨ́?»
29 Vinde e vede um homem que me contou tudo o que tenho feito. Não seria ele, porventura, o Cristo?
30 Buud bwə́ mú tɨ́ kwáádə́, kə kɔ́ɔ́mb Yésus nyə á bə yí.
30 Eles saíram da cidade e vieram ter com Jesus.
31 Té nɨ, ompwíín bwə́ mú ŋgə jəgʉla nə Yésus nə́: «*Rabi, daág.»
31 Entretanto, os discípulos lhe pediam: Mestre, come.
32 Nyə ntâg nə bwo nə́: «Mɛɛ jɨ nə́ mə də́g idʉ̂w bɨ́ ampúyɛ́ yí.»
32 Mas ele lhes disse: Tenho um alimento para comer que vós não conheceis.
33 Ompwíín bwə́ mú ŋgə cɨ bwə́mɛ́ nə bwə́mɛ́ nə́: «Ŋgwɔ́l múúd nyə ámə zə yə nyə bíl ídʉ̂w?»
33 Os discípulos perguntavam uns aos outros: Alguém lhe teria trazido de comer?
34 Yésus nə bwo nə́: «Idʉ̂w byâm wə́ mə sáág sâ múúd nyə á ntɨ mə yɛ́ mə jɨ́ɨ́ yí.
34 Disse-lhes Jesus: Meu alimento é fazer a vontade daquele que me enviou e cumprir a sua obra.
35 Ŋgaá bɨ́ ŋgə cɨ nə́ í mə́ lʉ́g óŋkwoond onɔ̧̂ nə́ fwála bwə́ jə́lá nə saag ífambə́ yí í wɔ́ɔ́sʉ́g ɨɨ́? Ʉhʉ́ʉ. Mɛɛ mə́ ka cɨ nə́: Kəndʉgá mísh bɨ dʉ́gʉ́g, idʉ̂w í mə́ shîn wɨ̂y ífambə́, í mú fwála lʉ́ mə́saag.
35 Não dizeis vós que ainda há quatro meses e vem a colheita? Eis que vos digo: levantai os vossos olhos e vede os campos, porque já estão brancos para a ceifa.
36 Muud məsaag mú ŋgə bwey ŋwa myə́na, a ŋgə sɛɛŋg mpumə́ shú cʉg á kandʉgə kandʉgə; nə́ ndɛɛ́, mbɔɔl məmpəg bá bɛ̂sh muud məsaag bwə́ gwág məshusʉg mbií ŋgwûd.
36 O que ceifa recebe o salário e ajunta fruto para a vida eterna; assim o semeador e o ceifador juntamente se regozijarão.
37 Wúl kaanə́ í dʉ cɨ nə́: muud mə bɛ̧́ mpəg yɛ́, nə yé; nyɔɔŋg mə sáag yɛ́, nə yé. Sâ kaanə́ wɔɔŋg ŋgə́ cɨ yí jɨ́ bʉ́bə́lɛ́.
37 Porque eis que se pode dizer com toda verdade: Um é o que semeia outro é o que ceifa.
38 Mə á kənd bɨ́ nə bɨ kə́g saag ídʉ̂w kʉ́l bɨ́ áshígɛ́ wéénd gúŋ yí. Bɔ́ɔ́l bwə́ á sɛ̂y, bwə́ wéénd gúŋ; bɨ bâŋ mú kə saag ígúŋ byáŋʉ́d.»
38 Enviei-vos a ceifar onde não tendes trabalhado; outros trabalharam, e vós entrastes nos seus trabalhos.
39 Zhwog buud wâ ŋgwə́la Samaríya wɔɔŋg bwə́ á *búgʉla Yésus nəcé bwaagʉlə́lə múdá nyə́ á bwaagʉlə nə́: «A mə́ jaaw mə sâ jɛ̂sh mə́ á sá yí».
39 Muitos foram os samaritanos daquela cidade que creram nele por causa da palavra da mulher, que lhes declarara: Ele me disse tudo quanto tenho feito.
40 Nə́ ndɛɛ́, ja búúd ɔ Samaríya bwə́ á zə wɔ́ɔ́s wə́ Yésus yí, bwə́ á jəgʉla nə nyə nə́ a jíg na bwə́dɨ́; a mú ja cínɔŋgʉ́ mwɔ̂w mə́bá.
40 Assim, quando os samaritanos foram ter com ele, pediram que ficasse com eles. Ele permaneceu ali dois dias.
41 Buud bwə́ mú nyiŋgə jág bul zə búgʉla nəcé ŋgə̌lə gwág ciyá jé.
41 Ainda muitos outros creram nele por causa das suas palavras.
42 Bwə́ mú ŋgə cɨ nə mudá nə́: «Sə́ ŋgə búgʉla ja gaád nəcé sə́mɛ́fwó sə́ mə́ gwág nyə nə məlwə̂ mə́sʉ́, kú ná nyiŋgə bə nəcé bwiiŋgʉ́lə wô, sə́ mə́ ka mpu nə́ nyə wə́ jɨ́ bə́lɛ bə Cʉgye á shí ga.»
42 E diziam à mulher: Já não é por causa da tua declaração que cremos, mas nós mesmos ouvimos e sabemos ser este verdadeiramente o Salvador do mundo.
43 Mpʉ́sə mwɔ̂w mə́bá mə́nɨ, Yésus nyə á zə tɨ́ na, kə Galilê,
43 Passados os dois dias, Jesus partiu para a Galiléia.
44 í njúl nə́ nyəmɛ́fwó nyə á bwey bwaagʉlə nə́: «Bwə́ ádɛ́ gúmal *múúd micúndə́ mə́ Zɛmbî nyə́dɨ́ kwáádə́».
44 {Ele mesmo havia declarado que um profeta não é honrado na sua pátria.}
45 Njɨ, ja nyə́ á wɔ́ɔ́s Galilê yí, buud ɔ Galilê bwə́ á jɛɛnd nyə nəcé bwə́ á shí dʉ́g sâ jɛ̂sh nyə́ á sá Yurʉ́səlɛm fwála lʉ zâŋ yí.
45 Chegando à Galiléia, acolheram-no os galileus, porque tinham visto tudo o que fizera durante a festa em Jerusalém; pois também eles tinham ido à festa.
46 Nyə á ka nyiŋgə kə Kana á Galilê, wú nyə́ á sá nə́ məjúwó mə́ nyɛ́ɛ́g məlwəg wá. Wúl lúlúú ósɔ́ɔl ɔ mə́sáal ɔ Njwú-buud í a bə Kapɛrnawûm, nyə á ka bə nə mwán ŋgə́ bwas.
46 Ele voltou, pois, a Caná da Galiléia, onde transformara água em vinho. Havia então em Cafarnaum um oficial do rei, cujo filho estava doente.
47 Muud ɛ́nɛ nyə á ka gwág nə́ Yésus mə́ wú Yudéa, a mə́ wɔ́ɔ́s Galilê. A mú kə nyə́dɨ́, kə jəgʉla nə nyə nə́ a shúləg kə, kə lwag nyə mwán, nəcé, nyə á ŋgə bə nə́ a zə yə.
47 Ao ouvir que Jesus vinha da Judéia para a Galiléia, foi a ele e rogou-lhe que descesse e curasse seu filho, que estava prestes a morrer.
48 Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Bɨ́ mə́ ká bə kú dʉ́g *mə́shimbá nə *isâ í mímbʉ́gú, bɨ́ kú *búgʉla?»
48 Disse-lhe Jesus: Se não virdes milagres e prodígios, não credes...
49 Lúlúú ósɔ́ɔl ɔ mə́sáal mú cɨ nə nyə nə́: «Lɛɛlʉg kə té mwán nyə afwóyɛ́ yə mə yí».
49 Pediu-lhe o oficial: Senhor, desce antes que meu filho morra!
50 Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Jeg kə, mwân woó ŋgə cʉgə.» Muud ɛ́nɛ mú *magʉlə ciyá Yésus nyə á cɨ nyə yí, a mú kyey.
50 Vai, disse-lhe Jesus, o teu filho está passando bem! O homem acreditou na palavra de Jesus e partiu.
51 A ŋgə́ ná ka shulə kə, osɔ́ɔl ɔ mə́sáal bɛ́ bwə́ mú zə bwəma nə nyə, zə jaaw nyə nə́ mwán yé ŋgə cʉgə.
51 Enquanto ia descendo, os criados vieram-lhe ao encontro e lhe disseram: Teu filho está passando bem.
52 A mú jî bwo wəla bwas í ámə shîn mwán yí, bwə́ mú jaaw nyə nə́: «Nyúúl í ámə mpwambʉwo nyə nəkugʉ́ wəla ŋgwûd á tâm mwásə́.»
52 Indagou então deles a hora em que se sentira melhor. Responderam-lhe: Ontem à sétima hora a febre o deixou.
53 Sɔ́ɔ́ŋgʉ́ mwán mú yag nə́ wəla dɔɔŋg dɨ́ wə́ Yésus nyə ámə cɨ nə nyə nə́: «Mwân woó ŋgə cʉgə» yí; nə nyə, nə njɔ́w yé wɛ̂sh bwə́ mú búgʉla.
53 Reconheceu o pai ser a mesma hora em que Jesus dissera: Teu filho está passando bem. E creu tanto ele como toda a sua casa.
54 Shimbá ábɛɛ̂ Yésus nyə a sá ja nyə á wú Yudéa nyiŋgə zə Galilê ɔ́nɨ.
54 Esse foi o segundo milagre que Jesus fez, depois de voltar da Judéia para a Galiléia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.